Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Ruby - jednoduchost a sila
Ruby je skriptovací jazyk. Je voľne šíriteľný a pochádza z Japonska. Jeho hlavnými črtami je to, že je objektový, má dynamické typovanie a jeho výhodou je aj multiplatformovosť. Jeho autor ho vytvoril z cieľom mať jazyk, v ktorom bude programovať po celý svoj život. Tak to bol asi taky kratky uvod, ktory som si pre vas pripravil. Ruby je strasne jednoduchy a pritom je to silny jazyk, syntaxou podobny pythonu ale nie az tak zlozity. Ja som ho objavil si pred 2 dnami a som nim na tolko fascinovany ze som sa dal hned do jeho ucenia. Nasiel som aj par tutorialov ako napr. Ruby za 20 minut atd. Ruby je napisany v C a aktualna verzia je nieco 1.8.x, jedna sa o interpretovany jazyk teda skriptovaci ale pracuje sa aj o spustaci bytekodu ako je to v Jave. Tak ako v Pythone kde existuje prepojenie z Gtk teda - PyGtk aj pre Ruby je prepojenie na Gtk kniznicu.. |zatial som netestoval, zatial robym len s Tcl/Tk| Uvadzam priklad Ruby/Gtk: uvediem aj kratky vypis: require 'gtk'
Tiskni
Sdílej:
The commercial license allows you to: * Develop commercial software and software whose source code you wish to keep private. * Freely choose licensing for the software you are writing (Proprietary, Open Source or both). * Get commercial support from Trolltech * Be able to gain access to Qt Solutions and commercial-only Qt components such as commercial database drivers and the Visual Studio Integration on Windows.
Já myslím, že je lépe se učit dělat s něčím co nemá žádná (nebo zanedbatelná) právní omezení pro nejširší použití.Zalezi od uhla pohladu. Pre mna je zas lepsie pracovat s multiplatformnym frameworkom.
od vyvojarov, qt/windows je len za poplatok trolltechu...The current version of Qt/Windows Open Source Edition is 4.3.1.
hm, silacke reci. dalsi co nevie ani hovno o Gtk+ ani bindingu pre RubyAle ved kluuud, ved pise ze Prve kroky, nerodi sa kazdy geniom, niekto sa k tomu proste musi dostat
ruby si neco tak skaredyho jako gtk nezaslouzi, koukni radeji na qt??? tak potom ked uz dodrzujes vlakna aspon hod citat na ktory reagujes, clovek potom straca prehlad..
dvh@ubuntu:~$ ruby pokus.rb pokus.rb:1: uninitialized constant Gtk (NameError)
require 'gtk2'
window = Gtk::Window.new(Gtk::Window::TOPLEVEL)
button = Gtk::Button.new("Hello World")
window.set_title("Hello Ruby")
# Connect the button to a callback.
button.signal_connect('clicked') { puts "Hello Ruby" }
# Connect the signals 'delete_event' and 'destroy'
window.signal_connect('delete_event') {
puts "delete_event received"
false
}
window.signal_connect('destroy') {
puts "destroy event received"
Gtk.main_quit
}
window.add button
window.show_all
Gtk.main
#!/usr/bin/python
import gtk
window = gtk.Window(gtk.WINDOW_TOPLEVEL)
button = gtk.Button("Hello World")
window.set_title("Hello Python")
# Connect the button to a callback.
def clicked(widget):
print 'Hello Python'
button.connect('clicked', clicked)
# Connect the signals 'delete_event' and 'destroy'
def delete(widget, data = None):
print "delete_event received"
return False
window.connect('delete_event', delete)
def destroy(widget, data = None):
print "destroy event received"
gtk.main_quit()
window.connect('destroy', destroy)
window.add(button)
window.show_all()
gtk.main()
Rozdíl ve složitosti je podle mě nicotný. Mezi Ruby a Pythonem jsem dost dlouho váhal. Pro Python rozhodla podpora unicode, daleko více knihoven, snazší (IMHO) psaní modulů v céčku, modul ctypes, větší uživatelská základna a celkem dost pythonních věcí přímo v distribuci. Když jde do tuhého, tak je opravdu potřeba, aby bylo koho se zeptat. V začátcích ti poradí každý, ale po čase ...