Oficiálně byl vydán Android 16. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Byla vydána nová verze 14.3 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ upozorňuje, že na základě rozhodnutí federálního soudu ve Spojených státech budou veškeré konverzace uživatelů s ChatGPT uchovávány. Včetně těch smazaných.
Ač semestr ve škole právě končí, bastlíři ze studentského klubu Silicon Hill neodpočívají a opět se jako každý měsíc hlásí s pravidelným bastlířským setkáním Virtuální Bastlírna, kde si můžete s ostatními techniky popovídat jako u piva o novinkách, o elektronice, softwaru, vědě, technice obecně, ale také o bizarních tématech, která se za poslední měsíc na internetu vyskytla.
Z novinek za zmínku stojí Maker Faire, kde Pájeníčko předvedlo … více »Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Změna je život
O weekendu mě potkala jedna velmi nepříjemná věc, nejspíš v důsledku přepětí v elektrické síti ni odešla základní deska do křemíkového nebe.
Proto jsem v pondělí ráno vyrazil na nákupy, a protože sehnat desku se soketem A se ukázalo jako přinejmenším obtížné, a řekněme si na rovinu, že už je to zastaralá platforma, rozhodl jsem se k radikálnímu kroku - kompletní upgrade, aneb štědré Vánoce předem :).
A jak to odpadlo? Nová základní deska (nějaký ešus s nforce4, teď jsem ve škole a z hlavy si nevzpomenu), AMD Athlon64 3500+ (do soketu AM2), 2x512MB DDR2, GeForce7600 128MB (pasivně chlazená), disk původní 120GB Baracuda, vejpalka na DVD taky zbyla, pak nějaký ten zdroj a bedna (taky to co už jsem měl).
Po sestavení a prvním zapnutí mě velmi mile překvapilo to úžasné ticho, pak jakž takž nabootval kernel sestavený na míru předchozímu hardwaru. A pak nastalo "trápení" s novým železem. Aby vůbec bylo možné číst nějaké to info ze senzorů musel jsem opatchovat jádro, pak ještě chvíle hledání co za modul použít k síťové kartě, řadiči disků... a tradá všechno běží jak má. Až na ten drobný detail, že jen 32 bitový operační systém.
Nastalo dilemno: co za distro pro 64 bit si vybrat, rozhodnutí bylo téměř okamžité - ArchLinux. Ano budu další Slackwarista co uteče k Archu.
Jak to je s archem na x86-64? Na co si dát pozor? Co je oproti Slacku horší? Co (vyjma balíčkovacího systému:) ) je lepší? No flame!
Tiskni
Sdílej:
Já myslím, že ta grafika by měla přežít Mám také pasivně chlazenou GF 6600, a pokud se nepletu, mám pocit, že jsem někde četl, že 7600 má lépe vyřešenou spotřebu (ale možná si to s něčím pletu). Pravda je, že by se na chladiči té karty dalo vařit kafe.
Jinak, pokud jde o Arch, funguje dobře, jen je problém s AbiWordem, že se hroutí při otevírání doc souborů (alespoň mně a některým dalším - nevím jak v 64bit verzi). Také nejsem schopen spustit program Krita. Prostě se zhroutí dřív, než se stačí spustit.
Ale jinak už jen samé plusy. Myslím, že si zvykneš velmi rychle. Konfigurační soubor /etc/rc.conf
nemá chybu, stejně tak celková konfigurace - je perfektně přehledná. Čím déle pracuji s Archem, tím větší problémy mám s hledáním konfigurace u jiných distribucí. Balíčkovací systém také každý pochopí velmi rychle, a bez jakýchkoliv zákeřností si můžeš tvořit balíčky, které nejsou v repozitářích. Pokud bys měl chuť si na způsob Gentoo zkompilovat vše, existuje příkaz makeworld
. Osobně nevěřím, že by mne některá jiná Linuxová distribuce více přitáhla. Jestli od ní někdy odejdu, bude to jedině k nějakému úplně jinému systému, jenže zatím o žádném lepším nevím.