Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Včera jsem zkoušel nainstalovat Ubuntu 6.06 LTS na dosti starý PC s Pentiem 1, přetaktovaný na 200 Mhz. Operační paměť je tam cca 75 MB a disk asi 3 GB. Příliš jsem neočekával ani úspěšné spuštění instalace, natož pak zkoušky "reálného provozu".
Prní věcí, bylo nutno si vytvořit bootovací disketu se Smart Boot Managerem, jelikož ten počítač nepodporuje bootování z CD. Po nabootováné z diskety a vložení instalačního "alternate" CD- tedy alternativního instalačního CD, jsem zvolil zavedení systému z CD, a pak se již rozběhl instalační program.
Instalátor nahlásil, že je málo paměti a proto instalační proces může pokračovat jen v angličtině. Po celou dobu instalace pak v levém horním rohu obrazovky byla napsaná hláška "Low memory mode". Instalace trvala velmi dlouho, možná tak 1.5 hodiny, ale byla úspěšně dokončená. Po restartu systém úspěšně naběhl, zavedl se apod. nicméně nenaskočila grafika. Tak jsem se přihlásil v textovém režimu, po nějaké době zjistil, že X windows jsou sice zavedeny, ale je nastaven grafický mód který grafika (S3 s 1 nebo 2MB paměti) nepodporuje- 24 bit. barevná hloubka při 1024x768. Stačilo to upravit a pak při dalším restartu už normálně naběhlo Xfce. Grafika pak zvládala rozlišení 1024x768 při 16b barevné hloubce. Co bylo překvapením, že i s takto málo RAM se to prostě dalo používat. Spuštění Firefoxu sice chvíli trvalo, ale pokud by už nic jiného nebylo spuštěný , dalo by se to používat v 1/2 záložkách i na prohlížení webu.
Jeví se mi to jako lepší řešení než Damn Small Linux apod. (problémy až nemožnost češtiny aspoň pro BFu apdo.) Odhaduji tak, že ještě s 64 MB RAM by se to "dalo". Jevilo se mi to tak ekvivalentní s Win98 s 16-24 MB paměti a IE5 (před x lety). Tehdy bylo 64 MB RAM už hodně moc paměti...
Doinstaloval jsem tam pár věcí- instalace samozřejmě v konzoli přes apt fungovala, i přes Synaptic (ale tam už to bylo opravdu velmi-velmi zdlouhavé) IceWm, DFM a navolil IceWm s DFM jako správce oken- to bylo si tak optimální řešení. IceWM je malý manager ve stylu Windows a DFM zabezpeční ikonky na ploše a správu souborů. Dokonce přidávání zástupců na plochu apod. je velmi snadné, ovšem fungovalo to i s tím Xfce Pokud se tedy konalo překvapení, bylo to že opravdu takovýto starý počítač s tak málo paměti - lze ještě úspěšně pro nenáročné účely používat s novou distribucí. Zkoušel jsem kdysi Redhat 6.2 na 16 MB RAM- i tam se dal spustit X Windows system.. Co se týká obsazenosti místa na disku, tak zbyla volná přibližně polovina kapacity. Jinak to, že se tam dá spustit a úspěšně používat i Firefox mluví samo za sebe...
Tiskni
Sdílej:
Bylo to strašně pomalé, na start čehokoliv se čekalo desítky sekund a přepnutí aplikace trvalo k deseti sekundám, nicméně účel to splnilo - dalo se to použít na web a kancelář, když jiný HW po ruce nebyl...no tak to mi přijde jako čirý masochismus ... přítulka nějakou dobu fungovala na P-MMX@200 MHz se 128 MB RAM na lehce vyladěném Gentoo s XFCE, a bylo to normálně použitelné - pravda, openoffice nestartovaly pět sekund jako na stroji co mám teď pod stolem
Na 128 MB RAM by to už jelo výrazně plynuleji.nemyslím si, že by ten rozdíl byl tak výrazný - tedy alespoň v případě toho systému, co popisuju, ten si při normálním browsení sežral asi 80 MB RAM, takže nějaká rezerva tam byla ...
links -g. :-]
(Kdysi se chlubil MS na co všechno nenainstaloval Windows XP, o použitelnosti instalovaného systému tam nebylo ani slovo....)