Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tak dnes to bude druhá část mého multibootu Windows XP a Mandrake 9.1. Tento systém byl mým prvním opravdovým setkáním s GNU/linuxem. Již dřívě jsem cosi o tom jiném operačním systému jménem linux slyšel, ale nikdyjsem se neodhodlal nějaký opravdu zkusit, když nebudu brát nějaká ta LiveCD, ale nebylo to ano ... z takovýchto systémlů nepoznáte opravdu výkonný systém jakým bezpochyby Linux je.
Mno tak po nějaké době jsem se o5 vrátil k původním SuSE 9.1, které mi jako OS LINUX sedely nejvice. Nic proti SuSE 10.0, ale ma neskutečně mnoho chyb, na které nemám čas. Po "přechodu" na Fedoru jsem nějak nezkousnul praktickou neexistenci nějakého admin prostředí (YaST v SuSE).
dnešni dotaz slouží pro lidi, kteří se snaží nějak začít se síti jako já.
a sice dotaz je:
Dá se nějakým způsobem dostat na PC, které je za NATem ??? Slyšel jsem cosi o nějakých tunelech, ale to asi nebude to pravé ořechové
- po smazání tohoto člllánku jsem se rozhodl napsat o co zhruba šlo
.Tento článek měl poukazovat na lidskou vlastnost a tou je blbost. Protože heslo jako takové chrání vaše soukromá data a vy si ho pošlete k zdánlivě možná fungujícímu mailu... email post.password@centrum.cz jsem vlastnil a nechal ho zrušit a nevlastnil ho žádný automat...
- dnes bych se chtěl zabývat rozdíly instalace OS Windows XP
a OS Linux SuSE 9.1
.
Windows eXPerience:
- dnes bych chtel napsat o kompilaci straré známé tríády Apache+Php+MySQL
.
tento článek je určen všem lidem, kteří píší webové stránky nebo se je chtějí naučit a editace na serveru je pro ně nepohodlná.
- po nainstalování SuSE 9.1 jsem se mohl hned pustit do kompilace dalších prográmků, které používám mezi něžš patří i GFTP, zdůvodu mé nemoznosti se zžít s příkazem FTP.
- jelikož jsem si přečetl diskuzi k předchozímu článku chtěl bych se vyjádřit k pár věcem, body budu řadit chronologicky podle příspevků v diskuzi
- Důvod je naprosto jednoduchý, protože před prázdninami nam zapojili kabelovy Internet a nastal problem mam dva pocitace a puvodne na Dial-upu jsem je měl propojen skrz Proxy