Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Eclipse se proste nevyrovna zadne IDE (teda mozna Idea nebo Netbeans). Troufam si tvrdit ze jsem 3x efektivnejsi nez v jakemkoliv jinem jazyku.Pro Eclipse přeci existuje spousta pluginů - C, Python, Perl, PHP. Sice s různou kvalitou, ale zrovna ten pro C by neměl být tak špatný, né? OT: z javovské konference (a někt. i osobně) mám pocit, že dost javistů zná: Open Solaris, Ruby, Mysql, Netbeans (samozřejmě i Eclipse) - vše produkty nějak spojené se Sunem. Jak vysvělit windowsákovi, že pro něj bude lepší, když na jeho Un*x like server zvolí Linux místo Open Solarisu. Trochu větší přehled a menší marketingová nalejvárna od Sunu by se hodila.
Proč se mluví o Javě? Není to náhodou proto, že v ní vzniká 45% veškerého software na zakázku?
Proč se srovnává s C++? Není to náhodou proto, že C++ je druhý nejrozšířenější jazyk v téže oblasti?
Četl jsem už mnoho čláků, které vykřikují, že jazyk X by mohl být v každém ohledu lepší než Java. Ale volná ruka trhu rozhodla jinak. Takže o čem se tady flamuje?
O těch 45% si dovolím silně pochybovat - a ani Vy sám nebudete schopen toto Vaše tvrzení hodnověrně doložit, protože to je naprostý nesmysl.
Nemusí to být pravda, ale je to napsáno na několika místech. Když chcete nějaké tvrzení označit za nesmysl, musíte být napřed schopen jej vyvrátit. Nic takového se vám ale nepodařilo.
A jste si jist, že srovnáváte srovnatelné? Java i C++ prostě jsou každý na něco jiného - to není dobrá dvojice do srovnání.
Ano, jsem si jist. Pokud vezmete v úvahu všechny faktory jako je druh projektu, plaforma/platformy a osobní preference programátora, můžete směle srovnávat Javu s C++ hned v několika ohledech. Nevidím nic špatného na srovnávání rychlosti, přenositelnosti, doby vývoje a dalších kritérií. Nesrovnatelné věci se ve světě počítačů vyskytují extrémně vzácně. Srovnání může pro jednu stranu dopadnout velmi špatně, ale nic horšího se stát nemůže.
Co je tedy na Javě a C++ tak nesrovnatelného?
Taky slyším, že Linux je lepší, než Windows, ale volná ruka trhu rozhodla tak jaképak copak - pryč s Linuxem.
Kdo říká, že volná ruka trhu rozhoduje „správně“ nebo podle gusta konkrétní skupiny uživatelů? Já sice Windows nikde nemám, takže to nemůžu zodpovědně srovnat, ale nemyslím si, že jsou pro každý druh nasazení a pro každého uživatele horší než Linux. Kromě toho jsem si nevšiml, že by Linux zanikal, vidím kolem sebe spíš vývoj opačným směrem. Takže si prosím takové plamenné fráze nechte raději od cesty.
Váš výčet oblastí, ve kterých nelze srovnávat, je sice vyčerpávající, ale naprosto off-topic. Zaprvé proto, že mě z mně neznámých důvodů považujete za příznivce Javy a vkládáte mi do úst věci, které jsem neřekl. Zadruhé, ani slovem jsem nenaznačil, že by možnost srovnání existovala pro všechny druhy projektů. Lze samozřejmě srovnávat jen ta řešení, která jsou v obou jazycích proveditelná. Nečekal bych, že mě budete takto chytat za slovo.
Výrok o chameleónovi opět plyne z nepochopení toho, co jsem napsal. Tedy se ptám: Jak jste přišel na to, že [obhajuji | mám v oblibě] Javu? Její dnešní využití možná není dobrým řešením, ale nikdo s tím v nejbližší budoucnosti nic nenadělá. Java je prostě jeden z mnoha open-source nástrojů a žádného zlého démona v ní nevidím. Windows mi vadí mnohem víc, proto jsem se o nich zmínil. Neobhajuji Javu podílem na trhu ani jakkoli jinak.
Zklamání osobou diskutéra je oboustranné. Toto je už cca pátá diskuse, u které vidím, jak vyvoláváte naprosto zbytečný flamewar. Pokud nemáte rád Javu, rozhodně nejste sám. To ale ještě není dost dobrý důvod k neobjektivnímu zpochybňování některých jejích kvalit. Mně Java rozhodně nepřirostla k srdci. Ale co s tím asi tak nadělám?
Já ale problém nevidím. Ten pragmatický přístup je mi velmi blízký. Ale reagujete tady opravdu ve stylu boje s větrnými mlýny.
Dobře tedy, nechť jsem třeba mladý a hloupý. Buďte rád, že vy jste chytrý. Doufám jen, že to s tím černobílým světem byl pouze vtip. Kdyby mi bylo patnáct, možná bych podobnou výtku byl schopen přijmout. Ale není mi patnáct.
Já ale problém nevidím...Slepota? Fanatické zaslepení?
Jste si jist, že víte, na co reagujete?
C++ mám zařazené - potřebuji rychlost, efektivitu, či na systémové zdroje nenáročný program? Či program, nebo fragment, kde chci naprosto všechno do posledního detailu mít pod kontrolou? C++ nemá konkurenci a IMHO žádný vhodnější kandidát neexistuje.C + asm.
Java samotna je jednoducha, az nudna. Sice to neni tak cool, jako Lisp a jeho "makra upravujici makra, ktera muzou upravovat dalsi makra upravujici puvodni makra".Tak to bych si vyprosil - na spoustu jiných věcí bych klidně mlčel, ale že Java je jednoduchá a nudná? Kdybych porovnal CLHS (nebo aspoň tu část, co upravuje jazyk, nikoli standardní knihovnu) a specifikaci Javy, nejspíše bych dospěl k výsledku, že specifikace Javy je několikrát nafouklejší. A to vůbec nemluvím o padesátistránkové specifikaci Scheme.
Java tu jednoduchost maskuje. Chceš spojovat řetězce? Klasické String + String je neefektivní, takže musíš použít StringBuffer, anebo StringBuilder, které se liší v tom, zda jsou, či ne thread-safe,Klasické
String+String
(a to i pro víc než dva Stringy) kompilátor přeloží jako new StringBuilder(String1).append(String2)
, takže rozdíl není v efektivitě. StringBuilder (nebo starší synchronizovaný StringBuffer) se používá tam, kde kompilátor nemůže uhodnout, že jde o spojování do stále jednoho celku, a kde by zbytečně neustále vytvářel StringBuildery a převáděl je na řetězce.
Tiskni
Sdílej: