Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Ahoj,
předem bych rád upozornil, že se jedná u můj první blog a první příspěvek do něj.
S linuxem pracuji již nějakou dobu, mou oblíbenou distribucí se stala Fedora Core. Mám ji jak na stolním pc, tak i na notebooku.
A teď k jádru pudla. Mám notebook Acer aspire 1501 s AMD64 3000+, což není procesor, který by zrovna nepotřeboval chlazení. Po vcelku krátké době se mi podařilo ve windows rozchodit program cpuMSR, pomocí kterého se dá změnit frekvence a napětí procesoru. Díky bohu za ten program, jelikož si nedovedete představit, co za randál dovede tahle potvůrka, ještě s větrákem nad klávesnicí, vytvořit. Správné přirovnání je vysavač. Proto je příjemné, když nepotřebujete plný výkon, procesor přiškrtit.
Po nainstalování Fedory jsem samozřejmě začal pátrat po obdobném programu. Snad každý narazí na program cpufreq (zrovna je tu o něm článek). Jistě, změna frekvence pomůže, ale procesor přesto pořád dost topí, jelikož do něj jde víc napětí než je třeba. Tak jsem tedy hledal dál. Po nějaké době jsem narazil na program Linux-PHC. Zdálo se, že je to přesně to co jsem hledal. Ale ouha, podpora pouze pro procesory Intel, pro AMD se plánuje. Takže taky špatně.
A co tu máme dál? Něco sem našel až Tady. Přesto to nebylo ono. A tak jsem svoje snažení na nějakou dobu pustil k ledu, s tím, že počkám na Linux-PHC 3.0.
Přesto jsem se dnes náhodou (inspirován přečtením článku o Cpufreq ) dostal na stránku programu CPUPW. Na první pohled to vypadalo zajímavě a kupodivu i jednoduše. Tedy proč ne. I stáhnul jsem program, rozbalil, provedl make a make install a dal se do testování.
# dmesg | grep powernow powernow-k8: Found 1 AMD Athlon(tm) 64 Processor 3000+ processors (version 2.00.00) powernow-k8: 0 : fid 0xa (1800 MHz), vid 0x2 powernow-k8: 1 : fid 0x8 (1600 MHz), vid 0x6 powernow-k8: 2 : fid 0x0 (800 MHz), vid 0x12
Tak jak na tom ten můj procesor je?
# /usr/sbin/cpupw -s System has 1 physical CPUs and 1 logial CPUs CPU 0-> voltage: 1.100000 v, VID: 18, frequency: 800 Mhz, FID: 0 Theorical bus speed: 100.000000 Real bus speed: 100.000000 Real cpu speed: 800.000000 Governor: userspace
Tak ho zkusíme podtočit: # /usr/sbin/cpupw -V 0 30
# /usr/sbin/cpupw -s System has 1 physical CPUs and 1 logial CPUs CPU 0-> voltage: 0.800000 v, VID: 30, frequency: 800 Mhz, FID: 0 Theorical bus speed: 100.000000 Real bus speed: 100.000000 Real cpu speed: 800.000000 Governor: userspace
A výsledek? Ano, ke snížení napětí a tudíž i teploty došlo, přesto jsem očekával lepší výsledek, jelikož i tak byla Fedora docela tichá, věřil jsem v úplné zastavení větráčku (alespoň při prohlížení webu). Je tedy fakt, že jsem to teď zkoušel asi 2 hodiny, takže ještě přidám další zkušenosti, až budou. Věřím, že kdo má o toto téma zájem, nainstaluje, vyzkouší a podělí se zde o své zkušenosti. Zatím zdar, Linuxu zvláště...
Tiskni
Sdílej: