Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
//REJP/
) Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).
Oboje dohromady je teprve základem k tvorbě použitelné distribuce. A když to porovnáte, tak toho "GNU" je v tomto základu o dost více, než toho "Linuxu". Tak se pak nedivte Stallmanovi, že by rád, kdyby se vědělo i o něm a ne jen o Torvaldsovi. Ani ne tak kvůli sobě, jako spíše kvůli propagaci filosofie, kterou FSF zastává.
Asi by to chtělo více nadhledu a tolerance na obou stranách. Já také říkám většinou Linux, protože to prostě jde lépe "od huby". Ale určitě bych neodsuzoval někoho, kdo používá pojmenování GNU/Linux.
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).A ten kernel ani nemusí být moc posixový, viz cygwin (pokud vím, tak NT jádra mají nějaký posix subsystém, ale implementovaná je pouze velmi stará verze).
c:\windows\system32\drivers\etc\hosts)
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).Posixovou libc. Se samotným kernelem (plus dejme tomu funkcema na volání syscallů kernelu) by sis moc těch programů nespustil. Posixová libc potom zahrnuje i ten Cygwin.
)
že mám v systému spoustu utilit od GNU? - většina jich má náhrady, že si vývojáři mých distribucí vybrali zrovna GNU verzi a že toho GNU kódu je hodně, ještě nikoho neopravňuje říkat, že jde o GNU systém - já jsem si vybral k užívání KDE, počet řádků kódu KDE aplikací zdaleka převyšuje cokoliv jiného v mém systému, přesto neříkám, že mám KDE/Linux
a pokud bych měl respektovat argument, že skoro všechny aplikace využívají glibc a proto GNU do názvu patří, pak bych musel říkat, že mám KDE/Xorg/GNU/Linux, protože jedu výhradně v grafice a tudíž veškeré I/O aplikací proháním přes X ... není to kokotina???
> veškeré I/O aplikací proháním přes X
???
Tady asi záleží na tom, co pro nás znamená pojem "operační systém." Bez toho Xorg a KDE to furt operační systém bude.ale bude to jiný operační systém ... kde tedy jsou ty hranice? Wikipedia: "In computing, an operating system (OS) is the system software responsible for the direct control and management of hardware and basic system operations. Additionally, it provides a foundation upon which to run application software such as word processing programs and web browsers." X server u mě rozhodně hardware ovládá, stejně jako poskytuje základ nad kterým běží aplikace - takže z hlediska výše uvedené definice je součástí OS
> veškeré I/O aplikací proháním přes X ???dobře, trošku jsem přestřelil
... ale display, klávesnici a myš Xka obsluhují
- nebo na co se ptaly ty tři otazníky?
KDE a X.org jsou aplikace, mohou běžet i v jiných systémech, třeba v BSD.aha - takže podle této logiky je glibc jenom aplikace, protože může být užívána i v jiných systémech, třeba M$ Window$, obdobně systémové utility, a tedy vlastně si GNU nezaslouží být součástí pojmenování, stejně jako si to nezaslouží Xorg a KDE? - ale výborně, to je přesně to, oč mi jde
My se ale bavíme o pojmenování operačního systému.viz výše, co se týče mých desktopů, Xka jsou rozhodně součástí OS ... opakuji dotaz, když už tam nezapočítám to KDE, mám tedy říkat, že mám Xorg/Mandriva/RedHat/GNU/Linux, případně Xorg/Gentoo/GNU/Linux nebo Xorg/NVidia/GNU/FreeBSD? - "Schválně to zkuste
"
Ne, protože glibc je operační systém.hm, glibc ovládá hardware? ... zdá se mi, že ne ... takže sama o sobě jaksi nemůže býti operačním systémem, že? - sorry, že vytrhávám z kontextu ... ale jde mi (mimojiné) právě o to, že příznivci GNU vždy vypálí takovouhle nějakou blbost, a pak to dovysvětlují a přiohýbají, aby dokázali, že vlastně nic špatného neřekli ... ovšem čtenář se v té omáčce utopí a v paměti se mu fixuje jen ten základ, takže žije v bludu
Jo a mimochodem, je to knihovna -- tj. není to aplikace.viz výše, to byla parodie na to zjednodušené zaškatulkování, co (proč) je aplikace
Xka jsou rozhodně součástí OS Ne, to v žádném případě nejsou. Možná by pomohlo prostudovat si následující hesla ve Wikipediinápodobně ... takže, když X nejsou součástí OS, která GNU komponenta (která je součástí OS) ovládá grafickou kartu? (zejména pokud X běží) nebo vezmu-li si to konkrétně podle té Wikipedie: Application software - kde je tam zmínka o kategorii, které by odpovídala Xům? System software: - "System software performs tasks like transferring data from memory to disk, or rendering text onto a display." ... hm, tak se mi zdá, že X (+ xfs) právě to zobrazování textu dělají - Classification and examples - device driver ... xorg-x11-server - /usr/X11R6/lib/modules/drivers/ati_drv.o ... hmmm???
Co třeba říci, že máte Redhat -- distribuci operačního systému GNU/Linux s mnoha známými aplikacemi, jako jsou X server X.org, grafické pracovní prostředí KDE a další.a než to všechno dopovídám, tak posluchač usne nudou ... takže ještě jednou, jak mám systém krátce nazývat, jestliže mi zrovna nejde o distribučně specifickou záležitost? - a jestliže zrovna necítím potřebu vyzdvihovat práci jednoho programátorského týmu (či jak tu bandu nazvat) nad ostatní (kteří se třeba s tím, co mi momentálně běží, nadřeli více)?
Tiskni
Sdílej: