Tak nám vrátili mbstring do PHP, paní Müllerová

7.9.2005 13:30 | Přečteno: 1780× | Linuxové báchorky

Zdravim

Problém s chybějícím mbstring v PHP ve slackwaru-current je naštěstí vyřešen. Patrik nebo někdo jiný si všiml, že je to vcelku závažný problém a mbstring je zpět v PHP. PhpMyadmin už nekřičí, že nemůže najít mbstring.

Snaha o kompilaci PHP s mbstringem mě přivedla k zajímavé myšlence. Jakožto zarytý slackwarista používám slackware i na serverech, ale zatím to jsou spíš jen takové domácí a nebo nevýznamné serveříky/routeříky. Ale od doby co mám vyhrazený aplikační server pro inter/intranetové služby už si tím slackwarem tak jistý nejsem. V samotném systému je jen malá část programů, které potřebuji. Zbytek je z linuxpackages, postfix jsem si dokonce musel kompilovat sám, jen kvůli podpoře mysql databáze. Co to dělá s aktuálností a bezpečností systému je mi bohužel jasné.

Napadlo mě zkusit na serveru gentoo. Výhoda je, že obsahuje prakticky veškerý software, požadovaný soft je díky USE flagům šitý na míru mým potřebám a zároveň je dostatečně aktuální. Dobře, někdo by na server nedal ni c jiného než STABLE distribuci, ale to je rozdíl dvou přístupů k věci, to řešit nebudeme. Zároveň je to vcelku čistý a průhledný systém, podobně jako slackware. Dostatečně tlustou linku do netu mám, server není zas tak vytížený aby občas nemohl procesorům zatopit (zatim 2xPII-350, budou lepší. scsi disk. no prostě PAN SERVER). Jedininá nevýhoda, která mě napadá je vlastně jen to, že ten systém neznám, ale to není ani tak nevýhoda jako spíš prostý fakt. Pak ještě to, že na zkoušení gentoo budu potřebovat rychlou mašinu a tu bych musel někde poskládat.

Co vy na to?

Zdenek

       

Komentáře

[x]

A jé... to zas bude keců o tom, jak je G. skvělý... To jim nedělej, takový nahrávky na smeč

[Martin Tůma]

Zajímalo by mě, o který programy na server se jedná, že nejsou u Slackware přímo v distribuci. Ano, zmiňovanej postfix (taky si ho do slacka kompiluju) ale dál?

[D-Evil]

Něco podobnýho jsem relativně nedávno řešil na svym domácim serveru/routeru, protože Mandrake 10.1 rozsáhlostí repository moc neuspokojoval moje potřeby hrát si různejma věcma. Přemejšlel jsem tim pádem ze stejnýho důvodu právě o Gentoo. Nakonec jsem ho ale zavrhnul, moje mašinka totiž rozhodně neni PAN SERVER a během kompilace by dřív nebo pozdějc umřel. Když ne rovnou procesor, tak aspoň pět let starej disk určitě jo.

Překvapivě jsem řešení našel u tzv. desktopový Fedory, která disponuje většinou toho, co na svym serveru potřebuju/chci a i vývojáři nejrůznějších aplikací maj ve zvyku dělat RPM balíky pro Fedoru spíš, než pro Mandrake/Mandrivu nebo třeba SuSE.

Co se týká čistoty systému, takový věci moc neřešim, důležitý je pro mě se ve struktuře /etc vyznat a v tý Redhatí (kterou převzal i Mandrake) se vyznám bez problémů.

Pokud vám Redhatí struktura /etc, balíky RPM, nástroje apt, yum, rpm a mýtus o desktopový distribuci nevadí, omrkněte na mirrorech a v neoficiálních repositories(Dag, Livna, Dries,...), jestli vám Fedora může nabídnout to, co potřebujete/chcete.

[unchallenger]

Fedora je ,desktopová` hlavně proto, aby ji lidi používali a testovali tak RH pro RHEL betaverze různých featur... K čemu by byly v desktopové distribuci SELinux, Xen, GFS a další hračky, to so si nedovedu představit.

[Pavel Stárek]

Tak ten Xen bych ještě zkousl. Tedy jestli zkousnu nějaký popis jak se s tím dělá tak si tu virtualizaci někdy vyzkouším. Ten zbytek je na desktopu celkem na nic. I když pro SELinux je tam už nějaké grafické klikátko pro nastavení pravidel ale stále ještě mám v příkazové řádce kernelu selinux=0 než bych se s tím pekloval.

[kavol]

protože Mandrake 10.1 rozsáhlostí repository moc neuspokojoval moje potřeby hrát si různejma věcma.

co konkrétně? mě v těch 10 GB balíčků (či kolik to má) nicmoc nechybí (pravda, ještě vlastně používám PLF), tož ptám se ze zvědavosti, neflejmuju

[snowracer]

Spravuji jeden server s gentoo a myslím, že USE flagy jsou jen jedním z lákadel. Doporučuji si vyhledat také něco o Gentoo hardened project a o GLSA.

První značně zmenšuje riziko podlehnutí buffer overflow útoku.

Druhé zase zobrazuje, u kterých nainstalovaých balíčků jsou známy bezpečnostní chyby, příp. i popis workaroundu či automatický upgrade.

[Dunrix]

... proč se trápit s Gentoo, když je tu Debian ?

[kavol]

nojo, debilanisti ... autor přece jasně píše, že je to otázka přístupu, a naznačuje, že to pro něj nebude to pravé ořechové ... :-/

[zdenek-hbr]

na server jedine Debian

[Bubak]

Coz takhle zkusit Centos? Mame u zakazniku verzi 3.5 s jadrem 2.4, doma testuji (tedy zacinam testovat)verzi 4 s jadrem 2.6. Ted nevim, jak je to treba s postfixem (pouzivame sendmail), ale myslim, ze jako serverova distribuce to neni vubec spatne - je to v podstate (a zjednodusene) RedHat Enterprise Linux prelozeny ze zdroju. Tedy my na tom provozujeme hlavne Oracle a ted nemam po ruce instalacky, abych se mohl podivat, co vsechno tam je, ale list baliku najdes na tom webu. Updaty funguji pomoci yum spolehlive (zatim nas nic nenachytalo).

Jinak ja mam taky Slacka, ale mam tam problemy s Oraclovskym aplikacnim serverem. Zatim. Ale ja ho dokopu, aby mi to doma fungovalo. Prece nebudu vsechno delat v praci.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

1) K distribucim zalozenych na redhatu mam silny vrozeny odpor. Maximalne tak mandrake na desktop. Ale jinak ani za milion.

2) Debian je samozrejme moznost, semtam ho nekde pouzivam, na serverech, doma na sparcu obcas. Ale zapory pro me jsou dependency hell a slozitost systemu, nemel bych nad nim takovou kontrolu jakou bych chtel.

3) Programy, ktere nejsou v distribuci jsou asi tyto: jabber, postfix, courier-authlib, courier-imap, ethereal, fam, gd, lzo, openvpn, squirrelmail a nakonec rada skriptu (calstats napriklad), ktere casto nejsou ani ve forme balicku, jen tarball, ale v gentoo by mozna byt mohly. Snad jsem nic nevynechal.

Zdenek