Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Platí taková známá poučka: xfs je rychlý souborový systém, rozhodně rychlejší než ext3. Copak to asi je, rychlost filesystému? Rychlost čtení a zápisů je závislá na disku. Nebo že by závisela ještě na něčem?
No jasně, přece na použitém typu filesystému.
Rychlost filesystému jsem si testoval tímhle přiblblým skriptem. První pokus jsem dělal na svém PC, kde mám SATA disk WD1600JS-23M na řadiči Sil 3112. Přechodem od ext3 k xfs se mi skutečně rychlost zvýšila, a to faktorem 1.5 . Druhý pokus jsem udělal na serveru, kde je na SCSI připojeno čtyři roky staré diskové pole EasyStor na ATA discích. I tady se to zrychlilo, dokonce faktorem 2.5 .
To mě tak potěšilo, že jsem ten server vypnul a se všemi uživatelskými daty jsem tam pěkně přešel na xfs. Potom jsem se teprve zamyslel nad tím, čím je to asi tak hrozně rychlé. Že by si ext3 veškerá data ukládal napřed někam a potom znovu ještě někam jinam, to se mi nějak nezdálo. Ale jak jinak může být práce s diskem pomalejší nebo zase rychlejší? Mimochodem, nejméně 2.5 krát se zrychlil i dump (teď je to ovšem xfsdump).
O ten server se starám už dlouho. Občas si tam pustím
vmstat 1a jednu sekundu za druhou se tam dívám na diskový provoz ve sloupcích bi a bo. Někdy to ukazovalo nuly, potom to vyběhlo na nějakých 30 MB/s - to když zrovna někdo něco dělal - a zase se to vrátilo k nulám nebo malým číslům. Po přechodu na xfs se tenhle charakter zatížení zachoval, ale ve špičkách to běžně šplhá až na 90 MB/s.
Tak to vidíte, xfs ten disk dokáže nějak víc zaměstnat. Ale jak toho docílí, to já prosím pěkně nemám tušení.
Tiskni
Sdílej:
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil. A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil.Tak porovnejte celkový počet blokových operací provedených s diskem.
A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.xfsdump pracuje s přes FS, nikoliv samostatně přímo s blokovým zařízením (Věta z manuálu: xfsdump does not dump unmounted filesystems). Takže se cache využívá. Já nezpochybňuji výkon XFS, jen bych podstatný díl zrychlení připisoval jiným vlivům, než je lepší organizace dat na disku.
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.5.2007 13:02
14.6.2007 16:48
16.5.2007 14:03
man tune2fs, zapnout dir_index, a mountovat to třeba s parametry data=writeback,commit=600. Defaultní nastavení ext3 je zkrátka mnohem paranoidnější než nastavení xfs...
Dík, někdy si to zkusím. Paranoia může být důvod zpomalení, snad. V jednom datovém centru ve Francii prej používají pro aplikační data výhradně xfs, mají tam docela hodně instalací a dušovali se mi, že něco tak báječně stabilního jako je xfs jinak neviděli. Oproti tomu paranoidní defaulty ext3 třeba mají nějaký důvod.
Páni kolegové třeba mají pravdu, že všechno souvisí s fragmentací. Jestli xfs dává požadavky do disku tak, aby tam bylo hodně po sobě jdoucích bloků, tak to třeba udělá svoje.