Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Tiskni
Sdílej:
(mám Ti-89 a jsem spokojený, někdy se mi s ní pracuje líp než s maple v počítači)
TI 89? No to jsou věci, jak jde ten pokrok kupředu. Já pamatuju TI 57, to měl kdysi táta a jako kluk jsem se na té věci učil "programovat". PC v té době neexistovaly a programování na kalkulačce, která měla limit tuším 50 instrukcí na program, naučí člověka přemýšlet nad programováním líp, než jakýkoliv z "moderních programovacích jazyků".
), umí to všechno základní, tj. derivace a integrály, 3D otáčecí grafy, dále libovolně přesný výsledek, matice, libovolně obecné rovnice či zjednodušování výrazů (i komplexních), jednoduchá adresářová struktura, proměnných je cca 26^8 (max. 8 znaků, žádné jednopísmenné proměnné), je tam i něco jako Excel a AutoCAD.
Můžeš programovat buď přímo v kalkulačce nebo dokonce v Céčku (externě na počítači, a pak přehrát), free překladač se dá stáhnout.
Matematický soft je dost drahý, v podstatě jako celá kalkulačka. Zkrátka nevím, do ničeho jiného bych nešel, a do nějaké náhrady typu PDA už vůbec ne. PDA je za rok staré, ale s tímhle budeš "king" pořád...
a zkoušet to na Windows.
Je to sice trošku velká krabička, ale jinak všechno sedí - má např. Cabri, takže ji uplatníte nejenom ve výpočtech, ale i v rýsování
Tabulkový procesor má též, jak A. J. řekl, umí to statistiku atd. Počítá snad všechno, na co si vzpomenete
...Ona ta aplikace toho umí víc, než se zdá...
No nevim, podle toho co se píše na webu aplikace neumí symbolické výpočty (zejména integraci a derivaci), což je u kalkulátorů typu ALGEBRA FX2.0 či TI89 stěžejní funkce...
Jinak k původnímu příspěvku - těžko radit, co si máš koupit, když neuvádíš jedinej požadavek na to, co to má umět. Pro střední školu každopádně bohatě stačí kalkulačka, jejíž cena se pohybuje řádově jinde...
Ale abych jenom neremcal: Co by měla kalkulačka bezpodmínečně umět jsou výše zmiňované symbolické výpočty, práce s komplexnímy čísly kreslení 2D grafů a algebra (matice, soustavy rovnic, kořeny polynomů...), to se využije téměř vždy. Všechno toto ale umí všechny grafické kalkulačky z nejvyšší kategoriie, ať už je vyrábí kdokoliv. Dále se hodí diferenciální rovnice a tady má navrch TI - ALGEBRA FX2.0 je umí řešit pouze graficky. Co už se použije méně (záleží ale samozřejmě na typickém využití kalkulačky) jsou 3D grafy (jedinej okamžik, kdy by se mě osobně bejvaly hodily byla písemka z M3
) - ALGEBRA FX2.0 neumí vůbec. A nakonec ten nejdůležitější parametr - kolik lidí z tvého okolí má stejnou kalkulačku a kolik programů (ale i jiných materiálů jako jsou taháky...) pro tvůj obor je dostupných ve formátu pro danou kalkulačku
Jo a při pohledu na tvoje příspěvky tady na ABClinuxu - jelikož jsi očividně přešel na jediné náboženství - víru v boha OpenSource - tak by tě asi zajímalo, jak je to s podporou jednotlivejch modelů v LINUXU. Co vim, tak pro TIx je ovladač pro datovej kabel přímo v jádře (takže bude pravděpodobně existovat i nějakej komunikační program pro LINUX), zatímco pro ALGEBRU FX2.0 o žádném software nevím (pravda, pro mě to není žádná vada, takže jsem ho ani moc nesháněl...)
Sečteno a podtrženo - místo oněch 2 modelů od CASIA bych bejt tebou, chceš-li mermomocí mít něco na hraní, zauvažoval o nějaký TI. A to říkám jako spokojenej uživatel ALGEBRY FX2.0...