Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
V jistém blogu jsem byl, možná jen z hecu, požádán o nějaké HowTo k pečení. Zkusím alespoň něco málo napsat, třeba tím některé potěším. Víkend se škaredým počasím je před námi, tak proč si něco nevytvořit
Jen tak na úvod – občas nakouknu do různých fór, vůbec nesouvisejících s GNU, ani počítači vůbec. A překvapuje mne, když se 17leté holky chlubí, že se začaly od mamky učit vařit a zvládnou už třeba smažený sýr. Sám jsem byl zvídavé dítě, ve 4 letech jsem si stavěl židli ke sporáku, abych dostal nahoru a mohl si vařit krupičnou či rýžovou kaši. Babička z mamčiny strany našemu taťkovi pekla vždy k narozeninám 2 dorty. Když mi bylo 6 let, upekl jsem taťkovi k narozkám 2 piškotové rolády s máslovým krémem. Když to babička po příjezdu viděla, urazila se, a další 3 roky mu žádný dort neupekla
Asi nejvíce používaným (nepočítám-li denní pečivo) je piškot. Jak s oblibou říkala má bejvalka „bufta“.
V základu je tvořeno vejci, moukou a cukrem. Rozdíly vznikají různým zpracováním a příměsemi. Vzhledem k tomu, že už jsem opravdu spoustu let nic kromě bábovky netvořil, tak vám neprozradím poměry jednotlivých příměsí. Ty si ale můžete najít v různých kuchařkách. Základní princip je ten, že se první našlehají žloutky s cukrem, odděleně se našlehá bílek se špetkou soli na sníh. Sníh s moukou se vetře spolu s moukou do pěny ze žloutků. Mamka vždy vyžadovala pomalé dosypávání a opatrné míchání. Já se s tím nikdy moc nemazlím. Prostě do toho našlehaného základu kydnu sníh i mouku a míchám to stěrkou odspoda nahoru středem. Mouka se krásně rozvrstvuje po stěnách té nadzvedávané pěny a žádné moučné hrudky mi tam nezůstanou. Ve chvíli, kdy tohle dotvoříte, už byste měli mít rozehřátou troubu a hned to tam strčit. Piškoty se pečou v principu tak, že se trouba nechá rozehřát naplno, a ve chvíli, kdy tam náš výtvor vložíme, tak stáhneme teplotu někde kolem 200 – 220 stupňů. Těsto nabyde, trouba mezitím trochu schládne, a peče se to při přiměřené teplotě. A také zásadně nepoužívám prášek do pečiva. Přidává výrobku typickou čpavou příchuť, a přitom se dá dobře nahradit šlehačem. Jo, ještě něco: plech se vymazává máslem a vysypává dětskou krupičkou nebo hrubou moukou.
Výše zmíněné rolády – zvláštností výroby je to, že se při šlehání neodděluje žloutek a bílek. Také mám pocit, že se tam dává větší poměr cukru a vajec. Vizte různé recepty. Použijeme plytký plech, který vymažeme máslem, přes celý položíme arch papíru, který ještě jednou vymažeme a vysypeme moukou. Určitě se dnes na to prodávají i nějaké spešl pečicí papíry, ale nemám s nimi žádnou zkušenost. Po upečení se ta horká placka sroluje i s papírem a nechá chládnout. Krémem (marmeládou, nebo čímkoliv jiným) se to potře po vychládnutí. Opět se to sroluje, tentokrát už bez papíru Ten se dá dobře oddělovat nějakým měkkým nožem (kvalitní tvrdé nože k tomuto moc praktické nejsou).
Běžné piškotové zákusky – používá se nahoře zmíněný univerzální postup, s tím, že se používá relativně málo vajec. Při šlehání žloutků se to nastavuje vřelou vodou. Určitě se někde dočtete, kolik lžic vody dát na jeden žloutek. Tato voda se tedy přidává velmi opatrně během šlehání žloutků s cukrem. Dá se hodně experimentovat s hrubostí mouky – od hladké až po krupici. Stejně tak lze měnit množství vajec, aby výsledná konzistence odpovídala vašim požadavkům.
Dorty, bábovky – na tohle se používá příměs tuku. Dříve to bylo asi zásadně máslo, lze použít i rostlinné oleje. Margarínům se z principu vyhýbám - jsou odporné, obsahují spoustu podezřelých věcí… fuj. S máslem se pracuje celkem špatně, je potřeba ho nechat změknout a třít vařečkou do krémovita. Při brutálnějším zpracování se vám může stát, že se rozpadne – pustí vodu. S rostlinným olejem se pracuje mnohem lépe, lze krásně šlehat i mixovat. Tady ty doplňky se přidávají do té žloutkové části.
Každý piškot lze samozřejmě vylepšovat různými příměsemi – mletými ořechy, kokosem, kakaem, citronovou kůrou… které se zamíchají do mouky (kůra až do smíchaného těsta).
Dovolím si přidat můj vlastní recept na bábovku
4 - 5 vajec (dle velikosti) 300 g cukru krupice (jemný krystal) 300 g polohrubé mouky cca 1/4 l mléka cca 1/8 l oleje
Zapneme troubu a nachystáme si vysypanou formu. Do větší misky vrazíme žloutky, olej, mléko a cukr. Bez jakýchkoliv servítek do toho strčíme ponorný mixer a mixujeme tak dlouho, až je z toho taková táhnoucí se jemná omáčka. Pokračujeme šlehačem, kdy tato majda ještě nabude a je z ní taková pěnovitá hmota.
V jiné nádobce našleháme bílky se špetkou soli na tuhý sníh, který pak kydneme ke žloutkům, doplníme to moukou, a zlehka vmícháme do té žloutkové pěny pomocí stěrky. A tuto plnou mísu pěny nalejeme do připravené bábovkové formy. Tzv. mramorová úprava se dělá tak, že do formy nenalejeme vše, ale část si v misce ponecháme, přisypeme tam kakao (také je dobré přidat trochu mléka, jinak to bude tuhé). Tento zbytek dolejeme do formy a ještě to stěrkou trochu porýpeme, aby to vytvořilo takové ty hnědé patvary uvnitř bábovky
Update: zapomněl jsem jednu drobnost - bábovka se peče přibližně při 210 stupních, a to docela dlouho - asi 45 minut až hodinu. Po té 3/4hodině je dobré do ní zapíchnout špejli a zkusit, jestli uvnitř je, či už není, lepkavá.
Dobrou chuť
Tiskni
Sdílej:
Zajímavé ... ale mám, dva dotazy:
1/ dá se místo šlehače použít vařečka, upnutá do vrtačky ? Mám v takovém případě zapínat příklep ?
2/ Mám plynovou troubu a na regulátoru nejsou teploty. Někdy mám pocit, že toto zařízení zvládá jen dva stupně a to "demo-plamen", kdy to sice hoří, ale vevnitř je tak 30 stupnů a pak "hutní" režim, kdy se obávám, aby mi trouba nepřitekla do vedlejšího pokoje na návštěvu ... takže jak mám tipnout 210 st. Celsia ?
ad 1) Můžeš to zkusit a své zkušenosti potom zveřejnit
ad 2) buď použít režim "demo-plamen" a vypomáhat si letlampou, nebo stále stát u trouby a po chvilkách zapínat a vypínat "hutní režim". Teplotu můžeš kontrolovat dle velikosti puchýřů na ruce, když sáhneš na bábovkou formu
A zcela reálně pro ty, kdo mají plynovou troubu - těch cca 200 stupňů je asi tak něco málo více, než středně rozehřátá trouba, a je to děsně individuální. Když jsem sporák kupoval, jednoznačně jsem si vybíral s plynovými vyřiči a zapalováním přes ty regulační kolečka, a s elektrickou troubou.
1/ dá se místo šlehače použít vařečka, upnutá do vrtačky? Mám v takovém případě zapínat příklep?Spsi bych doporucoval takove ty vrtule na michani malty. Daji se sehnat i nerezove. Testo jsem s tim nikdy nedelal (presneji: testo jsem vubec nikdy nedelal), ale i husty beton to je schopne umichat (tedy, pokud mate silnou vrtacku s pridavnym drzadlem). A priklep samozdrejme vypnout, ten ma smysl jen pro vrtani.
A priklep samozdrejme vypnout, ten ma smysl jen pro vrtani. - já myslel jako třeba proti hrudkám mouky, že by to pomohlo :o)
1/ dá se místo šlehače použít vařečka, upnutá do vrtačky ? Mám v takovém případě zapínat příklep ?IMHO to není příliš dobrý nápad. Šlehač má totiž dvě vrtule točící se proti sobě, takže nevytváří vír, jen proud. U vrtačky by bylo potřeba použít mísu, která má okraj zahnutý dovnitř, nebo šlehat přímo v troubě.
Znam lidi, co do plynové trouby dávají hrnec s vodou, zakrytý alobalem, těsto se potom tolik nevysušuje.
Kdo oteče, vehraje ...