Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Včera jsem zkoušel nainstalovat Ubuntu 6.06 LTS na dosti starý PC s Pentiem 1, přetaktovaný na 200 Mhz. Operační paměť je tam cca 75 MB a disk asi 3 GB. Příliš jsem neočekával ani úspěšné spuštění instalace, natož pak zkoušky "reálného provozu".
Prní věcí, bylo nutno si vytvořit bootovací disketu se Smart Boot Managerem, jelikož ten počítač nepodporuje bootování z CD. Po nabootováné z diskety a vložení instalačního "alternate" CD- tedy alternativního instalačního CD, jsem zvolil zavedení systému z CD, a pak se již rozběhl instalační program.
Instalátor nahlásil, že je málo paměti a proto instalační proces může pokračovat jen v angličtině. Po celou dobu instalace pak v levém horním rohu obrazovky byla napsaná hláška "Low memory mode". Instalace trvala velmi dlouho, možná tak 1.5 hodiny, ale byla úspěšně dokončená. Po restartu systém úspěšně naběhl, zavedl se apod. nicméně nenaskočila grafika. Tak jsem se přihlásil v textovém režimu, po nějaké době zjistil, že X windows jsou sice zavedeny, ale je nastaven grafický mód který grafika (S3 s 1 nebo 2MB paměti) nepodporuje- 24 bit. barevná hloubka při 1024x768. Stačilo to upravit a pak při dalším restartu už normálně naběhlo Xfce. Grafika pak zvládala rozlišení 1024x768 při 16b barevné hloubce. Co bylo překvapením, že i s takto málo RAM se to prostě dalo používat. Spuštění Firefoxu sice chvíli trvalo, ale pokud by už nic jiného nebylo spuštěný , dalo by se to používat v 1/2 záložkách i na prohlížení webu.
Jeví se mi to jako lepší řešení než Damn Small Linux apod. (problémy až nemožnost češtiny aspoň pro BFu apdo.) Odhaduji tak, že ještě s 64 MB RAM by se to "dalo". Jevilo se mi to tak ekvivalentní s Win98 s 16-24 MB paměti a IE5 (před x lety). Tehdy bylo 64 MB RAM už hodně moc paměti...
Doinstaloval jsem tam pár věcí- instalace samozřejmě v konzoli přes apt fungovala, i přes Synaptic (ale tam už to bylo opravdu velmi-velmi zdlouhavé) IceWm, DFM a navolil IceWm s DFM jako správce oken- to bylo si tak optimální řešení. IceWM je malý manager ve stylu Windows a DFM zabezpeční ikonky na ploše a správu souborů. Dokonce přidávání zástupců na plochu apod. je velmi snadné, ovšem fungovalo to i s tím Xfce Pokud se tedy konalo překvapení, bylo to že opravdu takovýto starý počítač s tak málo paměti - lze ještě úspěšně pro nenáročné účely používat s novou distribucí. Zkoušel jsem kdysi Redhat 6.2 na 16 MB RAM- i tam se dal spustit X Windows system.. Co se týká obsazenosti místa na disku, tak zbyla volná přibližně polovina kapacity. Jinak to, že se tam dá spustit a úspěšně používat i Firefox mluví samo za sebe...
Tiskni
Sdílej:
Bylo to strašně pomalé, na start čehokoliv se čekalo desítky sekund a přepnutí aplikace trvalo k deseti sekundám, nicméně účel to splnilo - dalo se to použít na web a kancelář, když jiný HW po ruce nebyl...no tak to mi přijde jako čirý masochismus ... přítulka nějakou dobu fungovala na P-MMX@200 MHz se 128 MB RAM na lehce vyladěném Gentoo s XFCE, a bylo to normálně použitelné - pravda, openoffice nestartovaly pět sekund jako na stroji co mám teď pod stolem
Na 128 MB RAM by to už jelo výrazně plynuleji.nemyslím si, že by ten rozdíl byl tak výrazný - tedy alespoň v případě toho systému, co popisuju, ten si při normálním browsení sežral asi 80 MB RAM, takže nějaká rezerva tam byla ...
links -g
. :-]