Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
ak by si svoj projekt nevydal ako open source len ťažko môžeš začleňovať open source projekty iných do toho svôjho
Tohle záleží na spíše licenci.
ad 1) Jasně, může si to opravit pro sebe (jak psal Leoš), ale vývojář ten zaslaný patch stejně tak jako tak musí zkontrolovat.
Staci, aby se ten projekt prestal rozvijet a pokud v nem nevidis budoucnost, musis investovat do migrace na jiny projektV mnoha pripadech to neni problem - pokud je jasne dany smysl programu (ktery se v case moc nemeni), program je uz v dostatecne finalni fazi, tak program neni treba dal rozvijet a staci pouze upravovat nalezene bugy, coz zvladne kdekdo. Naopak, pokud program dobre splnuje me pozadavky, tak jsem vetsinou radsi, kdyz uz se moc nerozviji, nebot casto takyvy rozvoj me uz nic neprinasi (program splnuje dalsi a dalsi pozadavky, ktere ale ja nekladu) a prinasi komplikace (rust nabubrenosti, zmeny, mensi stabilita).
Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo.Pozor, to teda ne. Korektní přiznání autorství je nutnost a ani nejliberálnější opensource licence z tohoto požadavku neslevují.
Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury)V takovym pripade bych bez kompromisu zavrel editor a poslal autorovi, at si to hezky opravi... Takze prodirani kodem bez pozadovane stabni kultury by se nekonalo
Priklanim se k tomu, co napsal pan Kvasnicka a rekl bych, ze to co on vyzdvihuje jako (+) neni v 99 % pripadu vyvazeno tim, co ztracite. Tedy jestli minite open source ve smyslu gpl apod.Jde o to dobre vychytat tu hranici co otevrit a co ne, aby ta ztrata nebyla. Udelat kompletni vlajkovy produkt jako open source je pro freelancera bez firmy a sirsiho portfolia v zadech ekonomicky relativne beze smyslu. Ale udelat jako open source treba jen par nastroju a frameworku, tam bych nemluvil o "ztrate". Sice obsahuji nejake moje know how, ale ne takove, ktere by tvorilo efektivni konkurenceschopnost. Napr. tvurci frameworku Djano by vam taky nedali komplet zdrojaky svych zpravodajskych portalu, ale kdyz otevreli Django, jen jim to prospelo (IMHO).
Ja prodavam vlastni software vzdy se source ale zakaznik s tim muze neco delat jen tehdy, kdyz bych odmitl dalsi spolupraci. Pak smi muj cod vzit a delat s tim co chce. To hodnoti zakaznici jako pozitivni a protoze to je dnes bezne, ani to nemohu delat jinak.Ja nedavam zdrojak rovnou, ale do smlouvy klauzuli, ze predam zdrojak a vse potrebne, pokud nebudu schopen zajistit kontinuitu dila (min. v ramci sjednane sluzby). Ale i na zdrojacich rovnou k dilu bych byl ochoten se za urcitych podminek domluvit.
Zaslaný patch musí někdo zkontrolovat. Mnohdy je rychlejší napsat požadovanou funkcionalitu sám, než se prodírat cizím patchem (který se obvykle nedrží nastolené štábní kultury). Tohle považuji za největší nevýhodu tohoto stylu vývoje softu.E? Jednak muzu vesele ignorovat patche od jinych ve svem stromu, jednak je programatorskou zhuverilosti neprovadet code review pred zaclenenim patche do stromu, at je vyvoje open source nebo closed source (pokud se nejedna o one-man-show, samozrejme).
Proto je obvykle lepší, když uživatel zašle požadavek na funkci a vývojový tým, který zná kód daleko lépe, než kdokoliv cizí, ji na přání uživatele napíše. Tohle je v podstatě opak předchozího. Buď se zvýší režie na kontrolu patchů, nebo se zvýší režie na komunikaci mezi vývojáři a komunitou.Napise nebo nenapise. A kdyz nenapise, pozadavek konci ve stoupe.
Dále je to omezená kontrola nad produktem. Pokud něco uvolním jako OpenSource, kdokoliv to může z principu věci okopírovat a vydávat za své dílo. Proti čemuž se jen těžko bojuje.Autorsky zakon plati pro open i closed source. Nezavisle na tom, zda je kod uzavreny ci neni, privlastnit se da oboji, jen v tom druhem pripade je to trosku narocnejsi. A na otazku, co pro me znamena Open Source, je tato odpoved: a) moznost spoluprace s jinymi, nemam prece patent na rozum (nejlepsi prispevatele jsou "cistici" kodu, kteri vezmou stavajici prasacky napsany kod a vypuliruji ho) b) zdroj vzdelani (ano, za zivot jsem nastudoval funkcnost mnoha ruznych kodu a naucil se mnoha vecim z nich) c) zvyseni vazby s hlavnimi uzivateli (uz se mi nekolikrat stalo, ze pri problemu v Solarisu velky zakaznik poukazal na moznosti implementaci zmen v OpenSolarisu a obcas jsme se dopracovali vzajemnou komunikaci k zajimavym vysledkum)
No dobře, ale k tomu nepotřebuješ zdrojáky, stačí dobře dokumentované API těch sdílených knihoven.
popř. si ji můžu upravit podle svých potřeb.Hmm... Jasně, no. Assemblerem to půjde i u closed-source, ale to myslím není ono.
A vzhledem k tomu, že nepíšu (doufejme) jako prase, tak výše popisované problémy (opatřit komentáři v angličtině, upravit "ke zveřejnění" atd.) u mne odpadají a zveřejnění SW je otázkou pár minut, popř. hodin.Napsal jsem projet veskere zdrojaky a ujistit se, ze kazda trida a metoda je dobre anglicky okomentovana. To neznamena, ze jsem prase, ale ze proste chci mit jistotu. Komentuju veskere sve kody, kazdou metodu a tridu, ale kdyz dopredu neplanuju, ze to jednou bude jako open source, nejsem si pak zpetne 100% jisty -- coz je myslim pochopitelne. Takze to je otazkou hodin a brzdil bych s temi silnymi vyrazy
@param
a podobne.... Takze tak Takže neptej se "Co mi přinese, když program uvolním jako open source?", ale spíše "Co se stane, když nikdo nebude dělat open source." Jinak ti to samozřejmě nepřinese žádné výhody.I uvolneni programu jako open source muze neprimo vest k materialnim vyhodam a neni na tom vubec nic spatneho. Nekdy muze byt dusledkem otevreni kodu i vetsi materialni zisk, nez jaky by teoreticky byl, kdyby SW zustal uzavrent. IMHO je dost projektu, ktere kdyby autori neotevreli, tak zdechnou, protoze by nebyli schopni se dostat pres relativne vysoky vstupni prah na ten dany segment trhu. Kdyz SW ale otevreli, znacne ten prah snizili (samotny SW byl bezplatny, takze se o to lide vice zajimali) a casem kolem toho SW vybudovali support masinerii, ktera jim prinasi nemale penize...
Tiskni
Sdílej: