Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Já jsem v základu hrozný hnidopich, takže mi na přesných termínech velmi záleží, nicméně některá "oficiální" označení mi přijdou, řekněme, nešťastné.
Kdykoliv nějaký (nejen) BFU uvede, že mu to a to v Linuxu nejde, místo odpovědí na problém se na něj sesype 30 lidí, že to není Linux, ale GNU/Linux.
Já si tedy stojím za tím, že pracuji (hierarchicky) v unixovém systému, v linuxovém systému (systému na bázi Linuxu), v linuxové distribuci Mandrakelinux, v Mandrakelinuxu, ale jsem schopen překousnout i to v Linuxu. Jádro je prostě základ, který každá součást každé distribuce musí využívat a který může dokonce běžet sám o sobě, i když "naprázdno". To třeba TeX moc nezvládne. Proto název Linux může označovat jak samotný kernel, tak i celý systém. To mi špatné nepřijde, i když je to minoritní součást - je to prostě základ. Ale označovat kompletní systém jako GNU/Linux proto, že obsahuje 40 součástí z projektu GNU proti třeba 2000 dalších mi přijde jako naprostá zhovadilost. Ve mě toto spojení evokuje něco jako Linux od GNU a ne řešení problému s označování systému stejně jako jádra. Pokud řeknu, že toto je Fujitsu laptop, pořád je to laptop a ne celý obývák.
Dá se řící, že třeba distribuce Debian GNU/Linux alespoň ideologicky naděje GNU splňuje, ale netvrďte mi, že Mandriva Linux je GNU/Linux.
Tiskni
Sdílej:
//REJP/
) Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).
Oboje dohromady je teprve základem k tvorbě použitelné distribuce. A když to porovnáte, tak toho "GNU" je v tomto základu o dost více, než toho "Linuxu". Tak se pak nedivte Stallmanovi, že by rád, kdyby se vědělo i o něm a ne jen o Torvaldsovi. Ani ne tak kvůli sobě, jako spíše kvůli propagaci filosofie, kterou FSF zastává.
Asi by to chtělo více nadhledu a tolerance na obou stranách. Já také říkám většinou Linux, protože to prostě jde lépe "od huby". Ale určitě bych neodsuzoval někoho, kdo používá pojmenování GNU/Linux.
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).A ten kernel ani nemusí být moc posixový, viz cygwin (pokud vím, tak NT jádra mají nějaký posix subsystém, ale implementovaná je pouze velmi stará verze).
c:\windows\system32\drivers\etc\hosts)
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).Posixovou libc. Se samotným kernelem (plus dejme tomu funkcema na volání syscallů kernelu) by sis moc těch programů nespustil. Posixová libc potom zahrnuje i ten Cygwin.
)
že mám v systému spoustu utilit od GNU? - většina jich má náhrady, že si vývojáři mých distribucí vybrali zrovna GNU verzi a že toho GNU kódu je hodně, ještě nikoho neopravňuje říkat, že jde o GNU systém - já jsem si vybral k užívání KDE, počet řádků kódu KDE aplikací zdaleka převyšuje cokoliv jiného v mém systému, přesto neříkám, že mám KDE/Linux
a pokud bych měl respektovat argument, že skoro všechny aplikace využívají glibc a proto GNU do názvu patří, pak bych musel říkat, že mám KDE/Xorg/GNU/Linux, protože jedu výhradně v grafice a tudíž veškeré I/O aplikací proháním přes X ... není to kokotina???
> veškeré I/O aplikací proháním přes X
???
Tady asi záleží na tom, co pro nás znamená pojem "operační systém." Bez toho Xorg a KDE to furt operační systém bude.ale bude to jiný operační systém ... kde tedy jsou ty hranice? Wikipedia: "In computing, an operating system (OS) is the system software responsible for the direct control and management of hardware and basic system operations. Additionally, it provides a foundation upon which to run application software such as word processing programs and web browsers." X server u mě rozhodně hardware ovládá, stejně jako poskytuje základ nad kterým běží aplikace - takže z hlediska výše uvedené definice je součástí OS
> veškeré I/O aplikací proháním přes X ???dobře, trošku jsem přestřelil
... ale display, klávesnici a myš Xka obsluhují
- nebo na co se ptaly ty tři otazníky?
KDE a X.org jsou aplikace, mohou běžet i v jiných systémech, třeba v BSD.aha - takže podle této logiky je glibc jenom aplikace, protože může být užívána i v jiných systémech, třeba M$ Window$, obdobně systémové utility, a tedy vlastně si GNU nezaslouží být součástí pojmenování, stejně jako si to nezaslouží Xorg a KDE? - ale výborně, to je přesně to, oč mi jde
My se ale bavíme o pojmenování operačního systému.viz výše, co se týče mých desktopů, Xka jsou rozhodně součástí OS ... opakuji dotaz, když už tam nezapočítám to KDE, mám tedy říkat, že mám Xorg/Mandriva/RedHat/GNU/Linux, případně Xorg/Gentoo/GNU/Linux nebo Xorg/NVidia/GNU/FreeBSD? - "Schválně to zkuste
"
Ne, protože glibc je operační systém.hm, glibc ovládá hardware? ... zdá se mi, že ne ... takže sama o sobě jaksi nemůže býti operačním systémem, že? - sorry, že vytrhávám z kontextu ... ale jde mi (mimojiné) právě o to, že příznivci GNU vždy vypálí takovouhle nějakou blbost, a pak to dovysvětlují a přiohýbají, aby dokázali, že vlastně nic špatného neřekli ... ovšem čtenář se v té omáčce utopí a v paměti se mu fixuje jen ten základ, takže žije v bludu
Jo a mimochodem, je to knihovna -- tj. není to aplikace.viz výše, to byla parodie na to zjednodušené zaškatulkování, co (proč) je aplikace
Xka jsou rozhodně součástí OS Ne, to v žádném případě nejsou. Možná by pomohlo prostudovat si následující hesla ve Wikipediinápodobně ... takže, když X nejsou součástí OS, která GNU komponenta (která je součástí OS) ovládá grafickou kartu? (zejména pokud X běží) nebo vezmu-li si to konkrétně podle té Wikipedie: Application software - kde je tam zmínka o kategorii, které by odpovídala Xům? System software: - "System software performs tasks like transferring data from memory to disk, or rendering text onto a display." ... hm, tak se mi zdá, že X (+ xfs) právě to zobrazování textu dělají - Classification and examples - device driver ... xorg-x11-server - /usr/X11R6/lib/modules/drivers/ati_drv.o ... hmmm???
Co třeba říci, že máte Redhat -- distribuci operačního systému GNU/Linux s mnoha známými aplikacemi, jako jsou X server X.org, grafické pracovní prostředí KDE a další.a než to všechno dopovídám, tak posluchač usne nudou ... takže ještě jednou, jak mám systém krátce nazývat, jestliže mi zrovna nejde o distribučně specifickou záležitost? - a jestliže zrovna necítím potřebu vyzdvihovat práci jednoho programátorského týmu (či jak tu bandu nazvat) nad ostatní (kteří se třeba s tím, co mi momentálně běží, nadřeli více)?