Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
. Opravdu se blyska na lepsi casy.
Není problém, není co řešit.Však to je základní kvalifikace pro spoustu otázek zde
ještě napiš že je bohyně krásy a to bych padnul už totálně naprdel...
Já bych jí spíš nabízel Kate, nebo Kwrite. Aby po přechodu z poznámkového netvrdila, že ten Linux je sice príma, ale samý složitý klikání.
Používám gvim s možností vkládat tagy (klikáním, jupí...-)).
(ten je vlastne na čokoľvek)
)
))
ten je vlastne na čokoľvekA dá se v tom i psát?
Není nad to si v emacsu zahrát tetris.
Ale psát v něm textový dokument si neumím představit
Možno by nebolo od veci nájsť si pár minút a ten emacs spustiť, aby si mal aj osobnú skúsenosť. Len vopred varujem, že prvých pár minút v emacse nie je o nič lepších ako prvých pár minút vo vi/vim
Neřekl bych. Mé první setkání s unixovým systémem proběhlo tak, že jsem byl vyzván, abych si zadal heslo, byl jsem seznámen s několika základními příkazy (ls, man, apropos, logout - asi v tom smyslu, že existují a k čemu slouží), bylo mi řečeno, že na poštu je elm a jako editor slouží emacs a dozvěděl jsem se o pár jeho klávesových zkratkách (tuším, že něco jako C-h, C-x C-s a C-x C-c). Od té chvíle už následovalo samostudium, ale zvládl jsem to a učarovalo mi to. I když dnes už jsem emacs opustil* a přešel k vimu, stejně jsem přesvědčen, že kdyby to tehdy nebyl emacs ale vi, bylo by to pro mne mnohem horší.
* - bezprostředním podnětem byla únava z neustálého přesvědčování emacsu, aby se nepokoušel řešit českou klávesnici a české fonty za systém
i, Esc, :w, :q, :h na začiatok bohate stačí.
C-c C-s'. S vim jsem začínal mnohem později, měl jsem tou dobou zkušenosti i s Linuxem, přesto byl pro mne ten začátek těžší než s emacsem.
C-x C-s', už jsem nějak vypadl z cviku…
(define-key global-map (kbd "<f1>") 'help-command) (define-key global-map (kbd "<f2>") 'save-buffer) (define-key global-map (kbd "S-<f2>") 'save-some-buffers) (define-key global-map (kbd "<f3>") 'find-file) (define-key sgml-mode-map (kbd "C-<return>") 'sgml-insert-end-tag)
Trochu náročné na sieť
Ale inak vďaka za pripomenutie

Ano, bezpečnosť je problém, ale aj ten sa dá poriešiť (inak ako vykašlať sa naň)
A principiálne by to predsa nemalo byť zložité. Určite neexistuje nejaká implementácia? Cez šifrovaný tunel sa spraví login a následne sa pripojí sieťový home. Alebo tak.
To by rovno chcelo temporary-install-on-demand
A to by asi chcelo distribúciu s relokovateľnými balíčkami.
)
Skutočným problémom je teda naozaj len unifikovaná konfigurácia, ktorá by bola uložená niekde na vzdialenom servri a automaticky by sa pripájala pri logine. Viac od života nechcem
je to první, nebo druhý odkaz v tom modrém panelu s tvým jménemehm, světle šedém panelu se jménem toho, komu odpovídá ... aneb na perspektivě záleží
nikdy však modréhonepořádá-li tedy samomluvu... ech, jsem zralej na panáka
"Proóóóč? Mně se líbí.debian red je pekna farba :)"
Tiskni
Sdílej: