Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
a ten používá co?SUSE
So right now I happen to run Fedora on my machines, which largely came about from me running on POWER for a few years, and Fedora supported it pretty well (and since I actually don't care that deeply about the distribution, I tend to prefer running the same thing on everything, just to keep any distro issues away).
Before Fedora had PowerPC support, I ran YDL for a while, and before that I had SuSE. Funnily enough, the only distributions I tend to refuse to touch are the "technical" ones, so I've never run Debian, because as far as I'm concerned, the whole and only point of a distribution is to make it easy to install (so that I can then get to the part I care about, namely the kernel), so Debian or one of the "compile everything by hand" ones simply weren't interesting to me.Rozhovor z letošního léta http://apcmag.com/7017/linus_torvalds_talks_future_of_linux_page_3
V hokně, mimo jiné, máme na starosti i instalace/reinstalace/upgrady verzí serverů (RHEL), a když mám vytvářet jednotlivé instalační obrazy, tak jsem rád, že Redhat tyto "zbytečné" releasy vydává (o pravidelných update setech nemluvě).
Ono upgradovat RHEL2.1 na 3.0, čí nedejbože na 4.0 je hodně velký masakr a popravdě řečeno, na zákaznickém produkčním systému bych do toho nešel (zkoušel jsem to na testovacím a dobře to nedopadlo).
Ubuntu me vystrasil s tim co delal s disky.Přečti si raději i diskuzi pod tou zprávičkou.
Ja od fedory odesel, protoze me stvalo, ze doporucovany upgrade je cista instalace.No, já jsem přeinstalovával čístě asi 3x: 1) Když jsem si po měsíci rozvrtal (pomocí --force --nodeps) redhat 6.2 2) Pak tuším někde okolo RH8, kde mi přestalo vyhovovat, že moje vlastní kompilace přestávají být vzájemně kompatibilní (a od té doby moc nekompiluju). 3) Při změně architektury na x86_64.
Nemohu s vámi souhlasit.
A s čím konkrétně? Já jsem pouze napsal, že bych si nedokázal představit, že bych takovou distribuci používal, a vysvětlil jsem důvody proč. Vy snad víte lépe než já, co mi vyhovuje aa proč? Dokonce jsem výslovně zdůraznil, že na rozdíl od autora blogpostu nepovažuji svůj pohled za univerzální a že na rozdíl od něj si uvědomuji, že jiní uživatelé mají jiné potřeby.
Používám rolling updates distribuce (nejdříve Gentoo, pak Arch Linux) na _pracovních_ strojích i doma už cca 5 let a nikdy mi to žádné problémy nečinilo.
Já jsem naopak takový způsob práce používal přes sedm let a byla pro mne obrovská úleva, když jsem se konečně odhodlal ho opustit a přejít na klasickou "vydávanou" distribuci. A dokonce i u té pokaždé novou verzi instaluji do jiného diskového oddílu než minulou, abych měl pro všechny případy po ruce prověřenou minulou verzi. Protože ze zkušenosti vím, že musím počítat s tím, že podle zákona schválnosti zrovna ve chvíli, kdy se začne instalovat, ozve se zákazník s problémem, který je třeba řešit pokud možno ihned. Tím ale nijak nepopírám, že vám mohou rolling updates vyhovovat. Mně ovšem v žádném případě.
Žádné bordelaření nenastane, naopak. Producent softwaru vyrobí jeden univerzální balíček pro všechny distribuceV té větě je rozpor. Buď může dělat balíčky producent software a pak žádné distribuce nepotřebujeme a nebo budeme mít distribuce a pak musí projít všechny balíky rukama autorů té distribuce. Všechno ostatní je kočkopes.
v tej vete by bol rozpor iba v prípade slova "uzavretý".
užívateľova potreba = distribúcia - nechcené balíčky + balíčky mimo záber distribúcie.Pokud má uživatel potřebu instalovat balíčky mimo záběr distribuce, je to pouze důsledek toho, že jeho distribuce neplní moc dobře svůj účel.
Mně se třeba na Windows líbí, že si někteří uživatelé hnijou klidně pět a víc let na jedné instalaci, přitom ale software, který je opravdu zajímá, mají klidně ten nejčerstvější.Windows je skoro učebnicový příklad rolling updates. Celé windows update není nic jiného, než postupné updatování a upgravodání systémových knihoven a MS aplikací. Mnohé značkové počítače pak mají svoje "balíčkovače", které updatují ovladače, utility a předinstalované programy. Některé aplikace (třeba i firefox, ať nechodíme tak daleko) se potom updatují taky samy a je jich čím dál víc. No a ve finále je tu uživatel, který manuální updaty podle svého gusta.
A myslím, že nebude velký rozdíl mezi rolling update distrem a na releasech postavených distribucích. V r-u distru asi aktualizovat jeden program půjde, ale stejně to bude znamenat obrovskou vlnu závislostí (stejně jako kdybych přidal do starého releasu distribuce repozitář s novým releasem). Nebo se pletu?Celkem pleteš. Skutečná r-u distra ty balíčky kompilují právě z ohledem na to, aby vlna závislostí bylo co nejmenší, pokud možno žádná. Ne vždy je to samozřejmě úplně dokonalé, ale pořád je to nesrovatelné proti tomu, když se míchají stabilní a testovací repozitáře a následný upgrade jednoho programu si sebou vezme všechno až po glibc. U zdrojových distribucí je to jednodužší ještě o to, že se to kompiluje proti knihovnám, co má člověk zrovna v systému a pokud se nezmění API, je klídek.
Tiskni
Sdílej: