Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Mno tak po nějaké době jsem se o5 vrátil k původním SuSE 9.1, které mi jako OS LINUX sedely nejvice. Nic proti SuSE 10.0, ale ma neskutečně mnoho chyb, na které nemám čas. Po "přechodu" na Fedoru jsem nějak nezkousnul praktickou neexistenci nějakého admin prostředí (YaST v SuSE).
Schrnutí SuSE 10.0:
Nejvíce mě asi zarazilo, že na STABLE verzi je tam až moc nedodělávek typu padání KICKERu, který mi na SuSE 9.1, ani jednou nespadl. Mezi další absence patří například nefunkčnost MP3 v základní instalaci.
K MP3:
Nechápu proč někdo nevymyslí distro, ve kterém MP3 nepůjdou pouze pro ty země, kde jsou licencovány a pro ostatní, jako je třebas ČR není odblokováno. Vím je to probouratelné, ale jednoduché.
můj Základní princip:
na začátku instalace je dotaz na zemi, ze které se dá asi poznat, že tento človíček asi nebude z USA atp... a tudíž automaticky do instalace zahrnou podporu MP3...
za další se mi nelíbí celkové zpomalení systému, o kterém jsem již psal před pár dny v předchozím článku. Jediné co se asi na SuSE 10.0 změnilo je verze prográmků v ní (něm) obsaženém. Nevím možná se mílím tak mě v diskuzi nekamenujte.
abych nebyl jenom kritický tak jsem v SuSE 10.0 našel i pár kladných věcí např. podlě mě vyvedený YaST...
Schrnutí Fedory 4:
Fedora se mi celkem líbila, ale neseděla mi tak jako původní SuSE 9.1. Mezi zapory patří například absence MP3 formátu, konfiguračního střediska (možná sem slepý, ale nenašel jsem ho)...
Schrnutí SuSE 9.1
Tento systém mi jako začínajícímu "greenhornovi" nabízí nejvíce programů nastavení atp... v přívětivé podobě... Takže jsem se k němu vrátil
---Tiskni Sdílej:
/etc/sysconfig
podpora MP3 ve Fedore: ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...to vim taky, ale proc kdyz nemusim, protoze u nas zadnej takovejdle zakon neni tak proc bych se mel omezovat
nastaveni ve Fedore: centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do /etc/sysconfigmno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomoci
mno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomocino, rekl bych, ze ve fedore jsou konfiguraky pojemnovany dost intuitivne. zkus ten adresar projet, nenajdes jich moc, u kterych bys fakt ani netusil, na co jsou.