Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
. Nejprve začnu tím, jak to bylo uděláno předtím (ve zkratce: hloupě) a pak popíšu, jak je to uděláno teď s využitím jedné pěkné datové struktury.
Oproti tomu nové řešení je strašně super. Celé je postavené na upravené datové struktuře Trie přidávající hashování. O tom, jak funguje trie psát nebudu, kdo to neví, ať to přečte. Standardní trii jsem se ale rozhodl trošičku optimalizovat, a to použitím hash tabulky pro první rozdílné písmeno za prefixem. V praxi rozdíl nebude, protože se zpracovává málo dat, ale chtěl jsem si to vyzkoušet
. Hlavně pokud by to mělo k něčemu být při zpracování většího množství dat, tak by se hash tabulka musela používat pro větší část prefixu (třeba tři písmena), protože projít abecedu je mžik. Každopádně už to tak je a funguje to.
Pro lepší ilustraci obrázek, co vznikne vložením „sníh“, „skoro jasno“, „skoro zataženo“, „déšť“ a „přeháňky“ do této datové struktury. První je na řadě hash tabulka pro počáteční písmena prefixů „s“, „d“, „p“. Protože déšť a přeháňky nemají společný prefix, jsou uloženy (kromě prvního písmena) do samostatných uzlů do kterých ukazuje záznam pro „d“, resp. „p“ z hash tabulky. Zajímavé jsou ale „skoro jasno“ a „skoro zataženo“. Protože se liší prvním písmenem za „skoro “, tak se vytvoří nová hash tabulka, která ukazuje na další část slova.
Co se týče použití v praxi, tak došlo k následujícím změnám – veškerý starý kód parseru jsem vyhodil, a:
Díky těmto změnám je teď snadné podporovat víceslovná spojení a navíc došlo k výraznému zrychlení. IIRC parser zabral ca dvě třetiny času zpracování předpovědi, teď to je tuším někde kolem 2%.
Tiskni
Sdílej:
V tomhle případě byl význam si vyzkoušet, jestli to jde.
Teď k mojí teorii, která tedy má smysl až když se udělá hash na delší část textu. Předpokládám, že hashováním na několika písmenech se hledání rychle posune do nižší úrovně bez nutnosti přímo porovnávat různé prefixy. Důsledkem by vlastně bylo i snížení hloubky stromu. Př.: když by se vkládalo „něco“, „někdo“ a „foo“ a hash se dělal ze tří písmen, tak by si člověk odpustil porovnávání s „ně“ a s „foo“ ale v tomhle případě by se rovnou skočilo na výsledek. Podle mého názoru (nemám to nijak matematicky podložené*) by to tedy mělo výhodu v podstatě O(1) vyhledávání jako v hash tabulce, ale s tím, že by bylo menší množství kolizí při potřebě několika krátkých tabulek.
Tady asi čtenáře napadne, proč jsem vlastně nepoužil rovnou hash tabulku. Důvod je takový, že by musela být poměrně rozsáhlá aby zachytila všechny možné tvary slov. Tak, jak to mám implementováno teď, se do trie často vkládá jen část slova (třeba „sněh“) přičemž se vrací výsledek už když ten začátek pasuje (tedy pokud nepasuje nějaký delší prefix), tj. postihne to slova jako „sněhem“, „sněhové“ atd. což už by se s hash tabulkou dělalo asi docela špatně.
PS: nevykat 
* píšu si do TODO, protože by mě to samotného zajímalo