Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Ad GC, myslim ze soucasny je ve vlastnim threadu a nezpusobuje zamrzani.Defaultní GC je pořád jednovláknový Stop The World. Ale můžu si vybrat i paralelizovanou variantu, a dokonce i variantu, která ostatní vlákna neblokuje. Tedy na víceprocesorovém stroji, mám pocit, že jeden procesor si v takovém případě vlákno GC uzurpuje pro sebe
Jinak třeba RScheme by mělo mít deteministický GC úplně - nějak mi není jasné, jak to dělají, ale prý to nějak funguje.
To jako JVM umí tech algoritmů několik a při startu se to dá opšnou nastavit? Já žiju v tom, že je tam jenom stop-the-world mark'n'sweep.Přesně tak. Teda ne úplně přesně, ony ty algoritmy jsou v podstatě pořád stejné, akorát si můžeš vybrat, jestli chceš jedno- nebo vícevláknový a blokující nebo neblokující ostatní vlákna. Jinak GC je generační, pro první generaci se používá něco na způsob kopírovacího algoritmu, pro druhou mark and sweep. No a aby toho nebylo málo, tak teď vyvíjejí ještě úplně jiný (G1).
Ono udělat paralelní GC (natož pak realitmový) asi nebude žádná prdel.No to není. On i ten "neblokující" algoritmus na dvě krátké chvilky všechna ostatní vlákna zablokuje
A už se mi jednou stalo, že kvůli nějaké chybě v jeho implementaci JVMko spadlo.
Jak to řeší v realtime Javě, tak to už vůbec netuším.
Hm, a pro .NET je tech firem asi 20, co vyviji takoveto komponenty (co znam ja....),takze je to mozna opravdu spis o nevhodnosti javy pro desktop app....Je to především tím, že .NET je v současné době primárním prostředím pro psaní Windows aplikací. Což má vliv jak nepřímý (tj. firmy dělají komponenty), tak přímý (tj. Microsoft si s tím dáva opravdu velkou práci - je to důležitější než celý kernel Windows a Office dohromady).
podpora skinovani (pro vsechny komponenty od devexpress) velice snadno zmenite vzhled cele aplikace moderni vzhled - gradient prechodyAno, toto je opravdu "strašně důležité". Jestli by nebylo lepší se zabývat funkční stránkou aplikace, než tím, že si potencionální uživatel bude moci změnit skin v aplikaci. Nedalo mi to, ale musel jsem si rýpnout. Povšechně v Javě mě chybí (i když teď už sem v ní nic desktopového nedělal, takže nevím kam se hnul vývoj) nějaké rozumné swing komponenty s databázovým bindingem - svého času byly relativně rozumné součástí borlandího JBuilderu.
(i kdyz na vzhledu app taky zalezi, podivejte treba na iPhone manii), jenze u tech komponent jde o vice veci (treba ten binding, ktery zminujete je u devexpress docela promakany, dale treba nastaveni masky editoru, podpora regexu, je toho opravdu strasne moc, co ty komponenty umi), ktere vyvoj app pote strasne zjednodusuji a ulehcuji...validace napr.. Jasne, vsechno napisu i v jave, ale takovou typickou kancl app. s napojenim na DB napisu proste v .NET 2x,3x (hruby odhad, prosim nekamenovat!!!) rychleji (a tudiz levneji), mam ji driv nez konkurence treba (coz muze rozhodovat o uspechu)
hadat se nechci, spis jen se treba dovedet, ze java je v tomto dal, nez si myslim a nez jsem objevil
Zakladnim problemem Swingu je jeho slozitost. I primitivni JButton ma stovky metod.Na tom nesejde, SWING je taková knihovna, ze které si člověk vyzobává to, co zrovna potřebuje. To že má tlačítko x metod, nevadí. Nejjednodušší aplikaci prostě začneš s jedním tlačítkem, textovým polem, metodami getText(), setText() a jednou událostí. S těmi správci rozvržení je to trochu pravda, ale pokud člověk používá NetBeans, tak se s tím velmi rychle vyrovná. Pokud jde o nevýhody Swingu, tak vidím dvě: dost komponent člověk musí suplovat knihovnami třetích stran (třeba open source SwingX) a to, že pod Windows vypadá nativně, zato v Linuxu je to pořád dost mizerné, zvlášť v KDE. Ale vynahradit se to dá look&feely, takže ty aplikace pak vypadají dobře, jen trochu jinak.
Tiskni
Sdílej: