Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
S magistrem nema cenu ztracet v IT cas, je to mlady obor a vitr se meni prilis rychle.Toto je právě ten rozdíl mezi tvým pohledem na VŠ a tím, co skutečně dělají (a mají dělat). Vysoká škola ti má dát především teoretické a ne praktické základy. No a teorie z IT je docela stará. Navíc má tu výhodu, že věci jako Turingův stroj, nebo třídy složitosti algoritmů, základní datové struktury a podobné věci v žádném případě nezastarávají. Mění se jen technologie, v nichž se to implementuje, nicméně princip je pořád stejný. Můžeš argumentovat tím, že znalost problému zastavení Turingova stroje ti na chleba nevydělá, jenže právě toto je věc, díky které se možná nebudeš muset mořit s vymýšlením nějakého algoritmu, když bude jasné, že to tak prostě nejde. Stejně jako se budeš intuitivně vyhýbat různým výpočetně náročným algoritmům a nebudeš pronášet perly jako vždyť počítače jsou dneska rychlé ... Mnoho lidí jde na vysokou za vidinou nějakých praktických znalostí, ale ty jsou (a nejen v IT) skutečně k ničemu, protože zastarávají neuvěřitelně rychle. To, co zůstává, jsou ty zatracované teoretické znalosti a principy. Takže (alespoň technická) vysoká škola se studuje pro ideály. Pro prachy a praktické znalosti se dělají různé kurzy, školení a certifikáty
základní datové struktury a podobné věci v žádném případě nezastarávajíNo nevím, jak tyhle věci přežijí DNA nebo kvantové počítače? Vůbec paralelizace může poslat do důchodu hodně algoritmů. Třeba iterativní metody jsou z principu neparalelizovatelné.
DNA počítač není nic jiného, než masivně paralelní HWVšak ten komentář byl o "paralelnosti" a o tom, že některé algoritmy lze paralelizovat snadno a některé taky vůbec. A schopnost být paralelizován hraje roli už dnes, jsou tu přece procesory jako cell, intelové mají 4-jaderný procesor..
informatici ukradli a prohlašujeme za svojiJé férové to přiznat. Ostatně zrovna třeba důkaz zmiňovaného halting problému není nic jiného než aplikace Cantorovi diagonální metody
aplikace Cantorovi diagonální metodyRád bych vědoucně pokyvoval hlavou, ale raději rovnou přiznám, že na matematiku jsem úplně blbej
Studující "pseudovědy".Ty studuješ fyziku?
BTW: Kdyz uz jsem u toho, v jakempak kodovani je, podle platne CSN, povoleno psat diakritiku v ceskem textu?
Tiskni
Sdílej: