V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Posledni dobou casto ctu, jak je na tom Cesko dobre v zavadeni IPv6. Pry jsme treti v Evrope.
(A to pravdepodobne ma 90% uzivatelu nejaky tunel.)Dale v souvislosti letosnim s IPv6 dnem spustily velke firmy jako seznam, facebook, google a mnohe dalsi IPv6 verzi svych stranek.
Na druhou stranu jsem se docetl, ze v Cine maji v nekterych oblastech pouze IPv6. Tedy zadny dual stack a ani podobne reseni. Je to vubec mozne, nebo je to nesmysl? Kam se lidi dostanou, kdyz maji pouze IPv6?
Tiskni
Sdílej:
Kam se lidi dostanou, kdyz maji pouze IPv6? Tam kam můžou a asi i chtějí.V sítích s NAT64/DNS64 se dostanou kamkoliv.
A k čemu to IPv6 vlastně potřebujete?Já k tomu, že potřebuju adresy a na IPv4 se už jaksi nedostává. Doma bych jich uživil 16 (to by se ještě s providerem domluvit dalo), a třeba brmlabu by se jich hodilo 256 (to už je v cenové kategorii, kterou si může dovolit občanské sdružení provozované dobrovolníky, dost těžko proveditelné). Ve světě IPv6 jsem dostal automaticky /64 a stačilo otevřít pusu a dostal jsem /48.
Mě je úplně buřt, na jakém protokolu jede síťová vrstva.Mně celkem taky, ale když ten protokol omezuje počet počítačů v síti na 4 miliardy (v praxi spíš na 3 a méně) a já chci síťovat se zbytkem světa, kde je několik miliard počítačů, tak takový protokol se prostě nehodí.
Přímé adresování dvou počítačů nepožaduji a pokud to bude podmínkou, tak připojím mezi domácí síť a internet NAT.Co je to „přímé adresování dvou počítačů“?
Já se, naštěstí, ještě rozšíření IPv6 nedožiji.Copak? Hvezdy zvestovaly spatne spravy?
Přímé adresování dvou počítačů nepožaduji a pokud to bude podmínkou, tak připojím mezi domácí síť a internet NAT.Což vám bude jaksi platné jak automat na kondomy ve Vatikánu, protože za pár let za tím NATem budete ať si ho doma nakonfigurujete nebo ne a těžko tam budete dohadovat nějaký dnat :)
Potřebují to vzhledem k tomu, že jim v Asii došly adresy IPv4. A ony dojdou i v Evropě.
Nemáte někdo zkušenost s CGNATem? Mam dojem, že se občas v jeho rozsahu někam nedostanu. Případně zřejmě z "venku" se nedostanu k sobě do LANky ...
Tj. cca před dvěma měsícema jsem dostal na dsl modemu IP adresu z rozsahu CGNATu, nejdřív mi dyndns tvrdilo, že mam svou původní, jinou, než jsem viděl na ppp v modemu. To jsem nastavil natvrdo a teď už podle všeho modem komunikuje s dyndns korektně. Tj. v logu modemu je něco jako "alias NAME to IP updated successfully".
Mne na tom právě mate to, že většinou se dovnitř do prostoru NATu dostanu ... a někdy ne.