Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Ad GC, myslim ze soucasny je ve vlastnim threadu a nezpusobuje zamrzani.Defaultní GC je pořád jednovláknový Stop The World. Ale můžu si vybrat i paralelizovanou variantu, a dokonce i variantu, která ostatní vlákna neblokuje. Tedy na víceprocesorovém stroji, mám pocit, že jeden procesor si v takovém případě vlákno GC uzurpuje pro sebe
Jinak třeba RScheme by mělo mít deteministický GC úplně - nějak mi není jasné, jak to dělají, ale prý to nějak funguje.
To jako JVM umí tech algoritmů několik a při startu se to dá opšnou nastavit? Já žiju v tom, že je tam jenom stop-the-world mark'n'sweep.Přesně tak. Teda ne úplně přesně, ony ty algoritmy jsou v podstatě pořád stejné, akorát si můžeš vybrat, jestli chceš jedno- nebo vícevláknový a blokující nebo neblokující ostatní vlákna. Jinak GC je generační, pro první generaci se používá něco na způsob kopírovacího algoritmu, pro druhou mark and sweep. No a aby toho nebylo málo, tak teď vyvíjejí ještě úplně jiný (G1).
Ono udělat paralelní GC (natož pak realitmový) asi nebude žádná prdel.No to není. On i ten "neblokující" algoritmus na dvě krátké chvilky všechna ostatní vlákna zablokuje
A už se mi jednou stalo, že kvůli nějaké chybě v jeho implementaci JVMko spadlo.
Jak to řeší v realtime Javě, tak to už vůbec netuším.
Hm, a pro .NET je tech firem asi 20, co vyviji takoveto komponenty (co znam ja....),takze je to mozna opravdu spis o nevhodnosti javy pro desktop app....Je to především tím, že .NET je v současné době primárním prostředím pro psaní Windows aplikací. Což má vliv jak nepřímý (tj. firmy dělají komponenty), tak přímý (tj. Microsoft si s tím dáva opravdu velkou práci - je to důležitější než celý kernel Windows a Office dohromady).
podpora skinovani (pro vsechny komponenty od devexpress) velice snadno zmenite vzhled cele aplikace moderni vzhled - gradient prechodyAno, toto je opravdu "strašně důležité". Jestli by nebylo lepší se zabývat funkční stránkou aplikace, než tím, že si potencionální uživatel bude moci změnit skin v aplikaci. Nedalo mi to, ale musel jsem si rýpnout. Povšechně v Javě mě chybí (i když teď už sem v ní nic desktopového nedělal, takže nevím kam se hnul vývoj) nějaké rozumné swing komponenty s databázovým bindingem - svého času byly relativně rozumné součástí borlandího JBuilderu.
(i kdyz na vzhledu app taky zalezi, podivejte treba na iPhone manii), jenze u tech komponent jde o vice veci (treba ten binding, ktery zminujete je u devexpress docela promakany, dale treba nastaveni masky editoru, podpora regexu, je toho opravdu strasne moc, co ty komponenty umi), ktere vyvoj app pote strasne zjednodusuji a ulehcuji...validace napr.. Jasne, vsechno napisu i v jave, ale takovou typickou kancl app. s napojenim na DB napisu proste v .NET 2x,3x (hruby odhad, prosim nekamenovat!!!) rychleji (a tudiz levneji), mam ji driv nez konkurence treba (coz muze rozhodovat o uspechu)
hadat se nechci, spis jen se treba dovedet, ze java je v tomto dal, nez si myslim a nez jsem objevil
Zakladnim problemem Swingu je jeho slozitost. I primitivni JButton ma stovky metod.Na tom nesejde, SWING je taková knihovna, ze které si člověk vyzobává to, co zrovna potřebuje. To že má tlačítko x metod, nevadí. Nejjednodušší aplikaci prostě začneš s jedním tlačítkem, textovým polem, metodami getText(), setText() a jednou událostí. S těmi správci rozvržení je to trochu pravda, ale pokud člověk používá NetBeans, tak se s tím velmi rychle vyrovná. Pokud jde o nevýhody Swingu, tak vidím dvě: dost komponent člověk musí suplovat knihovnami třetích stran (třeba open source SwingX) a to, že pod Windows vypadá nativně, zato v Linuxu je to pořád dost mizerné, zvlášť v KDE. Ale vynahradit se to dá look&feely, takže ty aplikace pak vypadají dobře, jen trochu jinak.
Tiskni
Sdílej: