Vznikl Fedora Asahi SIG se zaměřením na počítače Apple. Eric Curtin jej představil na konferenci FOSDEM.
Byla vydána nová verze 1.48 webového prohlížeče Brave (Wikipedie, GitHub). Postavena je na Chromiu 110. V platnost vstoupily změny v Odměnách Brave. Končí virtuální BAT (vBAT). Pro vydělávání na tokenech BAT je nutné propojit úschovný účet s profilem odměn aneb vytvořit si účet na Uphold.
Endless OS byl vydán ve verzi 5.0.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Google Chrome 110 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 110.0.5481.77 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Opraveno bylo 15 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.1 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je plánována do prosince 2026. LTS jader je aktuálně šest: 4.14, 4.19, 5.4, 5.10, 5.15 a 6.1.
Byla vydána nová major verze 4.0.0 multiplatformního BitTorrent klienta Transmission (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Do 13. února běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | únor 2023 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Byl vydán xorg-server 21.1.7. Mimo jiné je řešena zranitelnost CVE-2023-0494 zneužitelná k lokální eskalaci práv (pokud X server běží pod právy roota).
Fedora 38 nabídne celý Flathub. Od Fedory 35 platí, že pokud si v edici Workstation při úvodním nastavení povolíte zdroje třetích stran, nastaví se vám mezi těmito zdroji také Flathub. Ten k dnešnímu dni nabízí zhruba 2000 aplikací ve formátu Flatpak, mezi nimiž naleznete i ty proprietární, které ve Fedoře nejsou k dispozici. Doteď se ale Flathub nastavoval pouze ve filtrované podobě. Dokud si uživatel sám Flathub nepřidal, měl z tohoto
… více »Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 6.10. Hlavní novinkou je podpora Secure Bootu.
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).A ten kernel ani nemusí být moc posixový, viz cygwin (pokud vím, tak NT jádra mají nějaký posix subsystém, ale implementovaná je pouze velmi stará verze).
c:\windows\system32\drivers\etc\hosts
) Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).Posixovou libc. Se samotným kernelem (plus dejme tomu funkcema na volání syscallů kernelu) by sis moc těch programů nespustil. Posixová libc potom zahrnuje i ten Cygwin.
> veškeré I/O aplikací proháním přes X
???
Tady asi záleží na tom, co pro nás znamená pojem "operační systém." Bez toho Xorg a KDE to furt operační systém bude.ale bude to jiný operační systém ... kde tedy jsou ty hranice? Wikipedia: "In computing, an operating system (OS) is the system software responsible for the direct control and management of hardware and basic system operations. Additionally, it provides a foundation upon which to run application software such as word processing programs and web browsers." X server u mě rozhodně hardware ovládá, stejně jako poskytuje základ nad kterým běží aplikace - takže z hlediska výše uvedené definice je součástí OS
> veškeré I/O aplikací proháním přes X ???dobře, trošku jsem přestřelil
KDE a X.org jsou aplikace, mohou běžet i v jiných systémech, třeba v BSD.aha - takže podle této logiky je glibc jenom aplikace, protože může být užívána i v jiných systémech, třeba M$ Window$, obdobně systémové utility, a tedy vlastně si GNU nezaslouží být součástí pojmenování, stejně jako si to nezaslouží Xorg a KDE? - ale výborně, to je přesně to, oč mi jde
My se ale bavíme o pojmenování operačního systému.viz výše, co se týče mých desktopů, Xka jsou rozhodně součástí OS ... opakuji dotaz, když už tam nezapočítám to KDE, mám tedy říkat, že mám Xorg/Mandriva/RedHat/GNU/Linux, případně Xorg/Gentoo/GNU/Linux nebo Xorg/NVidia/GNU/FreeBSD? - "Schválně to zkuste
Ne, protože glibc je operační systém.hm, glibc ovládá hardware? ... zdá se mi, že ne ... takže sama o sobě jaksi nemůže býti operačním systémem, že? - sorry, že vytrhávám z kontextu ... ale jde mi (mimojiné) právě o to, že příznivci GNU vždy vypálí takovouhle nějakou blbost, a pak to dovysvětlují a přiohýbají, aby dokázali, že vlastně nic špatného neřekli ... ovšem čtenář se v té omáčce utopí a v paměti se mu fixuje jen ten základ, takže žije v bludu
Jo a mimochodem, je to knihovna -- tj. není to aplikace.viz výše, to byla parodie na to zjednodušené zaškatulkování, co (proč) je aplikace
Xka jsou rozhodně součástí OS Ne, to v žádném případě nejsou. Možná by pomohlo prostudovat si následující hesla ve Wikipediinápodobně ... takže, když X nejsou součástí OS, která GNU komponenta (která je součástí OS) ovládá grafickou kartu? (zejména pokud X běží) nebo vezmu-li si to konkrétně podle té Wikipedie: Application software - kde je tam zmínka o kategorii, které by odpovídala Xům? System software: - "System software performs tasks like transferring data from memory to disk, or rendering text onto a display." ... hm, tak se mi zdá, že X (+ xfs) právě to zobrazování textu dělají - Classification and examples - device driver ... xorg-x11-server - /usr/X11R6/lib/modules/drivers/ati_drv.o ... hmmm???
Co třeba říci, že máte Redhat -- distribuci operačního systému GNU/Linux s mnoha známými aplikacemi, jako jsou X server X.org, grafické pracovní prostředí KDE a další.a než to všechno dopovídám, tak posluchač usne nudou ... takže ještě jednou, jak mám systém krátce nazývat, jestliže mi zrovna nejde o distribučně specifickou záležitost? - a jestliže zrovna necítím potřebu vyzdvihovat práci jednoho programátorského týmu (či jak tu bandu nazvat) nad ostatní (kteří se třeba s tím, co mi momentálně běží, nadřeli více)?
Tiskni
Sdílej: