Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Sehnat v socialistickém Československu za rozumnou cenu nějaké grafické výstupní zařízení jako tiskárnu či plotter k již tak nedostupným počítačům, byl velký problém. Nicméně lidová tvořivost si i s tímto problémem poradila po svém, a tak vznikla jedna z nejzajímavějších tuzemských počítačových periférií - souřadnicový zapisovač Merkur Alfi.
Alfi vznikl z popudu vedoucího technického rozvoje pana Ing. Pohla z Kovopodniku Broumov, závod 02 Police nad Metují, který pro myšlenku grafického výstupního zařízení z Merkuru získal Ing. Vladimíra Dovala z Prešova, který Alfiho vymyslel a sestrojil. Následně začala komplikovaná příprava výroby, přičemž paralelně s tím Ing. Doval napsal pro časopis VTM sedmidílný seriál, který vyšel v průběhu roku 1988. Alfi byl postaven z velké většiny na standardních součátkách stavebnice Merkur, takže každý, komu se podařilo sehnat potřebné další součástky, především krokové motorky, si mohl Alfiho postavit. Tento seriál je k dispozici nascanovaný zde: http://www.edisk.cz/stahni/06373/alfivtm.pdf_4.09MB.html
V tomtéž roce se začal Alfi prodávat jako předpřipravená stavebnice Merkur za 800,- Kčs a prodalo se ho prý přibližně 2000 kusů. Byl vybaven návodem obsahově podobným seriálu z VTM: http://ci5.speccy.cz/files/alfi.pdf
Videa Alfiho v provozu jsou k dispozici např. zde:
Konstrukce Alfiho jej přímo předurčovala k dalším úpravám a vylepšování, takže se používal třeba i jako scanner. Výroba byla ukončena v r. 1990 pro utichající zájem na trhu a příliv hotových obdobných výrobků ze zahraničí.
Pro zajímavost. Zmíněná cena 800,- Kčs při průměrném hrubém platu cca 3100 korun v té době by odpovídala přibližně ceně 6500,- dnes. Pokud máte doma nějakou univerzální stavebnici Merkur a zatoužili byste si z Alfiho postavit, celkem bez větších problémů můžete. Použité krokové motorky se stále prodávají a přišly by vás na nějakých 880,- bez DPH (http://www.regulace.cz/CZ/KM/km_300-100ri.html). To je asi o dvě stovky více, než stojí nejlevnější nová inkoustová tiskárna. Což je také důvod, proč pravděpodobně nikdy podobnou stavebnici už nikdo vyrábět nebude. Její cena by byla zcela nekonkurenceschopná a koupilo by si pouze pár nadšenců, kteří dokáží docenit její didaktický přínos pro své ratolesti.
I když... I dnešní doba má vlastně svého Alfiho - je jím RepRap (http://reprap.org/wiki/Main_Page), který podobně jako Alfi ve své době reaguje na nedostupnost 3D tiskáren. Jako stavebnice se dá pořídit od nějakých 15. tis. výše.
Ale tento zápisek není o tom, že idea Alfiho se dočkala své reinkarnace v podobě RepRapu. Tento zápisek je o oživení konkrétního Alfiho. Mě Alfi v době své největší slávy minul - měl jsem splašený hřebík - a o jeho existenci jsem se dozvěděl vlastně celkem nedávno. Ovšem okamžitě mě okouzlil. Naštěstí se mi podařilo jeden dobře zachovalý kousek sehnat, a tak jsem se začal pídit po tom, jak jej co nejelegantněji propojit s dnešním PC.
Ve slavných dobách osmibitů nebyl žádný problém takové zařízení ovládat. Řízení Alfiho vyžaduje 9 výstupních pinů - čtyři pro ovládání cívek na každý z dvojice krokových motorků a jeden pin na řízení relé vertikálně pohybujícího perem. Případně se ještě hodí nějaký vstupní pin pro detekci dorazu psací hlavy. U Alfiho se každý vstupní signál přivedl na bázi dvojice tranzistorů, přidala se ochranná dioda, nějaký odpor a bylo vystaráno. Dnes se toto zapojení dá ještě zjednodušit. Já osobně použil darlingtonovy tranzistory TIP122, které jsou ochrannou diodou již vybaveny, takže na každou z cívek stačí jeden tranzistor a jeden odpor (samozřejmě by šlo použít i nějaké integrované tranzistorové pole, které by ale muselo ustát i 12V/2A pro cívku relé).
Jenže u dnešních počítačů není kam něco takového připojit. Nejblíže I/O rozhraní osmibitů je paralelní port, ale ten už budete na dnešních počítačích hledat těžko. Sice existují USB převodníky, ale jak jsem se dříve přesvědčil při zapojování jiného plotteru XY 4150, ty na takové použití, kdy potřebujete jen řídit jednotlivé vstupní a výstupní piny, nejsou moc stavěné.
V dnešní době je v podstatě jediná přijatelná volba použití přímo USB. To sebou ale nese nutnost použít microcontroller (což je vlastně i případ použítí převodníku na paralelní port). To, že na kontrolu pár pinů z počítače k řízení zařízení, jako je Alfi, je potřeba vlastně další počítač, který si výkonem nezadá s těmi, pro které byl Alfi původně zkonstruován, ponechme stranou.
Mezi podobnými příležitostnými bastlíři, jako jsem já, je velmí oblíbené Arduino. Já tuto variantu nezvolil. Vybral jsem si AVR-USB-162 od Olimexu (http://pvelectronic.inshop.cz/podle-vyrobce/olimex/avr-usb-162-%5BOL290%5D?ItemIdx=28). Tento výběr jsem řešil cca před půl rokem, kdy byl levnější a dostupnější než Arduino (a o necelé dvě stovky levnější, než je teď). Také se mi mnohem více líbí jeho jednoduchost, kdy vše řeší sám microcontroller a obejde se bez dodatečného chipu pro sériový převodník. Jeho velikost a přítomnost univerzálního pájivého pole byla pro použítí v Alfíkovi ideální řešení, takže bych po něm sáhnul pravděpodobně i dnes.
Rovněž bych ještě silně zvažoval použít Teensy++ 2.0 (http://www.pjrc.com/teensy/), což je pro podobné hraní asi perfektní varianta, kdy si můžete tento kit zapíchnout přímo do nepájivého pole a do libosti se vyblbnout - samozřejmě také bez nutnost externího programátoru. To při lepší ceně a výkonu, než poskytuje Arduino Uno nebo AVR-USB-162. Škoda, že jej nikdo do Česka nedováží. Pokud by někdo plánoval hromadnou objednávku, určitě dejte vědět.
Takže jsem koupil potřebné součástky a projekt oživení Alfiho dal k ledu. Naštěstí v posledních teplých dnech roztál, takže jsem to dal konečně všechno dohromady. Počítač komunikuje s microcontrollerem pomocí sériového portu vytvořeným přes USB, díky čemuž se řízení Alfiho obejde bez speciálních ovladačů a může být ovládán z běžného uživatelského programu pod Linuxem i Windows.
A k čemu to vlastně je? Existují (bohužel nijak zvlášť kvalitní) konvertory PostScriptu na HPGL, takže teoreticky se na Alfim dá tisknout cokoliv. Dá se použít k výrobě plošných spojů. Může tisknout plain-text soubory. Téměř čímkoliv na cokoliv. Ale to je jen nepatrný bonus k tomu, mít vlastnoručně vyrobenou funkční periférii z Merkuru připojenou k počítači přes USB...
Tiskni
Sdílej:
Z elektrotechniky som vedel velke prd (nie ze by som teraz toho vedel viac)
V příloze posílám ukázku tisku textu. Jak vidno, ještě je potřeba pořádně softwarově i mechanicky doladit přesnost (je to bez jakýchkoliv sw hacků pro zvýšení přesnosti). Také se jedná o tisk TrueType fontu, takže způsob jeho tisku není optimalizován pro výstup na plotteru. Při konstantní rychlosti čekání na dojezd motorků 7ms a čekání na pohyb hlavy 20ms tohle tisknul asi 13 minut. Video na YouTube používá pravděpodobně cca poloviční prodlevy.
Co se nákladů týče. Centropen 0,3 stojí 10 korun a má vydržet 1500m. To při zcela zaplněné stránce znaky představuje výdrž odhadem asi 70 stran. Při 5% pokrytí cca 140 stran. To odpovídá asi šestinovým nákladům na tisk oproti laserové tiskárně (u ní počítám 2000 stran za 900,-). Při použití propisky nebo tužky budou náklady ještě podstatně nižší.
Což ale ještě neznamená, že se to vyplatí...
12.5.2011 16:05
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
14.5.2011 01:36
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
13.5.2011 18:10
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
JB
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.5.2011 07:28
12.5.2011 14:15
12.5.2011 11:35
