Jsem učitel, kdo mi to ještě bude připomínat?!

3.2.2005 22:00 | Přečteno: 2246× | Různé

Tohle píšu, protože musím do světa vyřvat několi věcí, které jsou spojeny s tím, že jsem učitel. Předpokládám, že se ztrhne flame, ale není to účelem tohoto příspěvku. Své poznatky shrnu do seznamu, aby diskutující mohli reagovat adresně.

Jsem učitel:

1. Jsem mladý a dělám to dobrovolně. Baví mě to, neznamená to ale, že nemůžu být naštvaný na lidi, které mám vzdělávat. Nic to nemění na faktu, že můžu být učitel dobrý.
2. Netrpím obsedantní touhou všechny kolem sebe opravovat jenom proto, že učím češtinu. Není to diagnóza, a to ani u zasloužilých učitelů - ti mají tuto věc naopak nejvíce na háku.
3. Nemusíte kvůli tomu psát spisovně. Stejně vám tam najdu chyby, když budu chtít. Nechci, je mi to putna, vy píšete blbě, já to umím. Jsou mezi vámi výjimky, které nemusí být učiteli. Yeti by asi řekl, že množina těch, kdo píší "správně" (=dle gramatických pravidel a na určité stylistické úrovni) je disjunktivní s množinou učitelů. (Neumím to reprodukovat, protože tuto terminologii neovládám, jde pouze o parafrázi.)
4. Vystudoval jsem řádnou vysokou školu, a není to pedagogická fakulta. Jsem stejný odborník na svůj obor jako kterýkoliv jiný absolvent.
5. Netrpím žádnou úchylkou.
6. Na svůj plat si stěžuju zejména proto, že je hluboko pod slušným průměrem. Především ale proto, že neoceňuje práci, kterou musím odvádět. Neznamená to ale, že si stěžuju pořád. Teď si třeba vůbec nestěžuju, i když bych chtěl plat vyšší.
7. Nemám žádné prázdniny, nikdy jsem je jako učitel neměl a mít nebudu. Pobírám zcela řádnou dovolenou v délce čtyřiceti dnů, která je delší než u ostatních zaměstnanců. Je to proto, že si ji musím vybrat v období letních prázdnin. Tato situace je definována ve školském zákoně, případně v příslušných prováděcích vyhláškách. Pokud jsou učitelé, kteří jezdí v zimě do Alp (a ředitel je pustí), musí si tuto dovolenou napracovat třeba tak, že chodí do práce v červenci.
8. Neučím podle x let starých učebních plánů. Naopak jsem nucen neustále sledovat, zda to, co učím, odpovídá aktuálním poznatkům. Mluvím o sobě, ne o někom jiném. Lidé, kteří by snad měli učit třicet let podle stejných plánů (IMHO to nejde), nemají ve školství co dělat. Já to nejsem. Jsem pro svou práci vzdělaný, přesto se (částečně dobrovolně, částečně z povinnosti) vzdělávám dále.
9. Mé povolání je stresující. Musím organizovat činnost několika desítek lidí. Vím to a je to motivační faktor, ale žádám ocenění, ne nadávky a opovržení.
10. Moč a křídu udržím více než 45 minut.

Na závěr citát z dopisu českého básníka Otokara Březiny, který napsal své přítelkyni Anně Pammrové:

Učitelství jest těžký, robotný úřad vysilující duši, ochromující fantasii, pijící sílu z organismu. Děti, přicházející do školy, jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velikém procentu úžasně neschopné. Vracím se po pěti hodinách vyučování fysicky i duševně vysílen, disgustován, umrtven, zatemněn, tupý, mdlý a sešlý. Pouze noc jest vyhrazena mé duševní práci, a i tu nedostavuje se vždy disposice, vstřebaná celodenním rozechvíváním nervového systému a stálým krvácením intelektuálním.

Otokar Březina Anně Pamrové

8. 10.1892

       

Komentáře

[VícNežNic]

Vždy najdu chybu… No jo, psát česky úplně správně, to tak možná, kdybych se stal mnichem a studoval to celý život. Děsím se, když vidím jaká všechna pravidla a termíny pro všechny možné šílené jevy v češtině jsou. Pardon, ale to ne, češtinu chci používat intuitivně, ne podle pouček a pravidel, to by nebyl jazyk ale utrpení. I za tu cenu, že dělám chyby.

Ke zbytku nemám co říct. A nebo možná něco jo, ale nevím komu ku prospěchu, tak to stejně neudělám.

[Vlastimil Ott]

Mě to zajímá. :) Na co máme blogy? Na kecání a flames, ne? (Taky) Proto jsem to psal.

[VícNežNic]

A co mám vyprávět? Jak mě štve přístup některých žáků, jak mě štve přístup některých učitelů… A nebo jak skvělou náladu mám po přečtení tohoto blogopisu? A tak jo, stačí říct

[Vlastimil Ott]

A nebo jak skvělou náladu mám po přečtení tohoto blogopisu?

Jakože jsi rád, že nejsi učitel?

[VícNežNic]

Myslel jsem to sice ironicky, ale je fakt, že učitel bych teda být nechtěl. Představa, že bych měl něco učit tu bandu kupříkladu u nás na průmce, to je spíš noční můra. A ještě dokonce učit češtinu? Brrr.

[Leoš Literák]

No jo, psát česky úplně správně, to tak možná, kdybych se stal mnichem a studoval to celý život. Děsím se, když vidím jaká všechna pravidla a termíny pro všechny možné šílené jevy v češtině jsou.

No, mne osobne prijde psat spisovne naprosto prirozene

[thingwath]

Do jiste miry ano. Ale neudelat v te spisovne cestine jedinou chybu da spoustu prace.

No a vono, vobcas se nakej ten nespisovnej vyraz sikne

OT: taky se vam root v linksu hrozne se*e? vem je cert, kdyz se tam s linksem ani nemuzu dostat. Treba tohle pisu v linksu a nemam problem...

[hub]

Tento Vlasty prispevek do blogovych temat je docela hezky... ve vsech smerech.

Sam treba tim jak starnu ;) (polovina 3.rocniku stredni prum. skoly), mam zajem treba i o cestinu (literarni), i kdyz to vetsinou nectu, az na male vyjimky - totalne to nezavrhuji.

Reaguji s blogem: 1) Na stredni se ucim nemcinu, ale muj problem je nekde ve mne, mam v sobe blok, ktery mi vadi. Znam "nejake <-> nejakou mnozinu ;)" sloves(a), ale ja je neumim pouzit. Do vet porad cpu hat,hatte,war,ist,will,... a neumim je naprosto pouzit. Na tohle nereagujte, je to nereakcni.

8) Nejde? jde ale je to jinak serazeny Jsou predmety, ktere se proste na urovni stred.skoly nikdy nezmeni (teda kdyby to byla revoluce - supravodivost pri pok.tepl.) z meho oboru priklad - zaklady elektrotechniky. Ovsem treba tve jazyky se vetsinou vyvijeji. Napr: zmena v nemcine pred par lety. atpod. V cestine se jakokoli zmeny projevuji podle meho nazoru pomalu a obcas jsou veci uplne zbytecne slozite.

a k ostatnim bodum) Teprve ve tretim rocniku jsem poznal (uci me) profesora, ucil na vysoke skole(CVUT), ale odesel k nam, kde nas chce dostat do uvodu tohoto predmetu. Je to opravdu titulem profesor,inzenyr a doktor ved, coz je hodne vysoke vzdelani. Ale o to nejde, tenhle clovek opravdu vi,umi a ma perfektni pristup - obdivuji ho. Ani ucitel nemusi mit skvele vzdelani, aby ostatni mohl neco naucit, ale musi "umet". A pripady kdy nic "neumi" jen nam prevyklada knizku z vypisku jsou. Ucitel by mel mit dobry pristup ke studentum, coz jsou taky vyjimky kdy proste nosi nos nahore.

atd...

a ted me roztrhejte ....

[Leoš Literák]

Co me neskutecne stve je, jak se kdejaky tajtrlik, co s odrenyma usima prolezl pajdakem, necha studenty na stredni skole oslovovat pan profesor. Profesura je akademicka hodnost, pokud vim, tak vubec nejvyssi. Ziskat ji da strasne moc prace a malokdo na ni dosahne.

(Stejne nepochopim, jak se treba Klaus mohl stat profesorem. Holt je tu dira do zpusobu udelovani. Normalne se predpoklada, ze prace je casto citovana, kdyz je kvalitni. Jenze kdyz ji napise nejaky slavny trouba, tak prestoze je [prace] povrchni, ziska vice referenci nez prelomovy objev genia.)

[VícNežNic]

Žádný profesor, jsem učitel a jsem na to hrd! (citát "našeho nejoblíbenějšího učitele fyziky", jak se sám tituloval )

[Robert Krátký]

(Stejne nepochopim, jak se treba Klaus mohl stat profesorem. Holt je tu dira do zpusobu udelovani. Normalne se predpoklada, ze prace je casto citovana, kdyz je kvalitni. Jenze kdyz ji napise nejaky slavny trouba, tak prestoze je [prace] povrchni, ziska vice referenci nez prelomovy objev genia.)

To je stejné se vším. Chceš změnit svět? Slavní lidé jsou vždycky více slyšet. A je úplně jedno, jestli jde o vědu, politiku nebo třeba sport. A daný obor je většinou ještě vděčný, protože je k nim na chvíli upnuta pozornost, což by se bez celebrity nepodařilo.

A Klaus profesor? Je to sice tajtrlík, ale co víme o tom, jaký je ekonom? A nemyslím tím "ekonom v politice". Vezmi špičkového docenta, udělej z něj ministra zdravotnictví a za chvilku mu nebudeš moct přijít na jméno.

[VícNežNic]

Hele, to jsme na tom víceméně stejně, předpokládám jenom, že nejde o průmku v Písku, co?

Z učení němčiny mám nějaké obavy. Bojím se, že se konečně něco naučím a nějaký vrchní skopčák si sedne a všechno mi to jazykově zreformuje

Nevím jak jinde, ale s těma učitelema to není tak hrozné. Jsou jenom výjimky typu "učitel převypravující nějaká skripta a pravděpodobně ničemu nerozumící", "učitel možná rozumící, ale silně přesluhující a prostě blb (jinak se to říct nedá)". (myslím, že znalá osoba dokáže na základě informací obsažených v kontextu diskuze z tohoto už říkat jména )

Ale na učiteli záleží sakra hodně. Něvěřili byste, jak hrozně nerad chodím třeba na cvičení z mikroprocesorové techniky, když vím, že tam prostě budu muset celou dobu sedět, poslouchat neskutečně monotóní hlas učitele a opisovat nějaký úkol, který si stejně dokážu udělat doma z těch papírů co je musím mít vytištěné.

[Jetty]

Nemá být správně disjunktní? Vždycky jsem to tak slýchal. I když, také jsem vždycky slýchal tsunami, protěžovat...

[Zdeněk Burda]

co mas proti tsunami?

-- tsunami

[Lukáš Zapletal]

Příkláněl bych se také k disjunktní. Od slova disjunkce, naopak disjunktivní může být například normální forma (DNF), což je formule...

Ale kdepak, nechám toho. V úterý mám zkoušku z formální konceptuální analýzy, tak už blbnu

[Vlastimil Ott]

Jo, je to možné. Já jsem sice ve slovníku našel disjunktivní, ale jak píšu, mělo to být spíše pro "obarvení" textu...

[hajma]

ztrhne flame / nemelo by to bejt strhne?

[Olin]

joo neni ucitel jako profesor :)

[Robert Krátký]

No, ve skutečnosti bych nečekal, že flame se sundá (strhne). Takže - pane profesore - jen ho nechte, ať se stane (ztrhne).

[hajma]

www.pravidla.cz:
ztrhnout (se), příč. ztrhl (se) i ztrhnul (se), ztržen (přílišnou námahou); jiné je strhnout (se) (dolů apod.)
strhnout (se), příč. strhl (se) i strhnul (se), stržen (dolů apod.); jiné je ztrhnout (se) (přílišnou námahou)

[Vlastimil Ott]

Pořád to nechápu.

[xkesh]

strhnout se - nastat, vzniknout, propuknout (strhl se křik, bouře, tj. i flame)

ztrhnout se - ublížit si přílišným přepětím, potrhat se

[Vlastimil Ott]

strhnout se - nastat, vzniknout, propuknout (strhl se křik, bouře, tj. i flame)

Můžete mi prosím říct, odkud jste čerpal tuto informaci? Následující polemiku hodlám vést na úrovni, takže to neberte ironicky.

[xkesh]

strhnout se - nastat, vzniknout, propuknout (strhl se křik, bouře, tj. i flame)

Můžete mi prosím říct, odkud jste čerpal tuto informaci? Následující polemiku hodlám vést na úrovni, takže to neberte ironicky.

SSJČ, sv. 5, str. 562.

[Frank J. Tomes]

Taky jsem učitel, ale že bych kvůli tomu psal článek?

[Vlastimil Ott]

To není článek! A vůbec, pište kolego. :)

[Ludvík Michalička]

Hledal jsem právě tento úryvek z dopisu a našel jej zde, děkuji. Jenom nevím, proč říkáte, že musíte stále sledovat, zda to, co učíte, odpovídá aktuálním poznatkům, když učíte češtinu. Ale asi jde o ten Linux. Zdravím Michalička

[Taky učitel :o)]

"Dnešní děti milují přepych, jsou nevychované,

pohrdají autoritami, neváží si starších...

Ve svém domě nejsou služebníky, ale tyrany...

Odporují rodičům, tyranizují učitele...

SOKRATES, 390 let před Kristem

[Taky učitel :o)]

Sto let starý školní řád

- časy se vlastně nemění

Sepsal jej Julius Stantejský – populární moravský učitel (1856 – 1909), autor rýmované knížky pro školní mládež nazvané Zveršovaná škola. Stantejský, absolvent učitelského ústavu v Brně a dlouholetý přítel bratří Mrštíků, působil až do roku 1909 v Doubravici.

1. Poslyš žáku, každý den

ve škole buď přítomen.

Nemůžeš-li snad přijíti

včas se musíš omluviti.

2. Po rodičích neb příteli

vzkaž to panu učiteli;

co se s žákem doma děje,

on si vždycky vědět přeje.

Když zas školu nastupuješ,

Omluvu ať opakuješ.

3. Hodní žáci, hodné žačky,

nenoste do školy hračky.

Jenom co je nařízeno

v mošně budiž uloženo.

4. Chceš-li zdráv a vesel býti,

důkladně se musíš mýti.

Také žáčkům pěkně sluší

hladké vlásky, čisté uši.

Šaty, třeba zalátané,

Mějte čistě spořádané.

5. Tímto řiď se vždy pořádkem:

Čtvrt hodiny před počátkem

přicházívej do školy,

ale dříve nikoli.

6. Školou tiše, zvolna choď,

rozpustilost všechnu kroť;

způsobů tu slušných dbej,

v chodbách hluku nedělej.

7. Jak do třídy vkročíš, dítě,

po křesťansku pozdrav hbitě.

Čeho potřeby nemáš,

Do přihrádky tiše dáš.

Přivykat si každý hleď:

Na svém místě pěkně seď.

Nikdy před vyučováním

nebav se povykováním.

Na žaloby, oznámení

při učení času není.

8. Při modlitbě slušně stůj,

na kříž zdvihni pohled svůj;

neboť když se modlíváme,

s Pánem Bohem rozmlouváme;

proto vždycky myslit budeš

na slova, jež vyslovuješ.

9. Dokud nejste voláni,

varujte se povídání.

Když pak pan učitel učí,

žádný žák ať nezahlučí;

každý nechať pozor dává,

o čem že se pojednává.

