Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Mno tak po nějaké době jsem se o5 vrátil k původním SuSE 9.1, které mi jako OS LINUX sedely nejvice. Nic proti SuSE 10.0, ale ma neskutečně mnoho chyb, na které nemám čas. Po "přechodu" na Fedoru jsem nějak nezkousnul praktickou neexistenci nějakého admin prostředí (YaST v SuSE).
Schrnutí SuSE 10.0:
Nejvíce mě asi zarazilo, že na STABLE verzi je tam až moc nedodělávek typu padání KICKERu, který mi na SuSE 9.1, ani jednou nespadl. Mezi další absence patří například nefunkčnost MP3 v základní instalaci.
K MP3:
Nechápu proč někdo nevymyslí distro, ve kterém MP3 nepůjdou pouze pro ty země, kde jsou licencovány a pro ostatní, jako je třebas ČR není odblokováno. Vím je to probouratelné, ale jednoduché.
můj Základní princip:
na začátku instalace je dotaz na zemi, ze které se dá asi poznat, že tento človíček asi nebude z USA atp... a tudíž automaticky do instalace zahrnou podporu MP3...
za další se mi nelíbí celkové zpomalení systému, o kterém jsem již psal před pár dny v předchozím článku. Jediné co se asi na SuSE 10.0 změnilo je verze prográmků v ní (něm) obsaženém. Nevím možná se mílím tak mě v diskuzi nekamenujte.
abych nebyl jenom kritický tak jsem v SuSE 10.0 našel i pár kladných věcí např. podlě mě vyvedený YaST...
Schrnutí Fedory 4:
Fedora se mi celkem líbila, ale neseděla mi tak jako původní SuSE 9.1. Mezi zapory patří například absence MP3 formátu, konfiguračního střediska (možná sem slepý, ale nenašel jsem ho)...
Schrnutí SuSE 9.1
Tento systém mi jako začínajícímu "greenhornovi" nabízí nejvíce programů nastavení atp... v přívětivé podobě... Takže jsem se k němu vrátil
---
Tiskni
Sdílej:
14.11.2005 20:04
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
podpora MP3 ve Fedore:
ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...
nastaveni ve Fedore:
centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/sysconfig
podpora MP3 ve Fedore: ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...to vim taky, ale proc kdyz nemusim, protoze u nas zadnej takovejdle zakon neni tak proc bych se mel omezovat
nastaveni ve Fedore: centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do /etc/sysconfigmno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomoci
(Mandrake/Mandriva)
14.11.2005 23:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
mno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomocino, rekl bych, ze ve fedore jsou konfiguraky pojemnovany dost intuitivne. zkus ten adresar projet, nenajdes jich moc, u kterych bys fakt ani netusil, na co jsou.