Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
Druhá věc je, že trendem je ucelené, konzistentní, stabilní API pro aplikace (viz Android, Windows 8). Na Linuxu máme chaos. Aplikace používají x různých GUI toolkit, různé audio frameworky atd.Rekl bych, ze v te rozmanitosti je krasa. Pokud to prirovnam ke genetice, tak populace s vetsi diverzitou ma vetsi pravdepodobnost, ze obstoji v ramci evoluce a muze vyvojem pruzneji reagovat na zmenu podminek.
Stejne klasicke desktopove aplikace brzo ustoupi do pozadi a prohlizec bude alfa-omega desktopu.
Unity je dobré prostředí, ale rozhodně ne pro default. Leč to ani Gnome-shell a KDE4... a teď babo raď. Já používám gnome-shell, ale narozdíl od doby před rokem bych se to neodvážil dát uživateli bez instruktáže.
Přesně tak.
Launchpad je dobrý třeba na překlady - koneckonců byl tak dobrý, že s tím byl problém.
Není dobrý. Je příšerný. Transifex je dobrý (až na nějaké mouchy).
Ten upstream bych neviděl tak kategoricky. To je jako kdybychom řekli, že každý, kdo kompiloval v gcc by pro něj měl dodat patch. A asi všichni chápeme, že to tak není... že jsou lidé, kteří mohou odvést kvalitní práci a přitom ani nebýt schopni napsat takový patch. Například Ubuntu font je docela pěkná věc a používám ho v Suse...
Unity, upozornění, nějaké applety do panelu... stejně pořádně jinam nepřispívají. Ocenil bych, kdyby místo těch svých podivností používali věci z upstreamu a podíleli se na nich nějak konstruktivně (taky mi vadí "tým expertů Canonicalu rozhodl... <nějaká úplná capina>").
Ale Launchpad měl incident, že převzal překladatele různým týmům, protože překladatelům se více líbilo na Launchpadu... čili tak hrozný asi nebude. Jinak česká Ubuntu komunita ho třeba také využívá.Nezaměňoval bych "dobrý" a "snadno/rychle použitelný". V Launchpadu může začít překládat každý Franta tím, že klikne do políčka a píše. Podle toho některé překlady taky vypadaly... Já jako zkušený překladatel jsem překládání v Launchpadu nesnášel. Bylo to hloupé a neefektivní. Raději jsem si ten po soubor nechal poslat na e-mail (to byl asi největší provar Launchpadu, proč jsem si to proboha nemohl stáhnout rovnou?). Nicméně byl jednoduchý.
že jsou lidé, kteří mohou odvést kvalitní práci a přitom ani nebýt schopni napsat takový patch. Například Ubuntu font je docela pěkná věc a používám ho v Suse...To je sice pěkné, já taky používám Ubuntu font ve Fedoře, ale když už Canonical něco vlastního vytvoří, tak udělá vše proto, aby to nemohl nikdo jiný použít. Pod nesvobodnou licencí si to nemůžou dovolit vydat, to by bylo hodně špatné PR, tak to aspoň pojmenují Ubuntu font. Která jiná linuxová distribuce to písmo bude používat? Kvůli tomu názvu žádná. Např. Red Hat pojmenovává upstreamové projekty jinak než svoje produkty, které z nich vychází, např. Spacewalk->Satellite, aby si daný projekt nezamykal pro sebe.
Ono i to Unity není jednoduše přenositelné do jiných distribucí. Adam Williamson z Fedory to zkoušel a po čase to vzdal s tím, že vývojáři neberou na nějaké nasazení v jiných distribucích žádný ohled...
Co se týče překládání: bohužel od té doby, co dělám komunitního manažera v Red Hatu, mám hrozně málo práce na práci v komunitě, kterou jsem dělal dřív - překlady a dokumentaci. Je to na čas docela náročná práce a přetéká mi to i do volného času. Proto volný čas, který mi zbývá, se snažím trávit daleko od počítače a všech linuxových aktivit :) Z překládání už jsem si nechal jenom Evolution.
Unity bych neviděl jako nějaký nepovedený výstřelek. Mě, ultrakonzervativci odkojenému win95 lištou dole by se logicky mělo zamlouvat spíše KDE, ale vždy jsem měl raději gnome a nyní i unity (doby KDE1 nepočítám samozřejmě). Až Unity dotáhnou, budu moc zvědav, co věše v něm bude natavitelné, protože třeba mě osobně nevyhovuje velikost ikon na té levé liště.
Kontrola kvality je problém, ale to by vyřešilo jistě větší množství lidí neprskajících v blogách kdesi na českém internetu, ale poctivě testujících beta verze
.
Co se týče upstream, tak já v podstatě s G K-H souhlasím, ale řekněme, že dokud on a další kerneloví vývojáří nezačnou přispívat k použitlenému linuxovému desktopu (ve stylu ubuntu software center či instalátoru gpu driverů), tak nemají právo tak výrazně házet kamenem na Canonical za to, že tolik nepřispívá do kernelu apod. Canonical nečiní dobře, že se víceméně vymezil od upstreamu, ale i to se časem srovná. Zatím jsem rád, že práci kolem kernelu a podobných věcí přenechávají borcům z Novellu, Red Hatu ad a sami soustředí síly na použitelný desktop.
Komernční soft mi v linuxu nevadí. Můžeš mi říci, kde jej Ubuntu podsouvá? Nějak jsem si nevšiml za ty roky, a že testuji každou verzi od tuším 5.04, že by mě systém vnucoval komerční software. Mezi nabízet a podsouvat je velký rozdíl.
K Launchpadu se nevyjádřím, vlastně jej neznám. A to je doufám v pořádku, že jako uživatel nemusím přicházet do styku s takovými věcmi.
...
Co se týče upstream, tak já v podstatě s G K-H souhlasím, ale řekněme, že dokud on a další kerneloví vývojáří nezačnou přispívat k použitlenému linuxovému desktopu (ve stylu ubuntu software center či instalátoru gpu driverů), tak nemají právo tak výrazně házet kamenem na Canonical za to, že tolik nepřispívá do kernelu apod. Canonical nečiní dobře, že se víceméně vymezil od upstreamu, ale i to se časem srovná. Zatím jsem rád, že práci kolem kernelu a podobných věcí přenechávají borcům z Novellu, Red Hatu ad a sami soustředí síly na použitelný desktop.
Nemusím být kuchař, abych poznal hnusné jídlo. A ta vylepšení desktopu jsou vesměs "vylepšení".
Komernční soft mi v linuxu nevadí. Můžeš mi říci, kde jej Ubuntu podsouvá? Nějak jsem si nevšiml za ty roky, a že testuji každou verzi od tuším 5.04, že by mě systém vnucoval komerční software. Mezi nabízet a podsouvat je velký rozdíl.
Software Center.
Komernční soft mi v linuxu nevadí.Mně taky ne. Proprietární už ovšem ano. A Ubuntu ho inzeruje důkladně, nejenom v centru softwaru, kde jsem nepřišel na způsob, jak ten jejich " proprietární repositář" vyhodit (maximálně lze vyhodit celé centrum softwaru), ale i v Dashi nebo jak tomu říkají (aplikační menu v Ubuntu/Unity), kde dávají reklamy na nenainstalované aplikace, a mezi tím občas problikne nějaká ta proprietární. To za podsouvání určitě považuji, protože v Dashi to rozhodně není jasně označeno. Kdyby to alespoň šlo někde vypnout. Ale Unity je přece tak geniálně navržené, že konfigurovat nepotřebuje...
protože třeba mě osobně nevyhovuje velikost ikon na té levé liště.Tady - kapitola Increase/Decrease the Launcher Icon Size.
Přestane dělat ostudu skrze výstřelky jako Unity.Unity je dost dobré prostředí. Teď jsem s ním musel pár dní pracovat a dovedu si představit, že po pár drobných úpravách bych to v klidu používal pořád.
Zlepší kontrolu kvality.Ubuntu je na tom s kvalitou srovnatelně s Debianem testing (to vím, protože ten používám), a odhaduju, že i srovnatelně s ostatníma distribucema. Ale zlepší kontrolu kvality je takovej nádhernej bezobsažnej blábol, že se na to nedá nic moc říct.
Začne přispívat do upstreamu i něčím jiným než zhovadilostma.WTF? Tomuhle nesmyslu s nepřispíváním do upstreamu pořád ještě někdo věří?
Přestane podsouvat proprietární a komerční software a zlo jako copyright assignment.Podsouvání... to bylo snad akorát s tím R tehdy, ne? Jinak jsem si žádného podsouvání nevšiml. Že je v Ubuntu Software Centru nabídka nějakého komerčního softu, a že jde o komerční soft je jasně vidět, bych rozhodně neoznačil za podsouvání. Možná myslíš tu nabídku instalovat jakési kodeky v instalátoru? No, dejme tomu. A copyright assignment používá i FSF, a co jako?
Launchpad umře, nebo bude předělán do použitelnějšího stavu.Cha, Launchpad mne sice fakt nebere, ale tohle je asi jediný bod, kde bych byl schopný souhlasit
Ubuntu je na tom s kvalitou srovnatelně s Debianem testing (to vím, protože ten používám), a odhaduju, že i srovnatelně s ostatníma distribucema. Ale zlepší kontrolu kvality je takovej nádhernej bezobsažnej blábol, že se na to nedá nic moc říct.
V Ubuntu se mi opakovaně stalo, že jsem nainstaloval balíček z oficiálních repozitářů, ale software z něj byl v nefunkčním stavu (kvůli blbé výchozí konfiguraci).
WTF? Tomuhle nesmyslu s nepřispíváním do upstreamu pořád ještě někdo věří?
A jak to bylo s Unity? Notifikacema? ...?
Podsouvání... to bylo snad akorát s tím R tehdy, ne? Jinak jsem si žádného podsouvání nevšiml. Že je v Ubuntu Software Centru nabídka nějakého komerčního softu, a že jde o komerční soft je jasně vidět, bych rozhodně neoznačil za podsouvání. Možná myslíš tu nabídku instalovat jakési kodeky v instalátoru? No, dejme tomu.
Instalátor s proprietárními kodeky a ovladači, R (nejen) a SWC... Třeba Launchpad byl dlouho částečně proprietární.
A copyright assignment používá i FSF, a co jako?
Kdyby byla diskuze o FSF, hučím taky.
Ale kdyz se to nekomu libi, proc ne..