Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
V posledných dňoch skončila niekoľko zaujímavých konferencií a vyšlo zopár dobrých článkov na toto téma. Takže toto bude asi len jeden z mnohých pohľadov na vec, možno jeden z tých, ktorí to nevidia až tak optimisticky.
Najprv zhrnutie známych informácií. Na konferencii OSN v Tunise bol predstavený laptop, ktorý by sa mal predávať za 100$ a mali by ho nakupovať hlavne rozvojové štáty. Jedná sa o rozumne silný počítač, ktorý obsahuje okrem displeja (možnosť prepnúť na kontrastný čiernobiely režim) aj kľuku pre prípad, že v okolí nebude elektrika. Takže by sa malo jednať o ideálny nástroj pre každého. Predpokladom tohto projektu je fakt, že vlastníkom počítača bude konkrétne dieťa, ktoré si na neho bude dávať pozor.
A teraz to hlavné, problémy. Najjednoduchšie je začať počítačom samotným. Prvým problémom je cena, ktorá by mala byť sto dolárov. Na jej dosiahnutie je nutné využiť novú technológiu na výrobu lacných LCD displejov, ktorá vzniká na MIT (projekt vedie bývalá vývojárka Intel LCOS). Technológia ako taká sa už používa, ale zatiaľ bola skôr doménou opačného segmentu ( popis LCOS s jeho výhodami/nevýhodami) a preto zatiaľ nie je pozorovateľom známe ako vytvoria displej za cca 35$.
So in April, Negroponte lured Mary Lou Jepsen away from her job as chief technology officer in Intel's display division to become CTO at OLPC. Jepsen has invented a display that she thinks could be built for $35 or less (compared with the typical $100 or more). (16/11 Fortune)
Druhým výraznejším problémom je že nikto zatiaľ nevie ako to je so životnosťou takéhoto počítača v reálnych podmienkach. Deti si majú brať počítače domov, čo by malo znamenať schopnosť prežiť obdobie dažďov, či nejakú tú piesočnú búrku (plánuje sa len jedna verzia hw). A s týmto majú problémy nielen nové (drahé) notebooky, ale prakticky všetka hi-tech elektronika.
Ďalším problémom je fakt, že vláda musí kúpiť minimálne jeden milión týchto strojov, aby získala stanovenú cenu. Čo zrejme znie pekne v Amerike, ale ak porovnáme HDP cieľových krajín (max. pár tísic dolárov na osobu) tak by to bol značný zásah do rozpočtu. Projekt (bez iného financovania) nie je teda dostupný pre najchudobnejšie krajiny, ale je dostupný pre krajiny, ktoré sa nachádzajú niekde na pomedzí a dokážu si dovoliť investovať nejaké tie prostriedky (Brazília, Thajsko).
Ale čo s skutočne chudobnými krajinami? Do úvahy sa natíska myšlienka o podpore z iných zdrojov. Zbytkové sérié by mali byť predávané vo vyspelých krajinách za cca 200$ (takže nejakých 30-50$ na podporu). Ďalším optimistickým zdrojom by mohlo byť OSN/EU/USA/... lenže tu nastáva problém. OSN by možno aj nejaké peniae chcelo dať, ale potrebuje ich získať od svojich členov a to vlastne len od tých, ktorí sú bohatí. A práve títo nemajú zase až tak veľký záujem o IT v rozvojových krajinách. Keďže posledné dni som trávil tlmočením na konferencii EÚ o prechode do dôchodku, tak zapojím aj čerstvé postrehy.
Nemecko podporuje viaceré organizácie, ktoré by mali pomáhať v rozvojových krajinách. Jedna z nich je SES. Jedná sa o to, že dôchodca-expert pôjde na pár mesiacov pomáhať malej/strednej firme a vlastne im prinesie nejaké to know-how. Zamestnávateľ mu platí len vreckové, stravu a ubytovanie. Zvyšné náklady idú z Nemecka (resp. EU). Už niekoľko rokov, ale ani takáto organizácia nemôže pomáhať s niektorými odvetviami, kde sa krajina nechce vystaviť ďalšej konkurencii (napr. IT, alebo textil). A tak sa vlastne pomáha hlavne tam, kde nie je reálne konkurovať domácemu priemyslu. Dalo by sa pokračovať asi dosť dlho, ale verím že princíp je zrejmý.
Bez podpory štátov je postup prakticky nemysliteľný, ale je vhodné získať aj prepojenie na komerčný sektor. Týmto spôsobom sa podarilo nazhromaždiť niekoľko mil. dolárov (AMD, Dell, Google, Redhat, ...), ktoré však boli a sú určené na výskum a vývoj takéhoto zariadenia. Je zaujímavé, že v úspech projektu si príliš neveria ani firmy, ktoré ho v súčasnosti platia :) O zástupcoch zo skutočne chudobných krajín ani nehovoriac. Tí si stále pamätajú program OSN, ktorý mal 2000-2005 zaviesť internet do každej väčšej dediny na svete. A snažia sa presvedčiť ostatných, že také učebnice, alebo tabule by možno tiež bodli.
Tiskni
Sdílej:
- kde jsi nasel, ze zainteresovane firmy v uspech moc neveri?Negroponte (vedúci projektu) hovorí:
"Failure means it's $142.07 and six months late. Failure doesn't mean it doesn't happen or it's a bad idea."Na druhej strane CEO z AMD, ktorý do toho vrazili 2 milióny dolárov (čo bude asi dôvod, prečo tam nepôjde iný procesor :)) sa vyjadruje o kúsok inak:
success will require "developing larger ecosystems around ... tech support, application development, training, and business models for the Internet service providers." Those elements aren't close to being in place, and Ruiz thinks the laptop's price won't drop to $100 for two to three years
Osobne bych si takovy notebook (v rozumnem barevnem provedeni) a s cenou do 200$ klidne koupil (a asi i dalsi clenove rodiny).
Ja by som si ho asi kúpil tiež, ale IMHO sa v EÚ predávať nebude a ak áno, tak za 200-250eur pretože tu na rozdiel od iných štátov máme povinnú dvojročnú záruku a to sa na cene musí prejaviť.
Je špatné dávat rybářům ryby. Je potřeba jim dát sítě. Beru to jako vybavení lepšími sítěmi, které se musí naučit používat, aby chytali víc ryb.
Představoval bych si to tak, že NB budou fasovat učitelé. Tam bude vysoký poměr užitek/cena.
Máš trochu divné názory. Kdybychom to trochu rozvinuli, platí tvá teorie i pro naše důchodce?
Jsem proti dotování našich sociálek, co jsou schopni pracovat, ale nechtějí. Tam je potřeba tvrdý postoj. Ale na rozvojové země?!
U rómské komunity je to trochu jinak. Tam se stává, že mají "farmu na děti", kde motivací plodit další potomky jsou sociální dávky. U váš jste tento problém už trochu pojmenovali a dávky nad tuším 3děti jim škrtli. U nás zatím tyhle farmy vzkvétají.
Tím chci říct, že v africe je situace úplně jiná a takhle jednoduše porovnávat nejde. Že se hospodařit dá, nám ukazuje Keňa. Že se to ve stejných podmínkách dá zbabrat, nám ukazuje sousední Somálsko. Že by politikou? Nevím.
Ale hlavně, tady nemluvíme o kusu chleba, co se dneka sní. Tady mluvíme o investici do rozvoje.
Ja opravdu nemuzu za to, ze necim se nechces ani zabyvatKde jsi v mé reakci vyčetl, že se tím nechci zabývat? Mě to naopak velmi zajímá. A především by mě zajímalo, jakým způsobem bys mohl vysvětlit ty nesrovnalosti v tvých tvrzeních, na které jsem svým prvním komentářem poukázal.
A uz vubec nemam potrebu s kymkoliv konzultovat, zda mi povoli mit takove nazory jake mam.Hmm, nevšiml jsem si, že bych ti tvé názory nechtěl povolit. Pokud ovšem nebereš jiný názor jako nějaký útlak.
Od toho mam ruzne informacni zdrojePouč mě.