Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Otázka v nadpise se může zdáti na první pohled poněkud absurdní. Předně bych upřesnil, co myslím tím pojmem "komerční". Pokud by se vám tento termín nelíbil, doplňte si tam nějaký vhodnější (je to jen označení skupiny). Mezi komerční distribuce zde řadím Enterprise distribuce (RHEL, SLE) a distribuce, které jsou využívány firmami jako playground (fedora, suse, mandriva). Komunitní distribuce je pro potřeby tématu tohoto blogpostu naopak taková, za kterou primárně nestojí žádná firma. Ideálním příkladem je Debian. Zatím nevím kam zařadit Ubuntu do kterého Shuttleworth nacpal peníze, ale dokud bude pakticky 100% závislé na Debianu, budu na něj pohlížet jako na ztřeštěnou variantu Debianu a tedy komunitní distro.
Tak, když už jsem ze sebe vypotil ten nezáživný úvod, rád bych se formou zamyšlení na něco zeptal. Každý žebříček oblíbenosti jednotlivých distribucí dopadne podobně. Na prvních místech se pravidelně objevuje Debian a jeho klony a obsadí okolo poloviny míst v první desítce. Podívám-li se na počet balíků, je Debian dlouhodobě naprostou jedničkou. Statistika z roku 2005 uváděla, že Debian měl 2000 vývojářů (správců balíků). Kolik lidí má balíkářský team v Suse nebo Redhatu a mohou s Debianem soutěžit? Zřejmě mají výrazně méně balíkářů, čemuž odpovídá výrazně nižší počet balíků v suse a fedoře, a ještě méně v rhel a sle. Debian mám dostupný pro všechny myslitelné procesorové architektury, a nemusím čekat, až se v Novellu a SUSE dohádají, jestli ten ARM port nakonec do buildservice zahrnou či nikoli a to jen proto, že ARM je zřejmě pro SLES neperspektivní. Debian, jakožto decentralizovaná organizace nepodléhá útokům patentových trollů, není vydíratelná Microsoftem, nepodléhá dementním rozhodnutím managorů v mateřských společnostech, které čas od času na podřízenou distribuci dolehnou a totálně naserou její uživatele.
Dosud jsem si myslel, že komerční distribuce se zaměřují na enterprise segment a tomu podřizují maximum. Volně šiřitelné varianty jsou pak částečně ovlivňovány směrem ke splnění tohoto cíle, s proměnlivou kvalitou výstupu. Dosud jsem si myslel, že ač má tato závislost jistá negativa pro komunitní uživatele komerčních distribucí, v enterprise segmentu to firmám zajišťuje dominantní postavení a slušný zisk. Realita je prý ale mnohde jiná a né všude je Linuxový bussiness ziskový.
Dnes jsem četl blogpost zaměstnance Canonicallu. Zmiňuje se v něm o svém rozhovoru se system administrátorem společnosti Weta Digital. Pro ty co neznají, to je společnost, která pro filmaře dělá ty nejšílenější filmové efekty vytvořené počítačem a mají na svědomí Pána Prstenů nebo třeba Avatar. Ve svém oboru jsou světová jednička. Z rozhovoru vyplývá, že oproti informací z médií a k mému velkému překvapení, renderovací cluster ve Weta Digital neběží na RHEL ani na CentOS, ale na Ubuntu. Jak se zdá, Debian se svými klony a armádou dobrovolných, decentralizovaných a svobodných vývojářů ukrajuje podíl úplně všude. Napadá mě tedy otázka, zda v naprostá decentralizovanost, nezávislost, multiplatformnost Debianu nepovede nakonec ke stále menšímu zájmu koncových uživatel o tradiční, dnes typicky RPM, "komerční" distribuce svázané s konkrétními firmami a jejich zájmy. Zda nakonec nezůstanou jen SLE a RHEL, a fedora či opensuse se nestanou hříčkou několika málo vývojářů, zatím co majoritní dav uteče jinam.
Tolik zamyšlení jednoho dlouholetého susáka.
Tiskni
Sdílej:
Pojmem komunitní, jsem nazval ty skutečně nezávislé, což Opensuse a Fedora nejsou.
Pak už vůbec nechápu, proč vás vůbec napadlo řadit tam Ubuntu.
Podle toho, jak jste definoval rozdělení, je Ubuntu jednoznačně "komerční", zvlášť když výslovně uvádíte, že tam řadíte Fedoru a OpenSuSE. Takže když se podíváte na výsledky těch anket, je odpověď celkem jasná.
Každý žebříček oblíbenosti jednotlivých distribucí dopadne podobně. Na prvních místech se pravidelně objevuje Debian a jeho klony a obsadí okolo poloviny míst v první desítce.
I kdybyste z nějakého důvodu trval na tom, že Ubuntu ponecháte stranou, pořád je tu problém, že respondenti takové ankety nejsou příliš reprezentativním vzorkem.
kdo udává směr … u Opensuse je to Novell
Jak v čem. V některých ohledech určitě ano, ale zdaleka ne ve všem. V OpenSuSE třeba není Zenworks, přestože ho Novell dál používá ve SLESu a jistě by si ho rád nechal testovat. SLED jednoznačně preferuje Gnome, zatímco OpenSuSE donedávna zachovávalo přísnou neutralitu a v 11.2 se mírně přiklonilo ke KDE. V OpenSuSE není mono v defaultním výběru software. A tak by se dalo pokračovat.
Jenže Ubuntu je dodnes spíše přebalený Debian. Nevzniká podle potřeb Cannonicallu. Canonical bere to, co zrovna Debian nabízí a příliš se od něj neodklání.
Kdyby tomu tak opravdu bylo, čím si vysvětlujete tak obrovský poměr uživatelů ve prospěch Ubuntu? Ubuntu sice nepřidává nic ve smyslu vývoje driverů, patchů do jádra, glibc nebo gcc, ale o to víc toho přidává na uživatelském rozhraní a přívětivosti k nezkušeným uživatelům. Můžeme se na to dívat s despektem, můžeme to považovat za do určité míry nepoctivé, ale je evidentní, že je dost uživatelů, kteří to ocení. Proto jsem přesvědčen, že tvrdit, že "Ubuntu je jen přebalený Debian" je silně zavádějící.
Komunitni distro je neco jako vista home premium
Komercni je treba vista ultimate
S tim rozdilem ze ke komercni Linux distribuci dostanete neco navic (podpora, sluzby)
Na rozdil od korporatnich edici OS od MS ktere maji navic nekolik aplikaci jez se daji bezproblemu doplnit produkty tretich stran i do home premium edice.
Podle mne je tolik dister ze je zbytecne je jeste delit na komunitni a korporatni, kdyz staci jen ke komunitni distribuci dodavat podporu zakaznikum a prodavat vlastne sluzby.
Nevim co by korporatni distro melo navic za aplikace a nedalo se doinstalovat i do komunitni distribuce. Viz priklad s produkty od MS.
Vidm to tak ze "prodava" to slovo enterprise, professional.... apod.
Nevim co by korporatni distro melo navic za aplikace a nedalo se doinstalovat i do komunitni distribuce. Viz priklad s produkty od MS.
Ono to bývá spíš obráceně, v enterprise distribuci je toho softwareu méně než v "lidové" a navíc nezřídka o něco starší verze. Rozdíl pro zákazníka je hlavně v tom, že má 5-7 let podpory místo dvou. A také pokud si kupujete nějaký větší komerční software, výrobce má seznam konkrétních verzí konkrétních (typicky enterprise) distribucí, pro které garantuje funkčnost. Když vám nebude fungovat na některé z nich, můžete mu ho omlátit o hlavu. Když vám nebude fungovat na vaší oblíbené "komunitní" distribuci, je čistě otázkou jeho dobré vůle, jestli se s vámi bude vůbec bavit.
No jasne delka podpory je dulezita, tu jsem zapomnel.
Ve spouste instituci i firem jedou dneska win xp a nekdy i 2000 a kdejaky moula ma doma na hrani 4 jadro, 4 GB RAM a win 7 64 bit.
Inu pro provoz pc v urade ci bankach kdy stroje bezi skoro jako tenky klient fakt neni potreba nic novejsiho jak 10 let stary OS (jakykoli)
Vsechna data jsou na serveru jez je snadne spravovat, zalohovat a udrzovat nez desitky - stovky - tisice pc v kanclech.
Je to v podstate obdoba online webovych aplikaci, ale v ramci lokalni site firmy. Zde je opravdu dulezita dlohodoba podpora.
Z toho vseho vypliva ze tahounem pokroku a motivaci pro vyrobce sw i tvurce distribuci je zas posledni clovicek v domacnosti
Novell o to zájem nemá, a sama komunita (bez Novellu) okolo Opensuse je na to slabá.
Nebo o to (v dostatečné míře) nestojí. Člověk by neměl podléhat pocitu, že to, co považuje za důležité on, je automaticky důležité pro "komunitu". Mne třeba štve postoj vývojářů OpenSuSE k JFS, ale chápu, že většině uživatelů OpenSuSE je JFS ukradený.
jfs_fsck
při pokusu o opravu jednoho poškozeného filesystému (verze 1.1.14 už má tu chybu opravenou).
když si ho zvolím v instalátoru, vyskočí na mne varovný dialog, že není dostatečně vyzkoušený a že jestli mi počítač exploduje, můžu si za to sám
Podotýkám, že jde o instalátor, který momentálně jako default nabízí ext4… :-)
Statistika z roku 2005 uváděla, že Debian měl 2000 vývojářů (správců balíků). Kolik lidí má balíkářský team v Suse nebo Redhatu a mohou s Debianem soutěžit? Zřejmě mají výrazně méně balíkářů, čemuž odpovídá výrazně nižší počet balíků v suse a fedoře, a ještě méně v rhel a sle.
V tomto není souvislost. Enterprise distribuce má minimum balíků nikoliv proto, že na to nemají lidi, ale proto, aby nabídli co možná nejkompaktnější prostředí. I z hlediska podpory: Pokud mám v distru jeden webový server, tak není co řešit. Pokud je jich tam 20, těžko mi zrovna s mojí instalací někdo poradí.
Z rozhovoru vyplývá, že oproti informací z médií a k mému velkému překvapení, renderovací cluster ve Weta Digital neběží na RHEL ani na CentOS, ale na Ubuntu.
Opět, oni si vybrali Ubuntu a upravili sis jej ke svým potřebám. Stejně tak Google s Fedorou nebo CERN s CentOS. Toto jsou specifické případy, obyčejný zákazník si nebude upravovat distro, není to pro něj výhodné, pro něj jsou tu nachystána právě enterprise řešení.
Řada těchto kritických produktů je vysloveně závislých na komerčních distribucích, bez nich se s (minilálně) desktopovým linuxem rozlučte.To myslím že málokdo, kdo čte Jaderné noviny, popře (tam ty tabulky mluví jasně), nicméně kdesi nahoře jsem uvedl, jak se zase odvděčuje komunita (masivní, levné a odborné testování)...