Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
(mám Ti-89 a jsem spokojený, někdy se mi s ní pracuje líp než s maple v počítači)
TI 89? No to jsou věci, jak jde ten pokrok kupředu. Já pamatuju TI 57, to měl kdysi táta a jako kluk jsem se na té věci učil "programovat". PC v té době neexistovaly a programování na kalkulačce, která měla limit tuším 50 instrukcí na program, naučí člověka přemýšlet nad programováním líp, než jakýkoliv z "moderních programovacích jazyků".
), umí to všechno základní, tj. derivace a integrály, 3D otáčecí grafy, dále libovolně přesný výsledek, matice, libovolně obecné rovnice či zjednodušování výrazů (i komplexních), jednoduchá adresářová struktura, proměnných je cca 26^8 (max. 8 znaků, žádné jednopísmenné proměnné), je tam i něco jako Excel a AutoCAD.
Můžeš programovat buď přímo v kalkulačce nebo dokonce v Céčku (externě na počítači, a pak přehrát), free překladač se dá stáhnout.
Matematický soft je dost drahý, v podstatě jako celá kalkulačka. Zkrátka nevím, do ničeho jiného bych nešel, a do nějaké náhrady typu PDA už vůbec ne. PDA je za rok staré, ale s tímhle budeš "king" pořád...
a zkoušet to na Windows.
Je to sice trošku velká krabička, ale jinak všechno sedí - má např. Cabri, takže ji uplatníte nejenom ve výpočtech, ale i v rýsování
Tabulkový procesor má též, jak A. J. řekl, umí to statistiku atd. Počítá snad všechno, na co si vzpomenete
...Ona ta aplikace toho umí víc, než se zdá...
No nevim, podle toho co se píše na webu aplikace neumí symbolické výpočty (zejména integraci a derivaci), což je u kalkulátorů typu ALGEBRA FX2.0 či TI89 stěžejní funkce...
Jinak k původnímu příspěvku - těžko radit, co si máš koupit, když neuvádíš jedinej požadavek na to, co to má umět. Pro střední školu každopádně bohatě stačí kalkulačka, jejíž cena se pohybuje řádově jinde...
Ale abych jenom neremcal: Co by měla kalkulačka bezpodmínečně umět jsou výše zmiňované symbolické výpočty, práce s komplexnímy čísly kreslení 2D grafů a algebra (matice, soustavy rovnic, kořeny polynomů...), to se využije téměř vždy. Všechno toto ale umí všechny grafické kalkulačky z nejvyšší kategoriie, ať už je vyrábí kdokoliv. Dále se hodí diferenciální rovnice a tady má navrch TI - ALGEBRA FX2.0 je umí řešit pouze graficky. Co už se použije méně (záleží ale samozřejmě na typickém využití kalkulačky) jsou 3D grafy (jedinej okamžik, kdy by se mě osobně bejvaly hodily byla písemka z M3
) - ALGEBRA FX2.0 neumí vůbec. A nakonec ten nejdůležitější parametr - kolik lidí z tvého okolí má stejnou kalkulačku a kolik programů (ale i jiných materiálů jako jsou taháky...) pro tvůj obor je dostupných ve formátu pro danou kalkulačku
Jo a při pohledu na tvoje příspěvky tady na ABClinuxu - jelikož jsi očividně přešel na jediné náboženství - víru v boha OpenSource - tak by tě asi zajímalo, jak je to s podporou jednotlivejch modelů v LINUXU. Co vim, tak pro TIx je ovladač pro datovej kabel přímo v jádře (takže bude pravděpodobně existovat i nějakej komunikační program pro LINUX), zatímco pro ALGEBRU FX2.0 o žádném software nevím (pravda, pro mě to není žádná vada, takže jsem ho ani moc nesháněl...)
Sečteno a podtrženo - místo oněch 2 modelů od CASIA bych bejt tebou, chceš-li mermomocí mít něco na hraní, zauvažoval o nějaký TI. A to říkám jako spokojenej uživatel ALGEBRY FX2.0...
Tiskni
Sdílej: