Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
1. asi záleží na gymnáziu, mě to stačilo....
2. když se tomu budeš věnovat, tak problém nevidím...
3. tak od kamarádů na jiných školách vím, že jsou i méně náročné školy :-)
4. zatím nevím o nikom, kdo by měl s tímhle problém...
5. pár takovejch tu potkávám
Moje zkušenost je sice jen jednosemestrová a asi 7 let stará, ale troufnu si jí přihodit do mlýna
1+2 V obojím musí člověk umět přejít od praktických a očividně zřejmých věcí k abstraktním problémům a teoretickému způsobu chápání. Když to přeženu, v programování nešlo o udělání webshopu, ale o vymyšlení krásného algoritmu, který bude mít třeba jen 5 řádek, ale bude geniální. Totéž v matice: mějme určitý integrál z libovolné liché funkce od -1 do +1. Čemu se bude rovnat? Odpověď musí obsahovat důkaz toho, že integrál [-1,0] + integrál [0,+1] je totéž, co integrál [-1,1], pak samozřejmě nějaký důkaz toho, že ty poloviny jsou shodné kromě znaménka a nějak se vypořádat s tím, co kdyby funkce nebyla integrovatelná (buď všude nebo v nějakých částech). A odpověd typu: "To je zřejmé z obrázku", na to bych radší ani nemyslel...
3 No z analýzy tehdy stačilo nejít na jednu přednášku nebo si neprojít učivo (tzn. nevěnovat té přednášce tak další 3 hodiny) a byl to problém... A že je ohromný rozdíl mezi 3 a 4, to pozná člověk velmi rychle...
Osobně doporučuju, pokud vás nic nehoní, to na semestr zkusit a pak se rozhodnout podle situace...
akorát je potřeba to řešit hned, jakmile na jedné přednášce něco nepobereš, tak na další už se nejspíš nebudeš chytat vůbec, a dohnat to, pokud nejsi zvyklý se učit, je nereálné
+1, prave pocit, ze jsem dobrej, protoze mi sla matika na SS a ze se zvladnu analyzu naucit az pred zkouskou, mi zlomil vaz.
1) no nevim, urcite zalezi na gymplu, me matika z "prumyslovky" moc nestacila
2) v prvnim semestru se bere od zakladu pascal, pak se prechazi na C#. Pokud neco o programovani vis, urcite to pro tebe bude bonus
3) je to matfyz, je plnej silencu a magoru
4) bez problemu kdekoliv jako informatik, programator apod.
5) obcas se na studijnim budes muset stavit a sem tam s nekym i pokecat, treba behem zkousky :)
ale jinak je mff rozhodne zajimava fakulta, mohu doporucit
no moje zkusenost (nedavny absolvent)
1) Stacila mi matika z prumyslovky, ale nesmis zaspat, ze se ti zda, ze uz to umis, bere se to vic do hloubky
2) Znal sem i spoluzaky, co programovali nanejvys ve VB a zvladli to, proste musis se ucit, aby ses neco noveho naucil...skola neni od toho, abys jen dopiloval schopnosti, ale abys je ziskal
3) Narocnost je individualnich..ale rekneme si uprimne, rozhodne existuji jednodussi skoly (vetsina), ale udelat se da, dukazu je spousta ;)
4) Blbost, dokonce v posledni dobe, jak skoly chrli spousty informatiku rocne, zacina se mezi nima vybirat a nejvice na odbyt jdou matfyzaci a cvutky
5) Na to jsou na matfyzu zvykli :) mas jen malou sanci, ze budes nejmenne spolecensky z celeho rocniku
Celkove bych matfyz hodnotil jako skolu co ti hodne da, ale take hodne od tebe ceka (neni to jako na nejmenovane hnojarne, kde se clovek behem semestru neukaze ve skole a behem zapoctoveho tydne udela vsechny zkousky). S uplatnenim rozhodne problem neni a spousta lidi (ke konci uz temer vsichni) pracuji jiz behem skoly.
Jako absolvent muzu MFF jenom doporucit vyborna zkusenost i prostredi. Oproti CVUT ma MFF mnohem lepsi pristip ke studentum a taky ma lepsi studijni plan. Na MFF budes mit vetsi volnost co se tyce vyberu predmetu. CVUT je spis pro elektrikare, stavare, .. prvni dva roky tam slouzi pouze k tomu aby mohli vyhazet 50% studentu a podle toho se tam se studentama jedna, K necemu zajimavymu se dostanes nejdrive ve tretaku.
jo, CVUT byla drive elitni skola, strojarnu dokoncovala max. 1/3 prihlasenych. Ale dnes chteji dokonce i tam zavadet informatiku. Ale nevim, jak to chteji dat dohromady, s inzenyrskym myslenim se dnesni informatika jeste poradne tluce. Jsem presvedcen, ze informatika spis patri na MFF.
hospodarska krize za dverma a nekdo ma deprese z maturitniho plesu. Ale neposmivam se, u me to bylo zrovna tak, jenze u nas kluku ze strojni prumyslovky to bylo bezne, vedeli jsme jen z doslechu, ze neco jako devcata take existuje. Ale z gymnazia, to me trochu prekvapuje, protoze na vejsce jsem se dozvedel, ze nekteri kluci z gymnazia dokonce uz na stredni chodili z holkou
1. Matematiku te nauci (teda, predpokladam, ze scitat, delit a nasobit umis...).
2. Programovat te nauci - naopak, cim min toho umis, tim lip, protoze vetsina lidi si pod "programovani" predstavuje prave to bastleni a ma spoustu spatnych navyku. Stejne jako v predchozim bode je proste treba k tomu pristupovat s otevrenou mysli a nechat se to naucit, neodbyvat to stylem "to je blbost", "stejne to umim" atp.
3. Matfyz neni tak tezky, rozhodne ne soucasne bakalarske studium. Staci nebyt uplne hloupy a snazit se (tj. nezacit to flakat). S trochou snahy se da dostudovat.
4. Zalezi i na tobe, cemu se budes pri studiu venovat. Budou ti asi chybet takove ty prakticke zkusenosti s aktualne beznymi technologiemi, ale zase budes vedet, jak a proc funguji.
5. U matfyzaku se tak nejak ceka, ze jsou divni. Na druhou stranu neni pak problem najit si kamarady, dokonce to vrele doporucuji (i z ciste praktickych duvodu). Neni duvod mit z toho nejak zvlastni strach.
...což je daleko důležitější, protože "aktuálně běžné technologie" jsou poněkud proměnlivé a běžně neaktuální, kdežto základy to má už přes půl století stejné.4. Zalezi i na tobe, cemu se budes pri studiu venovat. Budou ti asi chybet takove ty prakticke zkusenosti s aktualne beznymi technologiemi, ale zase budes vedet, jak a proc funguji.
1. Matika na gymplu a MFF je neco uplne jineho. Pokud umis zakladni matematicky operace a teoreticka matika te nebude tak hrozne nudit (jako me), nemel by v tom byt problem.
2. Je "programovani" a "programovani". To, co jsi delal v PHP je uplne jine nez to, co budou chtit po tobe tady. Bude ti stacit logicky mysleni, ale jinak jsi zrejme tabula rasa . Ostatne funguje to i obracene. Jednou pro me delal "PHP kseft" jeden matfyzak, vyborny "teoreticky informatik" a matematik, ale ten program byla hruza a des. Je to proste neporovnatelny.
3. Pro me byl MFF vic narocny, nez jsem byl ochotny akceptovat. Kazdopadne pokud te to zacne bavit a jsi aspon mirne nadprumerne inteligentni, das to. Ja sel na MFF s tim, ze SS a VS matika jsou podobny a kdyz jsem byl premiant v matice na SS, matfyz dam levou zadni. Omyl .
4. Kravina. V mem okoli jsou dva matfyzaci, co berou nad 100 tis. Nutne zduraznit, ze uspech je nejen znalost, ale i schopnost pouzit znalosti v praxi. A to uzce souvisi se schopnosti komunikovat s ostatnimi.
Vim,co tim jednanim s lidmi myslis. Driv jsem byl hodne uzavreny (typicky ajtak), ale na skole a v praci jsem se hodne otrkal. Pokud nejsi uplne beznadejny pripad a nebudes se "socializaci" branit, zjistis, ze lidi zpravidla nekousou .
Jednou pro me delal "PHP kseft" jeden matfyzak, vyborny "teoreticky informatik" a matematik, ale ten program byla hruza a des.
To nebylo ani tak tou školou nebo myšlením, ale tím PHP.
Zdar,
byl jsem na rok na MFF a skoncil na ekonomce. MFF je dost narocna skola, takze prvni dva roky musis jet na 'fulltime'. Na ekonomku jsem chodil jen v pondeli bez velkych problemu.
Problem dneska je ze hodne lidi ma titul, ale neumi programovat (informatika != programovani). Zamestnavatel obvykle neuznava titul, ale pocet let praxe.
Takze bych doporucil spis ekonomku + vlastni studium + prace na opensource projektech. Za tri roky az skoncis s bakalarem budes mit na CV hromadu referenci z open source projektu (a reference napr od doktoranta na MIT se vyplati . Pak se muzes rozhodnout jestli zacit makat, nebo pokracovat v magisterskem na MFF.
Na ekonomku jsem chodil jen v pondeli bez velkych problemu.K cemu mi potom takova skola je?
Rychly internet na koleji, dobra knihovna, pristup na prednasky pro vyssi rocniky. Naucis se jazyky a jak napsat zalobu.
Jeste bych si dovolil otazku rozsirit "K cemu je mi jakakoliv vysoka skola?" Precti si neco o inflaci titulu a casove investici
Jeste bych si dovolil otazku rozsirit "K cemu je mi jakakoliv vysoka skola?"Ja bych rekl, ze k tomu, aby te naucila myslet. Ze se to na vetsine VS naucit neda je bohuzel smutne, ale MFF je (aspon doufam, ze stale je) jednou z mala vyjimek. Na to muzes rict "a proc, v praci to stejne nebude potreba"...coz je asi bohuzel opet ve vetsine pripadu pravda, ale ja bych takovou praci teda delat nechtel...
Zrovna tady na projektu to na závadu je. Hoši maj udělat report. Místo jednoho stupidního SELECT dotazu "vymysleli" 200kB PL/SQL kódu. Pracovní název je never ending report.
Já zas potkala blbečky, co neměli vysokou a zdroják na první pohled rozumný se z nich jen sype... leč nadšení přejde ve chvíli, kdy jejich program nakrmíme dvojnásobkem dat a čekáme dvacetkrát déle
No to je právě náš případ. Borec si to testuje na dvaceti účtech s pěti transakcemi. Jenže v produkci je těch účtů třičtvrtě miliónu a transakcí je zhruba třicet miliónů. Přesná čísla nevím, právě jsem produkční databázi podropoval.
Další performance killery jsou triggery, které mají replikovat data a borcům nedošlo, že ten SELECT SUM() z tabulky právě těch transakcí, není úplně nejelegantnější řešení. Pak jsme tu také měli případ, že nad jednou tabulkou byly triggery podobné kvality hned tři.
Naposledy se me jeden ptal co to je debuger.
Třeba vyvíjí pomocí Test Driven Development.
Ahoj,
takze:
Ja jsem se MFF na milion procet spokojen. Na CVUT bez spis jenom pokud te bavi machrovat s pajkou :)
Na CVUT bez spis jenom pokud te bavi machrovat s pajkou :)??? Jiste jako student MFF vis, jak to chodi na celem CVUT... Typicky architekti, ty snad s nicim jinym nez pajkou nedelaj. A biomedicina jakbysmet... A pokud narazis na FEL, tak mi prosim najdi ve studijnich programech STM, kde se v jakem predmetu tam paji; dekuji pekne.
Ano, bohuzel o vsech skolach existuji stereotypy, jako ze na matfyzuvi studiji samy BLEKove nebo ze na CVUT se paji hodin denne. To jsou samozrejme nesmysly, ale ukazuji tak z ceho ty skoly vychazeji. Na matfyzu se vychazi z matiky, tak se vic da abstrakci a algoritmy a na CVUT se vychazi z fyzicke podstaty fungovani pocitace, tak se vic zaobira fungovanim pocitace. Podle mne je idealni CVUT pro administratory (i kdyz administrace unixu na matfyzu neni spatna, rekl bych ze CVUT je na tom lip). Z hlediska programovani, zalezi na pristupu, pokud se pouziva inzenyrsky pristup ala Unicorn je lepsi CVUT, ale pokud se ceka spis neco algoritmicky narocnejsiho, tak je lepsi matfyz, protoze uci lepsi abstrakci.
inzenyrsky pristup ala Unicorn???sebrat milion simpanzu a nechat je za minimalni mzdu mlatit bezhlave do klavesnice v nadeji, ze z toho vznikne funkcni program, se dneska rika inzenyrsky pristup?
knížku Kapitoly z diskrétní matematiky (ona se stejně bude hodit), číst ji po večerech jako pohádkovou knížku (...)moje varianta textu v závorce: "ono je to napsané jako pohádka"
S volnem cca -5 hodin týdně mi vychází, že pokud to budeš mít jako já, mohl bys mít tak 15 hodin týdně na zábavu.zapocitava se do toho i spanek? :)
Presneji receno podmineny zapis je tu jiz dlouho. Posledni zmena byla v tom, ze je ho mozne pouzit bez jakychkoliv sankci opakovane po sobe.
Studuji už 3. rokem, tak poreferuji:
1) Ano, bez problémů, já jsem z průmyslovky a nemám problém.
2) Není.
