Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Mno tak po nějaké době jsem se o5 vrátil k původním SuSE 9.1, které mi jako OS LINUX sedely nejvice. Nic proti SuSE 10.0, ale ma neskutečně mnoho chyb, na které nemám čas. Po "přechodu" na Fedoru jsem nějak nezkousnul praktickou neexistenci nějakého admin prostředí (YaST v SuSE).
Schrnutí SuSE 10.0:
Nejvíce mě asi zarazilo, že na STABLE verzi je tam až moc nedodělávek typu padání KICKERu, který mi na SuSE 9.1, ani jednou nespadl. Mezi další absence patří například nefunkčnost MP3 v základní instalaci.
K MP3:
Nechápu proč někdo nevymyslí distro, ve kterém MP3 nepůjdou pouze pro ty země, kde jsou licencovány a pro ostatní, jako je třebas ČR není odblokováno. Vím je to probouratelné, ale jednoduché.
můj Základní princip:
na začátku instalace je dotaz na zemi, ze které se dá asi poznat, že tento človíček asi nebude z USA atp... a tudíž automaticky do instalace zahrnou podporu MP3...
za další se mi nelíbí celkové zpomalení systému, o kterém jsem již psal před pár dny v předchozím článku. Jediné co se asi na SuSE 10.0 změnilo je verze prográmků v ní (něm) obsaženém. Nevím možná se mílím tak mě v diskuzi nekamenujte.
abych nebyl jenom kritický tak jsem v SuSE 10.0 našel i pár kladných věcí např. podlě mě vyvedený YaST...
Schrnutí Fedory 4:
Fedora se mi celkem líbila, ale neseděla mi tak jako původní SuSE 9.1. Mezi zapory patří například absence MP3 formátu, konfiguračního střediska (možná sem slepý, ale nenašel jsem ho)...
Schrnutí SuSE 9.1
Tento systém mi jako začínajícímu "greenhornovi" nabízí nejvíce programů nastavení atp... v přívětivé podobě... Takže jsem se k němu vrátil
---
Tiskni
Sdílej:
14.11.2005 20:04
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
podpora MP3 ve Fedore:
ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...
nastaveni ve Fedore:
centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/sysconfig
podpora MP3 ve Fedore: ach jo, dyt se to tu psalo stokrat. je to par yumich prikazu...to vim taky, ale proc kdyz nemusim, protoze u nas zadnej takovejdle zakon neni tak proc bych se mel omezovat
nastaveni ve Fedore: centralni nastavovatko tam neni, ale jsou tam odladena GUI nastavovatka na vetsinu zakladnich veci. Akorat jsou rozeseta vsude mozne po menu... A jinak cloveku prospeje, kdyz obcas zabrousi rucne do /etc/sysconfigmno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomoci
(Mandrake/Mandriva)
14.11.2005 23:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
mno ten /etc je sice krasnej ale kdyz nevim kde co je tak i ten blbej "jast" může pomocino, rekl bych, ze ve fedore jsou konfiguraky pojemnovany dost intuitivne. zkus ten adresar projet, nenajdes jich moc, u kterych bys fakt ani netusil, na co jsou.