Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Platí taková známá poučka: xfs je rychlý souborový systém, rozhodně rychlejší než ext3. Copak to asi je, rychlost filesystému? Rychlost čtení a zápisů je závislá na disku. Nebo že by závisela ještě na něčem?
No jasně, přece na použitém typu filesystému.
Rychlost filesystému jsem si testoval tímhle přiblblým skriptem. První pokus jsem dělal na svém PC, kde mám SATA disk WD1600JS-23M na řadiči Sil 3112. Přechodem od ext3 k xfs se mi skutečně rychlost zvýšila, a to faktorem 1.5 . Druhý pokus jsem udělal na serveru, kde je na SCSI připojeno čtyři roky staré diskové pole EasyStor na ATA discích. I tady se to zrychlilo, dokonce faktorem 2.5 .
To mě tak potěšilo, že jsem ten server vypnul a se všemi uživatelskými daty jsem tam pěkně přešel na xfs. Potom jsem se teprve zamyslel nad tím, čím je to asi tak hrozně rychlé. Že by si ext3 veškerá data ukládal napřed někam a potom znovu ještě někam jinam, to se mi nějak nezdálo. Ale jak jinak může být práce s diskem pomalejší nebo zase rychlejší? Mimochodem, nejméně 2.5 krát se zrychlil i dump (teď je to ovšem xfsdump).
O ten server se starám už dlouho. Občas si tam pustím
vmstat 1a jednu sekundu za druhou se tam dívám na diskový provoz ve sloupcích bi a bo. Někdy to ukazovalo nuly, potom to vyběhlo na nějakých 30 MB/s - to když zrovna někdo něco dělal - a zase se to vrátilo k nulám nebo malým číslům. Po přechodu na xfs se tenhle charakter zatížení zachoval, ale ve špičkách to běžně šplhá až na 90 MB/s.
Tak to vidíte, xfs ten disk dokáže nějak víc zaměstnat. Ale jak toho docílí, to já prosím pěkně nemám tušení.
Tiskni
Sdílej:
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil. A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil.Tak porovnejte celkový počet blokových operací provedených s diskem.
A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.xfsdump pracuje s přes FS, nikoliv samostatně přímo s blokovým zařízením (Věta z manuálu: xfsdump does not dump unmounted filesystems). Takže se cache využívá. Já nezpochybňuji výkon XFS, jen bych podstatný díl zrychlení připisoval jiným vlivům, než je lepší organizace dat na disku.
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
man tune2fs
, zapnout dir_index, a mountovat to třeba s parametry data=writeback,commit=600
. Defaultní nastavení ext3 je zkrátka mnohem paranoidnější než nastavení xfs...
Dík, někdy si to zkusím. Paranoia může být důvod zpomalení, snad. V jednom datovém centru ve Francii prej používají pro aplikační data výhradně xfs, mají tam docela hodně instalací a dušovali se mi, že něco tak báječně stabilního jako je xfs jinak neviděli. Oproti tomu paranoidní defaulty ext3 třeba mají nějaký důvod.
Páni kolegové třeba mají pravdu, že všechno souvisí s fragmentací. Jestli xfs dává požadavky do disku tak, aby tam bylo hodně po sobě jdoucích bloků, tak to třeba udělá svoje.