3) Musím se pravidelně připravovat, škola mě baví, takže to dělám rád. Lepší je vystudovat nějakou náročnou školu, než třeba VŠE, která je (no flame, please) nejtěžší gymnázium , protože tak budeš mít lepší uplatnění po škole.
4) Uplatnění z matfyzu je výborné. Zaměstnavatelé vědí, že je MFF dobrá škola s kvalitními absolventy a studenty. Například já jsem si teď o prázdninách mezi 2 a 3 ročníkem pracoval za 300 czk/hod jako programátor, což není rozhodně špatné.
5) Neboj, je tu spousta asociálů, včetně mě
1) Na Alberi se poslednich nekolik let delaji testy na to, zda ma student predpokladane matematicke znalosti. Pokud nema, tak je mu doporucen bezplatny kurz pred zacatkem semestru.
2) Tipuji, ze znacna cast prichozich studentu nema moc zkusenosti s programovanim. V takovem pripade jsou pro ne nektere predmety obtiznejsi, ale zvladnutelne.
3) Po posledni uprave studijnich pravidel to student musi opravdu hodne flakat, aby ho bylo mozne vyhodit. Na druhou stranu, takove studium MFF nema valny smysl.
Náročnost je mnohem menší než u střední školy? Opravdu? Tak to asi studujeme jiný matfyz. Mě třeba Automaty a gramatiky nepřišly stejně lehké, jako třeba kvadratická rovnice...
No mě se ty autogramy velmi líbily, látku považuji za velice užitečnou. Zkoušku jsem dal na první pokus za 1, ale učil jsem se na ní 14 dní a přišlo mi to jako hodně těžká zkouška. Rozhodně těžší než cokoliv, co jsem zažil na střední.
Já jsem se na ni učil poprvé 6 hodin. Pak jsem ji o bod neudělal. (To byl jediný případ, kdy jsem vyletěl od zkoušky.) Na druhý termín jsem se učil 2 dny a dal jsem ho za 2.
Těch 14 dní nechápu. Podle mě je to nesmysl. Učit se na zkoušku déle než cca 5 dní znamená, že si to člověk jenom omílá pořád dokola, protože delší dobu se větší množství exaktních informací v hlavě udržet nedá. Než se to učit třikrát dokola, raději se to naučím jednou. V den zkoušky toho člověk musí znát nesrovnatelně víc, než je možné udržet v dlouhodobé paměti a než je potřebné znát pak třeba na státnici.
Kromě toho, striktně vzato, bez práce nejsou koláče a bez stresu není práce. Těch 14 dní učení si tedy představuji tak, že první týden obden něco čtu a v průměru tomu věnuji max. dvě hodiny denně. Víc než 6 hodin denně zcela určitě není možné vydržet. Jedině noc před zkouškou je výjimka. Teprve tehdy existuje reálná motivace učit se ten předmět a nedělat deset jiných věcí.
Kromě toho spousta lidí neumí využít ohromný potenciál krátkodobé paměti. Do ní je nejlépe v noci před zkouškou dostat všechny znalosti, které člověk nepovažuje za trvale hodnotné. Ty hodnoté si totiž už dávno pamatuje z přednášky nebo z cvičení. Nikdy za celé studium jsem nešel před zkouškou spát, až na jednu výjimku, a vždy se mi to vyplatilo. Neúspěch u prvního termínu automatů a gramatik přičítám právě tomu, že jsem se je neučil v noci před zkouškou, nýbrž o den dřív.
Krátkodobá paměť funguje naprosto znamenitě, a to u všech zkoušek od povídání za tři kredity až po státnici. Jen to chce nebát se a využít jejích možností. Teoretici, kteří už dvacet let na zkoušce nebyli, radí takové nesmysly jako „den před zkouškou už se neučit, jít se projít, dobře se vyspat, ...“. To je taková hovadina, že horší jsem neslyšel. Tím je krátkodobá paměť i se svým obrovským potenciálem prostě hozena do výlevky a šmitec. Další den se pak člověk diví, kdepak má v paměti svá data a proč si nemůže na nic vzpomenout. No prosím pěkně proto, že dlouhodobá paměť má strašně pomalý přístup, je extrémně selektivní a narozdíl od paměti krátkodobé se nesrovnatelně hůř vyrovnává se stresem.
Takže tolik mé zkušenosti se zkouškami.
a ty jsi taky sežral šalamounovo hovno, viď?
Velmi korektní a přínosný styl diskuse.
Mohu se zeptat, kde v mém příspěvku tvrdím, že můj přístup musí nutně vyhovovat každému? Nikde, že ano. Nicméně trvám na tom, že ti teoretici vykládají nesmysly. Místo aby lidem jasně řekli, že u každého to funguje jinak, většinou s velkým zápalem tvrdí, že spaní před zkouškou je obecně platná zásada, kterou prostě nelze porušit. (Tohle jsem už v životě slyšel nejméně pětkrát a jsem na to velmi alergický.)
Samozřejmě chápu a respektuji, že někteří lidé se bojí tmy, případně nočních dravců, a po vzoru slepic prostě ze zásady v noci spí a ve dne bdí. Je to jejich právo, jejich styl života a nic proti tomu nenamítám. Zároveň očekávám, že oni se zachovají stejně korektně vůči nám, kteří tento stereotyp k životu nepotřebujeme.
vidíš, co do korektnosti a přínosnosti stylu diskuse, nějaký rozdíl oproti například větě "To je taková hovadina, že horší jsem neslyšel."? - ó jistě, když to řekneš ty, tak je to přínosný diskusní námět, který je zcela slušný, když se podobně vyjádří tvůj oponent, tak diskutuje nepřínosně a nekorektněa ty jsi taky sežral šalamounovo hovno, viď?Velmi korektní a přínosný styl diskuse.
Mohu se zeptat, kde v mém příspěvku tvrdím, že můj přístup musí nutně vyhovovat každému? Nikde, že ano.explicitně nikde, ale neustále zobecňuješ, takže takový dojem to budí, např. Učit se na zkoušku déle než cca 5 dní znamená, že si to člověk jenom omílá pořád dokola, protože delší dobu se větší množství exaktních informací v hlavě udržet nedá. - ale dá, jsou lidé, co to dokážou V den zkoušky toho člověk musí znát nesrovnatelně víc, než je možné udržet v dlouhodobé paměti ... - jak kdo, jak na kterou zkoušku ... Víc než 6 hodin denně zcela určitě není možné vydržet. - o větu dříve píšeš "představuji", "čtu", "věnuji", proč najednou posun do "není možné" namísto prostého "nemohu"? Kromě toho spousta lidí neumí využít ohromný potenciál krátkodobé paměti. Do ní je nejlépe v noci před zkouškou dostat všechny znalosti, které člověk nepovažuje za trvale hodnotné. Ty hodnoté si totiž už dávno pamatuje z přednášky nebo z cvičení. a celý předposlední odstavec jistě, ono by se dal tolerovat styl, kdy píšeš "člověk" a myslíš tím sebe - ale to bys potom nesměl zároveň jiné lidi obviňovat, že o něčem píšou a myslí tím pro "všechny bez vyjímky":
Nicméně trvám na tom, že ti teoretici vykládají nesmysly. Místo aby lidem jasně řekli, že u každého to funguje jinak, většinou s velkým zápalem tvrdí, že spaní před zkouškou je obecně platná zásada, kterou prostě nelze porušit.- a ještě zároveň se tvářit, že tvůj názor je prostě bez diskuse (a tudíž obecně) lepší (protože ten druhý, "To je taková hovadina, že horší jsem neslyšel.") p.s. "(všichni) ti teoretici (pokaždé) vykládají nesmysly" nebo jenom "většinou tvrdí"? - už to je spor ...
Mně se především zdá, že to bereš extrémně vážně. Dobře, příliš jsem tam zobecňoval a málo jsem zdůraznil, že ostatní lidé to třeba vidí jinak.
Nikde se netvářím, že můj názor je bez diskuse. Naopak vytýkám těm teoretikům, že se takto tváří. Co je na tom špatně?
Nemám v žádném případě v úmyslu někoho urážet nebo se hádat o takových ryze individuálních záležitostech. Abych se tedy vyjádřili přesněji: Všichni, které znám a kteří se dlouhou dobu učí na zkoušku, zbytečně opakují totéž stále dokola. Všichni, které znám a kteří neumějí využít krátkodobou paměť, jsou proti mě v podstatné nevýhodě, pokud jde o čas i o výsledky zkoušek.
Doufám, že takové vyjádření už nevyvolá nějaké bouřlivé reakce. Neměl jsem to zobecňovat na lidi, které neznám. To uznávám.
Diskuse o způsobu přípravy na zkoušku je asi jako hádka o tom, jestli je hezčí modrá nebo zelená. Já si raději vypiju zelenou a nehádám se. Pouze tu a tam napíšu svůj názor na věc, což podle mě není na škodu, zejména ve světě, kde se opačné názory považují za samozřejmý fakt a vnucují se lidem už na střední škole horem dolem.
Nikde se netvářím, že můj názor je bez diskuse. Naopak vytýkám těm teoretikům, že se takto tváří. Co je na tom špatně?to, že oni se IMO tváří úplně stejně jako ty (akorát prezentujíc jiný názor), ty je za to kritizuješ, ale sám děláš totéž kolika z nich jsi dal prostor své názory obhájit nebo upřesnit, alespoň v takové míře, jaký využíváš ty zde pro presentaci názorů svojich, než jsi je šmahem odsoudil?
Všichni, které znám a kteří neumějí využít krátkodobou paměť, jsou proti mě v podstatné nevýhodě, pokud jde o čas i o výsledky zkoušek.já bych k tomuto poznamenal, že (dle mých pozorování) obvykle jde spíše o to, jestli vůbec mají možnost tuto paměť využít, nikoliv jestli ji umí využít když už tuto možnost mají ...
... se opačné názory považují za samozřejmý fakt a vnucují se lidem už na střední škole horem dolem.hm, to jsem si nějak nevšiml - naopak ze střední si právě vybavuju nejvíc lidí, co se všechno učili den před písemkou a večer po ní už nic nevěděli ...
kolika z nich jsi dal prostor své názory obhájit nebo upřesnit, alespoň v takové míře, jaký využíváš ty zde pro presentaci názorů svojich, než jsi je šmahem odsoudil?
Zkus se zamyslet, jaký prostor k vyjadřování svých osobních názorů asi bude mít gymnazista, od kterého se očekává, že bude prostě držet hubu a krok? Mohl jsem se snažit oponovat, že existují lidé, kteří mají jiný přístup k plánování dne a studia, ale obávám se, že bych tím (mírně řečeno) nikomu neprospěl a navíc ještě zbytečně vyvolával konflikty. Jak říkám, všichni řečníci, které jsem kdy slyšel na toto téma mluvit, prezentovali svůj názor jako nepopiratelný fakt. Vstoupit s takovým člověkem do otevřené diskuse se mi za žádnou cenu nechtělo. Přece jen tady doma za klábosnicí se cítím o dost víc v pohodě než při nějaké otevřené osobní konfrontaci. (Proč si to nepřiznat, že jo...)
já bych k tomuto poznamenal, že (dle mých pozorování) obvykle jde spíše o to, jestli vůbec mají možnost tuto paměť využít, nikoliv jestli ji umí využít když už tuto možnost mají ...
Tak to je samozřejmě na delší debatu, která se odehrála níže. Třeba zrovna v algebře to podle mě moc nejde. Když člověk nepochopí, co se tam přesně děje, krátkodobá paměť mu nepomůže. Nicméně co třeba Počítačové sítě I a II, Ochrana informace I a II — těmto předmětům jsem nikdy nevěnoval víc než pár hodin, zpravidla ráno před (odpolední) zkouškou. Tam se krátkodobá paměť hodila naprosto znamenitě. Základní pojmy si pamatuju dodnes (z přednášky) a obrovskou spoustu údajů o technologiích, které už za rok můžou být passé, jsem s chutí zapomněl.
hm, to jsem si nějak nevšiml - naopak ze střední si právě vybavuju nejvíc lidí, co se všechno učili den před písemkou a večer po ní už nic nevěděli ...
Takových lidí tam je samozřejmě spousta, nicméně já jsem nemluvil o praxi. Mluvil jsem o teorii přímo prezentované několika profesory, kteří neustále tvrdili, že by to tak být nemělo, že bychom se měli učit předem a den před písemkou odpočívat a tak dále. (Někteří z nich byli výchovní poradci, ti na takové výroky měli snad aspoň nějakou kvalifikaci. Ti ostatní to tvrdili asi spíš jen tak z hecu...) Na střední škole samozřejmě krátkodobá paměť pořádně nefunguje, protože tam zaprvé člověk musí důsledně dodržovat slepičí denní režim, aby neusínal na vyučování, a zadruhé mezi studiem a písemkou uplyne příliš dlouhá doba a je třeba vyslechnout příliš mnoho ostatních předmětů. Nicméně na vysoké škole s klasickým zkouškovým obdobím je situace mnohem příznivější.
Jak říkám, všichni řečníci, které jsem kdy slyšel na toto téma mluvit, prezentovali svůj názor jako nepopiratelný fakt.To mi někoho připomíná.
Nicméně na vysoké škole s klasickým zkouškovým obdobím je situace mnohem příznivější.Za předpokladu, že přežití zkouškového je hlavní účel univerzitního studia, že.
Za předpokladu, že přežití zkouškového je hlavní účel univerzitního studia, že.
A kde jsem tento předpoklad vyslovil? Opravdu se mi nelíbí, když mi někdo vkládá do úst tvrzení, která jsem nikdy nevyslovil, ani přímo, ani implicitně.
Účel světí prostředky. Popsal jsem, jak si dokážu hodně usnadnit práci. Není na tom nic nelegálního či nemorálního. Kdo nechce tímto stylem studovat, nemusí. Osobní nedůvěra k nějakému způsobu přípravy na zkoušku stále ještě není dobrým důvodem k nepodloženým spekulacím o účelu něčího univerzitního studia.
Troufám si tvrdit, že bez porozumění podstatným věcem a bez vytěsňování nepodstatných věcí až někam na okraj paměti bych ten kus papíru nikdy nezískal.
Nicméně o stylu medicína/práva tady vůbec nebyla řeč. Základní porozumění věci je důležité, ale to by si člověk měl odnést už z přednášek nebo z cvičení.
Že se na MFF člověk neučí nic nazpaměť, to je podle mě směšná iluze. Jako příklad bych uvedl třeba důkaz Alexanderova lemmatu, Hales-Jewettovy věty nebo třeba (hrůza pomyslet) Erdös-Stoneovy věty. Na zkoušce musí student něco takového předvést a musí umět přesně vysvětlit každý krok. Ruku na srdce, kolik matfyzáků tyto důkazy bez váhání předvede měsíc po zkoušce? A co dva měsíce...? Tak jak je to vlastně s tím „učením nazpaměť“?
Praktičtěji zaměřená zkouška, kde jsou příklady, vyžaduje porozumění věci a jistý přehled a odhad. (To se třeba týká slavných písemek z analýzy.) Nicméně příprava na jakoukoliv teoretickou zkoušku je vždy směs porozumění a memorování, tak už to bývá. Například Banachovu větu o kontrakci nedokážu, pokud si nebudu pamatovat ten krásný trik s geometrickými posloupnostmi.
Takže nevím, jestli má „takové“ studium nějaký smysl. Zkrátka nerozumím otázce.
I na zkoušku samotnou je memorování spousta. Chcete snad tvrdit, že samotné mapování název věty -> formulace -> technické detaily důkazu není memorování? Některé názvy jsou self-explanatory (Cauchyho odmocninové kritérium), ale některé ne. Opravdu jste se nemusel u Peanovy a Piccardovy věty vůbec nic naučit nazpaměť? Tomu nevěřím. Co třeba Lagrangeovy multiplikátory, když už jsme u těch diferenciálních rovnic...? Ty taktéž dáváte z fleku? No, pak jste génius, všechna čest. My ostatní si tam musíme pár triků zapamatovat.
Banachovu větu o kontrakci vám dokážu z hlavy osm let poté, co jsem opustil matfyz a přestal se matematice věnovat. Nezdá se mi, že by na něm bylo něco k pamatování - dokazovat větu o pevném bodě iterováním je asi první, co člověk zkusí, a zbytek je naprosto přímočarý. K těm zbylým třem příkladům se nemůžu vyjádřit, protože mi ta jména nic neříkají (jen u prvního matný pocit, že by to mohlo být něco z temna), možná kdybyste naznačil, čeho se to týká.
Osobně jsem toho názoru, že v prvním dvouletí matematických oborů je memorování v pravém slova smyslu potřeba jen u algebry a to ještě jen proto, že v tom úvodním kursu je nezdravě velký poměr definic k větám (s ohledem na zlozvyk algebraiků všechno si pojmenovat a spoustu věcí přejmenovat). Jinak tvrdím, že sice paměť potřeba je, ale vesměs na to, k čemu je potřeba paměť dlouhodobá.
A tady je právě vidět, že každý to vnímá jinak. Mně se algebra zdála jako jeden z nejméně memorovacích předmětů vůbec. Zrovna na předměty kolem algebry mám samé dobré vzpomínky.
Tu Banachovu větu jsem zmiňoval nejen kvůli tomu základnímu nápadu, ale taktéž proto, že po tom iterování ještě zbývá dokázat existenci a jednoznačnost nalezeného bodu. Na tom jistě není nic těžkého, ale základní idea většiny důkazů se zpravidla liší od technického provedení. A právě to technické provedení aspoň trochu memorování vyžaduje.
(Z těch vět, které jsem zmiňoval, je asi nejdůležitější Hales-Jewett. Vyplývají z ní všechna tvrzení Ramseyho teorie. Zabývá se barvením hyperkrychle a v podstatě říká, že k nalezení jednobarevné řady sousedních prvků o délce hrany hyperkrychle stačí pouze dostatečná dimenze hyperkrychle. (Řada sousedů dokonce není libovolná: iteruje se po celé délce ve stejných dimenzích (combinatorial line).) Alexanderovo lemma dává do souvislosti subbáze, pokrytí a kompaktnost topologického prostoru. Erdös-Stone je hodně divoká věta z teorie grafů, která dává asymptotický horní i dolní odhad počtu hran v maximálním grafu, který neobsahuje jistý Turánův graf jako podgraf. Jedna nerovnost je snadná a o té druhé tvrdím, že důkaz si nelze trvale pamatovat.)
Když ale udám nějaký příklad z prvního ročníku: Co třeba L'Hôpitalovo pravidlo? Opravdu se předpokládá, že si všechny technické detaly jeho důkazu bude student pamatovat i po zkoušce? Pak se asi od běžného studenta něčím liším... Nemluvě o konstrukci funkce exp(). Možná tam všichni ostatní nepotřebují žádné memorování a předvedou to z fleku i deset let po škole. Nicméně já si takové věci nedokážu trvale pamatovat a znalost těchto technických detailů považuji za zbytečnou.
Ještě jednodušší příklad: Když chci dokázat Cauchyho větu o střední hodnotě, musím vědět, že existuje Rolleova věta, kterou mám použít. Takže iluze o tom, jak si člověk nemusí nic pamatovat a všechno si odvodí, jsou prostě nesmysl. Když mám předvést větu, na jejímž důkazu strávil nějaký génius světového jména spoustu času, asi těžko se dá předpokládat, že na to přijdu sám během chvíle na zkoušce. Jednou se mi na zkoušce z analýzy podařilo vymyslet důkaz. (Byl jsem totiž omylem zkoušený z důkazu, který se vůbec nepřednášel.) Nicméně tam šlo o poměrně jednoduché kritérium konvergence a podle mě by to z fleku vymyslel každý. Na nic složitějšího bych si ovšem v té situaci netroufl.
Tohle byla ústní zkouška. (Přednáška, na které měl ten důkaz být, byla suplovaná a zkoušející nevěděl, že se důkaz nestihl.) A ten problém byl už dobrých dvě stě let úspěšně uzavřený.
Historka s otevřeným problémem pochází, pokud vím, z nějaké logiky nebo algebry. Těžko říct, jestli to není jenom fáma. Nicméně někteří mí kolegové jsou géniové na slovo vzatí, takže bych se možná ani moc nedivil, kdyby u zkoušky dokázali něco takového vymyslet.
ale taktéž proto, že po tom iterování ještě zbývá dokázat existenci a jednoznačnost nalezeného bodu
Ani tady nevidím problém. Kontrakce těžko může mít dva pevné body, protože by nemohla zkracovat vzdálenost mezi nimi. A existence - když je v předpokladech úplnost, tak se asi někde použije, takže se okamžitě nabízí zkusit ukázat, že je ta posloupnost iterací cauchyovská. Zbytek už je jen trojúhelníková nerovnost, tedy naprostý základ většiny odhadů.
Co třeba L'Hôpitalovo pravidlo? Opravdu se předpokládá, že si všechny technické detaly jeho důkazu bude student pamatovat i po zkoušce?
To po něm - aspoň v mém pojetí - nikdo nechce. Mnohem důležitější je, aby znal základní myšlenku důkazu a zbytek byl schopen dát dohromady. Bude-li se na zkoušku učit podle vaší rady (co nejvíc toho nahrnout do hlavy v noci před zkouškou), pak by bylo příliš troufalé něco takového očekávat.
Znovu opakuji: nikde jsem netvrdil, že si na matfyzu nemusíte pamatovat nic. Jen že je toho výrazně méně než jinde a že pro učení se na zkoušky z matematických oborů si můžete spoustu práce ušetřit, pokud zapojíte schopnost logického uvažování, která ale vyžaduje, aby to, z čeho vycházíte, bylo "zažité", ne nahrnuté do hlavy v noci před zkouškou.
Tohle je typická deformace, kterou matfyz některým lidem způsobuje. (To je asi jediná jeho nevýhoda.)
Proč zrovna kvadratická rovnice??? Copak je střední škola jen o počtech? Já si při srovnávání matfyzu se střední školou vzpomenu především na nesmyslné memorování stovek a tisíců zeměpisných pojmů, nesmyslných telefonních seznamů v češtině — literatuře, dalších telefonních seznamů názvů organických sloučenin a jejich ne vždy triviálních vzorců, stromovitých taxonomických struktur v biologii. To ještě nemluvím o děsivých rádoby společenských rádoby vědách, spoustě letopočtů, událostí a osobností v dějepise, vzorců a příkladů ve fyzice...
Automaty a gramatiky v podání špičkových přednášejících z matfyzu mi přišly jednodušší než kvadratická rovnice kdysi dávno na střední škole.
Tiskni
Sdílej: