V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
HDMI už podporuje i radeon 
Osobne to vidim takhle. Microsoft dost casto vytahuje proti linuxu FUDy, jako ze Linux pouziva technologie, ktere si MS patentoval a tudiz uzivatelum linuxu hrozi riziko, ze je MS bude soudit. Samozrejme, ze (1) MS se nemuze soudit s uzivatelem, protoze ten tu technologii nezkopiroval, (2) MS nikdy nerek, ktere presne patentovane technologie linux pouziva - cili pouze zastrasuje, (3) nezkuseny uzivatel se samozrejme zalekne, protoze neni pravnik a netusi, ze MS siri FUDy - osobne jsem uz parkrat u pratel slysel vety typu "No, ten je ten linux zadarmo, ale pozdejc to nekdo zpoplatni a pak budu muset platit" - samozrejme to je blbost a nikdy platit nemusi, ale to on uzivatel presne nevi.
No a ted jedna linuxova firma uzavre s MS smlouvu, ze ji MS nebude zalovat za porusovani patentu, resp. tahle smlouva chrani zakazniky Novellu pres soudnimi zalobami MS. Tim ale Novell jasne rika "Souhlasime s tim, ze linux pouziva patentovane technologie z vlastnictvi MS a bojime se zalob a proto budeme nase zakazniky chranit". To se samozrejme netyka jinych distribuci a to znamena, (1) MS muze sirit svoje FUDy a podkladat je prave to smlouvou, jako ze Novell uznal, ze linux ty patentovany technologie Microsoftu opravdu pouziva, (2) Novell tak muze sirit ty FUDy taky a zaroven na tom vydelavat, (3) Novell poskozuje linux tim, ze potvrzuje, ze linux pouziva cizi patentovany technologie, ikdyz to neni pravda. Zvlast treti duvod je dost svinskej.
Mono je trosku jinej pripad. Mono opravdu pouziva patentovany technologie MS a tady opravdu hrozi riziko, ze MS to pozene k soudu. Velka cast Mono je sice standard a tusim, ze za implementaci toho nemuze Microsoft nikoho zalovat, ale aby byla kompatibilita s .NET hodne velka, tak implementujou tusim i ADO.NET, ASP.NET a Windows.Forms a to uz nejsou standardy a hrozi riziko patentovych zalob. A ted si vezmi, ze se Mono dostane do distribuci, co jsem slysel, prej se v tom dobre programuje, takze spousta lidi v tom bude psat (navic to bude i jednodussi psat jeden program pro Windows i Linux). A ted bude hodne programu v Mono a najednou MS zazaluje ty, kteri pouzivaji ty patentovany veci a vsechny tyhle programy prestanou fungovat. Krome toho, ze to cele uz tim pouzivanim narusi GNU GPL myslenku, tak to je do budoucnosti nejista investice. Proto nekteri nechteji Mono nikam, ale samozrejme nekterym programatorum se Mono libi svoji architekturou a pouzivanim.
Takze ja osobne nemam rad Novell, ale to i proto, ze jejich yast mi neprijde moc dobrej - admin by mel umet nakonfigurovat sluzbu sam, protoze pak muze jit na jakejkoliv linux a vzdycky to dokaze konfigurovat, kdezte kdyz se neco nauci v yastu, tak to jinde nepouzije a navic, kdyz umim nakonfigurovat sitovku v debianu a gentoo, tak to zvladnu podle init.d skriptu i v suse, ale yast mi pak net config reozesere, protoze yast pouziva vlastni DB.
A taky nemam rad Mono, protoze je hnusne velky a kdyz se mi kompilovalo na Gentoo, tak mi vyblemcalo systemovy prostredky. A navic ty patentovany technologie. Java je v tomhle lepsi.
"...Tim ale Novell jasne rika "Souhlasime s tim, ze linux pouziva patentovane technologie z vlastnictvi MS a bojime se zalob a proto budeme nase zakazniky chranit..."
Pokud vím, Novell jasně a veřejně deklaroval, že Linux neporušuje žádné IP Microsoftu ani kohokoli jiného. (viz Q3). To ze to tvrdí Microsoft neznamená, že s tím Novell souhlasí. Novell nic takového smluvně ani jinak neuznal. Celá smlouva je třeba chápat v kontextu podivného trhu v USA, kde platí SW patenty a je možno žalovat zákazníky. V evropě tyhle nemysly možné nejsou. Mimo to smlouva nic neříká o žalobách mezi jednotlivými firmami.
Pokud MS začně zneužívat své patenty, bude mít na krku žaloby od OIN, které je Novell členem, a které postoupil práva na své patenty.
"...v suse, ale yast mi pak net config reozesere, protoze yast pouziva vlastni DB..."
Pokud je mi známo, v aktuální podobě už Yast/Sax zasahuje pouze do Xorg conf.
jinak, od čeho tu máme Qt? Je multiplatformní, je LGPL, aplikace se v tom píšou skvěle. Nikdo nemusí Mono používat.
Áááá zase nějakej KDE fanatik, že? Chcípni, vole, GTK+ je lepší 
Diverzitu? vždyť o tom mluvím. Právě pro ty, co neradi Mono tu máme Qt a naopak.
Reagoval jsem na tohle:
jinak, od čeho tu máme Qt? Nikdo nemusí Mono používat.
Takto lze reagovat na cokoliv, vždyť tu máme Jediný správný framework/toolkit/whatever (TM), v tomto případě Qt.
Já s tím souhlasím. Ale to na co jsi reagoval byla reakce na to, že v monu se dobře programuje a proto se rozleze. Na to reaguji, že pokud jde jen o snadné programování, lze použít Qt.
A propos. Někde jsem četl názor, že .NET je jediný produkt microsoftu, který skutečně za něco stojí. Možná proto by mohlo být MONO pro některé programátory zajímavé.
Na to reaguji, že pokud jde jen o snadné programování, lze použít Qt.
Obávám se, že cílení Qt a .NET (potažmo Mona) je poněkud jiné. Mono je platforma, Qt je knihovna. Nehledě k tomu, že Mono je C#-centrické a Qt C++-centrické.
Mono je platforma, Qt je knihovna.Povedzte mi, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým pojmom "platforma"? Respektive jak platforma usnadňuje programování oproti "pouhé" knihovně? Imo programátorská výhoda Javy a .Netu/Mona je hlavně v tom, že sebou přináší bohatou, dokumentovanou a rozumně použitelnou základní knihovnu. Narozdíl třeba od C++, kde si sice můžeme vytvářet funktory a iterovat přes šablonovité kontejnery až do skonání světa, ale "drobnosti" jako vlákna, nebo síťová komunikace, tam chybí. Což je taky důvod, proč existuje Qt.
IT IS PROVIDED AS IS, WITH ABSOLUTELY NO WARRANTY EXPRESSED OR IMPLIED. ANY USE IS AT YOUR OWN RISK.
Imo programátorská výhoda Javy a .Netu/Mona je hlavně v tom, že sebou přinášířízené prostředí. Jo a samozřejmě taky to, co zmiňujete. C++ na tom musí být s knihovnami fakt bídně, boha, dyť Qt má vlastní znaky, řetězce, seznamy, množiny, mapy, používají vůbec nějak STL?
C++ na tom musí být s knihovnami fakt bídně, boha, dyť Qt má vlastní znaky, řetězce, seznamy, množiny, mapy, používají vůbec nějak STL?Podle mě daleko více smrtící bylo, že dost dlouho neexistovaly rozumné porty STL pro všechny platformy, proto prakticky jakýkoli starší projekt v C++ reimplementuje skoro všechno. Důsledkem toho byl vznik několika alternativních implementací (třeba stlport.org), které spousta autorů používala, namísto toho, co poskytoval překladač.
...Novell poskozuje linux tim, ze potvrzuje, ze linux pouziva cizi patentovany technologie...
[citation needed]
Velka cast Mono je sice standard...
Malá část.
...takze spousta lidi v tom bude psat...
Bodejť, když je .NET protlačovaným de facto standardem pod MS Windows.
A navic ty patentovany technologie. Java je v tomhle lepsi.
Není, pouze ty případné patenty nikdo nevynucuje.
BN je pěkná díra. I kdyby v tom byly obsaženy pravdivé/užitečné informace, vzhledem k celkovému očerňujícímu a iracionálnímu ladění je úplně k ničemu, lépe řečeno je značně škodlivý, protože oblbuje naivní obyvatele internetu. A pak z nich rostou slashdotáři (nadsázka).
Je pravda, že ta interpretace je dost pochybná a přiohnou si cokoli, aby se jim to hodilo. Ale vyšrachal jsem tam odkazy na zdroje, které bych jinak nikdy nečetl.
A to jsem zapoměl zmínit velmi důležitý projekt. OpenOffice. Verzi od Novellu dneska používá většina distribucí (vzhledem k přístupu SUNu).
Tiskni
Sdílej: