Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Tak jsem se rozhodl skromě přispět HW prostředky na něco dobrého. Napadá mě termín výpočetní charita
, ale to je jedno. Ono jde spíše o vědu. Nejznáměšími sítěmi distribuovaných výpočtů jsou bezesporu Folding@home a BOINC. A tak jsem se na oba projekty podíval blíže.
Folding home je podle guinessovy knihy rekordů největším "clusterem" vůbec. Na tomto projektu je poměrně zajímavé, že distribuuje i klienta pro grafické karty ATI. Bohužel. Tady veškeré mé nadšení opadlo. Byl jsem sice ochoten uvažovat o koupi HD3850, a potýkat se zatím s nedokonalými ovladači (pro ATI na Linux asi ještě nedozrál čas), ale projekt folding@home a ATI podporují jen Microsoft Windows (chybí klient, možná z důvodů absence CAL pro Linux). Projekt samotný není opensource. To mi přijde poněkud zvláštní v případě, že někdo ode mě chce HW prostředky... Poslání projektu je více méně monotematické. Vše se točí kolem proteinů a hledání léků na některé nemoci. Ve výsledku se nemůžu ubránit dojmu, že člověk vlastně "pracuje" na nějakou farmaceutickou společnost, která v případě úspěchu lék patřičně zpeněží.
Jak asi tušíte, moje sympatie si získal projekt BOINC. Velkou výhodou tohoto projektu je, že člověk může podporovat výzkum, o který má zájem. Je čistě na něm, kolika a kterých dílčích projektů se zůčastní. BOINC je opensource, což mi přijde fair, když někomu dobrovolně přispívám. GPU klient ATI neexistuje, ale co, alespoň mohu zůstat u osvědčené nVidie
Třeba se GPU BOINC kientů dočkáme, ať už pomocí CAL (ATI) nebo CUDA (nVidia).
Teď se zkusíme s BOINC popasovat v akci. Zejména vzhledem k kvalitě Linuxového klienta. Jsem zvědavý jak to dopadne...
Tiskni
Sdílej:
Nejde o to, zda je to výhodné pro řešitele projektu. Klíčovou myšlenou je:
Hele, tady jsou počítače. Vyrobili jsme je, a ted zrovna běží na prázdno. Co kdybych místo nákupu dalších PC některé zkusili využít? (když už tady jsou)
Výhodné to je především ze společenského hlediska. Je to ekologičtější, nemrháme prostředky. Důvodů proč to mnohé subjekty nevyužívají je celá řada. Například to někdo může sabotovat. Kdyby se to používalo pro komerční účely, nechtěl bych vidět ten konkurenční boj. Zcela jistě také není dostatečně velká zásoba dobrovolníků, takže se tolik projektů neuživí. Bezpečnostní aspekty nejsem schopen posoudit.
Firmu jaxi nezajímá, co je ekologičtější, ale co je rentabilnější. Ještě jsem neviděl firmu, která by na prvním místě měla blaho společnosti, ale možná že ty ano.
"Placený dobrovolník" je stejný nesmysl jako "studené horko".Pleteš si dobrovolníka s námezníkem. 
Jaxi jsi záměrně pominul zminovanou možnost, že v případě komerčního subjektu, by se konkurenční projekt připojil, a bez ustání sabotoval výpočty
Mnohé subjetky vyžadují 100% kontrolu.
Firmu jaxi nezajímá, co je ekologičtější, ale co je rentabilnější. Ještě jsem neviděl firmu, která by na prvním místě měla blaho společnosti, ale možná že ty ano.Jo, tak to jsem tě předtím špatně pochopil. Pořád jsem vycházel z toho, že tenhle model má být zároveň i ekonomicky výhodnější a ekologie je bonus. Záměrně pominul sabotování... to je přece to samé, jak s tím, že se data dostanou do rukou uživatelů, prostě to je problém, který není třeba řešit technicky, na to stačí právníci. Prostě kdo se zapojí, bude souhlasit se smlouvou.
Výhodné to je především ze společenského hlediska. Je to ekologičtější, nemrháme prostředky.Když někdo se svým prescottem ještě teď počítá v podobných projektech a nepochybuji o tom, že se řady takových najdou, tak je to naopak příšerně neokologické a mrhání prostředky. Když někdo staví cluster, tak bere v úvahu i výkon na watt. Takhle počítají mraky lidí na zařízeních, které jen topí a jsou líné.
sem zapojenej v seti, rosette, lhc a wcg, vsechno pres boinc klienta (ikdyz wcg ma i vlastnoho klienta, ale funguje i pres boinc).
Ale to je jen takovej sen. Já bych z toho udělal distcc@home
Akorát by se to muselo rozdělit ještě na architektury a dál na kompilátory (a jejich verze).
)
. Ošefovat to jde jedině tak, že:
a) budeš kontrolovat dostatečný počet uzlů
b) sestavíš cluster jen z důvěryhodných členů
c) vymyslíš funkci, která ověří, že úloha byla zpracována tak, jak jsi ji zadal.
You are chauvinism pig!:-P
) nad domacim clusterom. Su 2 moznosti ako by som to mohol vytvorit - PS3 (15 - 19 tis.) vs 7x Intel Little Valley2 + bedna so zdrojom (~19tis.).
CO by malo vacsi vypocetny vykon teraz takto narychlo povedat neviem, ale predpokladam ze co sa tyka vykonu/spotrebu energie tak ta PS3 by bola na tom lepsie.