Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Byl vydán Mozilla Firefox 157.0. S nejvýraznější vizuální proměnou za poslední roky. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 157 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Doba kompilace linuxového jádra se díky rychlejšímu hardwaru a optimalizacím kbuildu snižuje k deseti sekundám. Nejnovější patche Lorenza Stoakse (vznikají i s pomocí SI) zkrátily na testovacím stroji dobu sestavení z dlouhých 22 vteřin na pouhých 15, a to bez použití RAMdisku. Testovací systém tvořily dva procesory AMD EPYC 9575F (oba dohromady poskytují celkem 128 jader a 256 vláken), čtyřiadvacet 64GB DDR5-6400 paměťových modulů a
… více »Před rokem a půl vývojáři postmarketOS informovali, že pro projekt hledají nové jméno. Včera bylo oznámeno: postmarketOS se nově jmenuje Nura.
Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
Mno tak po nějaké době jsem se o5 vrátil k původním SuSE 9.1, které mi jako OS LINUX sedely nejvice. Nic proti SuSE 10.0, ale ma neskutečně mnoho chyb, na které nemám čas. Po "přechodu" na Fedoru jsem nějak nezkousnul praktickou neexistenci nějakého admin prostředí (YaST v SuSE).
Schrnutí SuSE 10.0:
Nejvíce mě asi zarazilo, že na STABLE verzi je tam až moc nedodělávek typu padání KICKERu, který mi na SuSE 9.1, ani jednou nespadl. Mezi další absence patří například nefunkčnost MP3 v základní instalaci.
K MP3:
Nechápu proč někdo nevymyslí distro, ve kterém MP3 nepůjdou pouze pro ty země, kde jsou licencovány a pro ostatní, jako je třebas ČR není odblokováno. Vím je to probouratelné, ale jednoduché.
můj Základní princip:
na začátku instalace je dotaz na zemi, ze které se dá asi poznat, že tento človíček asi nebude z USA atp... a tudíž automaticky do instalace zahrnou podporu MP3...
za další se mi nelíbí celkové zpomalení systému, o kterém jsem již psal před pár dny v předchozím článku. Jediné co se asi na SuSE 10.0 změnilo je verze prográmků v ní (něm) obsaženém. Nevím možná se mílím tak mě v diskuzi nekamenujte.
abych nebyl jenom kritický tak jsem v SuSE 10.0 našel i pár kladných věcí např. podlě mě vyvedený YaST...
Schrnutí Fedory 4:
Fedora se mi celkem líbila, ale neseděla mi tak jako původní SuSE 9.1. Mezi zapory patří například absence MP3 formátu, konfiguračního střediska (možná sem slepý, ale nenašel jsem ho)...
Schrnutí SuSE 9.1
Tento systém mi jako začínajícímu "greenhornovi" nabízí nejvíce programů nastavení atp... v přívětivé podobě... Takže jsem se k němu vrátil
---
Tiskni
Sdílej:
podpora MP3 ve Fedore:
ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...
nastaveni ve Fedore:
centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do /etc/sysconfig
podpora MP3 ve Fedore: ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...to vim taky, ale proc kdyz nemusim, protoze u nas zadnej takovejdle zakon neni tak proc bych se mel omezovat
nastaveni ve Fedore: centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do /etc/sysconfigmno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomoci
(Mandrake/Mandriva)
mno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomocino, rekl bych, ze ve fedore jsou konfiguraky pojemnovany dost intuitivne. zkus ten adresar projet, nenajdes jich moc, u kterych bys fakt ani netusil, na co jsou.