Nezvykejte napovídat,

nebo při učení jídat.

10. Hlásíš-li se odpovědět,

ruku zvedna zůstaň sedět;

uslyšíš-li jméno svoje,

odpovídej nahlas, stoje.

Jsi-li k stolu vyvolaný,

neb nazpět poslaný,

ukloň pěkně obličej,

to je hezký obyčej.

11. Když se předmět s jiným střídá,

tichoučká je celá třída;

bez hluku vše uschovává,

jinou věc když vydělává.

12. Kromě hodin tělocviku

nečiň na nářadí cviků:

mohl bys se poraniti,

nebo pro vždy zmrzačiti.

13. Nezbytnou je dítkám ctnost

poslušnost a uctivost;

zvláště k učitelům svým

zdvořilým buď, uctivým.

14. Lži se vyhni jako hadu,

neboť kdo má tuto vadu,

nemůže se hodným zváti,

každý se ho bude báti.

15. Jak kdo cizí vejde sem,

povstaň každý v místě svém;

dříve nikdo nesedá,

dokud pokyn se nedá.

16. Chceš-li z třídy odejíti,

musíš za to poprositi;

přivykej však, dívko, synu,

odcházet jen v odpočinku.

17. Papíry a jiné smetí

neházejte na zem, děti.

Pakli škodu zaviníš,

náhradu ať učiníš.

18. Čítanky a knihy psací

mějte čisté, všichni žáci;

kdo pořádku navyká,

před tím bída utíká.

19. Kdokoli věc jakou najde,

k panu učiteli zajde,

by se mohlo vyšetřiti,

komu se má navrátiti.

20. Nikomu ze spolužáků

neubližuj nikdy, žáku!

S každým vždy se dobře snášej,

chyby jeho nevynášej.

Křivdu-li ti někdo dělá,

odpouštěj mu raději zcela.

Útisk tobě způsobený

vyšetří tvůj představený.

21. Nežli ze školy jdeš domů,

bedlivě přihlížej k tomu:

Věci své si tiše slož,

na své místo si je vlož.

Potom podle pořadu

stav se tiše do řadu;

slušný úklon udělej,

po cestě nedováděj.

22. Vypůjčíš-li knihu sobě,

vrať ji čistou v brzké době;

kdybys jí měl zkazit, ztratit,

nezbytně ji musíš platit.

23. Školních zpráv a vysvědčení

měnit dovoleno není.

24. Máš-li školu opustiti,

hleď to záhy oznámiti;

také změnu svého bytu

nenechávej nikdy skrytu.

25. Chceš-li zjevit dobrý mrav,

zdvořile každého zdrav;

v slušné řeči a chování

poznat dobré vychování.

26. Památníky, domy, krovy

nepopisuj bláznů slovy.

27. Neškoď bližným na majetku,

ať si třeba beze svědků.

Jdouce polem nebo sadem,

Umiň jste si „Nepokradem“!

28. Važ si zpěvných ptáčátek,

netrap nikdy zvířátek

a přihlížej také k tomu

neubližuj nijak stromu.

29. Při hře můžeš býti čilým,

ale nikdy rozpustilým.

Za vůz nikdy nesedávej

zábavy tam nehledávej.

Kudy lidé chodívají,

ať se dítky neklouzají.

30. Slušně bav se, zpívej, hrej,

kamením však neházej;

v zimě koulí sněhových

ať nevidět v rukou tvých.

31. Chceš-li bezpečně se koupat,

musíš v známá místa stoupat.

32. Klekání když odzvonili,

slušno, byste doma byli.

33. Karet, cigaret, tabáku,

přísně varuj se školáku;

nepij nikdy lihoviny,

jsou to pravé otraviny.

34. Chceš-li zachovat své mravy,

k tanci nechoď do zábavy.

35. Zvykej záhy žíti v kázni,

cvič se stále v boží bázni;

budeš šťasten v každé době,

Bohu, vlasti ku ozdobě.

[Taky učitel :o)]

Svými příspěvky jsem jen chtěl doplnit toho Březinu. Mějte se :o)