Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Druhá věc je, že trendem je ucelené, konzistentní, stabilní API pro aplikace (viz Android, Windows 8). Na Linuxu máme chaos. Aplikace používají x různých GUI toolkit, různé audio frameworky atd.Rekl bych, ze v te rozmanitosti je krasa. Pokud to prirovnam ke genetice, tak populace s vetsi diverzitou ma vetsi pravdepodobnost, ze obstoji v ramci evoluce a muze vyvojem pruzneji reagovat na zmenu podminek.
Stejne klasicke desktopove aplikace brzo ustoupi do pozadi a prohlizec bude alfa-omega desktopu.
Unity je dobré prostředí, ale rozhodně ne pro default. Leč to ani Gnome-shell a KDE4... a teď babo raď. Já používám gnome-shell, ale narozdíl od doby před rokem bych se to neodvážil dát uživateli bez instruktáže.
Přesně tak.
Launchpad je dobrý třeba na překlady - koneckonců byl tak dobrý, že s tím byl problém.
Není dobrý. Je příšerný. Transifex je dobrý (až na nějaké mouchy).
Ten upstream bych neviděl tak kategoricky. To je jako kdybychom řekli, že každý, kdo kompiloval v gcc by pro něj měl dodat patch. A asi všichni chápeme, že to tak není... že jsou lidé, kteří mohou odvést kvalitní práci a přitom ani nebýt schopni napsat takový patch. Například Ubuntu font je docela pěkná věc a používám ho v Suse...
Unity, upozornění, nějaké applety do panelu... stejně pořádně jinam nepřispívají. Ocenil bych, kdyby místo těch svých podivností používali věci z upstreamu a podíleli se na nich nějak konstruktivně (taky mi vadí "tým expertů Canonicalu rozhodl... <nějaká úplná capina>").
Ale Launchpad měl incident, že převzal překladatele různým týmům, protože překladatelům se více líbilo na Launchpadu... čili tak hrozný asi nebude. Jinak česká Ubuntu komunita ho třeba také využívá.Nezaměňoval bych "dobrý" a "snadno/rychle použitelný". V Launchpadu může začít překládat každý Franta tím, že klikne do políčka a píše. Podle toho některé překlady taky vypadaly... Já jako zkušený překladatel jsem překládání v Launchpadu nesnášel. Bylo to hloupé a neefektivní. Raději jsem si ten po soubor nechal poslat na e-mail (to byl asi největší provar Launchpadu, proč jsem si to proboha nemohl stáhnout rovnou?). Nicméně byl jednoduchý.
že jsou lidé, kteří mohou odvést kvalitní práci a přitom ani nebýt schopni napsat takový patch. Například Ubuntu font je docela pěkná věc a používám ho v Suse...To je sice pěkné, já taky používám Ubuntu font ve Fedoře, ale když už Canonical něco vlastního vytvoří, tak udělá vše proto, aby to nemohl nikdo jiný použít. Pod nesvobodnou licencí si to nemůžou dovolit vydat, to by bylo hodně špatné PR, tak to aspoň pojmenují Ubuntu font. Která jiná linuxová distribuce to písmo bude používat? Kvůli tomu názvu žádná. Např. Red Hat pojmenovává upstreamové projekty jinak než svoje produkty, které z nich vychází, např. Spacewalk->Satellite, aby si daný projekt nezamykal pro sebe.
Ono i to Unity není jednoduše přenositelné do jiných distribucí. Adam Williamson z Fedory to zkoušel a po čase to vzdal s tím, že vývojáři neberou na nějaké nasazení v jiných distribucích žádný ohled...
Co se týče překládání: bohužel od té doby, co dělám komunitního manažera v Red Hatu, mám hrozně málo práce na práci v komunitě, kterou jsem dělal dřív - překlady a dokumentaci. Je to na čas docela náročná práce a přetéká mi to i do volného času. Proto volný čas, který mi zbývá, se snažím trávit daleko od počítače a všech linuxových aktivit :) Z překládání už jsem si nechal jenom Evolution.
Unity bych neviděl jako nějaký nepovedený výstřelek. Mě, ultrakonzervativci odkojenému win95 lištou dole by se logicky mělo zamlouvat spíše KDE, ale vždy jsem měl raději gnome a nyní i unity (doby KDE1 nepočítám samozřejmě). Až Unity dotáhnou, budu moc zvědav, co věše v něm bude natavitelné, protože třeba mě osobně nevyhovuje velikost ikon na té levé liště.
Kontrola kvality je problém, ale to by vyřešilo jistě větší množství lidí neprskajících v blogách kdesi na českém internetu, ale poctivě testujících beta verze
.
Co se týče upstream, tak já v podstatě s G K-H souhlasím, ale řekněme, že dokud on a další kerneloví vývojáří nezačnou přispívat k použitlenému linuxovému desktopu (ve stylu ubuntu software center či instalátoru gpu driverů), tak nemají právo tak výrazně házet kamenem na Canonical za to, že tolik nepřispívá do kernelu apod. Canonical nečiní dobře, že se víceméně vymezil od upstreamu, ale i to se časem srovná. Zatím jsem rád, že práci kolem kernelu a podobných věcí přenechávají borcům z Novellu, Red Hatu ad a sami soustředí síly na použitelný desktop.
Komernční soft mi v linuxu nevadí. Můžeš mi říci, kde jej Ubuntu podsouvá? Nějak jsem si nevšiml za ty roky, a že testuji každou verzi od tuším 5.04, že by mě systém vnucoval komerční software. Mezi nabízet a podsouvat je velký rozdíl.
K Launchpadu se nevyjádřím, vlastně jej neznám. A to je doufám v pořádku, že jako uživatel nemusím přicházet do styku s takovými věcmi.
...
Co se týče upstream, tak já v podstatě s G K-H souhlasím, ale řekněme, že dokud on a další kerneloví vývojáří nezačnou přispívat k použitlenému linuxovému desktopu (ve stylu ubuntu software center či instalátoru gpu driverů), tak nemají právo tak výrazně házet kamenem na Canonical za to, že tolik nepřispívá do kernelu apod. Canonical nečiní dobře, že se víceméně vymezil od upstreamu, ale i to se časem srovná. Zatím jsem rád, že práci kolem kernelu a podobných věcí přenechávají borcům z Novellu, Red Hatu ad a sami soustředí síly na použitelný desktop.
Nemusím být kuchař, abych poznal hnusné jídlo. A ta vylepšení desktopu jsou vesměs "vylepšení".
Komernční soft mi v linuxu nevadí. Můžeš mi říci, kde jej Ubuntu podsouvá? Nějak jsem si nevšiml za ty roky, a že testuji každou verzi od tuším 5.04, že by mě systém vnucoval komerční software. Mezi nabízet a podsouvat je velký rozdíl.
Software Center.
Komernční soft mi v linuxu nevadí.Mně taky ne. Proprietární už ovšem ano. A Ubuntu ho inzeruje důkladně, nejenom v centru softwaru, kde jsem nepřišel na způsob, jak ten jejich " proprietární repositář" vyhodit (maximálně lze vyhodit celé centrum softwaru), ale i v Dashi nebo jak tomu říkají (aplikační menu v Ubuntu/Unity), kde dávají reklamy na nenainstalované aplikace, a mezi tím občas problikne nějaká ta proprietární. To za podsouvání určitě považuji, protože v Dashi to rozhodně není jasně označeno. Kdyby to alespoň šlo někde vypnout. Ale Unity je přece tak geniálně navržené, že konfigurovat nepotřebuje...
protože třeba mě osobně nevyhovuje velikost ikon na té levé liště.Tady - kapitola Increase/Decrease the Launcher Icon Size.
Přestane dělat ostudu skrze výstřelky jako Unity.Unity je dost dobré prostředí. Teď jsem s ním musel pár dní pracovat a dovedu si představit, že po pár drobných úpravách bych to v klidu používal pořád.
Zlepší kontrolu kvality.Ubuntu je na tom s kvalitou srovnatelně s Debianem testing (to vím, protože ten používám), a odhaduju, že i srovnatelně s ostatníma distribucema. Ale zlepší kontrolu kvality je takovej nádhernej bezobsažnej blábol, že se na to nedá nic moc říct.
Začne přispívat do upstreamu i něčím jiným než zhovadilostma.WTF? Tomuhle nesmyslu s nepřispíváním do upstreamu pořád ještě někdo věří?
Přestane podsouvat proprietární a komerční software a zlo jako copyright assignment.Podsouvání... to bylo snad akorát s tím R tehdy, ne? Jinak jsem si žádného podsouvání nevšiml. Že je v Ubuntu Software Centru nabídka nějakého komerčního softu, a že jde o komerční soft je jasně vidět, bych rozhodně neoznačil za podsouvání. Možná myslíš tu nabídku instalovat jakési kodeky v instalátoru? No, dejme tomu. A copyright assignment používá i FSF, a co jako?
Launchpad umře, nebo bude předělán do použitelnějšího stavu.Cha, Launchpad mne sice fakt nebere, ale tohle je asi jediný bod, kde bych byl schopný souhlasit
Ubuntu je na tom s kvalitou srovnatelně s Debianem testing (to vím, protože ten používám), a odhaduju, že i srovnatelně s ostatníma distribucema. Ale zlepší kontrolu kvality je takovej nádhernej bezobsažnej blábol, že se na to nedá nic moc říct.
V Ubuntu se mi opakovaně stalo, že jsem nainstaloval balíček z oficiálních repozitářů, ale software z něj byl v nefunkčním stavu (kvůli blbé výchozí konfiguraci).
WTF? Tomuhle nesmyslu s nepřispíváním do upstreamu pořád ještě někdo věří?
A jak to bylo s Unity? Notifikacema? ...?
Podsouvání... to bylo snad akorát s tím R tehdy, ne? Jinak jsem si žádného podsouvání nevšiml. Že je v Ubuntu Software Centru nabídka nějakého komerčního softu, a že jde o komerční soft je jasně vidět, bych rozhodně neoznačil za podsouvání. Možná myslíš tu nabídku instalovat jakési kodeky v instalátoru? No, dejme tomu.
Instalátor s proprietárními kodeky a ovladači, R (nejen) a SWC... Třeba Launchpad byl dlouho částečně proprietární.
A copyright assignment používá i FSF, a co jako?
Kdyby byla diskuze o FSF, hučím taky.
Ale kdyz se to nekomu libi, proc ne..
Tiskni
Sdílej: