Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Pro rychlé vkládání adres v ČR mi přijde podpora hledání znaků velice důležitá a náročnost nakódování nemusí být nelidská :)
Tiskni
Sdílej:
syntaktická vzdálenost slovTo sis teďka vymyslel nebo ten pojem už někdo používá?
Když hledáte Lipovou ulici, nechcete najít Kaštanovou.To není vůbec jisté. Třeba moje babička místo Ďáblice běžně říkala Čertovo město.
To ale pro vyhledávání adres nemá vůbec smysl. Když hledáte Lipovou ulici, nechcete najít Kaštanovou.Samozřejmě záleží na způsobu, jakým si ten dataset člověk sestaví. Určitě by nemělo smysl používat to jako běžný slovník synonym. Pointa byla, aby to u Kaštanové našlo i "Kaštenovou", "V kaštanové" atp.. K tomu se nemusí používat pouze algoritmus porovnávající řetězce nějakým fuzzy způsobem, ale dá se každá ulice namapovat na N dimenzionální souřadnice vektorového prostoru, přičemž uživateli nabídneš vše, co je ve vektorovém prostoru v nějaké definivané blízkosti. Vyhledávání je pak docela rychlé, protože ti stačí spočítat vektor pro zadaný řetězec a podívat se do databáze co je mu blízko. Podrobnosti viz: V případě machine learningu to pak můžeš obohatit ještě daty s modelem jazyka, což ti v tom prostoru přiblíží i věci, které by jinak byly vzdálené, viz to co psal pavlix a Ďáblice / Čertovo město. Pokud to ale chceš dělat automatizovaně, tak na to potřebuješ fakt velké sety dat (dá se to nakrmit třeba všema knížkama, co kdy vyšly a jsou dostupné tak podobně). Je to sice docela náročné na předpočítání, ale pak se v tom rychle vyhledává, proto to používají skoro všechny dnešní vyhledávače.
To ale pro vyhledávání adres nemá vůbec smysl. Když hledáte Lipovou ulici, nechcete najít Kaštanovou.Adres asi ne, ale kdyz treba nekdo hleda kostel, a vyhodi mu to aspon kapli, mozna bude i rad.
Já rozumím tomu, proč jsi to napsal, nerozumím ale tomu, že ti to nepřijde dětinské.Robotovi generujícímu komentáře pomocí Markovových řetězců a bezkontextové gramatiky nemůže něco přijít.
Na syntezu nazvu to nepouziva jazyk, v kterem ten nazev je, ale jazyk navigace. Takze pokud jedete treba po Nemecku a telefon je v AJ, tak to strasse vyslovuje jako "štrasí". Prekvapive nepomuze ani pokud ma misto svuj vlastni nazev v jazyce navigace (treba Munich), tak to porad bere pouziva nazev mistni (Muenchen), ale syntetizuje podle jazyku navigace.
Mně by se zase líbilo stahování map přes zsync nebo něco na ten způsob - netahat pořád dokola celou mapu, ale jen změny a pak sestavit dohromady
Tak to se musím podívat, jestli to moje verze z F-droidu umí 