Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ad GC, myslim ze soucasny je ve vlastnim threadu a nezpusobuje zamrzani.Defaultní GC je pořád jednovláknový Stop The World. Ale můžu si vybrat i paralelizovanou variantu, a dokonce i variantu, která ostatní vlákna neblokuje. Tedy na víceprocesorovém stroji, mám pocit, že jeden procesor si v takovém případě vlákno GC uzurpuje pro sebe
Jinak třeba RScheme by mělo mít deteministický GC úplně - nějak mi není jasné, jak to dělají, ale prý to nějak funguje.
To jako JVM umí tech algoritmů několik a při startu se to dá opšnou nastavit? Já žiju v tom, že je tam jenom stop-the-world mark'n'sweep.Přesně tak. Teda ne úplně přesně, ony ty algoritmy jsou v podstatě pořád stejné, akorát si můžeš vybrat, jestli chceš jedno- nebo vícevláknový a blokující nebo neblokující ostatní vlákna. Jinak GC je generační, pro první generaci se používá něco na způsob kopírovacího algoritmu, pro druhou mark and sweep. No a aby toho nebylo málo, tak teď vyvíjejí ještě úplně jiný (G1).
Ono udělat paralelní GC (natož pak realitmový) asi nebude žádná prdel.No to není. On i ten "neblokující" algoritmus na dvě krátké chvilky všechna ostatní vlákna zablokuje
A už se mi jednou stalo, že kvůli nějaké chybě v jeho implementaci JVMko spadlo.
Jak to řeší v realtime Javě, tak to už vůbec netuším.
Hm, a pro .NET je tech firem asi 20, co vyviji takoveto komponenty (co znam ja....),takze je to mozna opravdu spis o nevhodnosti javy pro desktop app....Je to především tím, že .NET je v současné době primárním prostředím pro psaní Windows aplikací. Což má vliv jak nepřímý (tj. firmy dělají komponenty), tak přímý (tj. Microsoft si s tím dáva opravdu velkou práci - je to důležitější než celý kernel Windows a Office dohromady).
podpora skinovani (pro vsechny komponenty od devexpress) velice snadno zmenite vzhled cele aplikace moderni vzhled - gradient prechodyAno, toto je opravdu "strašně důležité". Jestli by nebylo lepší se zabývat funkční stránkou aplikace, než tím, že si potencionální uživatel bude moci změnit skin v aplikaci. Nedalo mi to, ale musel jsem si rýpnout. Povšechně v Javě mě chybí (i když teď už sem v ní nic desktopového nedělal, takže nevím kam se hnul vývoj) nějaké rozumné swing komponenty s databázovým bindingem - svého času byly relativně rozumné součástí borlandího JBuilderu.
(i kdyz na vzhledu app taky zalezi, podivejte treba na iPhone manii), jenze u tech komponent jde o vice veci (treba ten binding, ktery zminujete je u devexpress docela promakany, dale treba nastaveni masky editoru, podpora regexu, je toho opravdu strasne moc, co ty komponenty umi), ktere vyvoj app pote strasne zjednodusuji a ulehcuji...validace napr.. Jasne, vsechno napisu i v jave, ale takovou typickou kancl app. s napojenim na DB napisu proste v .NET 2x,3x (hruby odhad, prosim nekamenovat!!!) rychleji (a tudiz levneji), mam ji driv nez konkurence treba (coz muze rozhodovat o uspechu)
hadat se nechci, spis jen se treba dovedet, ze java je v tomto dal, nez si myslim a nez jsem objevil
Zakladnim problemem Swingu je jeho slozitost. I primitivni JButton ma stovky metod.Na tom nesejde, SWING je taková knihovna, ze které si člověk vyzobává to, co zrovna potřebuje. To že má tlačítko x metod, nevadí. Nejjednodušší aplikaci prostě začneš s jedním tlačítkem, textovým polem, metodami getText(), setText() a jednou událostí. S těmi správci rozvržení je to trochu pravda, ale pokud člověk používá NetBeans, tak se s tím velmi rychle vyrovná. Pokud jde o nevýhody Swingu, tak vidím dvě: dost komponent člověk musí suplovat knihovnami třetích stran (třeba open source SwingX) a to, že pod Windows vypadá nativně, zato v Linuxu je to pořád dost mizerné, zvlášť v KDE. Ale vynahradit se to dá look&feely, takže ty aplikace pak vypadají dobře, jen trochu jinak.
Tiskni
Sdílej: