Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Ti, kteří chodili v 60-letech do zakladní školy si jistě pamatují na krásný závěrečný článek 'O čtyřech ročních obdobích' z prvňáckého slabikáře. Autorem textu nebyl nikdo jiný, než světoznámý ruský pedagog Konstantin Dmitrievič Ušinskij. (narozen 1824, nejedná se tedy o ruského švába a je možno ho veřejně pochválit)
Ten příběh je následující.
Přišlo jaro. Míťa byl na návštěvě u dědečka. Běhal za motýly, trhal pampelišky a sedmikrásky. Večer řekl dědečkovi: Dědo, chci, aby bylo pořád jaro. Dědeček přání zapsal do notýsku. Přišlo léto. Míťa byl opět u dědečka a koupal v potoce a hřál se na sluníčku. Večer řekl nadšeně: Dědo, chci, aby bylo pořád léto. Dědeček přání opět zapsal. Přišel podzim. Míťa trhal jablka, hrušky a švestky a večer řekl: Dědo, chci, aby byl pořád podzim. I toto přání dědeček poznamenal do notýsku. Přišla zima. Míťa sáňkoval, lyžoval, bruslil a večer, celý utahaný řekl: Dědo, chci, aby byla pořád zima I toto přání zapsal dědeček do notýsku a rozvážně řekl: Vidíš, chlapče, co všechno sis přál.
Od doby zrodu pedagogického příběhu uplynuly již stovky let. Ta hlavní myšlenka jistě zůstává, ale aby to dnešní mladá generace pochopila, je třeba to zasadit do aktuálního rámce. Následující příběh se o to pokouší.
Kate, mladá slečna s programátorskými ambicemi přijala navštívit svého strýce Pavla. Ten byl zaměstnancem firmy Červený klobouk v Brně. Ve sklepních prostorách strýcova domu se nalézala manufaktura na výrobu textů ohledně programování. Toho jara se strýc zabýval programovacím jazykem Go. Ukázal Kate jak Go spojuje výhody dynamických (produktivita) a statických (rychlost,spolehlivost) jazyků. Kate byla nadšená a řekla: 'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Go'. Strýček Pavel zapsat přání do notýsku.
V létě opět navštívila Kate strýčka v Brně a ten ji prozradil, že právě připravuje řadu článků o jazyce Python. Ukázal ji, jak je Python relativně jednoduchý k naučení pro začínající programátory a lépe zapamatovatelný pro příležitostné programátory. Zdůraznil, že Python je vysoce škálovatelný a rozšiřitelný a v současnosti velmi oblíbený programovaci jazyk. Kate byla opět nadšená a řekla: 'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Pythonu'. Strýček Pavel zapsat i toto přání do notýsku.
Při své podzimní návštěvě Kate viděla, jak strýček pracuje na seriálu o jazyce Clojure. Ukázal ji, jak je v něm zejména snadné vytváření vícevláknových aplikací, a to bez nutnosti explicitního používání zámků (locks) či dalších synchronizačních prostředků. To se Kate obrovsky líbilo a řekla:'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Clojure'. Strýček Pavel zapsat opět přání do notýsku.
Při návštěvě na Vánoce zastihla Kate strýčka, jak na počítači píše nějaký program a ptala se, co je to za jazyk. Strýček ji odpověděl, že se jedna o Rust, a že tento jazyk je naprosto bezpečný (asi jako Temelín) a má jakýsi borrow-checker, který zabrání, aby se děla nějaká paseka. Protože Kate jako žena přesně věděla, že bezpečnost je na prvním místě, (viz ten známý vtip:jeptiška, prezervativ, svíčka) tak hned řekla:'chtěla bych teď pořád programovat v Rustu'. Strýček to zapsal do notýsku a řekl: 'milá neteři, podívej co jsi si přála na jaře, v létě, na podzim a nyní'. A dlouze se na ní podíval. Ale Kate přesně nepochopila, co ji chce strýček říci a pln nejistoty odjela domů. Ale ani cestou, ani doma ji nenapadlo, co ji chtěl strýček sdělit.
Víte to vy, děti?
Tiskni
Sdílej:
for
/while
cyklus dělá totéž. V céčku bez GOTO prakticky nelze řešit chybové stavy (resp. zblázníš se z toho a kód je hnusný, nepřehledný, náchylný na chyby).
V céčku bez GOTO prakticky nelze řešit chybové stavy (resp. zblázníš se z toho a kód je hnusný, nepřehledný, náchylný na chyby).To uz davno neplati: https://github.com/Hirrolot/datatype99 https://github.com/Hirrolot/interface99 A kdyby to nestacilo, tak: https://github.com/Hirrolot/metalang99