Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
) Zvláštní je, že vždycky byla učebna (B116, mimochodem) plná lidí, kteří si tam jen tak brouzdali (nepotřebovali nutně nějaký okenní program), pro nedostatek místa byli vyhozeni a následovaly (někdy dokonce čtvrthodinové) odhlašovací orgie. Přihlašování bylo podobně pohodlné. Při tom v hale loni bylo plno počítačů s Linuxem, několik s FreeBSD, několik obstarožních, ale pěkných pracovních stanic SGI s Irixem, několik Maců s MacOS X. (I několik okenních počítačů tam bylo.) Přihlašování do ostatních systémů bylo podle mých zkušeností mnohem rychlejší, trvalo nejvýše pár vteřin včetně natažení prostředí.
Ale viděl jsem hodně lidí u i těch neokenních počítačů v hale, kterých je (snad) víc, tak to snad nebude tak zlé.
ssh -X můj_server, jen mi nejela česká klávesnice.
Hala B130 plná (tehdy) Fedory Core 3 mi přišla téměř dokonalá, divím se, že nepřichází na řadu první. FreeBSD v první hale je super, 90% mých zkušeností pochází právě z té haly. (Doma se mi to nechce instalovat.
) Když jsem si tam nahodil XFCE 4.2.1.1 (snad tam po mně zůstalo
), cítil jsem se tam stejně, jak v Linuxu.
Takže systém FreeBSD by mohlo jít na řadu jako druhý. Potom asi Windows, pak až Mac OS X (bedýnky jsou pěkné, ale z toho systému jsem byl trochu zmatený) a nakonec SGI. Ale hodně lidí je z Linuxu a FreeBSD zmateno asi tak, jak já z Maců.
Jo tohle mě už taky vrtalo hlavou... co až bude GNU/Linux slušně řečeno BFU friendly.... pak asi opravdu *BSDJen tak pro informaci, FreeBSD nebo NetBSD nejsou o nic min BFU friendly nez Slackware (spis jeste vic). Mala rozsirenost jeste neni synonymum pro "hardcore". A jestli se ti styska pro BFU-dotazech, tak staci navstivit nejake FreeBSD forum, protoze to si presne vyhlidly lamy, co je jim linux "malo hardcore". Pro ty mene chapave: netvrdim, ze uzivatele FreeBSD jsou lamy, ale ze hodne lam se presne kvuli kecum o "cool" a "hardcore" vrha na FreeBSD, aniz by v tom pro ne osobne byl nejaky prinos. A proc taky ne, nainstalujete to podle navodu, hodite na to KDE (Gnome) a jedete stejne jako v jakemkoliv linuxu, jen proste navstevujete jina diskusni fora, to je asi tak vsechno. Za chvili bude nejvic "hardcore" pouzivat hlavu, tuzku a papir :P
Casem mozna budeme vzpominat, jak byl kdysi linux stejne hardcore jako nase soucasna *BSD.Co ma jako znamenat "hardcore"? Ze nebude nic fungovat, dokud do toho clovek nevenuje tejden prace? Nevim, proc by na tohle mel nekdo vzpominat, cim driv to bude pryc, tim lip. Protoze krome toho, ze sem tam neco normalne v linuxu fungujici v *BSD nefunguje (tu zvukovka v FreeBSD, tu K3B v NetBSD), nevidim nic "hardcore" (krome kecu), ani na Linuxu, ani na *BSD (aspon na tech dvou, co jsem mel tu cest). LFS mozna hardcore je, pro nekoho mozna Slackware, i kdyz i to znamena spis miru osobni lenosti a investovane energie. Krome vyvoje vlastni distribuce nebo vlastnich aplikaci nejsou uzivatelske distribuce "hardcore" ani trochu. Ze zvanilove tohle slovo uz davno devalvovali a aplikuji na cokoliv, co neni tolik popularni - a tim padem spustit okno s terminalem a napsat emerge blabla uz dost "hardcore" neni, zato prakticky totez ve FreeBSD uz hardcore" je daleko vic :P BTW nejvic "hardcore" co jsem kdy zazil, bylo sehnat drivery pro Windows (ME & XP) na nejaky notebook (jesteze jsem mel po ruce Kanotix).
Propagace obecně, jak to tak vidím já, netvrdím, že nutně správně:
Pokud se setkáte s potenciálním zájemcem o Linux, tak jde o to, co chci propagovat. Pokud sebe, zahrnu ho slovy, která nikdy neslyšel, ukážu mu jak umím bleskurychle napsat na terminál tajemnou formulku, která způsobí, že se na terminálu objeví další, pro něj naprosto nesrozumitelné údaje. Získám si pověst mocného čaroděje (i když třeba jediný, co jsem provedl, byl ping). A Linux u něj získá pověst systému pro cvoky. Nebo mu ukážu, že tam jde strčit cd s filmem a ono to začne hrát a že si může při tom klepnout na "stop" a "play". Možná by bylo hezké, kdyby to bylo se zájemci jinak, ale u většiny to jinak nebude. U většiny, né u naprosto každého.
Student IT by měl vědět, co je to GNU. Ostatní to vědět asi nebudou, stejně jako každý neví, co je kontrapunkt, ablativ, ξ… v jiných oborech. nejen Linux, ale ani počítače nejsou pro většinu lidí středem světa a něčím, čemu by chtěli věnovat svůj čas a síly.
Vynechávám to, je-li to dobře a nebo špatně a jestli se má Linux snažit přizpůsobit a nebo ne. Sám si myslím, že jde dobrou cestou, když zachovává možnost pracovat „hard“ a přidává možnost „soft“.
LVT (laboratoř výpočetní techniky, honosný název pro helpdesk, servis a rozesílání e-mailů) provozuje na absolutních šunkách s 15 CRT monitorem. Co to je konkrétně vám neřeknu, výpis /proc/cpuinfo ani jiné si nepamatuju. Windows stanice zato fungují na mnohem lepších strojích a teď nově mají i Delly s 19kou LCD. To se potom srovnává.
Zadruhé grafické prostředí v GNU/Linux je potřeba si nastavit. Sice na lištu do Gnome (preferuji KDE) někdo prozřetelně nasypal nejpoužívanější programy, tím ale snaha o zvýšení použitelnosti skončila. Např. rozumně připojit flashdisk občas nejde (různé disky vytváří různě zařízení sdx1-n nebo jen sdx) a na mount je potřeba root.
Vždyť vytuněný linuxový desktop by byl (zejména na té 19 monitoru) myslím pro mnohé rozumnou alternativou k windows. Takhle se ale dobré jméno GNU resp. GNU/Linux neudělá, pro mnohé je to systém, který "taky trochu funguje".
Tiskni
Sdílej: