Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Já jsem v základu hrozný hnidopich, takže mi na přesných termínech velmi záleží, nicméně některá "oficiální" označení mi přijdou, řekněme, nešťastné.
Kdykoliv nějaký (nejen) BFU uvede, že mu to a to v Linuxu nejde, místo odpovědí na problém se na něj sesype 30 lidí, že to není Linux, ale GNU/Linux.
Já si tedy stojím za tím, že pracuji (hierarchicky) v unixovém systému, v linuxovém systému (systému na bázi Linuxu), v linuxové distribuci Mandrakelinux, v Mandrakelinuxu, ale jsem schopen překousnout i to v Linuxu. Jádro je prostě základ, který každá součást každé distribuce musí využívat a který může dokonce běžet sám o sobě, i když "naprázdno". To třeba TeX moc nezvládne. Proto název Linux může označovat jak samotný kernel, tak i celý systém. To mi špatné nepřijde, i když je to minoritní součást - je to prostě základ. Ale označovat kompletní systém jako GNU/Linux proto, že obsahuje 40 součástí z projektu GNU proti třeba 2000 dalších mi přijde jako naprostá zhovadilost. Ve mě toto spojení evokuje něco jako Linux od GNU a ne řešení problému s označování systému stejně jako jádra. Pokud řeknu, že toto je Fujitsu laptop, pořád je to laptop a ne celý obývák.
Dá se řící, že třeba distribuce Debian GNU/Linux alespoň ideologicky naděje GNU splňuje, ale netvrďte mi, že Mandriva Linux je GNU/Linux.
Tiskni
Sdílej:
//REJP/
) Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).
Oboje dohromady je teprve základem k tvorbě použitelné distribuce. A když to porovnáte, tak toho "GNU" je v tomto základu o dost více, než toho "Linuxu". Tak se pak nedivte Stallmanovi, že by rád, kdyby se vědělo i o něm a ne jen o Torvaldsovi. Ani ne tak kvůli sobě, jako spíše kvůli propagaci filosofie, kterou FSF zastává.
Asi by to chtělo více nadhledu a tolerance na obou stranách. Já také říkám většinou Linux, protože to prostě jde lépe "od huby". Ale určitě bych neodsuzoval někoho, kdo používá pojmenování GNU/Linux.
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).A ten kernel ani nemusí být moc posixový, viz cygwin (pokud vím, tak NT jádra mají nějaký posix subsystém, ale implementovaná je pouze velmi stará verze).
25.8.2005 06:46
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czc:\windows\system32\drivers\etc\hosts)
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).Posixovou libc. Se samotným kernelem (plus dejme tomu funkcema na volání syscallů kernelu) by sis moc těch programů nespustil. Posixová libc potom zahrnuje i ten Cygwin.
)
že mám v systému spoustu utilit od GNU? - většina jich má náhrady, že si vývojáři mých distribucí vybrali zrovna GNU verzi a že toho GNU kódu je hodně, ještě nikoho neopravňuje říkat, že jde o GNU systém - já jsem si vybral k užívání KDE, počet řádků kódu KDE aplikací zdaleka převyšuje cokoliv jiného v mém systému, přesto neříkám, že mám KDE/Linux
a pokud bych měl respektovat argument, že skoro všechny aplikace využívají glibc a proto GNU do názvu patří, pak bych musel říkat, že mám KDE/Xorg/GNU/Linux, protože jedu výhradně v grafice a tudíž veškeré I/O aplikací proháním přes X ... není to kokotina???
> veškeré I/O aplikací proháním přes X
???
Tady asi záleží na tom, co pro nás znamená pojem "operační systém." Bez toho Xorg a KDE to furt operační systém bude.ale bude to jiný operační systém ... kde tedy jsou ty hranice? Wikipedia: "In computing, an operating system (OS) is the system software responsible for the direct control and management of hardware and basic system operations. Additionally, it provides a foundation upon which to run application software such as word processing programs and web browsers." X server u mě rozhodně hardware ovládá, stejně jako poskytuje základ nad kterým běží aplikace - takže z hlediska výše uvedené definice je součástí OS
> veškeré I/O aplikací proháním přes X ???dobře, trošku jsem přestřelil
... ale display, klávesnici a myš Xka obsluhují
- nebo na co se ptaly ty tři otazníky?
KDE a X.org jsou aplikace, mohou běžet i v jiných systémech, třeba v BSD.aha - takže podle této logiky je glibc jenom aplikace, protože může být užívána i v jiných systémech, třeba M$ Window$, obdobně systémové utility, a tedy vlastně si GNU nezaslouží být součástí pojmenování, stejně jako si to nezaslouží Xorg a KDE? - ale výborně, to je přesně to, oč mi jde
My se ale bavíme o pojmenování operačního systému.viz výše, co se týče mých desktopů, Xka jsou rozhodně součástí OS ... opakuji dotaz, když už tam nezapočítám to KDE, mám tedy říkat, že mám Xorg/Mandriva/RedHat/GNU/Linux, případně Xorg/Gentoo/GNU/Linux nebo Xorg/NVidia/GNU/FreeBSD? - "Schválně to zkuste
"
Ne, protože glibc je operační systém.hm, glibc ovládá hardware? ... zdá se mi, že ne ... takže sama o sobě jaksi nemůže býti operačním systémem, že? - sorry, že vytrhávám z kontextu ... ale jde mi (mimojiné) právě o to, že příznivci GNU vždy vypálí takovouhle nějakou blbost, a pak to dovysvětlují a přiohýbají, aby dokázali, že vlastně nic špatného neřekli ... ovšem čtenář se v té omáčce utopí a v paměti se mu fixuje jen ten základ, takže žije v bludu
Jo a mimochodem, je to knihovna -- tj. není to aplikace.viz výše, to byla parodie na to zjednodušené zaškatulkování, co (proč) je aplikace
Xka jsou rozhodně součástí OS Ne, to v žádném případě nejsou. Možná by pomohlo prostudovat si následující hesla ve Wikipediinápodobně ... takže, když X nejsou součástí OS, která GNU komponenta (která je součástí OS) ovládá grafickou kartu? (zejména pokud X běží) nebo vezmu-li si to konkrétně podle té Wikipedie: Application software - kde je tam zmínka o kategorii, které by odpovídala Xům? System software: - "System software performs tasks like transferring data from memory to disk, or rendering text onto a display." ... hm, tak se mi zdá, že X (+ xfs) právě to zobrazování textu dělají - Classification and examples - device driver ... xorg-x11-server - /usr/X11R6/lib/modules/drivers/ati_drv.o ... hmmm???
Co třeba říci, že máte Redhat -- distribuci operačního systému GNU/Linux s mnoha známými aplikacemi, jako jsou X server X.org, grafické pracovní prostředí KDE a další.a než to všechno dopovídám, tak posluchač usne nudou ... takže ještě jednou, jak mám systém krátce nazývat, jestliže mi zrovna nejde o distribučně specifickou záležitost? - a jestliže zrovna necítím potřebu vyzdvihovat práci jednoho programátorského týmu (či jak tu bandu nazvat) nad ostatní (kteří se třeba s tím, co mi momentálně běží, nadřeli více)?