Oplatí sa písať odborné práce v rodnom jazyku? (diskuse)

[victor8]

BTW: viete niekto o dobrom prekladovom slovníku en > sk? potrebujem prekladať veľa odborných výrazov z elektroniky a všeobecné slovníky takýmito termínmi väčšinou neoplývajú...

[Luboš Doležel (Doli)]

Touto větou jsi v podstatě odpověděl na svou anketní otázku. Anglicky "umí" jen část populace (20-25%) a jen nějaké procento umí dobře, tzn. že rozumí rodilému mluvčímu, který se ptá, kudy na Staromák.

Počet lidí, kteří umí anglicky opravdu dobře odhaduju na promile, a to vzhledem k tomu, že takzvaným profesionálním překladatelům dle mého pozorování filmů a seriálů při překladu AJ->ČJ naprosto běžně unikají idiomy (nedávno jsem čuměl i u IT Crowdu na ČT). Ti samí "profíci" nedokážou spolehlivě používat (ne)určité členy při překladu ČJ->AJ nebo rozlišit mezi příbuznými slovy (např. food/meal/cuisine). Za takového stavu je jasné, jak na tom národ je.

[victor8]

Njn, ale aké je východisko? Rezignovať na svoj jazyk a prebrať spôsob myslenia z anglofónnych krajín, alebo vynakladať úsilie na vzdelávanie sa vo svojom jazyku a tým pádom podporovať rozdielne spôsoby myslenia aj za ceny väčších nákladov na dosiahnutie rovnakého efektu? (rád by som veril, že stojí za to udržiavať diverzitu vo svete a že príroda veľmi dobre vie, čo robí)

[Luboš Doležel (Doli)]

Vyznat se v obojím a upřednostňovat ten jazyk, v kterém se chceme primárně pohybovat.

rád by som veril, že stojí za to udržiavať diverzitu vo svete a že príroda veľmi dobre vie, čo robí

Když už se na to díváme takhle, tak kdo ví, jaký jazyk bude globálním za sto let...

[xkesh]

vzhledem k tomu, že takzvaným profesionálním překladatelům dle mého pozorování filmů a seriálů při překladu AJ->ČJ naprosto běžně unikají idiomy

Ještě je možné utěšovat se tím, že takové překlady se dělají jako na běžícím pásu a tedy dost mechanicky. Asi to málokdy překládá někdo, kdo se nejdřív pořádně seznámí s originálem, natož aby po celou dobu skutečně soustředěně vnímal, o co skutečně jde, a prováděl náročně zpětné kontroly. To by se mu totiž vůbec nevyplatilo, protože kvalitní překlad vám evidentně zaplatí úplně stejně jako ten zprasený (což je asi ten skutečný důvod, proč se podíl prasečin zvyšuje).

Že něco zdánlivě samozřejmého ujede, se ovšem odjakživa stávalo a bude stávat i v těch nejlepších překladatelských kruzích.

[Luboš Doležel (Doli)]

Jedna věc je, když pouteče význam neznalostí tématu, druhá věc je, když utíkají zavedené idiomy, a to klidně i několikrát během filmu, a ten zbytek překladu taky nic moc. Že se v oboru IT člověk setkává s lidmi, co by fakt radši měli jít dělat sekretářku, to je jedna věc. Že to ale prochází lidem na takto veřejně viditelné pozici, kde lze navíc certifikátem docela dobře prokazovat zdatnost, to nechápu.

Tak trochu reaguju na celou situaci, kdy se skoro nikde nepožadují vysoké znalosti jazyka na jazykové pozice, a to včetně škol. Před rokem jsem měl na FELu učitelku angličtiny, která se chlubila, že učí i na UK, ale přitom její schopnosti odpovídaly přeučené ruštinářce

Ale to jsem tu pod blogem už offtopic.

[xkesh]

Že to ale prochází lidem na takto veřejně viditelné pozici, kde lze navíc certifikátem docela dobře prokazovat zdatnost, to nechápu.

Při produkci pro masy jsou náklady na zajištění vysoké kvality nepřiměřené výnosům. Proto ji taky nikdo nepožaduje a z toho důvodu ani nechce zaplatit. A komu to vadí? Pár fachidiotům (dříve vzdělancům) se zanedbatelnou finanční silou. Aneb zaplatil byste za takový film třeba o 100% víc, kdyby měl "certifikát vysoce kvalitního překladu"? Silně pochybuju. Obchodníci už na to přišli dávno.

Tak trochu reaguju na celou situaci, kdy se skoro nikde nepožadují vysoké znalosti jazyka na jazykové pozice

To by byla nechutná regulace zasahující do výše popsaného fungování volného trhu. Ten totiž nikdy nevytvoří nejvyšší dosažitelnou kvalitu (tu požaduje pár podivínů), ale zcela v souladu s poučkami přizpůsobuje kvalitu požadavkům blbého davu. Co se týče vašeho příkladu: jen blbeček doufá, že se naučí jazyk (ehm, cokoliv) ve škole, a na tuto pozici stačí tedy pouze učitel kvalit odpovídajících úrovni studenstva, čemuž opět odpovídají náklady.

Těch pár iracionálně jednajících (ekonomicky neefektivních) "dobrých učitelů" (překladatelů, redaktorů...) tento systém nemůže zvrátit ani podstatně ovlivnit.

[victor8]

a úplne najhorší sú fachidioti ekonomického zamerania, ktorí stavajú svoje poučky a vzorčeky vysoko nadovšetko... najhoršie je, že presne tí teraz riadia chod sveta... :-/

to kskaru nie je na svete nič dôležitejšie ako ekonomická výhodnosť?

[Tomáš Heger (geckon)]

To mi připomíná jeden brakový film, který jsem nedávno napůl viděl v televizi. Nejvíce mě zaskočily věty „Oheň v díře!“ a „Pět vysokých!“.

[Randy_Sh]

"Oheň v díře" jsem slyšel v mnoha filmech a nebyl to jen brak. Dost mě štve i překládání "marine" jako "námořník", snad není film, kde by to přeložili správně.

[podlesh]

Ale jo, mariňák se většinou podaří. Horší je to s inteligencí, ta se povede opravdu vyjímečně. Ale ještě jsem neviděl, že by někde nějaký překladatel zvládl inženýry a mediky.

[thingie]

Ono je třeba znát oba jazyky, a i odpovídající terminologii. A zrovna vojenské termíny jsou problém. České vojenské termíny jsou sice velmi krásné, ale rovněž i velmi české, a mají-li být použity ve filmu v prostředí americké armády, může to sice být fakticky naprosto správně, ale zároveň taky velmi divné.

(Pro zajímavost. Píše se „výjimečně“.)

[Prcek]

No ta angličtina má ještě jednu výhodu - u obhajoby závěrečné práce budeš mít malé bezvýznamné plus za to, že jsi to napsal anglicky . Aspoň tak to chodí u nás, oponenti to píšou do posudků jako kladnou věc.

[amigapower]

...já bych tu angličtinu zakázala!

[Věra Pohlová, rozhořčená důchodkyně]

Já bych všechny ty ufokočky zakázala.

[Robo]

jednoznacne pis v anglictine; bude to pre teba lepsie; lepsie sa ti dostane anglictina "do krvi" a budes mat aj plus na prip. obhajobe; o tom ci tvoju pracu bude niekto citat, ci nie sa starat az tak nemusis; bakalarske prace nejaky velky dosah nemaju (citat to nebude asi skoro nikto), a anglicky vie snad kazdy, kto sa o nejaku vedecku problematiku zaujima

[l4m4]

Nemáš-li ovšem angličtinu v krvi... Viděl jsem takové práce, a musím říci, že onen positivní dojem z angličtiny poněkud kazí, když píšeš anglicky jako dřevák. Dotyční by udělali lépe, kdyby práci napsali v jazyce, který ovládají.

Tazatel asi anglicky umí, ovšem s jistotou to nevíme.

[JanikT]

Piš ve slovenčině. Jazyk je to krásný a pokud budou všichni používat angličtinu, brzy zanikne... To platí i pro češtinu... A pokud nějaké slovo nikde nenajdeš, zkus ho vymyslet. Takový kyslík, uhlík, dusík si naši obrozenci museli vytvořit. (Jen tak mimochodem, v plánu bylo i označení "kostík" pro Fluor, ale to se naštěstí nechytlo )

Jen ještě naokraj, nemyslím si, že by mnoho obyčejných lidí chtělo číst takové knihy... Krom toho, ne každý je vysokoškolák a mnozí tomu nebudou rozumět, i kdyby to měl v jeho rodném jazyce.

Potom je ještě možnost napsat tu práci dvakrát - ve slovenčině a angličtině... Ale to by asi zabralo dost času

[victor8]

No v dlhodobom horizonte mi práve o tých obyčajných ľudí ide (no, obyčajných... hlavne o študentov SPŠiek elektrotechnických)...

Popularizácia hocakej témy väčšinou vyžaduje, aby dostupná literatúra bola v natívnom jazyku... na stredných školách sa bežne navrhujú PID regulátory.... pretože je to vec známa a existuje k nej dostatok literatúry. Ale ešte som nevidel nikoho okrem pár vysokoškolákov, ktorí sa týmto zaoberať musia, navrhovať PI^λD^δ regulátor, aj keď jeho vlastnosti sú oveľa lepšie (má jedinú nevýhodu, a to je viac matematiky za ním, ale to sa softwarom dá vyriešiť).

Na výške si píšeme článočky do časopisov, píšeme knižočky, dostávame granty.... ale kde je reálne využitie? Načo sa prevádza aplikovaný výskum, keď sa k našim záverom nedostane väčšina lokálnych automatizérov? Vyžitie konceptu nepotrebuje len vysokoškolákov, ale hlavne technikov, stredoškolákov, ktorých ich práca baví a vedia ju uviesť do praxe...

(Ten posledný odstavec už veľmi nepasuje k tomuto threadu, ale nedalo mi to )

[Jirka]

Speciálně na Slovensku bych si na cizí jazyky dával pozor, je totiž možné, že až se u vás Fico naštve, tak půjdou všichni, kteří nemluví a nepíšou jen Slovensky, do báně.

[Terazky]

A po americky hovorite? Nie? To mate bohovske stastie !!!

[podlesh]

Pozor na to, Terazky, vaše "slovenština" je také podezřelá!

[kaiwas]

to je teda dilema, napiš to v angličtině, to pomůže tobě. a pokud chceš pomoct rodnýmu jazyku, tak to přelož, přepsaný to máš za tejden poflakování. a pokud ten tejden nechceš obětovat, tak ti za to rodnej jazyk nestojí.

[init_daemon]

fractional calculus -> teoria diferintegrovania. Zdroj: odkaz

[victor8]

wow, vdaka

[Filip Dominec]

Psal bych takové práce důsledně v angličtině:

1) Národ je pro mne prázdný pojem.

2) I kdyby na národu (ať už je to cokoli) trochu záleželo, pochybuji, že by utrpěl psaním technických textů v nenárodním jazyce.

3) Jazykovou bariéru mezi cílovými čtenáři nepovažuji za velkou potíž. Psaní textu v národním jazyce může mít smysl, jen pokud je vázáno na lokální téma (BaP o úbytku vrabců v Tatrách) nebo pokud je známa cílová skupina čtenářů (píšeš-li učebnici pro studenty). Jinak vedou práce v národních jazycích buďto k opakování jinde již dávno napsaného a zvyšování informačního šumu; anebo naopak k těžko překonatelným jazykovým bariérám v případě unikátních prací.

4) Lepší angličtina se spoustou anglických termínů, než slovenština se spoustou anglických termínů.

[the.max]

1) Národ je pro mne prázdný pojem.

To se mas teda cim chlubit!

[AHAHA]

Proc? Narod je umely konstrukt stary jen asi 2 stoleti. Je to akorat skvely nastroj moci.

[kralyk z abclinuxu]

Lol, která sociílní struktura není umělý konstrukt?
A pak, "národ" je pojem o mnoho starší než 2. století.

[AHAHA]

Lol, která sociílní struktura není umělý konstrukt?

Rodina, kmen, etnikum.

A pak, "národ" je pojem o mnoho starší než 2. století.

Soucasne pojeti naroda pochazi z 18. a 19. stoleti.

[Marek Bernát]

Musím povedať, že si ma dosť zmiatol. Aké je súčasné pojatie národa a čím sa líši od toho, čo tu bolo predtým?

[AHAHA]

Exaktni definice soucasneho ani minuleho pojeti samozrejme neexistuje.

Ja to chapu tak, ze driv (pred 18. stoleti) vicemene odpovidal "etniku". Prikladem muze byt rozdeleni Karlovy univerzity na 4 narodni casti. Urcite se ale nasly vyjimky, ktere by spise odpovidaly dnesnimu pojeti.

Dnesni pojeti chapu jako nejaka podmnozina: etnikum, puvod, jazyk, kultura, historie (mozna dalsi) + vlastenectvi - zjednodusene receno "ochota pomoct jinemu cloveku jen na zaklade prislusnosti k narodu (tj. bez jakehokoli osobniho vztahu)".

[Marek Bernát]

To znie ako pekná blbosť. Hovoríš o kultúre, pôvode, jazyku, histórii. To všetko mali už v Ríme a Grécku. Rozhodne nešlo o nejaké etnikum.

[Marek Bernát]

Teda, jasné, že silnejšie vzťahy boli v rámci nejakého etnika, ale to je tu stále, viď Moraváci, Pražáci, etc.

[AHAHA]

Vsechno toto meli, ale nepovazovali to za impuls k vlastenectvi.

Rimske vojsko bojovalo za cisare, popr. za stat, ne za rimsky narod.

[Marek Bernát]

Ako vtedy, tak dnes sa bojuje preto, že je to povinné (či už v rámci brannej povinnosti, alebo ako profesionál vojak). Nikto nejde zomrieť dobrovoľne Akýkoľvek ďalší dôvod je už sekundárny.

[AHAHA]

Co ty desetitisice cechoslovaku, stovkytisice polaku a dalsich, kteri v 2SV ze sve vlasti utekli a nemeli na praci zrovna nic jineho nez bojovat a umirat za svuj narod? Ti by s tebou asi nesouhlasili.

[Marek Bernát]

Že existujú ľudia s nejakými ilúziami, za ktoré sú ochotní zomrieť, nepopieram, ale je to zanedbateľné percento.

[AHAHA]

Procento lidi, kteri jdou do valky zemrit za vlast je skutecne zanedbatelne.

Procento lidi, kteri jdou do valky bojovat za vlast a riskovat tak svuj zivot uz ale zdaleka zanedbatelne neni. Na co myslis, ze je ta vsudypritomna vlastenecka propaganda? (Vezmi si USA, Polsko atp. Nas se to ani moc netyka, i kdyz nevim, jak jste na tom ted s tim Ficem ...).

[Marek Bernát]

Nejak nevidím rozdiel medzi pojmami ísť zomrieť a ísť riskovať život za vlasť. To prvé je len realistickejšie podané, lebo o tom to je. Ktokoľvek, kto je ochotný riskovať život za tak vágnu vec, akou je vlasť, keď pritom tá vlasť to bez jeho pričinenia nejak zvládne tak či tak, nemá mozog na správnom mieste. Jediný dôvod, ktorý to racionálne ospravedlňuje, je príkaz zhora (mobilizácia), lebo za dezerciu človeka môžu zastreliť tak či tak, takže si už holt moc nevyberie

Aká vlastenecká propaganda? Ja to nejak nesledujem. Určite existujú ľudia s ilúziami, to opäť nepopieram a niekto ich môže vďaka tomu manipulovať. Na Slovensku to nijak hrozné nie je a Fico je len irelevantný šašo. Jediné prejavy nacionalizmu sú od voličov Janka Slotu, ktorých už vďakabohu moc nie je.

[Robo]

+1

[JaSel]

Tak já to vidím trošku jinak. Blog byl dlouhý, tak bude i dlouhý komentář.

První podstatnou věcí je uvědomit si, pro koho tu práci píšeš. S tím souvisí, kdo ji, podle Tebe, bude číst? Pokud chci, aby tu práci mohli číst kolegové v celém světě, tak ji asi nebudu psát česky/slovensky. Odborné články v čínštině mohou být sice zajímavé, nicméně z nich pochopím tak maximálně obrázky. Bakalářka obvykle nemívá až takovou odbornou úroveň, aby stála za přečtení lidem z celého světa. Takže tady bych řekl slovensky.

Další fakt je, nakolik dobře umíš anglicky. Práce v angličtině je fajn a oponenti ji asi ocení, ovšem pouze v případě, že bude napsaná i jazykově správně. Tady určitě platí, že je třeba znát své schopnosti a podle toho se rozhodnout. Nicméně radši budu mít srozumitelně formulovanou práci česky/slovensky, než něco zpracované sice anglicky, ale tak, že nepochopím, co tím chtěl autor říct. Podle mé zkušenosti mají studenti dost práce s tím, aby byli schopni formulovat své myšlenky v rodném jazyce, natož aby je ještě překládali. Takže tady je to na zvážení, jenom Ty sám znáš svoje schopnosti. Já bych jako oponent kladl důraz spíš na celkový dojem - jak je celá práce ucelená, jak navazují myšlenky, jestli je jasné, co je citace a co názor autora, apod.

Co mě ale skutečně dostalo, je ta část zápisku, ve které píšeš:

Už čoskoro si budem vyberať tému na bakalársku prácu. Veľmi rád by som ju napísal v slovenčine, ale už teraz viem, že to bude veľa práce navyše. Vhodne preložiť termíny, aby ostali dostatočne výstižné, veľa myšlienok preformulovať z angličtiny do slovenčiny tak, aby jazykom mojej práce bola naozaj slovenčina a nie angloslovenčina, ...

Podle mě není slovenština práce navíc. Odborná práce, i jenom bakalářka, má obsahovat myšlenky autora. To je na ní to podstatné, ne to, že se Ti rešerše bude líp psát v tom jazyce, ve kterém je odborná literatura. A ta rešerše je jenom jedna část. Pak bys to měl zhodnotit a vyvodit z toho nějaké závěry. Co se týká přeformulovávání myšlenek, myslím, že by to mělo být tak, že si přečteš článek, pochopíš ho a svými slovy napíšeš, o čem je. Nemělo by to být tak, že přímo z odkazované literatury budeš citovat doslovně celé části textu. Viděl bych to tak maximálně na jednu větu. Takže najednou to začíná vypadat tak, že si tou angličtinou moc práce neulehčíš, spíš naopak.

Ohledně termínů, tak tady Ti radit nechci, nevyznám se v tom oboru, o kterém píšeš. Nejjednodušší je zeptat se svého vedoucího.

Závěrem bych řekl, že pokud si nejsi opravdu jistý, že to anglicky napíšeš pořádně a správně, tak to piš radši slovensky. Je to jednodušší.

[victor8]

Vďaka za tento pohľad na problém.

Samozrejme, bakalárka je len málokedy na takej úrovni, aby niečo znamenala.... u nás to ale väčšinou funguje tak, že téma, ktorú si raz študent vyberie na bakalárku, mu (+-) už prischne aj na diplomovku v inžinierskom štúdiu, a pokiaľ sa študent dostane aj na doktorantské, opäť pracuje (+-) v tej oblasti.

Čo sa prekladania z jazyka do jazyka týka, samozrejme, že kopírovať text z cudzích prác sa nesmie.... avšak, neviem, možno to tak funguje len u mňa, ale ak raz získam vedomosť v určitom jazyku, väčšinou mi tá vedomosť v tom jazyku ostane aj v hlave.... čiže ak si prečítam Teóriu automatického riadenia v slovenčine, budem rozmýšľať o lineárnych spojitých systémoch, zatiaľčo keď si naštudujem Application of Fractional Calculus, už vždy budem rozmýšľať len o Continued Fraction Expansion a Fractance devices...

a práve táto skutočnosť ma niekde v pozadzí straší, lebo prepínanie kontextu je drahá operácia nie len pri procesoroch

Ale po prečítaní ostatných komentárov a uvedomení si pár dôsledkov.... asi budem predsalen písať po slovensky...

[frdrx]

Pokud je rodným jazykem angličtina, tak ano.

[qwertzuiop]

Piš slovensky, česky, pokud to budou číst hlavně Slováci, Češi.

Jestli je ta tvoje práce natolik zásadní, že se ujme i ve světě, nebo jestli (si) potřebuješ dokázat, že anglicky umíš, nebo jestli tě to prostě nějak mimořádně baví, nebo jestli je tvoje slovenština katastrofální a angličtina ne, piš anglicky.

Mé sympatie mají národní jazyky, ale samozřejmě si čtu i mnoho věcí v angličtině. Je nás dohromady patnáct nebo šestnáct mega (10 na 6 :)))) a těžko můžeme mít všechno v národních jazycích. Ale neznamená to, že bychom se něměli snažit.

P.S.: Překlad terminologie považuju za drobnost, pokud již překlad existuje.

[Freeman]

Mno nejlepe je to napsat v necem srozumitelnem, napr. Python, Pearl ... :)

[vlastikroot]

No lepší než perl by byl už asi jen brainfuck

[pc2005]

Na bakalářku? Jedině Whitespace .

[Robo]

Pearl? ale aj keby Perl, tak ten sa mi moc zrozumitelny nezda

[:::]

podle me tam mas chybu hned na zacatku v predpokladu ze nekomu pomuzes kdyz mu prelozis text z en.

Kdyz nekdo bude psat prace ve slovenstine/cestine tak tim pomuze mozna tak tem JAZYKUM (ktery se potom budou svijet ve smrtelny agonii o nekolik let dele), ale urcite tim nepomuze LIDEM... (na ktery se potom ve zbytku sveta budou divat jako na vesnicky baliky...)

[User682]

zdravim,

nevyplati, ale je to prinosne a bohulibe.

+) osobne si myslim, ze v nativnim jazyce se lepe chape a pro hodne lidi je to prinosem. Relativne rychle neco dobre rozsirite.

+) s lidmi z ciziny se velmi dobre spolupracuje a ceni si toho, ze vubec neco je. Naopak se pripravte, ze budete mit vetsi konkurenci.

-) bohuzel (nevim, jak u Vas na Slovensku) cesky clovek je nevdecny. Pocitejte, ze bude chtit spise jenom konzumovat, nez neco vytvaret a resit. Ceskemu clovek zacina byt posledni roky "hodne netahavy" (proste je liny, unaveny, atd...).

gf

[User682]

jeste doplnim.

V cizine je nejaka odborna debata rizena nejlepsim nazorem, zatimco tady je to rizeno obcas nejvetsim a nejvytrvalejsim egem.

Jinak jste dal jako autor blogu zajimave tema. Jednou, dvakrat za mesic se nad podobnou otazkou zamyslim.

[victor8]

Myslím, že ste otázku prínosu pekne zhrnul...

čo sa týka českého (a slovenského) človeka, stačí sa pozrieť na vzorku študentov hocakého technickejšieho smeru....

50% len čumí doblba, pretože na strednej v ich odbore "kozmetička a vizážistka", prípadne "technicko-informačné služby (sekretárka s maturitou)" im o ničom takom nikdy nerozprávali... a podľa názvu študijného odboru si mysleli, že matiku potrebovať nebudú...

25% síce skončilo rovnakú školu ako predchádzajúcich 50%, avšak keďže ich táto oblasť baví, vedia o čom je reč a nejaké tie teoretické základy im väčšinou nerobí problém doštudovať...

zvyšných 25% su poväčšinou gymnazisti, teda teóriu nemajú problém naštudovať, príklady nemajú problém vyriešiť, matematiku majú poväčšinou na celkom dobrej úrovni, ale v drvivej väčšine sú odrezaní od skutočného sveta a netušia, na čo je mimo školy dobré to, čo sa učia.

(samozrejme čisla sú silne subjektívne, takisto aj pohľad na gymnazistov, neviem porovnať, ako je to v iných regiónoch a odboroch, vychádzam s toho, akých ľudí som počas štúdia spoznal ja)

Je mi jasné, že tým pádom od tých 75% ľudí nemôžem čakať, že prinesú niečo nové do tejto oblasti... ale dúfam, že stále má zmysel podporovať ich... a nech si aspoň tú knižku po slovensky prečítaju, hádam sa na nich niečo nalepí...

[xxx]

Jé kecy průmyslováků o tom, že lidi z gymnázií jsou nepoužitelní a vice versa. Oblíbené to téma flejmů prváků na vysokých školách. To v druháku to přejde.

No a pro autora blogu. Zvážil bych, zda-li je moje angličtina opravdu na odpovídající úrovni, že nebudu mít problém napsat v ní rozsáhlejší práci. Pak bych vzal v potaz, kdo budou čtenáři a podle toho bych se rozhod (Počítal bych s tím, že pokud to bude ve slovenštině, tak si to přečte možná tak vedoucí a prolistuje oponent.). Osobně bych se přikláněl v případě autora k angličtině. Měl jsem za téma BP věc, ke které byly jen anglické podklady. V posudku se to projevilo tím, že jsem byl pokárán za nadbztek anglicismů.

[victor8]

Mno som druhák a co sa týka spoluziakov, neflamujeme o tom, berieme to ako fakt...

Hoci, mohol by som to sformulovať trocha ináč...

Problém odtrhnutia sa od reality nie je spôsobený gymnaziálnym pôvodom, ale nezáujmom o predmet štúdia.

Veľa ľudí príde na vysokú školu len preto, lebo niečo vyštudovať z rôznych príčin musia (rodičia, vidina titulu, pekná spolužiačka, ...), alebo niečo vyštudovať proste chcú a keďže ich v podstate nič nebaví, vedmú prvý odbor, ktorého meno znie zaujímavo.

(bavím sa o technických odboroch) Väčšina ľudí z priemysloviek nejaký záujem má, ináč by na ne nešli. Naopak, väčšina ľudí z gymnázií je zase v štúdiu lepšia, ale nie vždy sa u nich dá nájst záujem. Dopadá to potom tak, že priemyslovkári musia v niektorých predmetoch poriadne pridať, gymnazisti štúdium naopak väčšinou zvládajú, ale stáva sa, že nie je u nich záujem...

A k $TOPIC - vyzerá to tak, že sa budem musieť opät porozprávať so svojím vedúcim, keďže na mnoho otázok položených v tejto diskusii si nedokážem so 100% istotou odpovedať... takže ďakujem všetkým, čo sa k tejto téme vyjadrili, pomohlo mi to získať nadhľad a pouvažovať nad problémom z viacerých strán

[AHAHA]

Zeru tu tvou generalizaci :D

[victor8]

vdaka

preto píšem "väčšina", je jasné, že všade sa nájdu výnimky.... moje závery vychádzajú len z mojich pozorovaní, prípadne otázok, ktoré som sa spolužiakov pýtal... jasné, že je to zrejme dosť subjektívne, ale na moje okolie to sedí

[melkors]

V cizine je nejaka odborna debata rizena nejlepsim nazorem,

H*o, h*o, zlata rybko!
Staci si vzpomenout napr. na IPCC ...

[:::]

jinak kdyz o tom ted tak premejslim tak me celej tenhle vyplod prijde jako by autor vedel ze v en nic napsat nedokaze a tak se snazil presvedcit ostatni (a sam sebe) ze ve slovenstine je to vlastne lepsi...

[victor8]

Neberiem ti tento názor

Naozaj mi ale ide o porovnanie výhodnosti z globálneho hľadiska (čo je prospešnejšie všeobecne) a lokálneho (čo je výhodnejšie pre mňa).

Napadla ma ešte jedna vec...momentálne je angličtina IN a módna.... ale nikto nevie, čo bude o 10 rokov... začneme všetci písať svoje práce v čínštine, lebo momentálne bude Čína vládnuť svetu?

[podlesh]

Optimista píše anglicky, pesimista píše čínsky.

Realista se nezabývá ptákovinami a učí se střílet!

[AHAHA]

Osobne bych se ridil hlavne timto: v jakem jazyce bude celkovy prinos nejvetsi? U prace urcene strednim skolam a vysokoskolakum (rekneme do tretaku) cesky/slovensky, vys uz anglicky.

[xxxs]

kludne pis v slovencine. hlavne nevytvaraj vlastnu terminologiu. ak nieco nevies najst, este to nemusi znamenat, ze to neexistuje. ak by si kvoli prekladu terminov napisal na jazykovedny ustav, urcite by ta nezabili.

[victor8]

+1, preto som sa pýtal, či niekto nepozná nejaké dobré prekladové slovníky (prípadne iné možnosti, ako zistiť, či sa o to už niekto predomnou nepokúšal)

[Petr Soběslavský]

Stejnou otázku jsem řešil před dvěma lety v Brně a rozhodl jsem se pro angličtinu ze třech důvodů:

- jednodušší k napsání - pokud je i většina zdrojů v angličtině, dá se práce psát přímočařeji, přejímat terminologií, sousloví, části vět

- vyhneš se gramatické policii - v Brně tenkrát působilo snad víc obrozenců než v Praze 19. století, pod vedením inteligenta, který svou existenci na fakultě zakládal na tom, že se místo "RSS čtečka" musí psát "čtečka RSS" (je to neshodný přívlastek ) a "firewall" je v češtině "ochranný štít". Do anglické verze nikdo moc mluvit nebude.

- nikdy nevíš, jestli nebudeš tu práci potřebovat někomu prezentovat, navázat na ní dalším výzkumem apod. a v tom případě se anglická verze hodí.

[Kvakor]

"Ochranný štít"?! Tak to čtu poprvé, viděl jsem různé podivné překlady a parodie na překlady, ale firewall jsem nikdy takto přeložený neviděl. Pokud už byl tento termín překládaný (téměř vždy jen pro vysvětlení), tak spíše jako "protipožární zeď" (pokud se bere význam termínu ze stavebnictví) nebo "protipožární přepážka" (pokud se bere význam z automobilismu), takže onen inteligent téměř určitě nepodnikl žádný výzkum ke zjištění aktuálně použivaných překladů.

[kralyk z abclinuxu]

Je problém napsat to jak v angličtině tak v slovenštině?
Aneb koza se nažrala a vlk zůstal celý

[thingie]

To je tuna práce.

[microcz]

člověk, který si bude schopen přečíst tvou práci a porozumět jí, obvykle anglicky umí, takže bych se nestrachoval že pokud budeš publikovat v aj, tak ti nebude někdo rozumět.

Na druhou stranu nepřeceňoval bych význam BP, je dobré pokud jako autor zvolíš zajímavé téma. Ale ber ohled na to, že i úzce specializovaným školitelům a oponentům projde za roky přes ruce prací habaděj, měl by ses teď snažit zapůsobit hlavně na ně - kvalitou své práce, jazyk je podružný. Zatím nepíšeš vědeckou publikaci pro kolegy ve světě.

Pokud ale neřešíš sledovací výzkum, ale máš natolik zajímavé téma, že bys mohl obohatit svůj obor novými poznatky, přišel jsi například na nějaké zjednodušení, novou výpočetní metodu, tak piš rozhodně v aj, ohlídej si autorská práva, napiš články s odkazem na svou práci, požádej o pomoc školitele, případně doktorandy z tvé školy a publikuj. V momentě kdy máš reálnou šanci že by tvoje práce byla natolik zajámavá, že ani v angličtině nelze dohledat vhodné alternativy, tak tě rodný jazyk svazuje.

btw: ty se teď rozhoduješ o výběru své BP a už jsi nějakým způsobem zapojen do univerzitního výzkumu?

[microcz]

tak jsem si pročetl i diskuzi a jestli to chápu dobře tak se snažíš přiblížit zajímavé a relativně složité téma širšímu okruhu lidí, kteří sice nebudou mít takové teoretické znalosti jako ty, ale budou mít zájem se o tématu něco dozvědět a znalosti zúročit v praxi? ....potom bych psal v rodném jazyce, nebo se v československu zas nežije tak málo lidí

[victor8]

yo, zatiaľ mi ide hlavne o to priblíženie tejto témy širšiemu okruhu ľudí... ale ešte si nie som istý, či to odo mňa bude očakávať aj môj vedúci ako som písal vyššie, bez ďalšieho rozhovoru s ním sa momentálne z miesta nepohnem.

[Josef Kufner]

Záleží na úrovni (pokročilosti) práce a očekávaného vzdělání čtenáře. Učebnice přírodopisu na ZŠ je blbost psát v angličtnině, ale zprávu o výsledcích několikaletého výzkumu je blbost psát česky/slovensky. U bakalářky bych řekl, že to je jedno a vol to, s čím budeš mít míň práce.

[l4m4]

Bakalářskou práci napiš prostě v jazyce, ve kterém se ti bude snáz psát. Jediný její význam je prokázat, že dokážeš sepsat konzistentní elaborát delší než několik stran. To už bychom za chvíli řešili, ve kterém jazyce máš odevzdávat zápočtové příklady... [*]

Otázku, kterou kladeš, vidím spíš u diplomové práce, kde to záleží na oboru a na tom, zda se hodláš tématu věnovat nadále.

Disertační práce se pak píší česky/slovensky už jen v irelevantních oborech. Případně je tak píší lidé, pro něž je problém vůbec slepit větu, která má hlavu a patu (což je naneštěstí schpnost nezávislá na technickém talentu).

[*] V tom, kterým mluví přednášející/cvičící, kdyby to nebylo jasné.

[victor8]

túto otázku sa snažím vyriešiť už teraz len z toho dôvodu, že téma bakalárskej práce mi na 98% ostane aj na diplomovku.... a bolo by nerozumé mrhať svoj čas následným prerábaním práce, keď sa namiesto toho môžem zamerať na jej lepšie spracovanie

[deda.jabko]

a bolo by nerozumé mrhať svoj čas následným prerábaním práce, keď sa namiesto toho môžem zamerať na jej lepšie spracovanie

a nebylo by dobre to udelat poradne rovnou? jen tak mimochodem, pozor na self-plagiarism... ;-]

imho je docela blbe brat si tema diplomky stejne jako bakalarky... bud to je problem na bakalarku moc velky a pak bude bakalarka mizerna nebo bude problem zase na diplomku moc maly a pak bude mizerna diplomka...

navic na bakalarku i diplomku jsou kladene trosku jine naroky, takze si akorat zadelavas na dalsi problemy...

jinak ja jsem mel bakalarku, diplomku i dizertaci pokazde na uplne jine tema a na skodu to urcite nebylo...

[l4m4]

Pod toto bych se podepsal.

[math3z]

+1 za nevšednú tému článku a diskutabilnú pravdu o značnej časti gymnazistov u nás =) Osobne by som to písal skôr po slovensky.

[jas]

[*] V tom, kterým mluví přednášející/cvičící, kdyby to nebylo jasné.

Toto nie je az tak zrejme, ako sa moze na prvy pohlad zdat. Niekedy je vhodne to pisat v anglictine. Su oblasti, kde bezna veta pozostava z 50%+ len z terminov, ktore boli predtym definovane. Prekladat nieco taketo moze toho, co to opravuje len a len zmiast.
Dalej tu je moznost treningu na buducu vedecku cinnost, kedze tam uz komunikacia prebieha v podstate len v anglictine. Pokial si skola planuje vychovat aj nejakych aspon polovedcov, tak je vhodne ucit ich uz od zaciatku priamo anglictinu, nech si nemusia zbytocne prevykat na novu terminologiu.

[JiK]

nebal bych se to napsat anglicky ani kdyz v ni nejsi uplne nejsilnejsi. Aspon se to naucis. Delas to pro sebe. Ziskas cvik, sebevedomi, rozlet...Je to SKOLNI prace, takze cilem je se neco naucit...clanek v impaktovanem zurnalu ma jine pozadavky.

Ale, jak uz tu zaznelo, pocitej s tim, ze budes mit automaticky vetsi konkurenci, a dokonce se muze stat, ze tu praci bude nekdo cist...a dej si pozor na plagiarism, ne vsude se na to kouka tak superbenevoletne jako v CR/SR, kde opisuji i nekteri dekani, prodekani a ti, co by meli jit prikladem. A jeste ostudnejsi je, ze jim to vetsinou projde.

Zkus vsak myslet spis nad obsahem, vlastnim zaverem a uchopenim problemu, tou bolestivou dusevni praci, nez nad prezentaci a formou, resit, jestli budes mit ty nejkrasnejsi vzorce/tabulky v TeXu/LaTeXu nebo jestli to bude ve Wordu je technikalita, a do jiste miry onanie, kterou nikdo moc neoceni a tebe bude stat cas. Delej to v tom, v cem umis nejlip. Prehazet to jde vzdy a je to otazka desitek minut.

[xkucf03]

Piš slovensky. Bakalářky většinou nebývají nějak extra novátorské a objevné (většinou je to stejně kompilace stávajících znalostí + minimum vlastního výzkumu), takže pokud budeš psát slovensky a vytvoříš dobře nové názvosloví, bude to asi ten největší přínos, jaký může být (obecně – nepopírám, že existují i bakalářky, které nejsou jen kompilací).