Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Takze predem moje realie, studoval jsem rok na matfyzu fyziku. Nekde kolem tenzoru me to prestalo bavit, zaklapl jsem skripta a sel na prijmacky na ekonomku. Take ferove priznam ze jsem na to nemel. Trochu jsem take koketoval s FELem, ale zde (kolem roku 2001) bych prvni dva roky nesahl na klavesnici.
Skolu studuju kvuli prachum. Sny me presli v prvnim rocniku matfyzu. Pokud nekdo sel na skolu kvuli snum, tak vetsinou tvrde narazi, ja mu jen preju aby se to stalo co nejdrive, cloveku to usetri nekolik let. Klise "na penezich nezalezi" platilo mozna za komousu, tehdy opravdu zadnou hodnotu nemeli. Jak ale rika Landa "i ten nejtvrdsi skinhead musi platit slozenky"
U informatiku neni rozdil mezi snem a prachama tak velky, je o nas zajem. Absolventi psychologie/sociologie a dalsich pseudoved dneska plni urady prace, v lepsim pripade si najdou praci jako podrztazka.
Pokud bych ale zustal u sveho snu a dostudoval matfyz, tak dneska nastoupuju jako astronom - asistent s naprosto smesnym platem. V okamziku kdy by prisla rodina, musim s tohle praci seknout. Tim ze jsem odesel, se paradoxne muzu dneska astronomii venovat s vetsim nasazenim a intenzitou. Take mohu svou byvalou hvezdarnu finance podporovat...
Na ekonomku jsem sel, protoze jsem potreboval titul, velka vetsina zamestnani proste vyzaduje "third degree education". Ale musim uznat ze me neco i dala. Pokud ma clovek full time job, tak to rozhodne neni skola, ktera jde zvladnout "s prstem v zadku". Napriklad UCTO 2 jsem delal nadvakrat
Kdybych mel jit znovu na vysokou, vyberu si bakalare na nejake ciste informaticke skole, asi FI MUNi, matfyz mozna take, FEL rozhodne ne, porad je to hlavne elektrotechnika. S magistrem nema cenu ztracet v IT cas, je to mlady obor a vitr se meni prilis rychle. Neco jineho je magistr v kombinaci s jinym oborem (elektro, matika...). Momentalne uvazuju dostudovat magistra zde v Galway. Zatim to vypada na nejakou kombinaci fyziky a matiky.
Co se tyce problemu matfyzaku a FELaku s hledanim prace, zde jsem prestrelil. Take uznavam ze uroven prumerneho absolventa informatiky na ekonomce za temito fakultami zaostava.
Reagoval jsem, protoze hodne lidi povazuje vsechny ekonomaky za IT odpad. Mezi spoluzaky mam hodne lidi od "IT nerdu" az po zmrdy neschopne zapnout pocitac.
Mam toho jeste hodne na srdci, ale pro dnesek skoncim.
PS2: ja na gramatiku fuckt seru. Je rozdil psat zapis 10 nebo 60 minut. Jsem imbecil s IQ 80, tak moje hlody nectete.
Tiskni
Sdílej:
S magistrem nema cenu ztracet v IT cas, je to mlady obor a vitr se meni prilis rychle.Toto je právě ten rozdíl mezi tvým pohledem na VŠ a tím, co skutečně dělají (a mají dělat). Vysoká škola ti má dát především teoretické a ne praktické základy. No a teorie z IT je docela stará. Navíc má tu výhodu, že věci jako Turingův stroj, nebo třídy složitosti algoritmů, základní datové struktury a podobné věci v žádném případě nezastarávají. Mění se jen technologie, v nichž se to implementuje, nicméně princip je pořád stejný. Můžeš argumentovat tím, že znalost problému zastavení Turingova stroje ti na chleba nevydělá, jenže právě toto je věc, díky které se možná nebudeš muset mořit s vymýšlením nějakého algoritmu, když bude jasné, že to tak prostě nejde. Stejně jako se budeš intuitivně vyhýbat různým výpočetně náročným algoritmům a nebudeš pronášet perly jako vždyť počítače jsou dneska rychlé ... Mnoho lidí jde na vysokou za vidinou nějakých praktických znalostí, ale ty jsou (a nejen v IT) skutečně k ničemu, protože zastarávají neuvěřitelně rychle. To, co zůstává, jsou ty zatracované teoretické znalosti a principy. Takže (alespoň technická) vysoká škola se studuje pro ideály. Pro prachy a praktické znalosti se dělají různé kurzy, školení a certifikáty
základní datové struktury a podobné věci v žádném případě nezastarávajíNo nevím, jak tyhle věci přežijí DNA nebo kvantové počítače? Vůbec paralelizace může poslat do důchodu hodně algoritmů. Třeba iterativní metody jsou z principu neparalelizovatelné.
DNA počítač není nic jiného, než masivně paralelní HWVšak ten komentář byl o "paralelnosti" a o tom, že některé algoritmy lze paralelizovat snadno a některé taky vůbec. A schopnost být paralelizován hraje roli už dnes, jsou tu přece procesory jako cell, intelové mají 4-jaderný procesor..
informatici ukradli a prohlašujeme za svojiJé férové to přiznat. Ostatně zrovna třeba důkaz zmiňovaného halting problému není nic jiného než aplikace Cantorovi diagonální metody
aplikace Cantorovi diagonální metodyRád bych vědoucně pokyvoval hlavou, ale raději rovnou přiznám, že na matematiku jsem úplně blbej
Studující "pseudovědy".Ty studuješ fyziku?
BTW: Kdyz uz jsem u toho, v jakempak kodovani je, podle platne CSN, povoleno psat diakritiku v ceskem textu?