Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) podle očekávání odmítla nepřátelskou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu Kč). Paramount podle ní neposkytl dostatečné finanční záruky. Akcionářům proto doporučuje nabídku od Netflixu.
Na WhatsAppu se šíří nový podvod, který ovšem vůbec nevypadá jako hackerský útok. Žádná krádež hesla. Žádné narušení zabezpečení. Žádné zjevné varovné signály. Místo toho jsou lidé trikem donuceni, aby útočníkům sami poskytli přístup, a to pouhým provedením toho, co vypadá jako běžný ověřovací krok. Bezpečnostní experti Avastu tento nový typ útoku nazývají ghostpairing, protože útočníci si při něm tiše vytvářejí „zařízení duchů“, které žije uvnitř vašeho účtu.
Český LibreOffice tým vydává aktualizaci překladu příručky LibreOffice Draw 25.8. Tato kniha se zabývá hlavními funkcemi programu Draw, vektorové grafické komponenty systému LibreOffice. Pomocí Draw lze vytvářet širokou škálu grafických obrázků. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace a tým hledá dobrovolníky pro další překlady.
Anthony Enzor-DeMeo je novým CEO Mozilla Corporation. Mozillu převzal po dočasné CEO Lauře Chambers. Vybudovat chce nejdůvěryhodnější softwarovou společnost na světě. Firefox by se měl vyvinout v moderní AI prohlížeč.
Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
a ten používá co?SUSE
So right now I happen to run Fedora on my machines, which largely came about from me running on POWER for a few years, and Fedora supported it pretty well (and since I actually don't care that deeply about the distribution, I tend to prefer running the same thing on everything, just to keep any distro issues away).
Before Fedora had PowerPC support, I ran YDL for a while, and before that I had SuSE. Funnily enough, the only distributions I tend to refuse to touch are the "technical" ones, so I've never run Debian, because as far as I'm concerned, the whole and only point of a distribution is to make it easy to install (so that I can then get to the part I care about, namely the kernel), so Debian or one of the "compile everything by hand" ones simply weren't interesting to me.Rozhovor z letošního léta http://apcmag.com/7017/linus_torvalds_talks_future_of_linux_page_3
V hokně, mimo jiné, máme na starosti i instalace/reinstalace/upgrady verzí serverů (RHEL), a když mám vytvářet jednotlivé instalační obrazy, tak jsem rád, že Redhat tyto "zbytečné" releasy vydává (o pravidelných update setech nemluvě).
Ono upgradovat RHEL2.1 na 3.0, čí nedejbože na 4.0 je hodně velký masakr a popravdě řečeno, na zákaznickém produkčním systému bych do toho nešel (zkoušel jsem to na testovacím a dobře to nedopadlo).
Ubuntu me vystrasil s tim co delal s disky.Přečti si raději i diskuzi pod tou zprávičkou.
Ja od fedory odesel, protoze me stvalo, ze doporucovany upgrade je cista instalace.No, já jsem přeinstalovával čístě asi 3x: 1) Když jsem si po měsíci rozvrtal (pomocí --force --nodeps) redhat 6.2 2) Pak tuším někde okolo RH8, kde mi přestalo vyhovovat, že moje vlastní kompilace přestávají být vzájemně kompatibilní (a od té doby moc nekompiluju). 3) Při změně architektury na x86_64.
Nemohu s vámi souhlasit.
A s čím konkrétně? Já jsem pouze napsal, že bych si nedokázal představit, že bych takovou distribuci používal, a vysvětlil jsem důvody proč. Vy snad víte lépe než já, co mi vyhovuje aa proč? Dokonce jsem výslovně zdůraznil, že na rozdíl od autora blogpostu nepovažuji svůj pohled za univerzální a že na rozdíl od něj si uvědomuji, že jiní uživatelé mají jiné potřeby.
Používám rolling updates distribuce (nejdříve Gentoo, pak Arch Linux) na _pracovních_ strojích i doma už cca 5 let a nikdy mi to žádné problémy nečinilo.
Já jsem naopak takový způsob práce používal přes sedm let a byla pro mne obrovská úleva, když jsem se konečně odhodlal ho opustit a přejít na klasickou "vydávanou" distribuci. A dokonce i u té pokaždé novou verzi instaluji do jiného diskového oddílu než minulou, abych měl pro všechny případy po ruce prověřenou minulou verzi. Protože ze zkušenosti vím, že musím počítat s tím, že podle zákona schválnosti zrovna ve chvíli, kdy se začne instalovat, ozve se zákazník s problémem, který je třeba řešit pokud možno ihned. Tím ale nijak nepopírám, že vám mohou rolling updates vyhovovat. Mně ovšem v žádném případě.
Žádné bordelaření nenastane, naopak. Producent softwaru vyrobí jeden univerzální balíček pro všechny distribuceV té větě je rozpor. Buď může dělat balíčky producent software a pak žádné distribuce nepotřebujeme a nebo budeme mít distribuce a pak musí projít všechny balíky rukama autorů té distribuce. Všechno ostatní je kočkopes.
v tej vete by bol rozpor iba v prípade slova "uzavretý".
užívateľova potreba = distribúcia - nechcené balíčky + balíčky mimo záber distribúcie.Pokud má uživatel potřebu instalovat balíčky mimo záběr distribuce, je to pouze důsledek toho, že jeho distribuce neplní moc dobře svůj účel.
Mně se třeba na Windows líbí, že si někteří uživatelé hnijou klidně pět a víc let na jedné instalaci, přitom ale software, který je opravdu zajímá, mají klidně ten nejčerstvější.Windows je skoro učebnicový příklad rolling updates. Celé windows update není nic jiného, než postupné updatování a upgravodání systémových knihoven a MS aplikací. Mnohé značkové počítače pak mají svoje "balíčkovače", které updatují ovladače, utility a předinstalované programy. Některé aplikace (třeba i firefox, ať nechodíme tak daleko) se potom updatují taky samy a je jich čím dál víc. No a ve finále je tu uživatel, který manuální updaty podle svého gusta.
A myslím, že nebude velký rozdíl mezi rolling update distrem a na releasech postavených distribucích. V r-u distru asi aktualizovat jeden program půjde, ale stejně to bude znamenat obrovskou vlnu závislostí (stejně jako kdybych přidal do starého releasu distribuce repozitář s novým releasem). Nebo se pletu?Celkem pleteš. Skutečná r-u distra ty balíčky kompilují právě z ohledem na to, aby vlna závislostí bylo co nejmenší, pokud možno žádná. Ne vždy je to samozřejmě úplně dokonalé, ale pořád je to nesrovatelné proti tomu, když se míchají stabilní a testovací repozitáře a následný upgrade jednoho programu si sebou vezme všechno až po glibc. U zdrojových distribucí je to jednodužší ještě o to, že se to kompiluje proti knihovnám, co má člověk zrovna v systému a pokud se nezmění API, je klídek.
Tiskni
Sdílej: