Siluety rpg

27.12.2007 19:38 | Přečteno: 968× | Rpg

Říká se, že poslední dubnová noc je plná čar a kouzel. Této noci se na rozcestích a návrších shromažďují tvorové obdaření magickou mocí. Prý proto, aby škodili lidem, dobytku i mladé zeleni - a tudíž i budoucí úrodě. Čarodějníci se tu, jak lidé věří, s oblibou proměňovali ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěli si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo natropit.
Na každém šprochu jest pravdy trochu a skutečností je, že Valpuržina noc je časem vskutku významným, časem, kdy jsou hranice světů tenčí než kdy jindy a kdy se brány do těchto míst alespoň na škvíru pootevírají.

Nemnohý smrtelník měl to štěstí, aby spatřil záblesk Armandské země, či dokonce tvora, který z těch krajů zabloudil do lidských končin. A není divu. Cesty, stezky a brány, jež vedou ke Krondirům, Verenům či Podzemníkům jsou dobře střeženy a smrtelným lidem uzavřeny. Vy však máte přesto šanci nahlédnout do světů, které nepovšimnuty leží třebas právě vedle vašeho domu, či v lesích za kopcem. Legendy Armandie jsou hrou na hrdiny, která odkrývá příběhy z těchto krajů a svým prostřednictvím Vám umožní stát se třebas jednou z Armandských bytostí, vidět jejíma očima a zažít dobrodružství jinak netušená.

Poslední dobou se slovní spojení "příběhově orientovaná hra" objevuje v kontextu her na hrdiny velice často. Siluety se k příběhovosti rovněž intenzivně hlásí, nicméně díky způsobu svého vzniku a utváření má silné kořeny v klasických rpg. Postavy mají vlastnosti a dovednosti reprezentované číselnými hodnotami, tu a tam se při hře hází kostkami. Ani dlouholetý přirozený vývoj pravidel tuto herní základnu neodstranil, avšak veškeré mechanismy, které by hráče mohly odtahovat od příběhu a jeho vytváření jsou citlivě uzpůsobeny tak, aby frekvence jejich užití byla co možná nejnižší.

Samotná hra vzniká již od roku 1997, takže o letosšních prázdninách oslavila již desáté narozeniny. Právě dlouholetý vývoj je to, co pravidlům nadmíru prospívá, neboť je znát, že k zásadním poznatkům o hraní rolí, utváření příběhů a vůbec vedení hry autoři dospěli pečlivou úvahou, mnohými disputacemi a testováním. Původně subtilní pravidla tak narostla do objemu několika desítek stran A5 a stále se rozšiřují, neboť vývoj hry neustal - naopak, poslední dobou probíhá dosti intenzivně. Ačkoli je srdce systému (tedy vztah hráčů k utváření a zažívání příběhu, potažmo mechanismus řešení náhody a systém hodnocení) již delší dobu neměnné, neustále se ladí různé nuance, pilují se dovednosti a hlavně - objevuje se Armandský svět.

To, čemu soudobá teorie rpg říká necitlivě "setting" je místem, které má v Siluetách prozatím vytýčeno jen několikero hranic a rysů. Samozřejmě existují stohy popsaných papírů a desítky podrobných map, to vše ale patří pouze k náčrtkům, z nichž ona skutečná Armandie teprve vykrystalizuje. A bude li osud dobře nakloňen, již brzy se dočkáme prvních armandských příběhů, armandské hudby, místopisu a popisu zdejší neobvyklé kultury.

Celá hra a použitelné materiály jsou k dispozici zcela zdarma na internetových stránkách hry http://siluety.nokturno.net . Autoři budou jen rádi za jakoukoli pomoc či názor, obzvláště najdou-li se hráči ochotni zkoušet a testovat pravidla. Snad jsem Vás tímto stručným článkem alespoň trochu naklonil hře, která je v současné záplavě indie her a nedokončených českých projektů tak trochu popelkou.

       

Komentáře

[kyknos]

Zajímavé, ale moc si nepotrpím na hry s daným settingem. Není nad univerzální pravidla (ať už GURPS nebo třeba FATE). K příběhotvornosti stačí IMHO dobří hráči a gm, mechanizmy nutné nejsou :) BTW po více než 15 letech hraní RPG musím říci, že ty nejlepší hry byly zcela "systemless" :)

[Martin Matějek]

Souhlas. Nehraju sice rpg tak dlouho, ale vím, že dobré hráče a gm nenahradí sebelepší pravidla. Nejlepší hry, co jsem hrál byly pochodové bez (nebo jen s pár) pravidel. Když už bylo potřeba něco nutně rozhodnout, přišla na řadu virtuální kostka. Ale na druhou stranu dělat gm na celodenním pochodu fantasii dost odrovná.

[kyknos]

jj, rpg na celodenním - nebo celonočním - pochodu, to znám :)

[skaven]

Zajímavé - já po více než patnácti letech hraní systemless hraní nemám rád. Je to fajn třebas pro malé oddílové děti, které nejsou sto pochopit složitější pravidla nebo na dlouhé zimní večery, ale pak už bych to nenazával hrou, ale prostým tvůrčím povídáním... Hry svázané se settingem mají své výhody, své kouzlo a svá specifika - třebas Mountain witch nebo My life with Master jsou toho dokonalou ukázkou...

[kyknos]

Třeba My Life With Master je zajímavá věc - a má v sobě něco, k čemu by se člověk přes generická pravidla dostal možná jen stěží. Ale je to taková chuťovčička - rád si to zahraji, ale nechtěl bych to (či podobně omezené hry) hrát pořád. Generická pravidla (bez vazby ma žánr, bez umělých omezení typu povolání, bez příběhových mechanik, které nutí hráče hrát, protože dobrý hráč to umí i bez nich) poskytují vypravěči i hráči možnost uplatnit fantazii v maximální míře - či naopak hrát zcela realistickou hru - každopádně nejsi omezen pravidly a vše může být podle chuti. To mi pro 90% her vyhovuje nejlépe.

Co se systemless hraní týká - mám zcela opačnou zkušenost. Takhle lze hrát s lidmi, kteří hrají mnoho let, mají zkušenosti a jsou to Pánové Hráči. Kdokoliv jiný pravidla potřebuje - pokud to tedy nemá být úplně "crazy".

[skaven]

Já se ale domnívám, že možnost uplatnit fantazii v maximální míře nebo hrát zcela realistickou hru poskytují i negenerická pravidla. Konec konců, to že jsou pravidla generická defacto nic neznamená - já bych ti udělal generická pravidla i z Drd, stačí jen vypreparovat systém. Konec konců generičnost systému je dle mého názoru relativně nepodstatná záležitost... mnohem podstatnější jsou mechaniky systému jako takového.

[kyknos]

Hm, když uděláš z DrD generická pravidla, většinu systému zahodíš. Nebo spíš celý. Je to pak ještě DrD? A zrovna o tohle jsme se kdysi naivně snažil.

Mechaniky podstatnější? Proč? jsou to jen mechaniky - nástroje pro řešení situací. Dobrý nástroj je užitečný a špatný dokáže být protivný, ale že by to bylo podstatné bůh ví jak...

K tomu příkladu s DrD: mechaniky DrD, pokud si pamatuji, nebyly nic úžasného. Ale že by nějak kolidovaly se hrou (v rámci settingu)? To, že to ale byl systém úzce zaměřený na fantasy a to navíc jen jedno omezené pojetí kazilo hru od začátku. Brr.

[skaven]

To přeci vůbec není pravda - předělávkou na generický systém bych nezahodil jediné pravidlo. Pořád by se házelo k6 na souboj, k10 na pasti atd. To, že byl systém zaměřen na fantasy samo o sobě nic špatného neznamená (i tak jsem si s drd užil hodiny a hodiny výtečné zábavy právě díky prostředí, které nabízelo...), drd je špatné díky nekonzistentnímu systém, ted by zůstal stejně špatný i kdyby bylo drd generické...

[kyknos]

Hmm, ten systém by jinde nefungoval. To, že se hazí k6 na boj a k10 na pasti mi vadilo nejméně. V čem je tak zásadní problém? Ano je to neelegantní a existují zábavnější/realističtější/zajímavější/konzistentnější... metody, ale co.

Problém DrD IMHO nebyl v tom, že se na boj házelo k6. Problém byl v tom, že jsme jako mág nemohl vzít do ruky meč (dosaď libovolné jiné nesmyslné omezení systému). Ano, omezení mohl člověk zrušit. Ale pak to nejlepší, co mohl udělat, je zahodit to celé.

[skaven]

Ten systém jinde fungoval a dobře - hráli jsme s ním jak scifi, tak postapokalyptický svět a nebyl v tom žádný problém...

[skaven]

já si naopak myslím, že pravidla značně determinují styl hry - sami to potvrzujete, když tvrdíte, že Vám nejvíce vyhovuje vyprávěcí hra s minimem pravidel (proč jste nehráli vyprávěcí hru podle pravidel Drd? Zkrátka pro to, že ta jsou určena pro jiný typ hry...). Jinak Siluety nejsou vázané na setting, takže je lze použít v rámci libovolného světa.

Já osobně mám rád rozvoj postav, souboje, kouzlení - stejně jako dobré příběhy, dramatické zápletky atd. Proto mám rád Siluety, protože to všechno se s nimi dobře hraje...

[kyknos]

A není proto lepší mít pravidla, které styl hry determinují co nejméně?

Samozřejmě, alternativou je mít desítky pravidel pro desítky stylů her. ALe já raději hraju než abych studoval či vymýšlel pravidla.

[skaven]

Nemyslím si - každá hra musí mít svá pravidla (jinak by to nebyla hra...). Neexistuje přímá úměrnost mezi množstvím pravidel hry a zábavou, kterou hra poskytuje...

[kyknos]

každá hra musí mít svá pravidla (jinak by to nebyla hra...)

Mohu poprosit o důkaz?

Neexistuje přímá úměrnost mezi množstvím pravidel hry a zábavou, kterou hra poskytuje...

To nevím. Obecně určitě ne, protože každého baví něco jiného. Ale já třeba rád hraji GURPS, protože jsou to jedna pravidla, se kterými můžu odehrát libovolný žánr a libovolný styl hry. Přinejmenším v 90% případů. A pokud jsou hráči schopni obejít se bez pravidel, ještě lépe.

[skaven]

Důkaz? Neznám jedinou hru, která by pravidla neměla. I kámen nůžky papír mají pravidla. Když si spolu hrají dva psi, má to určitá pravidla (i když tady nemusí jít o hru v pravém slova smyslu). I obyčejná vyprávěcí hříčka má své pravidla, která určují, kdo bude vypravěč a kdo vyřeší konflikt... Nebo znáš nějakou hru, která by neměla pravidla?