Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Tiskni Sdílej:
Pry je v tom nejaka elektronika, a vydrzi to neomezeny pocet zasahu.LOL! Tak tahle hláška je hit! Leda že by to bylo varle z terminátora
varle z terminátora
Ty koncový přepěťovky by to měli mít i v návodu, že se nesmí používat za bouřky (APC to tam má).Teďka koukám, že Belkin naopak proti blesku vysloveně chrání:
Dále společnost Belkin Limited podle vlastního uvážení opraví nebo vymění veškeré příslušenství poškozené přechodným přepětím, zábleskem nebo úderem bleskuŽe APC ne mě trošku překvapuje, vzhledem k tomu, že napájení je přímo jejich obor.
odtienenie domuCo to je/znamena?
nevim kolik ti je, ale me je 27 a za cely svuj zivot nejblizsi uder blesku odhaduju na 500m az 1km
Nikdy by mě to nenapadlo.
U bouřek je ale jiný problém. Někam to uhodí, vypadne elektrický proud a zatím, co já spím, se vybije akumulátor v notebooku. Jednou se mi to takhle stalo.
Počítám vteřiny, jak daleko jsuo blesky :). Pokud je to min 1km, tak na všechno dlabu sedím u pcTohle jsem nikdy nepobral. Jakože ten blesk vychází neustále z jednoho místa mraku a fláká to přímo pod sebe? Já měl za to, že to podléhá tak trochu zákonu náhodnosti, ne?
Takže na to dlabuto je kvalitní názor
Možná bych měl zaškrtnou "náboženskou ochranu", konkrétně věrnostní program "z prdele klika".Já mám UPS, ale ne zrovna kvůli bouřce.
jeste nejaky dotaz? mam prumyslovku, jsem specialista, takze se klidne ptej
Jinak při této příležitosti mi to nedá a zeptám se: K čemu jsou dobré bleskosvody? Teda samozřejmě vím čeho je schopno takové napětí v kombinaci s velkým odporem[1][2], ale jinak:
Zásahu blesku se vyhnout nedá, jak už tu několik lidí v diskuzi popsalo.Snížit, zvýšit pravděpodobnost zásahu do určitého místa se dá ale docela snadno, ne? I když je to jev náhodný, tak určitou statistickou korelaci zásahu do určitých míst přece jen sleduje. Jde cestou nejkratšího odporu, takže např. v případě výboje mezi dvěma velkými kopci je dost nepravděpodobné aby zasáhnul něco v údolí. Na rovince by to také snad šlo nějak korelovat, ne?
Když na domě není bleskosvod, nebo je mizerný, projde výboj vnitřkem budovy.Nejsem si jistý, ale není to čirou náhodou tak, že se zastaví o nejbližší předmět (třeba skřidlice), kde je místo s největším odporem, takže v něm dojde i k rapidnímu růstu teploty (buď zážeh a nebo miniaturní exploze) a pak už se jen snaží libovolnou nejbližší cestou dostat buď přímo do země nebo do uzemnění? Výboj uvnitř objektu kde je téměř všechno nevodivé (nezatéká-li do něj) a není plný ionizovaného vzduchu mi přijde docela nepravděpodobný.
Snížit, zvýšit pravděpodobnost zásahu do určitého místa se dá ale docela snadno, ne?Teoreticky samozřejmě ano. Prakticky to ten blesk nakouří víceméně kamkoli...
Ledabylým googlovéním jsem zatím nenašel, že by blesk někoho někdy zabil v budově s hromosvodem, nebo že by takovou budovu zničil.Tak ještě zkuste kombo blesk udeřil do budovy a stav veškeré elektroniky uvnitř té budovy.
Asi se blesku tak chtělo.Dodal bych, že blesk nemá vůli, ale že jde o přírodní úkaz, který se musí řídit prostým Ohmovým zákonem (a dost často mi přijde, že i zákonem schválnosti).
To je zase ten můj smysl pro humor.Tak příště prosím nějakou malou nevinnou poznámku pod čaru.
Ale nezabije, nezapálí.A blesk navábený do neobydlených oblastí nezabije, nezapálí a ani nezničí elektroniku. Není to bonus?
Ledabylým googlovéním jsem zatím nenašel, že by blesk někoho někdy zabil v budově s hromosvodem, nebo že by takovou budovu zničil.Špatně googluješ: Jizerka v dubnu 2008
Že ty si koukal na Midnight Channel?
Od doby kdy jsem viděl jak se rozsvítila obrazovka na vypnuté televizi kterážto se odebrala do křemíkového nebe.S vysokým napětím (desitky kV a výše) to není problém, v obrazovce je vakuum, takže při emisi elektronů z povrchu je nic nezabrzdí a doletí až k luminiforu. Dokonce se při provozování zařizení s takto vysokým napětím (jako Teslovy tranformatory, Marxovy generátory a pod.) nedoporučuje mít v blízkosti nic, co obsahuje vakuum, protože mimo neškodného svícení luminiforu a zeleného či namodalého světélkování skla účinkem dopadu elektronů také vzniká rengenové záření.