Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Tiskni
Sdílej:
Veskery software pro Linux, ktery byl a bude kdy napsan je k dispozici pres emerge ?A přes klik snad jo? OMG.
To jste tedy dost naivni. Laik si chce domu program prinest treba na CD a ihned jej zacit pouzivat.Chcete jej nutit, aby pro kazdou distribuci vytvarel repozitar, chcete laika nutit, aby si konfiguroval treba yum ci apt pro napojeni do dalsich repozitaru ?Přesně tak. Co je tak hrozného na uplácání dvou, tří balíčků pro nejrozšířenější balíčkovací systémy? deb, rpm, tar.gz bohatě stačí. Imho by se akorát hodil nástroj na jednoduché generování repositářů. Přidání dalšího zdroje balíčku je celkem triviální úkon, který zvládne i běžný, alespoň průměrně inteligentní, uživatel. A pokud bude mít v "správci balíčků" vhodný dialog, tak v tom nevidím naprosto žádný problém (seznam a tlačítka "přidat", "ubrat", "upravit", "vypnout/zapnout" by měly stačit). A pokud tohle ten uživatel nepochopí, tak se nemá co hrabat v systému.
Myslim, ze uz mne je celkem jasne, proc je vyvoj v tomto smeru u Linuxu pomerne pomaly. Dogmata, ktera zde prezentujete jsou skutecne hluboce zakorenena, neschopnost se vcitit do mysleni laickeho uzivatele jeste vice. Bohuzel.konecne nekdo! cim vice lidi bude mit tento open-minded nazor, tim rychleji se bude Linux prosazovat, nebojte
(a to NEznamena, ze jsem laik - yum a rpm mi vyhovuji, na nic si nestezuju - ale proste se vcitit DOKAZU.)
Slyšívám o prostředí e17 a když jsem spatřil klik://enlightenment (link zrovna nějak nefunkční), hned jsem klikl. Než bych v Gentoo přišel na to, co vůbec odmaskovat, e17 už dávno běží. A představa o tomto prostředí je hned jasnější - a to mi přeci šlo. A až mě to přestane bavit, smažu jeden jediný soubor a mám uklizeno.
Nový prohlížeč Flock - co to je? Mám snad stáhnout ebuild z bugzilly, nebo balík z homepage, rozbalit a přemýšlet jak ho spustit/instalovat? Pokud je ta možnost, volím klik://flock a hned vím, že to není nic pro mne
Nedávno se zde psalo o VoIP a nechávám emergnout kiax, ale bezúspěšně, error díky existenci qt4 v mém systému. Co takhle sáhnout po klik://kiax ... jupíí, funguje.
Jako fanoušek Krusadera jsem zaregistroval poptávku po "klikacím balíčku" a jakmile byl k dispozici klik://krusader-cvs, hned jsem ho otestoval. Ne Krusadera jako takového - toho dobře znám (krusader-cvs.ebuild), ale právě chování Krusadera právě z kliku. Dlouho jsem se trápil, než jsem narazil na něco podivného - klapka F3 na *.odt souboru Krusadera shodila. Krom tohoto jsem nic podezřelého nezjistil.
Samořejmě ne všechny klik-balíčky mi fungovaly, ale "úspěšnost" byla opravdu překvapující.
To neznamená, že klikem hodlám nahrazovat emerge - to těžko, ale prozatím mi tu zústane jako příjemný doplněk. Pozitiva jsem na něm našel, tak proč, když je třeba, ho nevyužít.

/etc/fstab by se daly nahradit výhradním použitím automountu - stačí vytvořit třeba šablonu /etc/auto.pak:
* -fstype=cramfs,loop :/packages/&.pakDo
/etc/auto.master se přidá řádek:
/pak /etc/auto.pakHned se tak vytvoří stromová struktura s blbuvzdorně instalovanými programy - stačí je stahovat do
/packages a je vystaráno.
Ještě by se dalo doplnit třeba modprobe loop max_loop=128, aby bylo smyčkových zařízení více.
Tak jako tak jsou však tyto balíčky vhodné obvykle jen na vyzkoušení, případně pro menší programy, které s sebou nevláčí kopec závislostí.
Paci sa mi na tom moznost spustania, skadekolvek. Ale na aplikacie, ktore chcem mat trvalo instalovane sa mi to nepaci.
Radsej napisem aptitude install app1 app2 .... app10 ako navstivit N<=10 Klik zdrojov a 10 krat na nieco kliknut. O aptitude update ; aptitude upgrade ani nehovorim...
Este vacsie obavy vsak mam o chovanie dynamickeho linkeru. Ak je v .cmg subore ozaj vsetko, co aplikacia potrebuje, tak tam budu aj vsetky kniznice. Teda aj tie, co uz su v systeme instalovane. Jednak je pruda tahat napr. cele kdelibs znovu, ale horsie bude, ked si linker (priznam sa, ze neviem ako presne funguje) nevsimne ze kniznice v .cmg subore nie su tie iste ako tie v /usr/lib a nebude ich zdielat ani v RAM. A tej RAM je podla mojho nazoru skoda. Disky su lacne, konektivita je lacna ako pre koho. RAM stale nie je lacna. Radsej v nej budem mat diskovu cache, ako opakovane tie iste kniznice.
Takisto, ked vyvojari konecne urychlia GTK+, tak si to .cmg aplikacie vobec neuziju. A kto bude nastavovat $PATH? A $MANPATH a ostatne podobne premenne?
Ako clovek, co tomu aspon do urcite miery rozumie mam radsej systemovejsie riesenia. Na druhej strane sa mi to pozdava na rychle otestovanie aplikacii.
Co sa tyka laikov - kde je povedane, ze Linux sa ma pacit laikom? Mne osobne vobec nevadi,ze nie vsetkym vyhovuje. Linux, ked uz pripustime existenciu jednej entity s menom "Linux" by mal ist svojou cestou a robit rozhodnutia na zaklade technickych faktov a obmedzeni, nie sa snazit za kazdu cenu zaujat kazdeho a byt "lepsi Windows".