Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
ted sem si fsim, co treba jeste spolecny /home? a ty oddily jsou zbytecne velike staci 10GB na distro, a zbytek na ten home :)pri spolecnem /home bacha na stejny uzivatelsky jmena, taky bych to pripojoval az PO instalaci zvlast, protoze lecktery instalator smaze puvodni data. Podle me staci tak max. 3-4 G na distro + nejaky spolecny odkladaci oddil na vetsi data (filmy, hudbu).
/usr 5Gigovy a mam to tak tak. Ale dost to zalezi na tom, co vsechno si tam chce dat, na test by to stacilo, ale kdyz si tam bude chtit nacpat spoustu aplikaci, tak by mohl narazit...
Doporučoval bych spíše společný /home (pozor na čísla uživatele a skupiny, měli by být v obou distribucích stejné např),Ehm, a kdyz budou nastaveni v tech ruznych distribucich ruzna? kdyz si kazda aplikace zapise v kazde distribuci JINE nastaveni? Opravdu mas /home se stejnymi uzivatelskymi jmeny spolecne pro nekolik distribuci?
Nerozumím tomu, proč bych měl u stejné aplikace v jiné distribuci používat jiné nastavení, možná to může mít nějaký důvod, ale žádný mě nenapadá!typicky je problem napr. s ruznymi verzemi tehoz software ...
/varu bych se obloukem vyhnul. Ale mohla by to byt i legrace
root@10.38.21.2# df -m Filesystem 1M-blocks Used Avail Capacity Mounted on /dev/ad0s1a 169 59 96 38% / devfs 0 0 0 100% /dev /dev/ad0s1e 14820 3743 9890 27% /usr /dev/ad0s1d 193 23 154 13% /varpozn. jde o FreeBSD :)
Jsem rozhodně LAMA a zrovna se rozhoduju mezi Mandrivou a Ubuntu. Tento článek mi určitě pomůže. SUSE i Mandriva mi připadá moc komerční. Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, jak je to se SUSE nevím, ale předpokládám, že podobně. Řešení je kompilace, ale u Mandrivy se mi moc nedařilo. Mandriva má na druhou stranu spoustu balíčků v distru a SUSE je jednou tak dražší.
Vzhledem k tomu, že ještě neumím nainstalovat dva systémy na jeden hadr, těším se na pokračování.
S Ubuntu jsem měl problém s instalací. Po restartu zmrzne! někdo tady psal, že se musí instalovat v angličtině a pak změnit jazyk. Tohle pomohlo, ale teď neumím změnit jazyk zpět. Ubuntu a GNOME je rozhodně rychlejší. S programy (klikací) na nastavení je to horší, ale kdosi říkal, že je to lepší, protože to člověka donutí se rychleji učit. Teď mám "jenom" Ubuntu. Musím uznat, že můj exotický hardware detekoval všechen (jako zatím jediný). Chybí mi tam jen KPPP pro připojení na síť pomocí HW modemu
Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, ...eh? asi jsem právě spadnul z Marsu, ale nepřišlo mi, že by Mandrake, nyní Mandriva, za celou dobu, co ji znám (a používám), měla nějaký "specifický RPM balíčkovač" -
rpm se na mě tvářilo vždy poměrně "standardně"; dokonce jsem četl o lidech, co užívají různé blbosti umožnující do Mda instalovat třeba .deb balíčky ... taktéž při využívání distribučních i všemožných jiných zdrojů Mdk/Mda balíčků jsem nikdy neplatil nic jiného, než náklady na provoz svého počítače a internetového připojení ...???
Jsem lama, za casu woken jsem slychal "instaluje kazdou novinku" a u druhych jsem to skoro odsuzoval, ted vidim to same.
Tj. rikam si "proc mam zkouset hned posledni distro"? Potrebuju nejnovejsi KDE? Je az tak odchytany? Musim mit Mandrivu? Mam stazene instalacky MDK 10.2, jelikoz neziju jen pocitacema, tak bezim zatim stale na 10.1, ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?) = nemam kam se hnat s upgradem, kdyz mi zatim vsechno facha.
Jsem sam takovy konzervativec? Predpokladam, ze znalejsi sleduji deni vice a jsou hned v obraze = vedi, proc "skocit" po dalsi verzi hned?
ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?)pokud se nemýlím, Mandrake 10.2 nikdy nevyšel, vyšly jenom nějaké bety a RCčka, v okamžiku, kdy měl vyjít final, bylo to přejmenováno na Mandriva 2005 LE, takže ano, de facto je to to samé, Mda 2005 je konečným stupněm vývoje Mdk 10.2 (ostatně viz distribuční mirrory - je tam symlink na stejný adresář)
Tiskni
Sdílej: