Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Včera jsem zkoušel nainstalovat Ubuntu 6.06 LTS na dosti starý PC s Pentiem 1, přetaktovaný na 200 Mhz. Operační paměť je tam cca 75 MB a disk asi 3 GB. Příliš jsem neočekával ani úspěšné spuštění instalace, natož pak zkoušky "reálného provozu".
Prní věcí, bylo nutno si vytvořit bootovací disketu se Smart Boot Managerem, jelikož ten počítač nepodporuje bootování z CD. Po nabootováné z diskety a vložení instalačního "alternate" CD- tedy alternativního instalačního CD, jsem zvolil zavedení systému z CD, a pak se již rozběhl instalační program.
Instalátor nahlásil, že je málo paměti a proto instalační proces může pokračovat jen v angličtině. Po celou dobu instalace pak v levém horním rohu obrazovky byla napsaná hláška "Low memory mode". Instalace trvala velmi dlouho, možná tak 1.5 hodiny, ale byla úspěšně dokončená. Po restartu systém úspěšně naběhl, zavedl se apod. nicméně nenaskočila grafika. Tak jsem se přihlásil v textovém režimu, po nějaké době zjistil, že X windows jsou sice zavedeny, ale je nastaven grafický mód který grafika (S3 s 1 nebo 2MB paměti) nepodporuje- 24 bit. barevná hloubka při 1024x768. Stačilo to upravit a pak při dalším restartu už normálně naběhlo Xfce. Grafika pak zvládala rozlišení 1024x768 při 16b barevné hloubce. Co bylo překvapením, že i s takto málo RAM se to prostě dalo používat. Spuštění Firefoxu sice chvíli trvalo, ale pokud by už nic jiného nebylo spuštěný , dalo by se to používat v 1/2 záložkách i na prohlížení webu.
Jeví se mi to jako lepší řešení než Damn Small Linux apod. (problémy až nemožnost češtiny aspoň pro BFu apdo.) Odhaduji tak, že ještě s 64 MB RAM by se to "dalo". Jevilo se mi to tak ekvivalentní s Win98 s 16-24 MB paměti a IE5 (před x lety). Tehdy bylo 64 MB RAM už hodně moc paměti...
Doinstaloval jsem tam pár věcí- instalace samozřejmě v konzoli přes apt fungovala, i přes Synaptic (ale tam už to bylo opravdu velmi-velmi zdlouhavé) IceWm, DFM a navolil IceWm s DFM jako správce oken- to bylo si tak optimální řešení. IceWM je malý manager ve stylu Windows a DFM zabezpeční ikonky na ploše a správu souborů. Dokonce přidávání zástupců na plochu apod. je velmi snadné, ovšem fungovalo to i s tím Xfce Pokud se tedy konalo překvapení, bylo to že opravdu takovýto starý počítač s tak málo paměti - lze ještě úspěšně pro nenáročné účely používat s novou distribucí. Zkoušel jsem kdysi Redhat 6.2 na 16 MB RAM- i tam se dal spustit X Windows system.. Co se týká obsazenosti místa na disku, tak zbyla volná přibližně polovina kapacity. Jinak to, že se tam dá spustit a úspěšně používat i Firefox mluví samo za sebe...
Tiskni
Sdílej:
Bylo to strašně pomalé, na start čehokoliv se čekalo desítky sekund a přepnutí aplikace trvalo k deseti sekundám, nicméně účel to splnilo - dalo se to použít na web a kancelář, když jiný HW po ruce nebyl...no tak to mi přijde jako čirý masochismus ... přítulka nějakou dobu fungovala na P-MMX@200 MHz se 128 MB RAM na lehce vyladěném Gentoo s XFCE, a bylo to normálně použitelné - pravda, openoffice nestartovaly pět sekund jako na stroji co mám teď pod stolem
Na 128 MB RAM by to už jelo výrazně plynuleji.nemyslím si, že by ten rozdíl byl tak výrazný - tedy alespoň v případě toho systému, co popisuju, ten si při normálním browsení sežral asi 80 MB RAM, takže nějaká rezerva tam byla ...
links -g. :-]
(Kdysi se chlubil MS na co všechno nenainstaloval Windows XP, o použitelnosti instalovaného systému tam nebylo ani slovo....)