Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
HDMI už podporuje i radeon 
Osobne to vidim takhle. Microsoft dost casto vytahuje proti linuxu FUDy, jako ze Linux pouziva technologie, ktere si MS patentoval a tudiz uzivatelum linuxu hrozi riziko, ze je MS bude soudit. Samozrejme, ze (1) MS se nemuze soudit s uzivatelem, protoze ten tu technologii nezkopiroval, (2) MS nikdy nerek, ktere presne patentovane technologie linux pouziva - cili pouze zastrasuje, (3) nezkuseny uzivatel se samozrejme zalekne, protoze neni pravnik a netusi, ze MS siri FUDy - osobne jsem uz parkrat u pratel slysel vety typu "No, ten je ten linux zadarmo, ale pozdejc to nekdo zpoplatni a pak budu muset platit" - samozrejme to je blbost a nikdy platit nemusi, ale to on uzivatel presne nevi.
No a ted jedna linuxova firma uzavre s MS smlouvu, ze ji MS nebude zalovat za porusovani patentu, resp. tahle smlouva chrani zakazniky Novellu pres soudnimi zalobami MS. Tim ale Novell jasne rika "Souhlasime s tim, ze linux pouziva patentovane technologie z vlastnictvi MS a bojime se zalob a proto budeme nase zakazniky chranit". To se samozrejme netyka jinych distribuci a to znamena, (1) MS muze sirit svoje FUDy a podkladat je prave to smlouvou, jako ze Novell uznal, ze linux ty patentovany technologie Microsoftu opravdu pouziva, (2) Novell tak muze sirit ty FUDy taky a zaroven na tom vydelavat, (3) Novell poskozuje linux tim, ze potvrzuje, ze linux pouziva cizi patentovany technologie, ikdyz to neni pravda. Zvlast treti duvod je dost svinskej.
Mono je trosku jinej pripad. Mono opravdu pouziva patentovany technologie MS a tady opravdu hrozi riziko, ze MS to pozene k soudu. Velka cast Mono je sice standard a tusim, ze za implementaci toho nemuze Microsoft nikoho zalovat, ale aby byla kompatibilita s .NET hodne velka, tak implementujou tusim i ADO.NET, ASP.NET a Windows.Forms a to uz nejsou standardy a hrozi riziko patentovych zalob. A ted si vezmi, ze se Mono dostane do distribuci, co jsem slysel, prej se v tom dobre programuje, takze spousta lidi v tom bude psat (navic to bude i jednodussi psat jeden program pro Windows i Linux). A ted bude hodne programu v Mono a najednou MS zazaluje ty, kteri pouzivaji ty patentovany veci a vsechny tyhle programy prestanou fungovat. Krome toho, ze to cele uz tim pouzivanim narusi GNU GPL myslenku, tak to je do budoucnosti nejista investice. Proto nekteri nechteji Mono nikam, ale samozrejme nekterym programatorum se Mono libi svoji architekturou a pouzivanim.
Takze ja osobne nemam rad Novell, ale to i proto, ze jejich yast mi neprijde moc dobrej - admin by mel umet nakonfigurovat sluzbu sam, protoze pak muze jit na jakejkoliv linux a vzdycky to dokaze konfigurovat, kdezte kdyz se neco nauci v yastu, tak to jinde nepouzije a navic, kdyz umim nakonfigurovat sitovku v debianu a gentoo, tak to zvladnu podle init.d skriptu i v suse, ale yast mi pak net config reozesere, protoze yast pouziva vlastni DB.
A taky nemam rad Mono, protoze je hnusne velky a kdyz se mi kompilovalo na Gentoo, tak mi vyblemcalo systemovy prostredky. A navic ty patentovany technologie. Java je v tomhle lepsi.
"...Tim ale Novell jasne rika "Souhlasime s tim, ze linux pouziva patentovane technologie z vlastnictvi MS a bojime se zalob a proto budeme nase zakazniky chranit..."
Pokud vím, Novell jasně a veřejně deklaroval, že Linux neporušuje žádné IP Microsoftu ani kohokoli jiného. (viz Q3). To ze to tvrdí Microsoft neznamená, že s tím Novell souhlasí. Novell nic takového smluvně ani jinak neuznal. Celá smlouva je třeba chápat v kontextu podivného trhu v USA, kde platí SW patenty a je možno žalovat zákazníky. V evropě tyhle nemysly možné nejsou. Mimo to smlouva nic neříká o žalobách mezi jednotlivými firmami.
Pokud MS začně zneužívat své patenty, bude mít na krku žaloby od OIN, které je Novell členem, a které postoupil práva na své patenty.
"...v suse, ale yast mi pak net config reozesere, protoze yast pouziva vlastni DB..."
Pokud je mi známo, v aktuální podobě už Yast/Sax zasahuje pouze do Xorg conf.
jinak, od čeho tu máme Qt? Je multiplatformní, je LGPL, aplikace se v tom píšou skvěle. Nikdo nemusí Mono používat.
Áááá zase nějakej KDE fanatik, že? Chcípni, vole, GTK+ je lepší 
Diverzitu? vždyť o tom mluvím. Právě pro ty, co neradi Mono tu máme Qt a naopak.
Reagoval jsem na tohle:
jinak, od čeho tu máme Qt? Nikdo nemusí Mono používat.
Takto lze reagovat na cokoliv, vždyť tu máme Jediný správný framework/toolkit/whatever (TM), v tomto případě Qt.
Já s tím souhlasím. Ale to na co jsi reagoval byla reakce na to, že v monu se dobře programuje a proto se rozleze. Na to reaguji, že pokud jde jen o snadné programování, lze použít Qt.
A propos. Někde jsem četl názor, že .NET je jediný produkt microsoftu, který skutečně za něco stojí. Možná proto by mohlo být MONO pro některé programátory zajímavé.
Na to reaguji, že pokud jde jen o snadné programování, lze použít Qt.
Obávám se, že cílení Qt a .NET (potažmo Mona) je poněkud jiné. Mono je platforma, Qt je knihovna. Nehledě k tomu, že Mono je C#-centrické a Qt C++-centrické.
Mono je platforma, Qt je knihovna.Povedzte mi, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým pojmom "platforma"? Respektive jak platforma usnadňuje programování oproti "pouhé" knihovně? Imo programátorská výhoda Javy a .Netu/Mona je hlavně v tom, že sebou přináší bohatou, dokumentovanou a rozumně použitelnou základní knihovnu. Narozdíl třeba od C++, kde si sice můžeme vytvářet funktory a iterovat přes šablonovité kontejnery až do skonání světa, ale "drobnosti" jako vlákna, nebo síťová komunikace, tam chybí. Což je taky důvod, proč existuje Qt.
IT IS PROVIDED AS IS, WITH ABSOLUTELY NO WARRANTY EXPRESSED OR IMPLIED. ANY USE IS AT YOUR OWN RISK.
Imo programátorská výhoda Javy a .Netu/Mona je hlavně v tom, že sebou přinášířízené prostředí. Jo a samozřejmě taky to, co zmiňujete. C++ na tom musí být s knihovnami fakt bídně, boha, dyť Qt má vlastní znaky, řetězce, seznamy, množiny, mapy, používají vůbec nějak STL?
C++ na tom musí být s knihovnami fakt bídně, boha, dyť Qt má vlastní znaky, řetězce, seznamy, množiny, mapy, používají vůbec nějak STL?Podle mě daleko více smrtící bylo, že dost dlouho neexistovaly rozumné porty STL pro všechny platformy, proto prakticky jakýkoli starší projekt v C++ reimplementuje skoro všechno. Důsledkem toho byl vznik několika alternativních implementací (třeba stlport.org), které spousta autorů používala, namísto toho, co poskytoval překladač.
...Novell poskozuje linux tim, ze potvrzuje, ze linux pouziva cizi patentovany technologie...
[citation needed]
Velka cast Mono je sice standard...
Malá část.
...takze spousta lidi v tom bude psat...
Bodejť, když je .NET protlačovaným de facto standardem pod MS Windows.
A navic ty patentovany technologie. Java je v tomhle lepsi.
Není, pouze ty případné patenty nikdo nevynucuje.
BN je pěkná díra. I kdyby v tom byly obsaženy pravdivé/užitečné informace, vzhledem k celkovému očerňujícímu a iracionálnímu ladění je úplně k ničemu, lépe řečeno je značně škodlivý, protože oblbuje naivní obyvatele internetu. A pak z nich rostou slashdotáři (nadsázka).
Je pravda, že ta interpretace je dost pochybná a přiohnou si cokoli, aby se jim to hodilo. Ale vyšrachal jsem tam odkazy na zdroje, které bych jinak nikdy nečetl.
A to jsem zapoměl zmínit velmi důležitý projekt. OpenOffice. Verzi od Novellu dneska používá většina distribucí (vzhledem k přístupu SUNu).
Tiskni
Sdílej: