AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Sehnat v socialistickém Československu za rozumnou cenu nějaké grafické výstupní zařízení jako tiskárnu či plotter k již tak nedostupným počítačům, byl velký problém. Nicméně lidová tvořivost si i s tímto problémem poradila po svém, a tak vznikla jedna z nejzajímavějších tuzemských počítačových periférií - souřadnicový zapisovač Merkur Alfi.
Alfi vznikl z popudu vedoucího technického rozvoje pana Ing. Pohla z Kovopodniku Broumov, závod 02 Police nad Metují, který pro myšlenku grafického výstupního zařízení z Merkuru získal Ing. Vladimíra Dovala z Prešova, který Alfiho vymyslel a sestrojil. Následně začala komplikovaná příprava výroby, přičemž paralelně s tím Ing. Doval napsal pro časopis VTM sedmidílný seriál, který vyšel v průběhu roku 1988. Alfi byl postaven z velké většiny na standardních součátkách stavebnice Merkur, takže každý, komu se podařilo sehnat potřebné další součástky, především krokové motorky, si mohl Alfiho postavit. Tento seriál je k dispozici nascanovaný zde: http://www.edisk.cz/stahni/06373/alfivtm.pdf_4.09MB.html
V tomtéž roce se začal Alfi prodávat jako předpřipravená stavebnice Merkur za 800,- Kčs a prodalo se ho prý přibližně 2000 kusů. Byl vybaven návodem obsahově podobným seriálu z VTM: http://ci5.speccy.cz/files/alfi.pdf
Videa Alfiho v provozu jsou k dispozici např. zde:
Konstrukce Alfiho jej přímo předurčovala k dalším úpravám a vylepšování, takže se používal třeba i jako scanner. Výroba byla ukončena v r. 1990 pro utichající zájem na trhu a příliv hotových obdobných výrobků ze zahraničí.
Pro zajímavost. Zmíněná cena 800,- Kčs při průměrném hrubém platu cca 3100 korun v té době by odpovídala přibližně ceně 6500,- dnes. Pokud máte doma nějakou univerzální stavebnici Merkur a zatoužili byste si z Alfiho postavit, celkem bez větších problémů můžete. Použité krokové motorky se stále prodávají a přišly by vás na nějakých 880,- bez DPH (http://www.regulace.cz/CZ/KM/km_300-100ri.html). To je asi o dvě stovky více, než stojí nejlevnější nová inkoustová tiskárna. Což je také důvod, proč pravděpodobně nikdy podobnou stavebnici už nikdo vyrábět nebude. Její cena by byla zcela nekonkurenceschopná a koupilo by si pouze pár nadšenců, kteří dokáží docenit její didaktický přínos pro své ratolesti.
I když... I dnešní doba má vlastně svého Alfiho - je jím RepRap (http://reprap.org/wiki/Main_Page), který podobně jako Alfi ve své době reaguje na nedostupnost 3D tiskáren. Jako stavebnice se dá pořídit od nějakých 15. tis. výše.
Ale tento zápisek není o tom, že idea Alfiho se dočkala své reinkarnace v podobě RepRapu. Tento zápisek je o oživení konkrétního Alfiho. Mě Alfi v době své největší slávy minul - měl jsem splašený hřebík - a o jeho existenci jsem se dozvěděl vlastně celkem nedávno. Ovšem okamžitě mě okouzlil. Naštěstí se mi podařilo jeden dobře zachovalý kousek sehnat, a tak jsem se začal pídit po tom, jak jej co nejelegantněji propojit s dnešním PC.
Ve slavných dobách osmibitů nebyl žádný problém takové zařízení ovládat. Řízení Alfiho vyžaduje 9 výstupních pinů - čtyři pro ovládání cívek na každý z dvojice krokových motorků a jeden pin na řízení relé vertikálně pohybujícího perem. Případně se ještě hodí nějaký vstupní pin pro detekci dorazu psací hlavy. U Alfiho se každý vstupní signál přivedl na bázi dvojice tranzistorů, přidala se ochranná dioda, nějaký odpor a bylo vystaráno. Dnes se toto zapojení dá ještě zjednodušit. Já osobně použil darlingtonovy tranzistory TIP122, které jsou ochrannou diodou již vybaveny, takže na každou z cívek stačí jeden tranzistor a jeden odpor (samozřejmě by šlo použít i nějaké integrované tranzistorové pole, které by ale muselo ustát i 12V/2A pro cívku relé).
Jenže u dnešních počítačů není kam něco takového připojit. Nejblíže I/O rozhraní osmibitů je paralelní port, ale ten už budete na dnešních počítačích hledat těžko. Sice existují USB převodníky, ale jak jsem se dříve přesvědčil při zapojování jiného plotteru XY 4150, ty na takové použití, kdy potřebujete jen řídit jednotlivé vstupní a výstupní piny, nejsou moc stavěné.
V dnešní době je v podstatě jediná přijatelná volba použití přímo USB. To sebou ale nese nutnost použít microcontroller (což je vlastně i případ použítí převodníku na paralelní port). To, že na kontrolu pár pinů z počítače k řízení zařízení, jako je Alfi, je potřeba vlastně další počítač, který si výkonem nezadá s těmi, pro které byl Alfi původně zkonstruován, ponechme stranou.
Mezi podobnými příležitostnými bastlíři, jako jsem já, je velmí oblíbené Arduino. Já tuto variantu nezvolil. Vybral jsem si AVR-USB-162 od Olimexu (http://pvelectronic.inshop.cz/podle-vyrobce/olimex/avr-usb-162-%5BOL290%5D?ItemIdx=28). Tento výběr jsem řešil cca před půl rokem, kdy byl levnější a dostupnější než Arduino (a o necelé dvě stovky levnější, než je teď). Také se mi mnohem více líbí jeho jednoduchost, kdy vše řeší sám microcontroller a obejde se bez dodatečného chipu pro sériový převodník. Jeho velikost a přítomnost univerzálního pájivého pole byla pro použítí v Alfíkovi ideální řešení, takže bych po něm sáhnul pravděpodobně i dnes.
Rovněž bych ještě silně zvažoval použít Teensy++ 2.0 (http://www.pjrc.com/teensy/), což je pro podobné hraní asi perfektní varianta, kdy si můžete tento kit zapíchnout přímo do nepájivého pole a do libosti se vyblbnout - samozřejmě také bez nutnost externího programátoru. To při lepší ceně a výkonu, než poskytuje Arduino Uno nebo AVR-USB-162. Škoda, že jej nikdo do Česka nedováží. Pokud by někdo plánoval hromadnou objednávku, určitě dejte vědět.
Takže jsem koupil potřebné součástky a projekt oživení Alfiho dal k ledu. Naštěstí v posledních teplých dnech roztál, takže jsem to dal konečně všechno dohromady. Počítač komunikuje s microcontrollerem pomocí sériového portu vytvořeným přes USB, díky čemuž se řízení Alfiho obejde bez speciálních ovladačů a může být ovládán z běžného uživatelského programu pod Linuxem i Windows.
A k čemu to vlastně je? Existují (bohužel nijak zvlášť kvalitní) konvertory PostScriptu na HPGL, takže teoreticky se na Alfim dá tisknout cokoliv. Dá se použít k výrobě plošných spojů. Může tisknout plain-text soubory. Téměř čímkoliv na cokoliv. Ale to je jen nepatrný bonus k tomu, mít vlastnoručně vyrobenou funkční periférii z Merkuru připojenou k počítači přes USB...
Tiskni
Sdílej:
Z elektrotechniky som vedel velke prd (nie ze by som teraz toho vedel viac)
V příloze posílám ukázku tisku textu. Jak vidno, ještě je potřeba pořádně softwarově i mechanicky doladit přesnost (je to bez jakýchkoliv sw hacků pro zvýšení přesnosti). Také se jedná o tisk TrueType fontu, takže způsob jeho tisku není optimalizován pro výstup na plotteru. Při konstantní rychlosti čekání na dojezd motorků 7ms a čekání na pohyb hlavy 20ms tohle tisknul asi 13 minut. Video na YouTube používá pravděpodobně cca poloviční prodlevy.
Co se nákladů týče. Centropen 0,3 stojí 10 korun a má vydržet 1500m. To při zcela zaplněné stránce znaky představuje výdrž odhadem asi 70 stran. Při 5% pokrytí cca 140 stran. To odpovídá asi šestinovým nákladům na tisk oproti laserové tiskárně (u ní počítám 2000 stran za 900,-). Při použití propisky nebo tužky budou náklady ještě podstatně nižší.
Což ale ještě neznamená, že se to vyplatí...
12.5.2011 16:05
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
14.5.2011 01:36
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
13.5.2011 18:10
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
JB
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.5.2011 07:28
12.5.2011 14:15
12.5.2011 11:35
