Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
Druhá věc je, že trendem je ucelené, konzistentní, stabilní API pro aplikace (viz Android, Windows 8). Na Linuxu máme chaos. Aplikace používají x různých GUI toolkit, různé audio frameworky atd.Rekl bych, ze v te rozmanitosti je krasa. Pokud to prirovnam ke genetice, tak populace s vetsi diverzitou ma vetsi pravdepodobnost, ze obstoji v ramci evoluce a muze vyvojem pruzneji reagovat na zmenu podminek.
Stejne klasicke desktopove aplikace brzo ustoupi do pozadi a prohlizec bude alfa-omega desktopu.
Unity je dobré prostředí, ale rozhodně ne pro default. Leč to ani Gnome-shell a KDE4... a teď babo raď. Já používám gnome-shell, ale narozdíl od doby před rokem bych se to neodvážil dát uživateli bez instruktáže.
Přesně tak.
Launchpad je dobrý třeba na překlady - koneckonců byl tak dobrý, že s tím byl problém.
Není dobrý. Je příšerný. Transifex je dobrý (až na nějaké mouchy).
Ten upstream bych neviděl tak kategoricky. To je jako kdybychom řekli, že každý, kdo kompiloval v gcc by pro něj měl dodat patch. A asi všichni chápeme, že to tak není... že jsou lidé, kteří mohou odvést kvalitní práci a přitom ani nebýt schopni napsat takový patch. Například Ubuntu font je docela pěkná věc a používám ho v Suse...
Unity, upozornění, nějaké applety do panelu... stejně pořádně jinam nepřispívají. Ocenil bych, kdyby místo těch svých podivností používali věci z upstreamu a podíleli se na nich nějak konstruktivně (taky mi vadí "tým expertů Canonicalu rozhodl... <nějaká úplná capina>").
Ale Launchpad měl incident, že převzal překladatele různým týmům, protože překladatelům se více líbilo na Launchpadu... čili tak hrozný asi nebude. Jinak česká Ubuntu komunita ho třeba také využívá.Nezaměňoval bych "dobrý" a "snadno/rychle použitelný". V Launchpadu může začít překládat každý Franta tím, že klikne do políčka a píše. Podle toho některé překlady taky vypadaly... Já jako zkušený překladatel jsem překládání v Launchpadu nesnášel. Bylo to hloupé a neefektivní. Raději jsem si ten po soubor nechal poslat na e-mail (to byl asi největší provar Launchpadu, proč jsem si to proboha nemohl stáhnout rovnou?). Nicméně byl jednoduchý.
že jsou lidé, kteří mohou odvést kvalitní práci a přitom ani nebýt schopni napsat takový patch. Například Ubuntu font je docela pěkná věc a používám ho v Suse...To je sice pěkné, já taky používám Ubuntu font ve Fedoře, ale když už Canonical něco vlastního vytvoří, tak udělá vše proto, aby to nemohl nikdo jiný použít. Pod nesvobodnou licencí si to nemůžou dovolit vydat, to by bylo hodně špatné PR, tak to aspoň pojmenují Ubuntu font. Která jiná linuxová distribuce to písmo bude používat? Kvůli tomu názvu žádná. Např. Red Hat pojmenovává upstreamové projekty jinak než svoje produkty, které z nich vychází, např. Spacewalk->Satellite, aby si daný projekt nezamykal pro sebe.
Ono i to Unity není jednoduše přenositelné do jiných distribucí. Adam Williamson z Fedory to zkoušel a po čase to vzdal s tím, že vývojáři neberou na nějaké nasazení v jiných distribucích žádný ohled...
Co se týče překládání: bohužel od té doby, co dělám komunitního manažera v Red Hatu, mám hrozně málo práce na práci v komunitě, kterou jsem dělal dřív - překlady a dokumentaci. Je to na čas docela náročná práce a přetéká mi to i do volného času. Proto volný čas, který mi zbývá, se snažím trávit daleko od počítače a všech linuxových aktivit :) Z překládání už jsem si nechal jenom Evolution.
Unity bych neviděl jako nějaký nepovedený výstřelek. Mě, ultrakonzervativci odkojenému win95 lištou dole by se logicky mělo zamlouvat spíše KDE, ale vždy jsem měl raději gnome a nyní i unity (doby KDE1 nepočítám samozřejmě). Až Unity dotáhnou, budu moc zvědav, co věše v něm bude natavitelné, protože třeba mě osobně nevyhovuje velikost ikon na té levé liště.
Kontrola kvality je problém, ale to by vyřešilo jistě větší množství lidí neprskajících v blogách kdesi na českém internetu, ale poctivě testujících beta verze
.
Co se týče upstream, tak já v podstatě s G K-H souhlasím, ale řekněme, že dokud on a další kerneloví vývojáří nezačnou přispívat k použitlenému linuxovému desktopu (ve stylu ubuntu software center či instalátoru gpu driverů), tak nemají právo tak výrazně házet kamenem na Canonical za to, že tolik nepřispívá do kernelu apod. Canonical nečiní dobře, že se víceméně vymezil od upstreamu, ale i to se časem srovná. Zatím jsem rád, že práci kolem kernelu a podobných věcí přenechávají borcům z Novellu, Red Hatu ad a sami soustředí síly na použitelný desktop.
Komernční soft mi v linuxu nevadí. Můžeš mi říci, kde jej Ubuntu podsouvá? Nějak jsem si nevšiml za ty roky, a že testuji každou verzi od tuším 5.04, že by mě systém vnucoval komerční software. Mezi nabízet a podsouvat je velký rozdíl.
K Launchpadu se nevyjádřím, vlastně jej neznám. A to je doufám v pořádku, že jako uživatel nemusím přicházet do styku s takovými věcmi.
...
Co se týče upstream, tak já v podstatě s G K-H souhlasím, ale řekněme, že dokud on a další kerneloví vývojáří nezačnou přispívat k použitlenému linuxovému desktopu (ve stylu ubuntu software center či instalátoru gpu driverů), tak nemají právo tak výrazně házet kamenem na Canonical za to, že tolik nepřispívá do kernelu apod. Canonical nečiní dobře, že se víceméně vymezil od upstreamu, ale i to se časem srovná. Zatím jsem rád, že práci kolem kernelu a podobných věcí přenechávají borcům z Novellu, Red Hatu ad a sami soustředí síly na použitelný desktop.
Nemusím být kuchař, abych poznal hnusné jídlo. A ta vylepšení desktopu jsou vesměs "vylepšení".
Komernční soft mi v linuxu nevadí. Můžeš mi říci, kde jej Ubuntu podsouvá? Nějak jsem si nevšiml za ty roky, a že testuji každou verzi od tuším 5.04, že by mě systém vnucoval komerční software. Mezi nabízet a podsouvat je velký rozdíl.
Software Center.
Komernční soft mi v linuxu nevadí.Mně taky ne. Proprietární už ovšem ano. A Ubuntu ho inzeruje důkladně, nejenom v centru softwaru, kde jsem nepřišel na způsob, jak ten jejich " proprietární repositář" vyhodit (maximálně lze vyhodit celé centrum softwaru), ale i v Dashi nebo jak tomu říkají (aplikační menu v Ubuntu/Unity), kde dávají reklamy na nenainstalované aplikace, a mezi tím občas problikne nějaká ta proprietární. To za podsouvání určitě považuji, protože v Dashi to rozhodně není jasně označeno. Kdyby to alespoň šlo někde vypnout. Ale Unity je přece tak geniálně navržené, že konfigurovat nepotřebuje...
protože třeba mě osobně nevyhovuje velikost ikon na té levé liště.Tady - kapitola Increase/Decrease the Launcher Icon Size.
Přestane dělat ostudu skrze výstřelky jako Unity.Unity je dost dobré prostředí. Teď jsem s ním musel pár dní pracovat a dovedu si představit, že po pár drobných úpravách bych to v klidu používal pořád.
Zlepší kontrolu kvality.Ubuntu je na tom s kvalitou srovnatelně s Debianem testing (to vím, protože ten používám), a odhaduju, že i srovnatelně s ostatníma distribucema. Ale zlepší kontrolu kvality je takovej nádhernej bezobsažnej blábol, že se na to nedá nic moc říct.
Začne přispívat do upstreamu i něčím jiným než zhovadilostma.WTF? Tomuhle nesmyslu s nepřispíváním do upstreamu pořád ještě někdo věří?
Přestane podsouvat proprietární a komerční software a zlo jako copyright assignment.Podsouvání... to bylo snad akorát s tím R tehdy, ne? Jinak jsem si žádného podsouvání nevšiml. Že je v Ubuntu Software Centru nabídka nějakého komerčního softu, a že jde o komerční soft je jasně vidět, bych rozhodně neoznačil za podsouvání. Možná myslíš tu nabídku instalovat jakési kodeky v instalátoru? No, dejme tomu. A copyright assignment používá i FSF, a co jako?
Launchpad umře, nebo bude předělán do použitelnějšího stavu.Cha, Launchpad mne sice fakt nebere, ale tohle je asi jediný bod, kde bych byl schopný souhlasit
Ubuntu je na tom s kvalitou srovnatelně s Debianem testing (to vím, protože ten používám), a odhaduju, že i srovnatelně s ostatníma distribucema. Ale zlepší kontrolu kvality je takovej nádhernej bezobsažnej blábol, že se na to nedá nic moc říct.
V Ubuntu se mi opakovaně stalo, že jsem nainstaloval balíček z oficiálních repozitářů, ale software z něj byl v nefunkčním stavu (kvůli blbé výchozí konfiguraci).
WTF? Tomuhle nesmyslu s nepřispíváním do upstreamu pořád ještě někdo věří?
A jak to bylo s Unity? Notifikacema? ...?
Podsouvání... to bylo snad akorát s tím R tehdy, ne? Jinak jsem si žádného podsouvání nevšiml. Že je v Ubuntu Software Centru nabídka nějakého komerčního softu, a že jde o komerční soft je jasně vidět, bych rozhodně neoznačil za podsouvání. Možná myslíš tu nabídku instalovat jakési kodeky v instalátoru? No, dejme tomu.
Instalátor s proprietárními kodeky a ovladači, R (nejen) a SWC... Třeba Launchpad byl dlouho částečně proprietární.
A copyright assignment používá i FSF, a co jako?
Kdyby byla diskuze o FSF, hučím taky.
Ale kdyz se to nekomu libi, proc ne..