Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Zase budem vyzerať ako pamätník, ale čo už. Čím viac sa Linux dostáva do povedmia, tým má viac používateľov. Je ale počet skutočne to doležité?
Do istej miery nepochybne áno, viac výrobcov hw ho začína brať do úvahy, pridávajú sa možnosti pre komerčný sektor, pracovné príležitosti a čo ja viem, čo ešte. Ale ako sa mení komunita. Mení sa? Pred pár (>5) rokmi bola väčšina ľudí v nej na linuxe nezávislá. Tvorila to stabilné jadro programátorov, správcov, ľudí čo posielali patche, bugreporty, .. Oni si už svoju prácu odviedli, ale kto bude ďalší. Je tých nasledovníkov dosť? Zoberte si, že aj kedysi vychádzali e-ziny, bez peňazí, profesionálneho zabezpečenia, čisto z toho, že to ľudí bavilo. Dnes je viditeľne problém vydávať profesionálny e-zine.
Úplne rovnaká situácia je aj s prednáškami na linuxových akciách, či nebodaj robením vecí, ktoré nikoho až tak príliš nebavia. Ak si pozriete ich mená, tak si isto všimnete, že nových aktívnych ľudí je minimum. Majú potom LUGy (Linux User Group) ešte miesto na existenciu? Alebo sú to len komunity ľudí, ktorí sa chcú len tak stretnúť, spomínať na staré časy, ... Ak majú existovať, čo by mali robiť?
PS: koľko firiem živiacich sa správou OS s linuxom mu niečo skutočne vracia (tvorba free nástrojov, dokumentácie, ...) a koľko to robí bežných nových používateľov? Koľko z nich má šajnu, že by to vlastne robiť mohli/mali??
PS2: som členom správnej rady SkLUGu, autorom článkov a spoluautorom viacerých free programov. Tak dúfam, že niečo vraciam, ale priznám sa, že to vidím dosť čierne.
Tiskni
Sdílej:
Áno, absolútny pomer je niekoľkokrát vyšší ako pred 5-10 rokmi, ale na druhej strane väčšia časť z tých ľudí nemá toľko času ako vtedy. Zober si koľko vývojárov pribudlo za posledné dva roky (doba kedy linux už bol relatívne známy). Podľa mňa ich je dosť málo, ale je možné že sú oblasti v ktorých sa nepohybujem a to číslo je rozumne vysoké
Samozrejme, že firmy ako RH/Suse/... hrajú svoju úlohu, ale to je len vrchol ľadovca. Vezmi si koľko ľudí len v Čechách a na Slovensku zamestnávajú tieto firmy, možno 50. A vezmi si koľko ľuďí sa živí správou systémov s linuxom, povedal by som, že to bude pár stoviek. A koľko z nich niečo robí pre Linux? ok, nemajú čas. tak koľko z nich investuje do linuxu? nemajú peniaze? tak načo to robia???
Muzete je v klidu pouzivat i v ne-OS programech.
?. Prijde mi to jako celkem normalni vyvoj, ukaz mi nejakou jinou lidskou oblast, kde by tomu bylo jinak, at je to treba od spolku sberatelu znamek pres pestitele kde ceho az treba po radioamatery. Vsem se dneska zda, ze lidstvo upada a mladi jsou uplne neschopni. Jestli je tomu ale zkutecne tak se ukaze teprve casem. Ono to je take castecne zpusobene tim, ze drive jsme proste vsichni byli nadseni tim neco delat, protoze to byl asi tak jediny rozumny druh viziti. Ale opravdu si nedovedu predstavit treba dnesni harantiky ze by neco bastlili, hrabali se v zeleze, ozivovali apod. kdyz k tomu nemaji moc duvod, koupe treba jakehokoliv procesoru nebo zarizeni ho vyjde levneji nez si ho bastlit. Kdyz je takovych zarizeni vsude dostatek a pomalu neni co delat.
Problem bych spise videl jinde, kdyz te konzumni spolecnost defakto vychovava a nuti tak, abys pokud mozno nic nedelal, hlavne abys nepremyslel a jen bezhlave a bezhlave kupoval dalsi a dalsi zbytecnosti a platil spolecnostem do jejich kapsicek dalsi a dalsii baksis, hlavne abys snad nezacal premyslet a neco robit a nezjistil, ze je to treba uplne jinak, neprisel s cimkoliv lepsim cim bys jim zhrabl jejich nahrabany pisecek. Asi tak 
.
Take bych treba rad vymyslel a navrhoval nebo opravoval cokoliv smysluplneho, at uz by to byly ustredny, BTSky nebo treba domaci terminaly to je celkem jedno. Jenom se mi sakra nepozdava ten demotivujici postup ,,je uplne jedno jestli chapes jak to funguje, proste to kup`` nebo ,,je jedno v cem je chyba, jen vytahni modul, stary zbytecny nefunkcni (s trivialni chybou...) zahod a nauctuj tisice za opravu``. Ale vyrobce uz si podobne nedovoli, pokud vyrobi zmetek nevyhodi treba cely MB ale pekne si vymeni a prepaji co je vadne...
Jde jen o motivaci. Navic take mladi to maji dneska hodne hodne tezke, protoze maji latku nastavenou hodne vysoko nato aby komunitu udrzovali pripadne rozvijeji dale, rozhodne bych je nekritizoval ze jich robi malo. Ona zpetna vazba vcelku funguje, pokud bude system naprd tak ho lidi prestanou pouzivat, uzivatelu zase absolutne brutalne ubude a zase se relativne zvysi pocet lidi, kteri mohou system vylepsovat. Opravdu bych to nevidel tak, ze Linux uz dnes bude udrzovat jen par typku a postupne zanikne...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz