Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Změna je život
O weekendu mě potkala jedna velmi nepříjemná věc, nejspíš v důsledku přepětí v elektrické síti ni odešla základní deska do křemíkového nebe.
Proto jsem v pondělí ráno vyrazil na nákupy, a protože sehnat desku se soketem A se ukázalo jako přinejmenším obtížné, a řekněme si na rovinu, že už je to zastaralá platforma, rozhodl jsem se k radikálnímu kroku - kompletní upgrade, aneb štědré Vánoce předem :).
A jak to odpadlo? Nová základní deska (nějaký ešus s nforce4, teď jsem ve škole a z hlavy si nevzpomenu), AMD Athlon64 3500+ (do soketu AM2), 2x512MB DDR2, GeForce7600 128MB (pasivně chlazená), disk původní 120GB Baracuda, vejpalka na DVD taky zbyla, pak nějaký ten zdroj a bedna (taky to co už jsem měl).
Po sestavení a prvním zapnutí mě velmi mile překvapilo to úžasné ticho, pak jakž takž nabootval kernel sestavený na míru předchozímu hardwaru. A pak nastalo "trápení" s novým železem. Aby vůbec bylo možné číst nějaké to info ze senzorů musel jsem opatchovat jádro, pak ještě chvíle hledání co za modul použít k síťové kartě, řadiči disků... a tradá všechno běží jak má. Až na ten drobný detail, že jen 32 bitový operační systém.
Nastalo dilemno: co za distro pro 64 bit si vybrat, rozhodnutí bylo téměř okamžité - ArchLinux. Ano budu další Slackwarista co uteče k Archu.
Jak to je s archem na x86-64? Na co si dát pozor? Co je oproti Slacku horší? Co (vyjma balíčkovacího systému:) ) je lepší? No flame!
Tiskni
Sdílej:
ja mel 16teho odjet na mesic pryc.... ale nakonec jedu az po vanocich takze me to nemine....
Já myslím, že ta grafika by měla přežít
Mám také pasivně chlazenou GF 6600, a pokud se nepletu, mám pocit, že jsem někde četl, že 7600 má lépe vyřešenou spotřebu (ale možná si to s něčím pletu). Pravda je, že by se na chladiči té karty dalo vařit kafe.
Jinak, pokud jde o Arch, funguje dobře, jen je problém s AbiWordem, že se hroutí při otevírání doc souborů (alespoň mně a některým dalším - nevím jak v 64bit verzi). Také nejsem schopen spustit program Krita. Prostě se zhroutí dřív, než se stačí spustit.
Ale jinak už jen samé plusy. Myslím, že si zvykneš velmi rychle. Konfigurační soubor /etc/rc.conf nemá chybu, stejně tak celková konfigurace - je perfektně přehledná. Čím déle pracuji s Archem, tím větší problémy mám s hledáním konfigurace u jiných distribucí. Balíčkovací systém také každý pochopí velmi rychle, a bez jakýchkoliv zákeřností si můžeš tvořit balíčky, které nejsou v repozitářích. Pokud bys měl chuť si na způsob Gentoo zkompilovat vše, existuje příkaz makeworld. Osobně nevěřím, že by mne některá jiná Linuxová distribuce více přitáhla. Jestli od ní někdy odejdu, bude to jedině k nějakému úplně jinému systému, jenže zatím o žádném lepším nevím.