Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Prešiel nejaký ten čas a tak pridávam pár noviniek o laptope za 100 dolárov.
Ako bolo známe už vopred, tak procesory bude dodávať AMD (darovalo 2 mil. USD na projekt). Stále nie je oficiálne oznámené, že ktorý procesor sa osadí, ale pri spotrebe 2-3W na celý stroj a vzhľadom na spotrebu to vychádza na odklon od x86 platformy. Najpravdepodobnejšie to bude (asi mierne modifikovaný) AMD Alchemy Au1100, čo je okrem procesoru aj nemálo ďalších užitočných vecí (USB, SDRAM, flash radiče, svga do 800x600, ethernet 10/100, irda, zvuková karta) má rozumnú spotrebu (0.2-0.5W) a nestojí až tak veľa (25USD pri bežných odberoch). Výhodou je aj fakt, že je na trhu už nejaký ten rok a bude možné ešte chvíľu využiť staré fabriky. Čo sa samozrejme hodí, pretože prakticky končí výroba veľkých CPU na 130nm. Nevýhodou je, že Alchemy síce zvláda hw rotáciu obrazu (po 90 stupňoch) ale len do 320x240).
Problémom zostáva, že celý projekt síce počíta s WiFi, ale infraštruktúra na niečo podobné bude stáť ďalšie peniaze. Sponzorom z tejto oblasti je Brightstar a Nortel, kto bude dodávateľom koncových zariadení je snáď zbytočné hovoriť. V infraštruktúre to zrejme až tak jednoduché pre nich nebude, pretože tú bude musieť dotyčný štát postaviť za ďalšie peniaze, takže kto ponúkne viac/menej (ako to už v politike chodí) vyhráva štátnu zákazku.
S prístupom na internet bude ešte ďalší problém a ním je cena pripojenia. Dial-up prístup s 20 hodinami mesačne stojí priemerne 80 USD [1], alebo v Ugande také ISDN s 'flat' tarifom vraj (príspevok v diskusii) 3000 USD [2]. Preto je sa príspevok od Google zostáva zatiaľ na 2 mil. USD. Treba podotknúť, že bonitný používateľ sa cení na viac než dolár ročne za predvolený vyhľadávač. A preto sa dá očakávať, že sa Google ešte o kúsok pochlapí a zdvihne to ešte o kúsok. Očakávať podobnú sumu ako dostáva Opera (než sa Opera stala free as beer tak tretinu príjmov dodával Google; cca 0.5-1$/používateľ ročne) je nereálne vzhľadom na bonitu nových zákazníkov.
V ďalšej verzii by sa už nemal používať nový typ displeja, ale elektronický papier eInk. Prvých pár miliónov kusov nebude mať cenu pod sto dolárov, ale skôr medzi 140-150$. Takže treba zabudnúť na to, že sa to bude predávať v európe/usa za nejakých 200$ ako bolo plánované. Po pár desiatkach miliónov kusov by sa cena mala znížiť na požadovanú úroveň. Viac konkrétnejších informácií o technickej stránke som zatiaľ nenašiel.
[blogpost som mal rozpísaný už dlhšie] Včera sa rozhodlo, že laptopy bude skladať zatiaľ spoločnosť Quanta. V neskorších fázach OLPC očakáva, že tých výrobcov bude musieť byť viac. O tom, že zo siedmych výrobcov (skladačov) bude vybraná práva Quanta sa debatovalo už dlhšiu dobu. Quanta podpísala ešte na jar s MIT 5-ročnú podporu výskumu v hodnote 20 miliónov USD.
Negroponte (šéf projektu OLPC) tvrdí, že v rozvojových krajinách stoja priemerne učebnice 20$ ročne na jedného žiaka a tak sa za 5 rokov tieto náklady vrátia. Samozrejme, že nové učebnice budú niečo stáť a keďže navrhujú ako možnosť aj pay per unit, tak to bude znamenať ďalšie náklady. V Egypte (určite jedna z najvyspelejších afrických krajín) náklady na žiaka strednej školy predstavujú niečo cez 80 dolárov ročne, pri základných školách to bude ešte menej.
Keďže minimálne v úvode to nebude jeden laptop na dieťa, tak reálne hrozia ďalšie problémy. Na úrovni vlád sa už teraz očakáva uprednostenenie niektorých regiónov, resp. zavrhnutie na základe národnej/kmeňovej príslušnosti. A taktiež pri konkrétnych deťoch, kde to môže ešte výraznejšie prehĺbiť sociálnu diskrimináciu. Doteraz nikto nemal takmer nič a zrazu on má a ja nie. Zabúda sa aj na učiteľov a preto padli aj návrhy, aby v úvode sa program zameral práve na nich. Pretože inak tie počítače zostanú hračkou pre pár ľudí, ktorých baví programovanie.
Stále zostáva nezodpovedanou aj otázka aká je životnosť takéhoto laptopu. A či ho bude možné ekologicky zlikvidovať/ideálne recyklovať priamo v krajine. Viacerí ľudia zaoberajúci sa sprístupnením IT do rozvojových krajín vyjadrilo obavy, že ak to nevyjde, tak sa obmedzia aj iné (tie ich) programy v tejto oblasti.
Pozitívne informácie niekedy na budúce. Treba povedať, že zástupcovia chudobných krajín to vidia ešte o kúsok pesimistickejšie :).
"It is a very clever marketing tool," he said. "Under the guise of non-profitability hundreds of millions of these laptops will be flogged off to our governments. That's the only way of achieving the necessary economies of scale to get the price low. They've finally found a way of selling to a huge number of poor people."
Mohammed Diop (reprezentant Mali na konferencii v Tunise)
Tiskni
Sdílej:
Hračka pro pár lidí, které baví programování...tahle věta působí zajímavě v kontextu s desetimilionovými náklady :_)
No, jsem hodně zvědav, jak tohle všechno dopadne...
Jaky jidlo? Je lepsi dat zemedelci jeden chleba nebo pytel mouky?Ve všech případech možná tak pytel zrní + návod jak orat, sít, sklízet, mlýt obilí a péct chleba. A vysvětlit jim, že pokud toto nebudou vykonávat, tak prostě umřou hlady. Vůbec nemá cenu tam posílat nějakou humanitární pomoc, nebo nedej bože peníze, to stejně rozkradou místní "vůdcové" a tato pomoc přijde vniveč.