Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Jak jste se mohli dočíst v odkazovaném článku, mám desku ASUS P5B-VM. Tato deska má ohromné limity, pokud jde o práci s větším množstvím paměti, jak jsem se dneska sám přesvědčil. Koupil jsem si 2x2GB RAM a nasadil do počítače. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že podle BIOSu 2048+2048=2800(+-50MB). Když jsem přidal ještě původní 1GB, dostal jsem se cca na 3800MB. Nutná otázka jistě zní: kde je sakra to jedno gigo?
Trochu jsem se pošťoural v BIOSu a povedlo se mi najít vlastnost Memory remapping a najednou byla všechna paměť k dispozici. Zaradoval jsem se a bootoval do systému. To by to ale nebyla realita, kdyby v tom nebyl háček. V tom BIOSu sice psali, že povolení Memory remappingu doporučují pouze na 64bit systémy, ale říkal jsem si, že většina výrobců zřejmě zná pouze systémy od MS, kde na 32 bit systému na 3GB paměti prostě končíte, a možnost jsem povolil. Ale najednou mi linux při bootu resetnul PC. To se opakovalo ještě několikrát. Sám nechápu, jak jsem dokázal nabootovat až do KDE. Log samozřejmě mlčel, není v něm ani tečka o nějakém problému. Ale to nebylo všechno, systém mi navíc přestal detekovat mou druhou síťovou kartu, připojenou na konektor sběrnice PCI. Nebyla vidět prostě ani ve výpisu lspci. Problém dočasně řeším přechodem zpět na vypnutou možnost Memory remappingu, ale rozhodně to neberu jako stálé řešení.
Chtěl bych se proto zeptat: jak byste řešili situaci? Evidentně mám následující možnosti:
)
UPDATE:
Tak jsem zkusil vypálit 64bit systém a instalovat. Nabootoval jsem LiveCD, spustil instalaci. Ale došlo k podobnému zatuhnutí jako u 32 bit systému (prostě se to restartovalo). Nicméně po restartu se mi podařilo bootnout starý systém s celými 5GB paměti. Začal jsem tedy pátrat, kde by mohl být problém. První, co mě napadlo, byl memtest.
S memtestem nemám moc zkušenosti, tak jsem ho pustil nejdříve na první 2GB modul - bez problému. Přešel jsem tedy na druhý modul - bez problému. Alespoň tedy doufám, odvodil jsem si, že memtest prostě ty testy pořád dělá dokola, proto mi tam běželo několikrát to samé. Přešel jsem tedy na test, kdy jsem zapojil paměti do dual-channelu a pustil memtest. Hned v prvním testu se vyskytlo cca 5 chyb (zajímavé bylo, že se jevily být mimo adresní prostor paměti). Při opakovaném provedení testu už se chyba nevyskytla, ale po rebootu stroje tam byla znova. Zkusil jsem tedy paměti zapojit do single-channelu - bohužel se stejným výsledkem.
Když jsem chtěl znovu nabootovat 32bit Kubuntu, opět došlo na padání systému, to skončilo opět až po nastartování 64bit systému a dalším restartu do staré 32bit verze. Teď momentálně jsem v té 32bit se 4GB RAM.
Vyvstaly tedy další nutné otázky: co to bylo za chybu v tom memtestu, že nešla replikovat? Myslíte, že je nějak možné, aby 64bit systém nějakým způsobem dočasně "opravil" chybné sektory v paměti, když 32bit šel nabootovat teprve po nabootování 64bit systému a následném restartu? Po Manipulaci s pozicí pamětí ve slotech bylo třeba opět rozjet 64bit systém, aby šel potom nabootovat 32bit.
Tiskni
Sdílej:
Někteří škarohlídové tvrdí, že PAE je pomalejší, ale podle mého testování, je někdy dokonce i rychlejší.Rychlejší než co? PAE má svoji režii, protože se musí vytvářet a rušit mapování fyzické paměti do okna ve virtuálním prostoru.
ale jestli je ten kód s PAE lépe napsaný nebo něco tu režii vyvažujeJak by mohl být lépe napsaný? Např.
kmap() v jádře bez PAE pouze převede fyzickou adresu na virtuální (konkrétně logickou), kdežto tatáž funkce v jádře s PAE v první řadě rozhoduje, jaké adresy se to týká. Pak pro dolní paměť provede převod adresy, kdežto pro horní musí vytvořit mapování, což se navíc dělá pod uzamčením (čili na víceprocesorových strojích to může dále zdržovat).
Vice paměti = více problémůJo, mě to povídej - od té doby, co mám v počítači 1GB RAM a historicky jenom 1GB swap oddíl mi tuxonice každou chvíli řekne, že nemohl uspat, protože nemá dost místa. Přitom je to blbost, protože - polovina swapu je většinou volná a víc než polovinu paměti zabírají cache, které pro uspání nepotřebuje (může je zapsat na disk třeba) - mám vyzkoušené, že vypnutí swap oddílu způsobí, že 500MB zabraného swapu se změní na tak 50MB zabrané paměti navíc, takže zabraný swap se nechá uvolnit - komprese při suspendu funguje docela dobře, takže i kdyby neměl dělat nic jiného, do místa na swap oddíku se musí vejít. Samozřejmě tohle je ten lepší případ, který se nechá ručně vyřešit a opakovaný pokus už uspěje. Bohužel momentálně se mi častěji stává, že počítač zamrzne s
Seeking to free xxxMB of memory.
Flashovat by melo jit i bez disketovky, ikdyz je to prace navic.