Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Mno tak po nějaké době jsem se o5 vrátil k původním SuSE 9.1, které mi jako OS LINUX sedely nejvice. Nic proti SuSE 10.0, ale ma neskutečně mnoho chyb, na které nemám čas. Po "přechodu" na Fedoru jsem nějak nezkousnul praktickou neexistenci nějakého admin prostředí (YaST v SuSE).
Schrnutí SuSE 10.0:
Nejvíce mě asi zarazilo, že na STABLE verzi je tam až moc nedodělávek typu padání KICKERu, který mi na SuSE 9.1, ani jednou nespadl. Mezi další absence patří například nefunkčnost MP3 v základní instalaci.
K MP3:
Nechápu proč někdo nevymyslí distro, ve kterém MP3 nepůjdou pouze pro ty země, kde jsou licencovány a pro ostatní, jako je třebas ČR není odblokováno. Vím je to probouratelné, ale jednoduché.
můj Základní princip:
na začátku instalace je dotaz na zemi, ze které se dá asi poznat, že tento človíček asi nebude z USA atp... a tudíž automaticky do instalace zahrnou podporu MP3...
za další se mi nelíbí celkové zpomalení systému, o kterém jsem již psal před pár dny v předchozím článku. Jediné co se asi na SuSE 10.0 změnilo je verze prográmků v ní (něm) obsaženém. Nevím možná se mílím tak mě v diskuzi nekamenujte.
abych nebyl jenom kritický tak jsem v SuSE 10.0 našel i pár kladných věcí např. podlě mě vyvedený YaST...
Schrnutí Fedory 4:
Fedora se mi celkem líbila, ale neseděla mi tak jako původní SuSE 9.1. Mezi zapory patří například absence MP3 formátu, konfiguračního střediska (možná sem slepý, ale nenašel jsem ho)...
Schrnutí SuSE 9.1
Tento systém mi jako začínajícímu "greenhornovi" nabízí nejvíce programů nastavení atp... v přívětivé podobě... Takže jsem se k němu vrátil
---
Tiskni
Sdílej:
14.11.2005 20:04
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
podpora MP3 ve Fedore:
ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...
nastaveni ve Fedore:
centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/sysconfig
podpora MP3 ve Fedore: ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...to vim taky, ale proc kdyz nemusim, protoze u nas zadnej takovejdle zakon neni tak proc bych se mel omezovat
nastaveni ve Fedore: centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do /etc/sysconfigmno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomoci
(Mandrake/Mandriva)
14.11.2005 23:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
mno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomocino, rekl bych, ze ve fedore jsou konfiguraky pojemnovany dost intuitivne. zkus ten adresar projet, nenajdes jich moc, u kterych bys fakt ani netusil, na co jsou.