Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Tiskni
Sdílej:
(mám Ti-89 a jsem spokojený, někdy se mi s ní pracuje líp než s maple v počítači)
TI 89? No to jsou věci, jak jde ten pokrok kupředu. Já pamatuju TI 57, to měl kdysi táta a jako kluk jsem se na té věci učil "programovat". PC v té době neexistovaly a programování na kalkulačce, která měla limit tuším 50 instrukcí na program, naučí člověka přemýšlet nad programováním líp, než jakýkoliv z "moderních programovacích jazyků".
), umí to všechno základní, tj. derivace a integrály, 3D otáčecí grafy, dále libovolně přesný výsledek, matice, libovolně obecné rovnice či zjednodušování výrazů (i komplexních), jednoduchá adresářová struktura, proměnných je cca 26^8 (max. 8 znaků, žádné jednopísmenné proměnné), je tam i něco jako Excel a AutoCAD.
Můžeš programovat buď přímo v kalkulačce nebo dokonce v Céčku (externě na počítači, a pak přehrát), free překladač se dá stáhnout.
Matematický soft je dost drahý, v podstatě jako celá kalkulačka. Zkrátka nevím, do ničeho jiného bych nešel, a do nějaké náhrady typu PDA už vůbec ne. PDA je za rok staré, ale s tímhle budeš "king" pořád...
a zkoušet to na Windows.
Je to sice trošku velká krabička, ale jinak všechno sedí - má např. Cabri, takže ji uplatníte nejenom ve výpočtech, ale i v rýsování
Tabulkový procesor má též, jak A. J. řekl, umí to statistiku atd. Počítá snad všechno, na co si vzpomenete
...Ona ta aplikace toho umí víc, než se zdá...
No nevim, podle toho co se píše na webu aplikace neumí symbolické výpočty (zejména integraci a derivaci), což je u kalkulátorů typu ALGEBRA FX2.0 či TI89 stěžejní funkce...
Jinak k původnímu příspěvku - těžko radit, co si máš koupit, když neuvádíš jedinej požadavek na to, co to má umět. Pro střední školu každopádně bohatě stačí kalkulačka, jejíž cena se pohybuje řádově jinde...
Ale abych jenom neremcal: Co by měla kalkulačka bezpodmínečně umět jsou výše zmiňované symbolické výpočty, práce s komplexnímy čísly kreslení 2D grafů a algebra (matice, soustavy rovnic, kořeny polynomů...), to se využije téměř vždy. Všechno toto ale umí všechny grafické kalkulačky z nejvyšší kategoriie, ať už je vyrábí kdokoliv. Dále se hodí diferenciální rovnice a tady má navrch TI - ALGEBRA FX2.0 je umí řešit pouze graficky. Co už se použije méně (záleží ale samozřejmě na typickém využití kalkulačky) jsou 3D grafy (jedinej okamžik, kdy by se mě osobně bejvaly hodily byla písemka z M3
) - ALGEBRA FX2.0 neumí vůbec. A nakonec ten nejdůležitější parametr - kolik lidí z tvého okolí má stejnou kalkulačku a kolik programů (ale i jiných materiálů jako jsou taháky...) pro tvůj obor je dostupných ve formátu pro danou kalkulačku
Jo a při pohledu na tvoje příspěvky tady na ABClinuxu - jelikož jsi očividně přešel na jediné náboženství - víru v boha OpenSource - tak by tě asi zajímalo, jak je to s podporou jednotlivejch modelů v LINUXU. Co vim, tak pro TIx je ovladač pro datovej kabel přímo v jádře (takže bude pravděpodobně existovat i nějakej komunikační program pro LINUX), zatímco pro ALGEBRU FX2.0 o žádném software nevím (pravda, pro mě to není žádná vada, takže jsem ho ani moc nesháněl...)
Sečteno a podtrženo - místo oněch 2 modelů od CASIA bych bejt tebou, chceš-li mermomocí mít něco na hraní, zauvažoval o nějaký TI. A to říkám jako spokojenej uživatel ALGEBRY FX2.0...