Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Po přečtení tohoto threadu jsem si řekl že stručně napovím, protože se v něm tazatel de facto nedozvěděl to, co chtěl vědět.
Princip configure skriptu je takový, že má za úkol "ošmatat" systém na kterém byl spuštěn (zjistí verzi překladače, dostupnost devel balíčků a spousta jiných akcí) a následně podle výsledku "ošmatání" připravit Makefile skript pro příkaz make. Takže v základu a úplně nejlepší (dle mně) je začít někde v konzoli a v adresáři kam se rozbalily ty zdrojáky (já je dávám do /usr/src ) asi takto:
./configure --help | morea tím si zjistím všechny potřebné volby, se kterými můžu program zkompilovat ze zdrojových kódů. Ty volby, které se mi hodí, si opíšu nejlépe někam na papírek a pak už postupuji klasickým (jako příklad uvedu ./configure pro mplayer) a pod normálním uživatelem (ne rootem
):
./configure --prefix=/usr --enable-gui --enable-largefiles --enable-freetype make su make installSkript configure vypisuje dost informací, které nejsou až tak podstatné, podstatné jsou pouze ty, co oznamují nějakou chybu (kterou je nutno vyřešit pro úspěšnou kompilaci) a nebo hlášení, která oznamují že nebylo nalezeno něco, co je potřeba pro rovněž pro úspěšnou kompilaci. Ta hlášení o chybějících věcech jsou dosti důležitá, a oznamují uživateli, že chybí některé takzvané devel balíčky. Například pokud bych chtěl mplayer kompilovat pomocí výše uvedeného ./configure tak na většině rpm distribucích (RedHat, Fedora, SuSE, Mandrake a Aurox) musím mít nainstalován odpovídající balíček freetype-devel (popř. libfreetype-devel).
Jinak na toto téma zde byl také zajímavý článek s názvem "Nebojme se kompilace" (nebo tak nějak, autor promine kdybych to nějak zkomolil
) kde je také popsáno dost věcí ohledně kompilací programů ze zdrojových kódů.
Tiskni
Sdílej:
Jinak ten popis je pěkný.