Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Ve všech prostředích bych rád viděl nějakou spolehlivou implementaci vzdálené plochy, která se umí připojit k již otevřené session uživatele a chová se šetrně k lince
a to celé by mohlo fungovat i přes webový prohlíeč a bylo by to geniální
S tím jejich menu taky nejsem zrovna kompatibilní.
Kromě toho nemá aktivity ve smyslu KDE 4.6.
Menu sem vzivote nepouzil ;) Kde u me verzi 4 skoncilo, takze nevim co jsou aktivity...
ccsm). Titulek na panelu je na menším displeji možná super, ale já mám docela velký displej a taky velké rozlišení, takže bych uvítal, kdyby se to chování dalo nastavit. Ale předně mi to připadá vizuálně neatraktivní (mám pocit, že mi spadl dekorátor oken).
Aktivity jsou docela fajn věc. Každá činnost má svůj vlastní "desktop" (včetně vlastních virtuálních ploch) s jiným nastavením. Mám různé aktivity na různé činnosti (třeba zobrazený pracovní adresář ve Folder View plasmoidu) a zástupce používaných aplikací pro každou konkrétní aktivitu, pak mám jednu na běžné "počítačníkování" a tak mi nezavazí spuštěné programy z jiné aktivity (přičemž aktivity mohou sdílet programy). Mělo by jít aktivitu i pozastavit a šetřit tak zdroje, ale zatím jsem nepoznal rozdíl. Pro můj styl práce je to super: pracuji, pak se přepnu a když chci opět pracovat, tak začnu tam, kde jsem skončil a během jiné práce mi nezavazí programy té předchozí.
Aktivity je snadné vytvořit a ještě snadnější přepnout, což v prvních verzích KDE 4 nebylo pravidlem.
V tom výpisu jsem zapomněl na dashboard, což je docela užitečná věc. Mám tam kalendář, poznámky, ovládání přehrávače a nestraší to na ploše, kterou mám stejně zakrytou okny.
Ve všech prostředích bych rád viděl nějakou spolehlivou implementaci vzdálené plochy, která se umí připojit k již otevřené session uživatele a chová se šetrně k lincex11vnc -ncache 10 ako server a ako klient xtightvnc -encodings 'tight copyrect' -quality 2
(Tj. především gnome-panel je předělaný tak, aby se co nejvíce podobal gnome-shellu)
Still editable, but not by accident: this all sounds cool, but you tried to add an applet, or to even just move one, but without success? There's a secret trick here: press alt (or the modifier configured for metacity, if you changed it) and right-click.Dosud jsem byl přesvědčen, že ten panel fallback zkriplili až tak, aby nebylo možné na něj cokoliv přidat. A nebylo to proto, že by mě nenapadlo zkusit použít Alt, ale proto, že jsem to zkoušel jenom ve virtuálu a teď jsem zjistil, že ten Alt+rightclick se ve virt-manageru zjevně do guesta vůbec nepřenáší. Takže teď aspoň vím, že dokonalé zkriplení se nekonalo, ale pozoroval jsem bug.
Libil by se mi plne tiled/tabbed WM podobne jako to ma Eclipse, VS nebo Blender. Dobre by take mohlo byt mit moznost schovat pod jeden tab vic dalsich tabu. Aplikace by mely normalni (konfigurovatelne) toolbary a menu, zadny ribbon. A na vsechno klavesove zkratky a schopnost aplikaci pamatovat si rozvrzeni.Tak si to napište. Samozřejmě v Lispu, jak jinak ...
Taky me neco podobnyho napadlo (s temi okny), ale musela by tam byt moznost nastavit si, aby okna nebyla tiled, ale normal prekryvaci s okrajema (pro ostatni uzivatele). To s tema tabama s vice tabama, to je taky dobry, jen by se to muselo vykoumat tak, aby to ovladani nevypadalo prilis slozite. Mozna by jako standardni nastaveni vzhledu melo pouze jedny taby, s tim ze by si kazdy uzivatel mohl vytvorit dalsi taby pod tabama a toto pokrocilejsi prizpusobeni by uz zustalo zapamatovany, nez to zase uzivatel nekdy zmeni. Ostatni je, jak rikas, stara skola. Tam asi neni co vymyslet.
P.S. Nevadi tykani?
). Myslim, ze by tedy bylo nanejvys vhodne, kdyby se navrhari UI pro masy inspirovali prave tam, a nikoli u vytvarnych designu Steva Jobse. Zvlast v Linuxu, kde si myslim, ze ho vetsina uzivatelu pouziva na praci.
Gnome-shell bych rád používal, kdyby mi na mém starém PC fungoval. Zkoušel jsem Live-cd s Gnome 3 a prostředí mi ani nenaběhlo.S těmi livecd byly nějaké problémy, zkus až bude nějaká stabilní distribuce.
Budu asi muset pár let počkat, až se obě výše uvedené prostředí dostanou z astabilního do stabilního stavu...Ani to nemusí být tolik let...
Zkousel jsem chvili pracovat s Gnome-Shell a oproti pocatecnim verzim, ktery byly teda strasny, musim rict, ze finalni verze je dobre pouzitelna. Pracuje se v tom fakt dobre. Akorad mi vadi, ze kdyz chci prepnout mezi nekolika maximalizovanymi okny, tak musim do Activites a tam v tech oknech hledam to spravny okno. A kdyz mate nejaky okna hodne sobe podobny, tak pak stejne musim koukat i na nazvy oken pod tema miniaturama a zase to hledam.
Zatimco v GNOME 2 jsem si mohl v taskmanageru zprehazet poradi oken jak jsem chtel. Takze jsem si dal treba file manager na prvni misto, pak jsem si dal treba gedit a za nim dalsi. Takto jsem si nastavil poradi oken v taskmanageru, a vedel jsem hned kam sahnout, abych si dal do popredi to spravny okno. To mi prislo rychlejsi. A to co jsem delal za praci na compu, tak vyzadovalo neustale prepinat mezi okny, z nichz jedno bylo porad maximalizovany.
Taky mi vadi ten ubytek nastaveni, ale to je asi docasny do pristich verzi. Pri praci jsem taky narazil na par bugs pri pokrocilejsi praci a to jak v Gnome-Shellu, tak ve fallback modu. Ale to je taky docasny. No uvidime, co s tim v GNOME teamu vymysli. Rozhodne to ma min problemu, nez melo prvni vydani KDE4.
Enlightenment vypada dobre. Nezabira tolik pameti, je rychle, nema moc bugu. Ale narozdil od GNOME nebo KDE zatim nenabizi tolik funkcionalit ve standardni instalaci (zkousel jsem ho na Ubuntu).
Zato knihovny Enlightenment maji budoucnost (myslim si to). Mozna by bylo zajimavy postavit dalsi window manager prave na nich. Uz vysly verze 1.0.0 vsech zakladnich knihoven (krome Elementary). Par knihoven ma vyssi verzi.
Docela se tesim na verzi 1.0.0 Enlightenment Window Manageru.
Tiskni
Sdílej: