Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Nedávno se zde David ptal, zda čteme beletrii. Já jsem zrovna nyní četl Ďáblovu alternativu, ale na večerní čtení to byla příliš politická kniha, takže jsem to nakonec v polovině vzdal a otevřel knihu od Roba Granta – Neschopnost.
Proč to sem píšu? Myslím, že by mohla bavit i mnohé z vás, kteří beletrii vůbec nečtete, ale rádi se uvolníte u něčeho naprosto nenáročného a pohodového. Je to takový humorný román z nepříjemně blízké budoucnosti, u kterého pokud se skutečně uvolníte, tak se budete celou dobu smát.
Dovolím si uveřejnit kousek autorského díla, snad za to nebudu popotahován. Pokud vám to vtipné nepřijde a nepřipomene skutečný svět kolem vás, tak se předem omlouvám za odtržení od počítačové reality
…Sníh je víc než krásný. Sníh je přírodní zmizík: zakrývá chyby a ošklivosti. Přetáhněte koberec sněhu přes Nagasaki a dost možná bude vypadat jako zámek Sněhové královny. I ty nejsmradlavější, nejpokálenější ulice nejchmurnějších londýnských předměstí získávají pod tou nejtenčí sněhovou pokrývkou pohádkový, takřka panenský nádech.
Pokud se do nich ovšem dostanete.
Protože v Londýně vždycky míváme ten špatný druh sněhu. Veškerá veřejná doprava zůstane s prvním náznakem bílé nadílky bezmocně stát a je zcela k neužitku. Naproti tomu v Moskvě padá bůhvíproč vždycky ten správný sníh, a to ještě nespravedlivě často. V moskevském sněhu si i rozhrkané předpotopní vlaky, tramvaje a autobusy razí cestu šestimetrovými závějemi a běsnícími vánicemi, aniž by na jedinou zastávku dorazily se zpožděním. U nás, jakmile dopadne první vločka, přimrzají vlaky na kolejích, zadrhávají se motory a pneumatiky se bezmocně protáčejí na vozovkách, které se rázem mění v obří kluziště, na nichž autobusy předvádějí své virtuózní piruety. Měli bychom zkusit trochu toho kvalitního zboží, toho moskevského sněhu, importovat. Potom by nás možná každý rok tak děsivě nezaskočilo, když, zcela nečekaně, začne padat přesně tentýž špatný sníh jako loni a celé údolí Temže se až do konce zimy propadne zpět kamsi do druhohor…
…Bez meškání jsem se tedy začal batolit domů.
Snažil jsem se tvářit, že nevidím heroinistu na schodech, který si tu všem na očích napichoval žílu. Necelých čtyři sta metrů daleko sice fungovala státem podporovaná šlehárna, kde si feťáci směli píchat legálně, nicméně takový výlet byl v tuto časnou hodinu pro chudáka, kterému nekolovalo v žilách nic než čistá krev, očividně příliš náročný. Pokusil jsem se ho překročit, aniž bych při tom jakkoli narušil iluzi, žel jsem ho nespatřil. Nechtěl jsem, aby si myslel, že jsem si ho všiml, protože by mě pak ještě třeba mohl požádat o pomoc. Třeba, ať mu pořádně utáhnu ten pásek kolem ruky, aby snáz našel nějakou žílu, která by snesla další propíchnutí. Ač to může znít neuvěřitelně, podařilo se mi šlápnout mu nešťastnou náhodou na hlavu, aniž by si on všiml mě…
…Z trpké zkušenosti jsem věděl, že ovládací panel ústředního topení není o nic složitější, než rozhraní průměrného ochranného štítu proti mezikontinentálním raketám. Trvalo mi čtvrt hodiny, než jsem si vůbec zapamatoval, jak se otevírá kryt, pod nímž se schovával. Jako obyčejně jsem si začal prohlížet neuspořádanou změť tlačítek, ciferníků a páček v naději, že intuitivně odhalím alespoň část jejich funkcí. Jako obyčejně se mi to nepodařilo. Očividně by bylo zapotřebí minimálně tříčlenného bezvadně vyškoleného, motivovaného a dokonale synchronizovaného týmu, aby se ten proklatý krám vůbec podařilo zapnout. Izolovat a rozběhnout radiátor v mé ložnici by pak jistě bez obtíží zvládlo menší konsorcium teoretických fyziků, pokud by si ovšem udělali na rok volno a soustředili se výhradně na tento problém.
Nic naplat, nezbývalo mi, než vyzkoušet poslední, zoufalou možnost člověka v nesnázích. Musel jsem si přečíst manuál.
Přirozeně se ukázalo, že manuál překládal z japonštiny do angličtiny nějaký křovák z Kalahari, který se s některým ze zmiňovaných jazyků dostal nejblíže do kontaktu ve chvíli, kdy se od něj jakýsi německý cestovatel snažil zjistit aktuální cenu ojetého velblouda v přepočtu na litry benzinu a blyštivé korálky. Vyzkoušel jsem několik z navrhovaných řešení „pro případnou nefungovatelnost", ale když jsem se pokusil „sklouznout počátek osvětlovačova ředitele" (obr. 8.a) a „otáčet s opakovaným úsilím kolečkem spalování (také obr. 8.a), dokud klikavý zvuk nevypustí obláček malého explozivního úderu" (kupodivu rovněž obr. 8.a), vzdal jsem veškerou snahu a zkusil manuál nacpat do recyklovače. Ten rovněž nefungoval. Už jsem měl chuť nacpat recyklovač ven z okna, když jsem si uvědomil, že ty dvě věci by mohly mít něco společného…
Tiskni
Sdílej: