Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Tiskni
Sdílej:
Pravdivá fakta o náročnosti a rychlosti je vhodné opakovat, zvláště když rozdíl je obrovský a úplně to mění dlouhodobou situaci v celé historii
Možná že je tohle PR vhodný omílat stále dokola, ale ne tady, protože Firefox pro Windows a pro Linux jsou fakticky dva zcela odlišné prohlížeče z nichž tomu linuxovému nepomůže ani tisícinásobný urychlení renderovacího jádra, protože jeho GUI je tak katastrofálně pomalý, že stejně bude uživateli (zcela oprávněně) vnímán jako katastrofálně pomalej...
A na tom ani verze 3 nic nezměnila. (Ono se není čemu divit, je to stejný jako s jakýmkoliv jiným multiplatformním desktopovým SW - úsilí vynaložené na jeho vývoj na dané platformě je logicky odpovídající "tržnímu podílu" platformy a tudíž v případě Linuxu ve srovnání s Windows verzí zcela minimální).
Tvrdit, že verze 3 nic nezměnila, je lež jako mraky. A s lháři se bavit nebudu
Kdyby si energii, kterou věnuješ urážení diskutujících věnoval pozornějšímu čtení jejich příspěvků, možná by tě většina lidí tady přestala považovat za čuráka...
Nikde nepíšu, že verze 3 nic nezměnila, ale že nezměnila nic na katastrofálně pomalém GUI linuxové verze a to je trochu rozdíl...
Změnila, takže není pravda, že "nezměnila nic", tudíž lžeš.Nikde nepíšu, že verze 3 nic nezměnila, ale že nezměnila nic na katastrofálně pomalém GUI linuxové verze a to je trochu rozdíl...
Já to teda nepozoruju. Ale to bude nejspíš tím, že nejsem tak dokonalej jako ty a nejsem schopnej rozeznat "jemné odstíny neskutečné pomalosti"...
To je otázka. Já bych řekl, že na pomalém HW se rozdíly smazávají a všechny aplikace se zdají býti stejně pomalé... Ale porovnej někde na současném HW Firefox na Windows XP a na Linuxu a nebudeš se stačit divit. Linuxová verze Firefoxu je pro mě jeden z kousků SW, co splňuje Wirthův zákon.
hlavní je rychlost vykreslování stránek.Ktera je taky nechutne pomala, dokonce i proti jinym prohlizecum zalozenym na stejne verzi gecka (netusim, jak to epiphany dela, ze ma pri stejne verzi gecka radove rychlejsi renderovani stranek).
Stejně i kdyby to GUI bylo pomalé, tak opravdu se s ním tak hrozně často uživatelé setkávají? Nevím, pro mě je GUI firefoxu tlačítko Menu, tlačítka zpět, vpřed, reload, stop, scrapbook, nový tab, pole adresy a taby. Nic moc víc. GUI ať si má jak rychlé chce, hlavní je rychlost vykreslování stránek.Pro mě je rychlost GUI velmi podstatná. U Firefoxu prostě fyzicky trpím tím, jak se každý obyčejný dialog (např. při uložení obrázku na disk) neochotně postupně objeví až s několikasekundovým zpožděním po kliknutí. To GUI Firefoxu pod Linuxem je skutečně katastrofálně megapomalé (v porovnání s nativním GUI, třeba Konqueroru nebo Epiphany, to je opravdu velmi propastný rozdíl) a je to jediný důvod, proč Firefox nerad používám.
Pravdivá fakta o náročnosti a rychlosti je vhodné opakovat, zvláště když rozdíl je obrovský a úplně to mění dlouhodobou situaci v celé historii, kdy byl Firefox dosud vždy jen těsně lepší než většinový IE, ale v konkurenci v tomto dosud srovnatelný nebyl.Jistě. Ale pokud by Vám v tomhle šlo o objektivitu, tak byste fakta předkládal všechna ... i ta, která nejsou pro Firefox tak pozitivní. Vidím, že se FF ve verzi 3 dost zrychlil v renderování i se mu snížila paměťová náročnost. Ale pokud srovnám např. zvětšování obsahu stránky v Opeře (ať už 9.26 nebo 9.50 beta) a Firefoxu (ať už 3.0 nebo starší), tak Firefox je oproti Opeře naprosto nechutně pomalej. A to jak když zvětšuje samotný text, tak když zvětšuje celý obsah. Proč tohle u porovnání neuvádíte? Zatím jen často píšete, že je FF nejlepší, aniže byste uvedl v čem a oblasti, ve kterých pokulhává "náhodou" přeskakujete.
Chapes, Pter Tomes ji nikdy nepouzil, tudiz je to uplne zbytecna funkce, kterou se nema vubec cenu zabyvat.
Heh? Aktualizaci čeho? Aktualizaci software má řešit operační systém a ne aplikace.Jo tak tím si nejsem tak jistej. Mě příjde o dost obratnější když si to Firefox hlídá sám. Konec konců, jak to máte na linuxu? Updatne se vám jenom to, co je v repo, a jetě až když někdo udělá vlastní build, nebo dokonce přenese patch do nějaké vlastní verze (Debian a Iceweasel) - pokud to vůbec udělá. Takže pokud se o updaty stará centrální "poskytovatel", líbí se mi to víc...
Kdyby raději do Opery udělali systém aktualizací, aby nebyl tak neohrabaný, trapný a stupidní, ocenilo by to mnohem více lidí než hnaní se za Acid3 testem.
Při spuštění VMWare Server Console na mě vyskočilo upozornění na novou versi. Až se mi doinstaluje Fedora 9B, tak VMWare zaktualizuji. Uvidíme, jak tak aktualizace bude vypadat. Jestli to bude tak stupidní jako má Opera, nebo geniální jako FF.
Ty na tomto základu obviníš jiný program (konkrétně Operu), že to dělá stupidně. Proč v tom případě nekritizuješ všechny ostatní programy? V čem je Opera tak výjimečná, že by měla mít odlišný update od všech ostatních programů?V tom, že srovnávám srovnatelné. Webový prohlížeč s webovým prohlížečem. IE, Firefox, Flock, Netscape (dokud byl podporován), Seamonkey, Safari se dokáží aktualizovat (> 95 % uživatelů). Opera nikoliv, a to je hanba. Dopady na bezpečnost jsem tu už opakoval několikrát, 12 % nezabezpečených isntalací je holt nejvíce a několikanásobně více než u Firefoxu, na to nikdo nemůže nic říct. Řádově a několikanásobně delší a v počtu kroků náročnější (a tudíž pomalejší a nekomfortní) aktualizační proces taky nemá nikdo jak napadnout. Rozdílové aktualizace navíc šetří přenos a opět to zrychlují. Java se taky umí aktalizovat, QuickTime také, Adobe také... Antiviry, antispywary... (cokoliv podstatného sovisejícího s Internetem také). Je neomluvitelné, že se Opera zabývá jinými věcmi než aby vyvinula něco lepšího, když je údajně tak luxusní a špičková.
Java se taky umí aktalizovat
JRE není Java. Java je jazyk. JRE se umí aktualizovat. Přesto to vypínám. Kdyby mi tu něco samo aktualizovalo JDK tak bych hodně prskal. Nedej bože nějaký framework.
12 % nezabezpečených isntalací
BTW: co vlastně znamená to procento neaktuálních versí? Já jsem ti na jabberu snad dostatečně jasně vysvětloval proč tu mám některé programy (a JDK byl mezi nimi) neaktualizované. Nelze obvinit program z toho, že jeho uživatelé z různých a často dobrých důvodů nepoužívají nejnovější versi.
"I ... emigrated to Oslo, in Norway, where I worked full time for Opera Software for two years"
Kaio
A já flamy nemám rád:-O