Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »
Nicméně asi budou případy, kdy jednoduchost Slacku ocením i tak. Třeba Slax má šťávu.
. Přece nenechám proklouznout dalšího potenciálního debianistu mezi prsty...
Já jsem zklouznul k FreeBSD - jednoduchost slackware, repositáře srovnatelné s debianem a co tam není (nebo mám exotické kompilační požadavky) to najdu v portech jako na gentoo. Pro mne se to jevilo jako geniální kombinace
- je tam pár rozdílů proti Linuxu, ale dosud mi přijdou jako nepodstatné (např. primárně má BSD vlastní základní utility (cp, ls...) s odlišnými přepínači, ale ty GNU verze se tam najdou samozřejmě také...).
Abych jen nechválil - podpora HW je podstatně méně obsáhlá
. Ale původní počítač se mi po mnoha letech rozbil a oprava se už nevyplatila. Ten nový jsem už kupoval s ohledem na kompatibilitu s FreeBSD a s Linuxem, takže jsem měl výhodu při rozhodování.
Každý přechod je bolestný - tak ať to bolí co nejméně...
Tiskni
Sdílej: