Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Včera jsem zkoušel nainstalovat Ubuntu 6.06 LTS na dosti starý PC s Pentiem 1, přetaktovaný na 200 Mhz. Operační paměť je tam cca 75 MB a disk asi 3 GB. Příliš jsem neočekával ani úspěšné spuštění instalace, natož pak zkoušky "reálného provozu".
Prní věcí, bylo nutno si vytvořit bootovací disketu se Smart Boot Managerem, jelikož ten počítač nepodporuje bootování z CD. Po nabootováné z diskety a vložení instalačního "alternate" CD- tedy alternativního instalačního CD, jsem zvolil zavedení systému z CD, a pak se již rozběhl instalační program.
Instalátor nahlásil, že je málo paměti a proto instalační proces může pokračovat jen v angličtině. Po celou dobu instalace pak v levém horním rohu obrazovky byla napsaná hláška "Low memory mode". Instalace trvala velmi dlouho, možná tak 1.5 hodiny, ale byla úspěšně dokončená. Po restartu systém úspěšně naběhl, zavedl se apod. nicméně nenaskočila grafika. Tak jsem se přihlásil v textovém režimu, po nějaké době zjistil, že X windows jsou sice zavedeny, ale je nastaven grafický mód který grafika (S3 s 1 nebo 2MB paměti) nepodporuje- 24 bit. barevná hloubka při 1024x768. Stačilo to upravit a pak při dalším restartu už normálně naběhlo Xfce. Grafika pak zvládala rozlišení 1024x768 při 16b barevné hloubce. Co bylo překvapením, že i s takto málo RAM se to prostě dalo používat. Spuštění Firefoxu sice chvíli trvalo, ale pokud by už nic jiného nebylo spuštěný , dalo by se to používat v 1/2 záložkách i na prohlížení webu.
Jeví se mi to jako lepší řešení než Damn Small Linux apod. (problémy až nemožnost češtiny aspoň pro BFu apdo.) Odhaduji tak, že ještě s 64 MB RAM by se to "dalo". Jevilo se mi to tak ekvivalentní s Win98 s 16-24 MB paměti a IE5 (před x lety). Tehdy bylo 64 MB RAM už hodně moc paměti...
Doinstaloval jsem tam pár věcí- instalace samozřejmě v konzoli přes apt fungovala, i přes Synaptic (ale tam už to bylo opravdu velmi-velmi zdlouhavé) IceWm, DFM a navolil IceWm s DFM jako správce oken- to bylo si tak optimální řešení. IceWM je malý manager ve stylu Windows a DFM zabezpeční ikonky na ploše a správu souborů. Dokonce přidávání zástupců na plochu apod. je velmi snadné, ovšem fungovalo to i s tím Xfce Pokud se tedy konalo překvapení, bylo to že opravdu takovýto starý počítač s tak málo paměti - lze ještě úspěšně pro nenáročné účely používat s novou distribucí. Zkoušel jsem kdysi Redhat 6.2 na 16 MB RAM- i tam se dal spustit X Windows system.. Co se týká obsazenosti místa na disku, tak zbyla volná přibližně polovina kapacity. Jinak to, že se tam dá spustit a úspěšně používat i Firefox mluví samo za sebe...
Tiskni
Sdílej:
Bylo to strašně pomalé, na start čehokoliv se čekalo desítky sekund a přepnutí aplikace trvalo k deseti sekundám, nicméně účel to splnilo - dalo se to použít na web a kancelář, když jiný HW po ruce nebyl...no tak to mi přijde jako čirý masochismus ... přítulka nějakou dobu fungovala na P-MMX@200 MHz se 128 MB RAM na lehce vyladěném Gentoo s XFCE, a bylo to normálně použitelné - pravda, openoffice nestartovaly pět sekund jako na stroji co mám teď pod stolem
Na 128 MB RAM by to už jelo výrazně plynuleji.nemyslím si, že by ten rozdíl byl tak výrazný - tedy alespoň v případě toho systému, co popisuju, ten si při normálním browsení sežral asi 80 MB RAM, takže nějaká rezerva tam byla ...
links -g. :-]
(Kdysi se chlubil MS na co všechno nenainstaloval Windows XP, o použitelnosti instalovaného systému tam nebylo ani slovo....)