Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Guvernérka státu New York Kathy Hochul (Demokraté) plánuje novou legislativu, která by měla omezit výrobu 3D tištěných zbraní. Tento návrh zákona zavádí povinnost pro všechny 3D tiskárny prodávané ve státě New York obsahovat 'software' bránící ve výrobě zbraní. Návrh zákona rovněž zakazuje lidem sdílet 'digitální plány zbraní' (blueprinty) bez povolení. Existují důvodné obavy, že se tento nešťastný nápad může šířit do dalších zemí a ovlivnit celý 3D tisk jako takový. Ostatně, s podobnou regulací nedávno přišel i stát Washington.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problémů vyřeší falšování řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Možná znáte vizuální styl programování prostředí Scratch. Nyní se ho dočkal i legendární výukový programovací jazyk Karel.
Karel je pro výuku programování velmi dobře navržený jazyk. Na první pohled vypadá sice velmi primitivně, ale krom základních návyků pro algoritmizaci na něm lze elegantně a jednoduše předvést i věci jako násobení binárních čísel, rekurzivní průchody stromy atd.
Karel si dobu své největší slávy odbyl v době osmibitů. Dnes již pominula doba, kdy se předpokládalo, že každý uživatel počítače by měl umět programovat. To ale neznamená, že by programy jako Karel ztratily svůj význam, schopnost algoritmického myšlení dalece přesahuje potřeby světa výpočetní techniky.
Prostředí pro výuku programování je dnes mnoho. Mezi ty nejlépe hodnocené patří bezesporu Scratch používající programování pomocí přesouvání příkazových bloků myší. Ten je napsán ve Smalltalku, ale pro jeho další verzi se, pokud vím, počítá s Flashem. Někde na půli cesty v tomto procesu vznikl proces DesignBlocksJS, což je prostředí podobné Scratchi, ale napsané v JavaScriptu.
Když jsem DesignBlocksJS viděl, řekl jsem si, že by stálo za to využít jeho kód i pro Karla, čímž by vznikla jeho snadno uchopitelná implementace, která vyžaduje minimální nutnost psát na klávesnici. Bohužel DesignBlocksJS není projekt zrovna dvakrát oplývající elegancí, takže pro implementaci Karla bylo nutné mu řádně promíchat střeva. Z této operace se Karlík ještě zcela nezotavil, takže obsahuje řadu chyb a jeho možnosti jsou dosti omezené. Nicméně pro základní hraní se již použít dá.
S Karlem si můžete pohrát zde: http://windmap.cz/playground/karel/index.html
Pokud chcete pomoci tento projekt vylepšit (minimálně na úrovň jiné JavaScriptové implementace Karla http://karel.oldium.net/), repozitář se zdrojovými kódy naleznete tady: https://github.com/pavel-krivanek/Karel
Tiskni
Sdílej:
Strasne se mi libilo, ze si mohu udelat vlastni program, ktery muze spustit nekdo jiny na jinem pocitaci.
tie dnešné sú na tom ďaleko lepšie, ale namiesto {} používať END tak to mi moc nereže, je pravda že Gambas používam na rýchle overenie funkčnosti, prípadne si zbuchnem klikátko za dve minúty, ale tá syntax mi vadí. Je to kurevsky rýchle RAD IDE a rovnako aj jazyk, nejaký čas nad tým rozmýšlam prepísať to do C like syntaxe, určite by sa to chytilo.
*Osvěčilo se mi srovnání s malířstvím: vymalovat dobře kuchyň dokáže po zaškolení většina (tedy s vyjímkou nešiků a jinak postižených), ale namalovat strop Sixtinská kaple dokáží jen ti s opravdovým talentem.
Uncaught noStart runtime.js:284Tak si asi nepohraju
(Chromium 14.0.814.0)
Díky za report.
Já nejsem učitel, ale mohu uvést jeden příklad z vlastní zkušenosti. Dostal se mi do spárů jeden nešťastník, kterého jeden rok na střední škole (zaměřené na programování) učili Pascal. Jeho výsledky byly dost mizerné, tak jsem byl požádán, jestli bych mu nepomohl.
Velmi rychle jsme zjistil, že jeho problémy pramení především z minimální schopnosti algoritmizace. Mimochodem, prý na tom je značná část jeho ročníku podobně. Věřil bych tomu, jeden známý, co učí na FIT VUTBR, mi jednou říkal, že se setkal se studenty, co mu nejsou schopni popsalt algoritmicky ani uvaření čaje.
Takže co s ním teď? Pokračovat nějak s Pascalem nemělo cenu, protože v dalším ročníku měli stejně pokračovat Céčkem. A jak chcete v čemkoliv programovat, když nejste schopni ani svými slovy nějak popsat, jak budete třeba řetězec s větou rozdělovat na jednotlivá slova?
Takže jsem sáhnul po Karlovi, který měl mimochodem úspěch a můj svěřenec litoval, že ve škole nezačínali radši s ním. Projeli jsme základní klasické úlohy, vysvětlil jsem mu rekurzi a příležitostně dal za úkol převést nějaký jeho vytvořený úkol na rekurzivní variantu a vůbec všechno možné od bludišť až po násobení binárních čísel (docela hezká úloha, mimochodem).
Potom jsem s ním plynule přešel na obdobu Karla, kdy se robot ovládá pomocí takového jednoduchého assembleru, kdy měl ten program na papíře přeložit do strojového kódu a ten pak ručně interpretovat - protože o tom, jak počítač vlastně funguje, neměl samozřejmě ani potuchy.
Minimálně v tomto případě nebyl Karel perverzní mučící nástroj, ale zřejmě nejvhodnější prostředek k rozvoji algoritmického myšlení.
až po násobení binárních čísel (docela hezká úloha, mimochodem)Jak jste to delali? Ja bych asi ty cisla zapsal jedno vodorovne a druhe svisle, nakopiroval to prvni cislo posunute pod sebe, pak vymazal ty radky ktere odpovidaji nulovym bitum, a pak uz jen pricital radky k sobe dokud bych nedostal vysledek. Nebo mi unika metoda, jak se nachodit jeste mene?