Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Platí taková známá poučka: xfs je rychlý souborový systém, rozhodně rychlejší než ext3. Copak to asi je, rychlost filesystému? Rychlost čtení a zápisů je závislá na disku. Nebo že by závisela ještě na něčem?
No jasně, přece na použitém typu filesystému.
Rychlost filesystému jsem si testoval tímhle přiblblým skriptem. První pokus jsem dělal na svém PC, kde mám SATA disk WD1600JS-23M na řadiči Sil 3112. Přechodem od ext3 k xfs se mi skutečně rychlost zvýšila, a to faktorem 1.5 . Druhý pokus jsem udělal na serveru, kde je na SCSI připojeno čtyři roky staré diskové pole EasyStor na ATA discích. I tady se to zrychlilo, dokonce faktorem 2.5 .
To mě tak potěšilo, že jsem ten server vypnul a se všemi uživatelskými daty jsem tam pěkně přešel na xfs. Potom jsem se teprve zamyslel nad tím, čím je to asi tak hrozně rychlé. Že by si ext3 veškerá data ukládal napřed někam a potom znovu ještě někam jinam, to se mi nějak nezdálo. Ale jak jinak může být práce s diskem pomalejší nebo zase rychlejší? Mimochodem, nejméně 2.5 krát se zrychlil i dump (teď je to ovšem xfsdump).
O ten server se starám už dlouho. Občas si tam pustím
vmstat 1a jednu sekundu za druhou se tam dívám na diskový provoz ve sloupcích bi a bo. Někdy to ukazovalo nuly, potom to vyběhlo na nějakých 30 MB/s - to když zrovna někdo něco dělal - a zase se to vrátilo k nulám nebo malým číslům. Po přechodu na xfs se tenhle charakter zatížení zachoval, ale ve špičkách to běžně šplhá až na 90 MB/s.
Tak to vidíte, xfs ten disk dokáže nějak víc zaměstnat. Ale jak toho docílí, to já prosím pěkně nemám tušení.
Tiskni
Sdílej:
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil. A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil.Tak porovnejte celkový počet blokových operací provedených s diskem.
A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.xfsdump pracuje s přes FS, nikoliv samostatně přímo s blokovým zařízením (Věta z manuálu: xfsdump does not dump unmounted filesystems). Takže se cache využívá. Já nezpochybňuji výkon XFS, jen bych podstatný díl zrychlení připisoval jiným vlivům, než je lepší organizace dat na disku.
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
man tune2fs, zapnout dir_index, a mountovat to třeba s parametry data=writeback,commit=600. Defaultní nastavení ext3 je zkrátka mnohem paranoidnější než nastavení xfs...
Dík, někdy si to zkusím. Paranoia může být důvod zpomalení, snad. V jednom datovém centru ve Francii prej používají pro aplikační data výhradně xfs, mají tam docela hodně instalací a dušovali se mi, že něco tak báječně stabilního jako je xfs jinak neviděli. Oproti tomu paranoidní defaulty ext3 třeba mají nějaký důvod.
Páni kolegové třeba mají pravdu, že všechno souvisí s fragmentací. Jestli xfs dává požadavky do disku tak, aby tam bylo hodně po sobě jdoucích bloků, tak to třeba udělá svoje.