Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
ale nevim uz presne duvodNasel si to na Wikipedii a nebylo to tam?
V stručnosti sa na to vzťahuje rozhovor v anime Ghost in the shell. Že informácia ktorá je na fyzickom nosiči, tz kniha, je ťažko zmeniteľná. Pritom informácia vo virtuálnom svete môže byť jednoducho zmenená, bez známok manipulácie.
Presne to je take duvod, proc jsem trochu skepticky k ruznym dyslektikum a dysgrafikum.Ehm. Já jsem dysgrafik a se čtením ani s psaním to nemá nic společného. Sám dobře víš, že čtu docela dost a tohle se prostě opakováním ani tréningem (toho bylo za těch 16 let školy několik stohů popsaných sešitů) zlepšit nedá. Na VŠ jsem to začal trochu pozorovat a byl jsem kolikrát udiven, jak píšu normálně slovo, žádný stres, nic a nejednou chyba. Tím nemyslím gramatická chyba, ale prostě chyba v přenosu z mozku na papír, vyleze z toho nějaký paznak, aniž bych chtěl.
S tým nečítanim knih je to blbe ale čo asi uprednostní mlady človek. Už vytvorenú predstavu alebo lahšie preberie predstavu scenáristu ? Čo sa týka komolenia slov, čo k tomu dodať veď dnešna doba sa skôr sústredy na jednoduchosť. Absencia snahy riešiť problém.
Problem dnesnej generacie je aj ten, ze mladi ludia vobec necitaju knihy. ...Já bych to trochu přeformuloval: Problém dnešní generace je, že lidé nečtou knihy, když jsou ještě mladí. Nevím, jestli na toto téma byl udělán nějaký výzkum, ale podle mně je nutné načíst určité množství knih ještě v době, kdy mozek roste a formuje se, protože když se toto "okno" promešká, nebude pro postiženého schopnost získat informace čtením něčím automatickým, ale namáhavým aktem vůle. Je to podobné, jako když se člověk učí cizí jazyk - kdyby se ho začal učit jako malé dítě, neměl by s ním nejspíš žádný problém, ale jako dospělý bude muset vynaložit spoustu času a námahy. A pokud nechce a není k tomu nucen okolnostmi, tak se to nejspíš nikdy pořádně nenaučí (dokonalý příklad jsou asimilovaní imigranti, kde děti často dělají "tlumočníky" svým rodičům a obzvlášť prarodičům). No a protože pro dnešní děti není nutné, aby pro nějakou informaci museli přečíst spousty textu, tak to prostě nedělají. Mimo toho, mají v dispozici spoustu alternaticvních zdrojů informací (videa, podcasty, zmiňované infografiky a bůhvíco ještě), které jsou pro ně už "předkousané" a "lehce stravitelné". I to čtení jen tak pro zábavu je prý dnes na ústupu (stejný důvod: spousta jiné zábavy na dosah ruky), takže zatímco dříve literární kritici hořekovali, že děti čtou brak, dnes hořekují, že děti už nečtou vůbec a někteří dodávají "Ať čtou třeba i brak, hlavně ať čtou!". Čas od času jsem požádán, abych pro někoho přelouskal nějaký delší či komplikovaný text a udělal mu z něj zjednodušený výtah (většinou jsou to technické texty, ale pár jich bylo i z jiných oborů). Ne že bych v tom byl nějak extra dobrý (i když někteří si to myslí, včetně zdejších diskutujícíh), spíš mi připadá, že ti žadatelé jsou v tom extra špatní. A zatímco dřív to bylo převážně z toho důvodu, že text byl prostě pro ně nesrozumitelný (v některých případech jsem i já měl pocit, že autor občas ani pořádné neví, co vlastně chce říct), dnes to často je jen z toho důvodu, že text je moc dlouhý. Je pravda, že je to příliš málo na vyvozování nějakého trendu (navíc v posledni době toho bylo minimum), ale podobné úvahy jsem četl i jinde. Možná je to jako s počítáním z hlavy - dokud nebyly kalkulačky (resp. měl jí po kapsách jen málokdo), lidé uměli běžně alespoň trochu počítat z hlavy, zatímco dnes vytahují mobil a pouštějí kalkulačku i kvůli sečtení dvou dvoumístných čísel. Pokud to bude nadále pokračovat podobným tempem, tak nakonec v populaci zbyde jen malá část, která bude schopná získávat infomace čtením "netriviálních" zdrojů ("mentanti"?
Je všeobecně známo, že udílení Nobelovy ceny je především politická záležitost.
Co třeba apolitická ocenění?
To nebyl věcný příspěvek.V cem nebyl vecny? Zadny utok. Jen me nazory a argumenty. Nic vice, nic mene.
co jsem plus minus adminTo mne trosku desi v kontextu s tim, ze na vecny prispevek reagujes vulgarnostmi.
podle tebe co smazal v diskuziTo jsem snad nekde psal???
Jen menazory a argumentystale dokola opakovane ideologicke blaboly.
FTFY
To jsem snad nekde psal???
Proč tě to teda děsí?
Neprijde mi to jak ideologicky blabol.
To je tím, že málo čteš. ~,^
Kdyby to nebylo rozeseto leckde, stále opakováno a naopak mělo hlavu a patu.
Placene skolstvi je zajimava myslenka.
Ano, zvláště pro finanční instituce. V USA a Anglii by mohli vyprávět.
Penize co jdou ted do skolstvi by stat mohl davat primo mladym lidem a ti by s nimi mohli nalozit jak chteji.A jak by sis to jako představoval, mistře, to rozdávání peněz mladým lidem? To bych chtěl vidět, jak ti mladí lidé budou s těmi prostředky nakládat. Ty jsi ještě větší penis než Odin, omlouvám se za ten výraz, ale jinak to nejde vyjádřit. Čtení o barvě šatů na redditu ti evidentně neprospívá.
Nevim jak s nema budou nakladat, nekdo si zaplati skolu, nekdo to utrati za cestovani, atd.Takže se vlastně nic neušetří. Mladí lidé (kdo by jako měl do toho okruhu spadat podle tebe, všichni mladí lidé schopní studia nebo jak?) si koupí auto za státní peníze. Jsi geniální, LOLku. Jdi si radši nacvičovat řízení dronů, ťulpasi.
LOL. Nevim jak s nema budou nakladat, nekdo si zaplati skolu, nekdo to utrati za cestovani, atd.Vetsina je nesmyslne rozhazi za ryze konzumni produkty (herni pocitac, hospody, koncerty, festivaly, ...).
Konecny cil skoly je v podstate to, aby se mel clovek dobre. (Zjednodusene: vzdelani -> penize -> zabava.)To je bohuzel naivni domnenka. Skolstvi je ve skutecnosti primarne o vychove. Nejvice na ZS (~80 %), mene na SS (~40 %), jeste mene na VS (~10 %). Vychovneho prvku je proste mozna az postgradualni (doktorske) studium, ale tam uz je jedinec zpracovany vetsinou docela dost. Na nekterych VS (vcetne nasi) je treba povinny telocvik, coz neni nic jineho nez vychovny prostredek. Z velke casti se tedy jedna o snahu statu vychovat si lidi dle nejakych meritek. Na skolstvi se bohuzel nelze divat jako na misto, kde dostanes pouze vzdelani -- pokud by to tak bylo, skolstvi by muselo vypadat uplne jinak.
Byl to jenom napad, treba jsou lidi blbi a budou systematicky delat spatna rozhodnuti, v tom pripade by to nebyl dobry system.Budou systematicky delat spatna rozhodnuti. Tam, kde rozhodnuti jedince neovlivnuje jine lidi, ale nelze posuzovat kvalitu systemu na zaklade teto metriky.
Proc by mel stat ruzne financne podporovat napr. studenty humanitnich oboru, neni to nespravedlive vuci lidem, kteri jdou hned po maturite do prace?Nespravedlnosti tohoto typu, kdy produkty pile jednoho jedince jsou kradeny a prerozdelovany mezi mene snazive, jsou pro socialismus typicke. Pokud mam svoje politicke nazory zestrucnit do jedne vety, tak stat ma chranit slabe na urovni tragickych lidskych osudu a tezce ovlivnitelnych nestesti, kde by bylo nehumanni jejich potize ignorovat, nikoliv na urovni neschopnosti, nekompetence ci dlouhodobe ignorance novych trendu, ktera pozdeji vede v nezamestnanost, resp. nezamestnatelnost. Nepovazuji to za idealni reseni, ale za jedine dlouhodobe funkcni. Idealni by byl svet, kde bychom se vsichni meli radi, nikdo by nikomu neublizoval a vsichni by se meli dobre, ale to je -- bohuzel -- naprosta utopie.
Nespravedlnosti tohoto typu, kdy produkty pile jednoho jedince jsou kradeny a prerozdelovany mezi mene snazive, jsou pro socialismus typicke.to je typicke pro jakykoliv system. Trochu nejasne jsou pojmy: pilny, snazivy
Je to velice nachylny a neefektivni procesMuzete toto tvrzeni nejak podlozit? Napr. verohodne vedecke studie, sociologicke zakonitosti apod. Jestlize to ale nedokazete, tak pak musim opakovat (i kdyz se to nebude rade lidi libit) to Kolibacovo
nasratTakovou invektivu povazuji v dane situaci za jediny rozumny pristup. S nekym, kdo nema argumenty neni mozne donekonecna diskutovat, nekdy je treba rici dost. Zrovna tak manipulativni je to Vase obvykle: 'jestli se vam to nelibi, tak na to nereagujte'. Smyslem diskuze je diskutovat a ne se ji zdrzet.
Vážně?
Jeden sa vyberie povie sa, že školy, čo v nasledujúcich dvoch rokoch budú pod nejakou hranicou sa zrušia a ostatné budú dostávať peniaze podľa postavenia v rebríčku.
Jasně definovaná dlouhodobá strategieSkús ju prosím ťa aspoň zhruba načrtnúť. Ostatné je v pohode, ale toto je príliš abstraktné.
Ja mením model financovania z "počet hláv" na "postavenie v rebríčku".Hloupost. Jednim z nejvetsich neduhu dnesni doby je predstava, ze pokud nejake instituci date mene penez (pochopitelne - ty na vrcholu zebricku dostanou vic, takze ty dole mene), jeji stav se zlepsi. Tezko rict, z ceho to vychazi - patrne z nejake pitome analogie s darwinismem. Ve skutecnosti je potreba instituce, ktere selhavaji (cemuz zhruba, ale ne celkem, odpovida, ze jsou nizko v zebricku), zreformovat (vymenit vedeni) a docasne jim penize pridat.
OK, tak zrušenie je zlý nápad, tak sa tam dá audit. Šlo mi skôr o to, aby tam bol nejaký mechanizmus, ktorý by nútil tie školy udržiavať si nejakú kvalitu. A ja netvrdím, že ten rebríček je vôbec správne, len mňa nenapadol iný spôsob ako merať tú kvalitu.
Zbaviť sa zopovednosti a zdrhnúť je ľudské ;). Málokto je natoľko človek, aby čelil svojej zodpovednosti a priznal chybu. Blbé je, že to ostatní neocenia, ešte ho označia za blbca, lebo ostal. V podstate si nemyslím, že kapitalizmus má na toto vplyv. Je to skôr o ľudskej morálke.
Šlo mi skôr o to, aby tam bol nejaký mechanizmus, ktorý by nútil tie školy udržiavať si nejakú kvalitu.
Myslíš třeba zákon o VŠ a právě činnost… akreditační komise?
Ano, jsou v tom díry. Třeba nedávno AK cosi řešila a dostalo se jí prý odpovědi, že v zákoně přece není napsáno, že „závěrečné práce mají být kvalitní“. Ale to je otázka toho, co jsem psal nahoře, tj. např. dobře napsaného zákona a nějaké koncepce.
A ja netvrdím, že ten rebríček je vôbec správne, len mňa nenapadol iný spôsob ako merať tú kvalitu.Ale o mereni kvality prece nejde. To, ze je nejaka skola spatna, nepotrebujes merit, staci se zeptat lidi (a mimochodem to je nejsnazsi zpusob, jak zmerit kvalitu). Spor mame o to, co s tim delat. Ja tvrdim, ze pokud selhavajici instituci seberes penize, tak ji spis potopis nez zachranis. Mozna je nechces explicitne rusit, ale k tomu to povede.
V podstate si nemyslím, že kapitalizmus má na toto vplyv.Ma, protoze se to explicitne ve filozofii kapitalismu (a socialniho darwinismu) podporuje. Priklad: Kdyz se ti jako zakaznikovi nelibi nejaky podnik, reknou ti, bez jinam! Tak jdes jinam, nesnazis se jako zakaznik ten podnik zachranit. A kdyz to nikde neni dobre, tak vsichni jen pokrci rameny a rekne se "trh to tak chtel". Je to naprosty fatalismus (a nejen spotrebitelu, ale i treba zamestnancu). Mozna to neni v lidske povaze (ja si to nemyslim - naopak, lide ostatnim pomahaji celkem radi, a chteji zit ve fungujicim prostredi, to jen par idiotu to kazi), ale proc by to mel system podporovat? Podle mne by mela byt jista vyvazenost - lide by meli mit vetsi sanci ovlivnit svoje prostredi (napr. prostrednictvim mistni samospravy a demokracie obecne), protoze jinak to povede prave k takove rezignaci a upadku. Jinak k tomu finskemu systemu - nevim jak u VS, ale co jsem cetl, u nizsich skol se snazili predevsim o zajisteni rovnosti pristupu ke vzdelani, a k jejich prekvapeni se zvysila i uroven skolstvi. Tvoje financovani podle zebricku je pravy opak takove strategie.
Ma, protoze se to explicitne ve filozofii kapitalismu (a socialniho darwinismu) podporuje. Priklad: Kdyz se ti jako zakaznikovi nelibi nejaky podnik, reknou ti, bez jinam! Tak jdes jinam, nesnazis se jako zakaznik ten podnik zachranit. A kdyz to nikde neni dobre, tak vsichni jen pokrci rameny a rekne se "trh to tak chtel". Je to naprosty fatalismus (a nejen spotrebitelu, ale i treba zamestnancu).Dost casto se prodelecny podnik zachrani tak, ze ho nekdo koupi. Ale pokud napriklad skolu pred bankrotem nikdo koupit nechce, mozna je zbourani to nejlepsi reseni.
Tenhle priklad totiz ukazuje, ze lide nerozlisuji mezi uzitkovou hodnotou a smennou hodnotou (jak predpokladaji ekonomove)Tomu uplne nerozumim, co presne predpokladaji ekonomove.
Tomu uplne nerozumim, co presne predpokladaji ekonomove.Predpokladaji (tedy, abych jim zas tak nekrivdil - oni to jen pisou do ucebnic, mozna si az tak uplne nemysli), ze lide maji preference, a na jejich zaklade a vzacnosti statku se (pomoci trhu) vypocita trzni cena. Muj priklad ukazuje, ze to tak neni, ze preference (nebo uzitek) zavisi na te cene.
Aha. A ocekavanou zmenu uzitku v jakem casovem intervalu uvazujes?Do smrti.
Z toho co rikas mi "uzitek" pripada jako "zivotni sila". Nic to nevysvetluje, jenom se to tam pridalo, protoze to vypada hezky. A tak "lide maximalizuji svuj uzitek" a "rostliny rostou diky zivotni sile".To urcite nesouhlasim, uzitek je v podstate meritko toho, jak prijemny je muj stav mysli. S tim mam primou zkusenost. Co maji stavy mysli - pocit zimy, hlad, uzkost - spolecne? Nizky uzitek, tzn. jsou neprijemne. Lide vetsinou jednaji tak, ze se chteji dostat do prijemnych stavu mysli: zajdou si na dobry film, koupi si neco dobreho k jidlu, koupi si prostorny dum.
Takto môj problém je, že potrebujem, aby Univerzity produkovali vzdelaných ľudí, nie ľudí so vzdelaním. Bohužiaľ mám nemálo skúseností z pohovorov, kde uchádzač na post HW inžiniera nevedel upraviť zlomok (R=U/I na U=R*I) a vedel by som pokračovať. Väčšinu tých vecí by som prehryzol, ale že ti do očí klamú o svojich skúsenostiach?! Práve preto mám pocit, že tento systém nefunguje, že financovanie od počtu kusov je zlé, a že produkuje ľudí so vzdelaním. Nemám Problém s tým, že sa školy budú reštruktualizovať, že sa budú viac podporovať (všetky stupne od základných po vysoké), len hľdám kľúč ako na to.
Ako povieš, vnímam, že sa to deje, ale neviem či to je tým kapitalizmom alebo nevyrastením zo socializmu.
Väčšina to chce, ale nesúhlasím, že nemajú šancu ovplyniť svoje prostredie. Ľudia majú voľný prístup na zasadanie samosprávy. Ľudia majú volebné právo, ale nechcú. Na SVK je účasť na voľbách okolo 50% (posledné parlamentné 58% do samospráv 49%) jednoducho polovica ľudí na to kašle. Podnet na mesto môže podať, ktorýkoľvek občan. Mesto na to kašle, ľudia tiež.
Ja som za rovnosť prístupu ku vzdelaniu. Písal som to v jednom so svojích prvých príspevkov. Ja si len nemyslím, že všetky školy majú rovnosť poskytovať vzdelanie, lebo niektoré sa snažia, iné nie. Obaja sa zhodneme, že je to chyba vedenia, ale súčasný systém to nerieši.
Väčšina to chce, ale nesúhlasím, že nemajú šancu ovplyniť svoje prostredie.Kapitalismus jim k tomu takove prostredky moc nedava (pokud nemaji pristup ke kapitalu, coz je zhruba stejne spolecensky obtizne ziskat jako vstoupit do strany). Demokracie ano, ale to zcela odlisny zpusob organizace. Muze to byt zpusobene absenci demokracie za komunismu, kazdopadne kapitalismus v tom nijak nepomaha.
Na SVK je účasť na voľbách okolo 50% (posledné parlamentné 58% do samospráv 49%) jednoducho polovica ľudí na to kašle.A prečo na to asi kašle. Ľudia sa už presvedčili, že voľba "menšieho zla" nikam nevedie a že tie nové "hnutia", vzniknuté rok pred voľbami, sú len výťah k vysoko nadštandardným poslaneckým príjmom a iným lukratívnym príležitostiam, ako si ušetriť na luxusný byt v Bratislave ( podľa vzoru pána Sobotku, napr., ktorý si z pár rokov ušetril 7,5 mil, Kč so ženou ma MD len z poslaneckých náhrad:)). V stranách samotných ten problém začína; sú to len účelové zoslupenia hŕstky jedincov, ktorí sa striedajú vo funkciách a na zvoliteľných miestach na kandidátkach a ak aj volič niektorého prekrúžkuje, nemá ni tušenia, koho to vlastne posunul na zvoliteľné miesto, je to len náhodný typ a trucpodnik voči nejakému nesympatickému straníckemu pohlavárovi, mačka vo vreci, ako bola voľba Kisku. A v meste je to to isté, bez finančného zázemia sa sotva môže niekto "nezávislý"púšťať do politiky. Možno v malých obciach, a tam sa zas medzi sebou bijú príbuzenské klany a miestne "záujmové" skupinky. Naštvaný volič má sklon voliť populistov, ako je Kotleba :), ten potom vyberá dodatočne výpalné od tých, čo ho volili, a ktorým za odmenu zabezpečil miesta v aparáte svojho úradu:). Ale na Slovensku vidím predsa len sem-tam nádej
(a) za problemy skolstvi mohou spatni uciteleZa problémy školství nikoliv, ale za problémy konkrétních ročníků / tříd ano. Zažil jsem různé učitele, protože jsem vystřídal 5 základek (dost jsme se stěhovali), když nepočítám ty v různých institucích jako lázně. Někde byli učitelé, kteří si uměli okamžitě sjednat respekt a jinde byli učitelé, kteří si nechali srát na hlavu. Několikrát se nám například vyměnil třídní a dokázal vytáhnout nejhorší třídu mezi ty nejlepší. Není v tom žádná magie, jen osobní schopnosti, respekt a autorita.
(b) neni mozne nekoho, kdo je spatny, prevychovat na to, aby byl dobry.Nechci nikoho převychovávat, špatné učitele bych prostě vyrazil, z celého školního systému. Můžou jít dělat něco jiného, protože v učení prostě dobří nejsou, ba naopak - páchají špatně odstranitelné škody.
Chápem, kam mieriš. Musím povedať, že neviem ako to je rozprestrené.
Inak väčšina detí zastupiteľov sú môj ročník +/-, takže dúfam, že chodia do práce ;).
Nechci nikoho převychovávat, špatné učitele bych prostě vyrazil, z celého školního systému.Zase, presne to co rikam - prehod ten problem na nekoho jineho! Proc se snazit nekoho vychovavat, kdyz ho muzeme proste vymenit za nekoho lepsiho? To je napad!
I kdyby duvodem byl pouze design, tak to chapu.Design a system jsou pro mne klicove. U telefonu je mi to jedno. Prohlizec si pustim i na androidu, zavolam si i z androidu, smsku napisu i z androidu. Pokud jde ale o tablet, tak androidi placky jsou podle mne nepouzitelne. Ipad proste zvitezil.
Povazuji ale za hloupe argumentovat pracovnim nastrojem, kdyz se racionalne zjevne jedna o neco, co nepotrebuji.Kdyz pro svou praci clovek potrebuje telefon, tak to neni pracovni nastroj? Jiste, volat se da stejne z androidu za pet tisic jako z iphone za 20, ale to je imho nepodstatne. Proste je to pracovni nastroj a clovek si proste koupi ten, ktery mu vyhovuje a se kterym se citi dobre.
Slo by najit mnohem levnejsi (a presto kvalitni) telefon, ktery by jim na dany ucel postacil stejne dobreAle proc by mel kupovat levnejsi, kdyz chce iphone? Treba by i stacil levnejsi telefon, ale proc se omezovat?
Mel jsem na mysli celkove vymetani ruznych prednasek a konferenciJa take vymetam spoustu konferenci a to je ke sve praci vubec nepotrebuji. Obcas si neco poznamena, ale znamenaji pro mne spise prilezitost potkat stare pratele z oboru, se kterymi bych se jinak nesesel. Jsem hipster?
Ale proc by mel kupovat levnejsi, kdyz chce iphone? Treba by i stacil levnejsi telefon, ale proc se omezovat?Protoze potom argumentace pracovnim nastrojem ztraci vyznam. Rikam znova -- kazdy si muze koupit co chce, at uz je duvod jakykoliv. Povazuji ale za hloupe to takto obhajovat. Take chodim do prace a obcas asi budu potrebovat odpovedet na nejaky pracovni email ci zatelefonovat si. Mam nejaky low-end telefon s Androidem a k tomuto ucelu to bohate staci. Kdybych si ted koupil novy iPhone a vysvetloval to se slovy, ze se jedna o pracovni nastroj, dava to smysl? Myslim, ze ne, protoze praci bych mohl stejne dobre odvest i na svem starem telefonu. Smysl by tedy davalo rict, ze jsem si koupil iPhone, protoze jsem ho chtel. V praci mi to moc nepomuze.
Ja take vymetam spoustu konferenci a to je ke sve praci vubec nepotrebuji. Obcas si neco poznamena, ale znamenaji pro mne spise prilezitost potkat stare pratele z oboru, se kterymi bych se jinak nesesel. Jsem hipster?Nevim, neznam vas. Ten muj blogpost bych bral spis jako celek, nez ho takto rozebirat po vetach. Ztraci se kontext. Snazil jsem se poukazat na to, ze existuje dost velka masa lidi, ktery ze vzdelavani udelali spise pozu a ve skutecnosti je to treba cele k nicemu. Pouze to vypada dobre navenek. Rika se tomu hard a soft skills. Skutecne vzdelani jsou spis ty hard skills. Dulezite je samozrejme oboji, ale ty soft skills jsou proste spis doplnek. Tak asi tak jsem to myslel. Kdyz nekdo dela 20 let profesionalne programatora a jezdi po konferencich kvuli kontaktum a udrzeni kroku s dobou, tak to dava smysl. Nenazval bych to ale uplne vzdelavani, jako spis urcita socializace. Oproti tomu kdyz nekdo celkem nic moc neumi, ale jenom vymeta jednu konferenci za druhou, tak porad nic moc neumi.
Na druhou stranu -- kdyz ve skole odevzdate zjevny paskvil, ktery obsahuje naproste nesmysly a nema sanci projit, tak je to vlastne totez jako ten ukol nesplnit.To není pravda. Pamatuju si, že hodně učitelů vyžadovalo především „splnění“ úkolů. Jedna učitelka, co si nebyla schopná včas splnit svoje povinnosti a klasifikovala třídu na základě narychlo napsaných písemek krátce přes klasifikací, kdy jsem zrovna byl jednou za celé čtyři roky více než týden nemocný, mi vyhrožovala, že nebudu klasifikován, zatímco lidé, kteří na ty písemky byli a napsali je špatně, tenhle problém neměli. Ve škole je často důležití se zúčastnit, nikoli vyhrát, a u těchto aktivit to zúčastnění spočívá v tom dodat třeba i jakýkoli paskvil. Ono to může a nemusí projít, ale neodevzdat je prakticky vždycky větší problém. Naprostá většina času na střední škole (zvlášť na gymplu) je pro naprostou většinu žáků jenom o přečkání. Člověk tráví ve škole neúměrně mnoho času v poměru k tomu, co by ho teoreticky zajímalo, a i to má neúměrně horší kvalitu proti tomu, co by potřeboval. Mimochodem jsem měl na angličtinu zpracovat jedno z maturitních témat a věnoval jsem mu přesně deset minut přestávky před angličtinou, za kterou se mi podařilo zajistit si přístup k počítači a tiskárně, vyhledat existující text a necelou polovinu z něj i přečíst. Větší část skupiny (půlky třídy) to věděla. Učitel to nepoznal. Když dal doplňující otázku, tak jsem řekl, že se k tomu ještě dostanu, a doufal jsem, že to tam buď bude nebo na to stihne zapomenout. A takových podobných příhod bylo víc. Střední škola mě jako taková ze všeho nejvíc naučila improvizaci. To ostatní jsem se musel naučit jinak.
vsichni vedeli, ze pokud odevzdaji naprosty nesmysl, tak jim to neprojdeO tom asi nemá cenu vést spory.
Statni cast maturity z ceskeho jazyka, kterou jsem absolvoval minule jaro, byla zamerena predevsim prave na provereni schopnosti porozumet jednoduchemu psanemu projevu.Zajimave. Ze by to pripravoval nekdo s aspon trochou zdravyho rozumu? Kdyz ja jsem kdysi davno delal maturitu z cj tak tam slo hlavne o to se nadrtit seznamy autoru a co napsali. Nejaky porozumneni necemu by bylo jenom na obtiz...
Termín na prečítanie knižky nie je šťastná vec, ale ten učiteľ nemá (neviem ako v ČR) moc to nejako posúvať. Má to nariadené zhora (ministerstva) v osnovách.
Knižky sú len také intenzívne ako ty sám chceš. Tá predstavivosť sa dá vedome ovplyvňovať, ale na druhej stane vojna je stašná vec. Máloktorý súdny človek ju vidí kvetinkovo. Bohužiaľ chyba je to, že dobré knihy sa mladým ľuďom vnucujú aj, keď na ne ešte nie sú pripravený.
To je tak, zbrane sú vrcholom techniky každej doby. Stále sú však prostriedkom presadzovania moci a agresie. Mnoho ľudí to tak, ale nechce vnímať.
My sme mali zoznam kníh, ktoré sme mali v daný školský rok prečítať a viesť to v denníku. Ale už som zo školy nejaký ten piatok, takže si to nemusím pamätať presne ;).
Tu som sa asi nedobre vyjadril. Šlo mi skôr o to, že je na tebe aký obraz si vyskladáš vo svojej predstavivosti, keď danú knihu čítaš. Nie ako sa dostaneš k informácii o čom tá kniha je.
Kniha je umelecke dilo. ... Naopak jsem presvedceny o tom, ze ucinek je vetsinou presne opacny.
Na SŠ sa na literatúru ide akoby z opačnej strany. Ono sa to inak ani nedá, lebo väčšina tých mladých ľudí sa ešte nevie s tými dielami stotožniť. To príde až vekom, ak vôbec.
Ja sa opýtam len, tak na okraj. Skúsil si so svojim učiteľom literatúry viesť na túto tému rozhovor? Niečo ako konzultácie mimo vyučovací čas. Len sa tak ľudsky pozorprávať o knihe a jeho názore na ňu.
Povinné čítanie je peklo.Tak hlavně povinné čtení byl nesmysl. Na to aby člověk věděl, co chtějí učitelé o knížce slyšet, bylo lepší si přečíst něco o té knize než knihu samotnou. Celý ten systém je takový zvláštní, jednou se mě učitelka ptala, jakým jazykem autor něco napsal, a já jsem si neodpustil říct, že úryvek, co jsme četli, byl český překlad něčeho, co jsem sice v životě neviděl, ale určitě to nebylo česky :). K maturitě jsem se všechno našprtal jak telefonní seznam a doufal jsem, že mi toho moc nevypadne.
Nejsi normální a s tím se smiř.Jsem s tim zcela smiren. Je to pro me zdroj velke radosti.
Počkej až se setkáš, tak jako já, s tím, že někdo na zcela bludných informacích postavil svou diplomovou práci, kterou navíc ještě úspěšně obhájil.IQ test hodlat nedelam, nemam nyni na to cas.
IQ test hodlat nedelam, nemam nyni na to cas.
Proč asi?
Personality type INTJ
Kill it! Kill it with fire!
Nejsi normální a s tím se smiř.Jeste ho v tom podporuj! Samozrejme, ze je uplne normalni, a to je to, s cim by se mel smirit (a to je mnohem tezsi - rikat si jsem nenormalni "elita" je ve skutecnosti utek od reality). Realita je, ze spousta uspesnych lidi necte, a spousta neuspesnych cte. Ja vidim v tom, co napsal, zarodek elitarstvi, a dela se mi z toho spatne (ale chapu to, autorovi je zhruba 20). Pokud clovek dostane nejakou svetovou cenu, pak si muze rict, "jsem lepsi nez ostatni". Jenze v tu chvili take uvidi, jak moc uzce se specializoval. Pokud cloveka bavi neco, co nebavi 99% ostatnich lidi, jeste to neznamena, ze je nejak lepsi. A vice versa.
O zarodku elitarstvi bych tolik nemluvil.Tak to jsem rad.
Ja vidim v tom, co napsal, zarodek elitarstvi, a dela se mi z toho spatneProc by to melo byt spatne? Uvedomit si to, v cem je clovek lepsi nez ostatni, je preci pozitivni.
Infografika je zpusob, jak predat nekompletni a zmrsene informace lidem, kteri rozsahlejsi informace zpracovat neumi nebo nechteji.A kde se předávají kompletní nebo nezmršené informace? Uvažte například středoškolskou nebo vysokoškolskou matematiku, kolik detailů se tam vypustí.
Na matematika (ale aj fyzike) je dobre to, ze funguje aj ked sa detaily vypustia. Ako sa postupne tieto vedy vyvijali (a vyvijaju), tak sa znalosti rozsiruju, ale zachovava sa kompatibilita.To právě ne. Příkladem jsou třeba množiny. To, jak se s nimi pracuje na ZŠ, SŠ a některých VŠ nemusí být úplně korektní (hint: množina všech množin, které nejsou prvkem sama sebe).
Na matematika (ale aj fyzike) je dobre to, ze funguje aj ked sa detaily vypustia.Tak to bohužel ne. Pamatuju si spoustu takových detailů i v matematice, jejichž vypuštěním vznikaly totální nesmysly. Nejčastěji se vypouštěly definiční obory nebo obory platnosti nějakých tvrzení. Třeba že „cokoli“ na nultou je jedna aplikované pro nulu. Zajímavější efekty má definiční obor u odmocnin. Nebo jsem se dohadoval s učitelem, když o nedefinovaném výrazu tvrdil, že je nepravdivý, a nechtěl si to nechat vymluvit. A na vejšce jsme se učili hromadu teorie včetně jejích důkazů, abychom postupovali v nějakém exaktním logickém rámci a pak se taky kolikrát kašlalo na definiční obory nebo se pracovalo s nekonečnem jako číslem, aniž by se definovalo „jak“. Fyzika je kapitola sama pro sebe. Prakticky nikdo jí nerozumí ani ve středoškolském rozsahu. Někteří učitelé se nedokážou držet stejných tvrzení ani mezi svými vlastními hodinami. Nedej bože, aby se někdo na něco zeptal, a chtěl to vysvětlit nebo dokonce pochopit. Pro většinu žáků střední školy je fyzika jenom zvláštní forma mučení.
Třeba že „cokoli“ na nultou je jedna aplikované pro nulu.Záleží, jak se na to díváte. 0^0 = 1 dává docela dobrý smysl, když mocnění nezáporným celým číslem chápete jako iterované násobení. Nebo, když přirozená čísla definujete v teorii množin.
ale katolíci se furt ohánějí svými desateryDesatero katolíkům vůbec nepatří, ty zákony existovaly před nimi a kdyby došlo na věc, existovaly by i po nich, a většina z nich není ani trochu náboženská.
Plně respektuji, že ty na to máš jiný názor, a řešil bys to třeba jinak, i když za sebe píšeš v plurálu, abys tomu asi dodal větší váhu.Tak minimálně může mluvit i za mně, to už jsou dva, a to už plurál je. :)
Je to boj s větrnými mlýny, souhlasím.Není to boj. Je to zcela retardované zasírání diskuze špínou. Zasloužíte si facku, oba dva.
Pouze jsem poznamenal, ze se mi nelibi, jak tu par lidi behem chvile tu diskuzi totalne zasralo. Je tady skoro ctvrt tisice komentaru a vetsina je vcelku plodnych a k tematu. Potom do diskuze prispeje Jan Jilek osobnim utokem, ale stale alespon slusne formulovanym. Prijde odpoved s oslovenim "dedku", cimz se to zacne strhavat dost spatnym smerem, a jako hrebik do rakve prijde M_train, ktery si servitky nebere uz vubec. Vysledek je, ze vsichni diskutujici ztrati jakekoliv zabrany a pouze jeden druhemu nadavaji.obhajoba Jílka poněkud zaujaté hodnocení
Vy jste asi jeste nezaregistroval, ze kdyz tu nebyl Jilek 2 roky, tak se tu podobne prispevky neobjevovalyDobré je si uvědomit, že to nijak nelegitimizuje zasírání diskuzí, když se tu objeví.
Nevidel jsem v te dobe jediny prispevek od m-traina, ktery by byl zavadny a kterym by se do nekoho obouval. A jakmile sem Jilek znovu vlezl, tak hned zacly ty slinty, vozejci, pasaci prasat a jine urazky z davnych dob.Já nekritizuju m-traina jako člověka, ale jeho a Jílkovo činnost zde v této diskuzi. To že s m-trainem sdílíš hodnotový žebříček ještě neznamená, že je v pořádku, když spolu s jílkem v pěveckém duu bleje do diskuze tyhle invantilní hovna, kde si do nekonečna nadávají do dědků a vozejků.
Co mi ale absolutne sere, kdyz nekdo jako vy v tomto pripade si hraje na mravni policii, zveda karave prst a prohlasuje neco o ztrapnovani. Vemte prosim na vedomi, ze pro me nejsou reakce m-traina trapne.To se asi budeš muset absolutně posrat, protože já si za svým stojím.
mohol by si si, dedo, ísť liečiť svoje komplexy inde?Mel jsem na mysli tento komentar, zejmena osloveni dedo.
Zaujímalo by ma, aké brutálne knihy Ťa to v škole nútili čítať:).Vysvetleni by bylo rozsahlejsi a ja uz nechci v takto zaprasene diskuzi zadne hlubsi komentare postovat.
Mel jsem na mysli tento komentar, zejmena osloveni dedo.to bolo len stručné a jednorazové odporúčanie adresované samozvanému útočníkovi, ktorý využil môj komentár na osobný výpad v nádeji, že dostne šancu pokračovať ešte nejaký príklad, ktorý by si zaslúžil to vypichnutie Z.Z.? :)
Vysvetleni by bylo rozsahlejsi a ja uz nechci v takto zaprasene diskuzi zadne hlubsi komentare postovat.Pokiaľ viem, oproti nám majú dnes žiaci oveľa voľnejší výber z tej "povinnej literatúry"... písanie čitateľských denníkov istú dobu povinné už ani nebolo, teraz to od nich (spoń u nás, ale netuším, či je to predpísané "zhora") naši slovenčinári znova vyžadujú... Ale zas toho od nich nechcú veľa, spravidla tie diela, ktoré budú v maturitných otázkach. Ich rozbor si žiaci aj tak iba mechanicky bez porozumenia poodpisujú z internetu. To čo som písala o reformách od zeleného stola je čiastočne skúsenosť na vlastnej koži, nás tiež už mnohé zastihli. K čítaniu sa nútiť nikoho v 15 rokoch nedá, najviac vychováva osobný príklad, keď dieťa vidí, že dospelí okolo neho čítajú, samo po knihe siahne. Ibaže je už aj málo dospelých, ktorí čítajú. Niekedy v 19. alebo začiatkom 20. storočia aj celkom obyčajní ľudi bývali dosť rozhľadení vďaka čítaniu, dnes sú priepastné rozdiely vo vzdelanosti a v takom tom všeobecnom rozhľade aj preto, že okrem ľudovej slovesnosti, piesne, zvykov, ktoré ľudí kultivovali, vymizla aj táto tradícia. A vkus utvára teraz pasívna konzumácia toho, čo ponúkajú komerčné masmédiá - tie spätne tomu vkusu nadbiehajú a ešte viac ho deformujú. Všetko to samozrejme súvisí so zmenou spôsobu života a hodnotovej orientácie - a s nedostatkom času v honbe za tými hodnotami. A tak sa už pomaly aká-taká čitateľská gramotnosť obmedzuje na hŕstku, ktorá potom hovorí úplne iným jazykom. Je čoraz uzatvorenejšou skupinou, existujúcou len sama pre seba... A tak podľa mňa informačná revolúcia, napriek možnostiam, ktoré by mohla ponúkať, ale ktoré ostávajú nevyužité väčšinou populácie, prispieva k prehlbovanu nerovností a k neporozumeniu medzi spoločenskými vrstvami, spomedzi ktorých sa úplne vytráca tá stredná, ktorá bývala aj celkom vzdelaná a kultivovaná...