Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Prešiel nejaký ten čas a tak pridávam pár noviniek o laptope za 100 dolárov.
Ako bolo známe už vopred, tak procesory bude dodávať AMD (darovalo 2 mil. USD na projekt). Stále nie je oficiálne oznámené, že ktorý procesor sa osadí, ale pri spotrebe 2-3W na celý stroj a vzhľadom na spotrebu to vychádza na odklon od x86 platformy. Najpravdepodobnejšie to bude (asi mierne modifikovaný) AMD Alchemy Au1100, čo je okrem procesoru aj nemálo ďalších užitočných vecí (USB, SDRAM, flash radiče, svga do 800x600, ethernet 10/100, irda, zvuková karta) má rozumnú spotrebu (0.2-0.5W) a nestojí až tak veľa (25USD pri bežných odberoch). Výhodou je aj fakt, že je na trhu už nejaký ten rok a bude možné ešte chvíľu využiť staré fabriky. Čo sa samozrejme hodí, pretože prakticky končí výroba veľkých CPU na 130nm. Nevýhodou je, že Alchemy síce zvláda hw rotáciu obrazu (po 90 stupňoch) ale len do 320x240).
Problémom zostáva, že celý projekt síce počíta s WiFi, ale infraštruktúra na niečo podobné bude stáť ďalšie peniaze. Sponzorom z tejto oblasti je Brightstar a Nortel, kto bude dodávateľom koncových zariadení je snáď zbytočné hovoriť. V infraštruktúre to zrejme až tak jednoduché pre nich nebude, pretože tú bude musieť dotyčný štát postaviť za ďalšie peniaze, takže kto ponúkne viac/menej (ako to už v politike chodí) vyhráva štátnu zákazku.
S prístupom na internet bude ešte ďalší problém a ním je cena pripojenia. Dial-up prístup s 20 hodinami mesačne stojí priemerne 80 USD [1], alebo v Ugande také ISDN s 'flat' tarifom vraj (príspevok v diskusii) 3000 USD [2]. Preto je sa príspevok od Google zostáva zatiaľ na 2 mil. USD. Treba podotknúť, že bonitný používateľ sa cení na viac než dolár ročne za predvolený vyhľadávač. A preto sa dá očakávať, že sa Google ešte o kúsok pochlapí a zdvihne to ešte o kúsok. Očakávať podobnú sumu ako dostáva Opera (než sa Opera stala free as beer tak tretinu príjmov dodával Google; cca 0.5-1$/používateľ ročne) je nereálne vzhľadom na bonitu nových zákazníkov.
V ďalšej verzii by sa už nemal používať nový typ displeja, ale elektronický papier eInk. Prvých pár miliónov kusov nebude mať cenu pod sto dolárov, ale skôr medzi 140-150$. Takže treba zabudnúť na to, že sa to bude predávať v európe/usa za nejakých 200$ ako bolo plánované. Po pár desiatkach miliónov kusov by sa cena mala znížiť na požadovanú úroveň. Viac konkrétnejších informácií o technickej stránke som zatiaľ nenašiel.
[blogpost som mal rozpísaný už dlhšie] Včera sa rozhodlo, že laptopy bude skladať zatiaľ spoločnosť Quanta. V neskorších fázach OLPC očakáva, že tých výrobcov bude musieť byť viac. O tom, že zo siedmych výrobcov (skladačov) bude vybraná práva Quanta sa debatovalo už dlhšiu dobu. Quanta podpísala ešte na jar s MIT 5-ročnú podporu výskumu v hodnote 20 miliónov USD.
Negroponte (šéf projektu OLPC) tvrdí, že v rozvojových krajinách stoja priemerne učebnice 20$ ročne na jedného žiaka a tak sa za 5 rokov tieto náklady vrátia. Samozrejme, že nové učebnice budú niečo stáť a keďže navrhujú ako možnosť aj pay per unit, tak to bude znamenať ďalšie náklady. V Egypte (určite jedna z najvyspelejších afrických krajín) náklady na žiaka strednej školy predstavujú niečo cez 80 dolárov ročne, pri základných školách to bude ešte menej.
Keďže minimálne v úvode to nebude jeden laptop na dieťa, tak reálne hrozia ďalšie problémy. Na úrovni vlád sa už teraz očakáva uprednostenenie niektorých regiónov, resp. zavrhnutie na základe národnej/kmeňovej príslušnosti. A taktiež pri konkrétnych deťoch, kde to môže ešte výraznejšie prehĺbiť sociálnu diskrimináciu. Doteraz nikto nemal takmer nič a zrazu on má a ja nie. Zabúda sa aj na učiteľov a preto padli aj návrhy, aby v úvode sa program zameral práve na nich. Pretože inak tie počítače zostanú hračkou pre pár ľudí, ktorých baví programovanie.
Stále zostáva nezodpovedanou aj otázka aká je životnosť takéhoto laptopu. A či ho bude možné ekologicky zlikvidovať/ideálne recyklovať priamo v krajine. Viacerí ľudia zaoberajúci sa sprístupnením IT do rozvojových krajín vyjadrilo obavy, že ak to nevyjde, tak sa obmedzia aj iné (tie ich) programy v tejto oblasti.
Pozitívne informácie niekedy na budúce. Treba povedať, že zástupcovia chudobných krajín to vidia ešte o kúsok pesimistickejšie :).
"It is a very clever marketing tool," he said. "Under the guise of non-profitability hundreds of millions of these laptops will be flogged off to our governments. That's the only way of achieving the necessary economies of scale to get the price low. They've finally found a way of selling to a huge number of poor people."
Mohammed Diop (reprezentant Mali na konferencii v Tunise)
Tiskni
Sdílej:
Hračka pro pár lidí, které baví programování...tahle věta působí zajímavě v kontextu s desetimilionovými náklady :_)
No, jsem hodně zvědav, jak tohle všechno dopadne...
Jaky jidlo? Je lepsi dat zemedelci jeden chleba nebo pytel mouky?Ve všech případech možná tak pytel zrní + návod jak orat, sít, sklízet, mlýt obilí a péct chleba. A vysvětlit jim, že pokud toto nebudou vykonávat, tak prostě umřou hlady. Vůbec nemá cenu tam posílat nějakou humanitární pomoc, nebo nedej bože peníze, to stejně rozkradou místní "vůdcové" a tato pomoc přijde vniveč.