Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Po definitivním rozhodnutí, že zahodím své WindowsXP mě čekal poslední krok, zvolit si tu pravou distribuci.
Rozdělil jsem si distribuce na 3 kategorie:
Jedním z hlavních faktorů výběru bylo Control Center kde bych mohl nastavovat většinu věcí. FedoraCore3 takovým systémem nedisponuje, Aurox má jakési ACC2, ale kromě krátké zprávičky v Linux+ o něm nic nevím. Zůstali mi v této kategorii pouze dva kandidáti, Mandriva 2005 a SuSE Linux 9.2. Zde byla volba těžká, ale nakonec mně přesvědčilo brzké vydání eval verze SuSE 9.3, které má OpenOffice 2b, KDE 3.4, atd … Vítězem se pro mě stalo SuSE 9.2, s brzkým upgradem na 9.3.
V druhé kategorii byla volba celkem jasná. Debian má dlouhý vývojový cyklus a proto jsem ho zavrhl. Jako nejlepší alternativa se mi zdálo Ubuntu a Kubuntu. Jelikož je výchozím prostředím v SuSE 9.2 KDE, hledal jsem jakýsi protipól v GNOME. Proto jsem zvolil Ubuntu.
Nyní mě čekalo rozhodnutí z nejtěžších, zvolil si jedinou distribuci ze dvou adeptů.
Balíkovací systém: Ubuntu má velice kvalitní nástroj APT a množství repositářů, které si můžu připojit. SuSE nemá o nic horší nástroj v podobě YUM, ovšem s množství repositářů je to již horší (našel jsem pouze dva). Proto má u mě jeden bodík Ubuntu. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 0
Množství nástrojů pro administraci systému (ruční editace souborů se nepočítá 
)
Zde je jednoznačným vítězem SuSE, jeho yast a yast2 jsou nepřekonatelní. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 1
Nezbude mi nic jiného, něž nainstalovat obě distribuce a porovnat je na svém hardware. Jelikož mám notebook, bude otázka snadného zprovoznění hw asi ta nejdůležitější. Za této situace, jsem rozdělil disk takto:
Jistě Vás napadne otázka, proč přidávám k Linuxu i FreeDos, je to z toho důvodu, že jsem již několikrát potřeboval upgradovat firmware DVD a bios MB. Bohužel výrobci distribuují různé flashovací nástroje jen pro Windows a Dos. Jen si nejsem jist společný swap prostorem, může mi někdo poradit zda to nebude mít negativní vliv na obě distribuce? Osobně si myslím že ne, obě distribuce nemohou běžet současně, takže by se neměli ovlivnit, ale rád si nechám poradit.
To by bylo pro dnešek vše, příště se pokusím popsat jak jsem obě distribuce nainstaloval (včetně screenshotů).
Tiskni
Sdílej:
27.5.2005 08:51
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
27.5.2005 08:53
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
ted sem si fsim, co treba jeste spolecny /home? a ty oddily jsou zbytecne velike staci 10GB na distro, a zbytek na ten home :)pri spolecnem /home bacha na stejny uzivatelsky jmena, taky bych to pripojoval az PO instalaci zvlast, protoze lecktery instalator smaze puvodni data. Podle me staci tak max. 3-4 G na distro + nejaky spolecny odkladaci oddil na vetsi data (filmy, hudbu).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
27.5.2005 08:43
/usr 5Gigovy a mam to tak tak. Ale dost to zalezi na tom, co vsechno si tam chce dat, na test by to stacilo, ale kdyz si tam bude chtit nacpat spoustu aplikaci, tak by mohl narazit...
Doporučoval bych spíše společný /home (pozor na čísla uživatele a skupiny, měli by být v obou distribucích stejné např),Ehm, a kdyz budou nastaveni v tech ruznych distribucich ruzna? kdyz si kazda aplikace zapise v kazde distribuci JINE nastaveni? Opravdu mas /home se stejnymi uzivatelskymi jmeny spolecne pro nekolik distribuci?
Nerozumím tomu, proč bych měl u stejné aplikace v jiné distribuci používat jiné nastavení, možná to může mít nějaký důvod, ale žádný mě nenapadá!typicky je problem napr. s ruznymi verzemi tehoz software ...
27.5.2005 10:11
27.5.2005 13:44
/varu bych se obloukem vyhnul. Ale mohla by to byt i legrace
27.5.2005 14:54
Nejsemtu | skóre: 14
| blog: Nejde Smazat
root@10.38.21.2# df -m Filesystem 1M-blocks Used Avail Capacity Mounted on /dev/ad0s1a 169 59 96 38% / devfs 0 0 0 100% /dev /dev/ad0s1e 14820 3743 9890 27% /usr /dev/ad0s1d 193 23 154 13% /varpozn. jde o FreeBSD :)
Jsem rozhodně LAMA a zrovna se rozhoduju mezi Mandrivou a Ubuntu. Tento článek mi určitě pomůže. SUSE i Mandriva mi připadá moc komerční. Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, jak je to se SUSE nevím, ale předpokládám, že podobně. Řešení je kompilace, ale u Mandrivy se mi moc nedařilo. Mandriva má na druhou stranu spoustu balíčků v distru a SUSE je jednou tak dražší.
Vzhledem k tomu, že ještě neumím nainstalovat dva systémy na jeden hadr, těším se na pokračování.
S Ubuntu jsem měl problém s instalací. Po restartu zmrzne! někdo tady psal, že se musí instalovat v angličtině a pak změnit jazyk. Tohle pomohlo, ale teď neumím změnit jazyk zpět. Ubuntu a GNOME je rozhodně rychlejší. S programy (klikací) na nastavení je to horší, ale kdosi říkal, že je to lepší, protože to člověka donutí se rychleji učit. Teď mám "jenom" Ubuntu. Musím uznat, že můj exotický hardware detekoval všechen (jako zatím jediný). Chybí mi tam jen KPPP pro připojení na síť pomocí HW modemu
Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, ...eh? asi jsem právě spadnul z Marsu, ale nepřišlo mi, že by Mandrake, nyní Mandriva, za celou dobu, co ji znám (a používám), měla nějaký "specifický RPM balíčkovač" -
rpm se na mě tvářilo vždy poměrně "standardně"; dokonce jsem četl o lidech, co užívají různé blbosti umožnující do Mda instalovat třeba .deb balíčky ... taktéž při využívání distribučních i všemožných jiných zdrojů Mdk/Mda balíčků jsem nikdy neplatil nic jiného, než náklady na provoz svého počítače a internetového připojení ...???
28.5.2005 09:26
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Jsem lama, za casu woken jsem slychal "instaluje kazdou novinku" a u druhych jsem to skoro odsuzoval, ted vidim to same.
Tj. rikam si "proc mam zkouset hned posledni distro"? Potrebuju nejnovejsi KDE? Je az tak odchytany? Musim mit Mandrivu? Mam stazene instalacky MDK 10.2, jelikoz neziju jen pocitacema, tak bezim zatim stale na 10.1, ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?) = nemam kam se hnat s upgradem, kdyz mi zatim vsechno facha.
Jsem sam takovy konzervativec? Predpokladam, ze znalejsi sleduji deni vice a jsou hned v obraze = vedi, proc "skocit" po dalsi verzi hned?
28.5.2005 09:29
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?)pokud se nemýlím, Mandrake 10.2 nikdy nevyšel, vyšly jenom nějaké bety a RCčka, v okamžiku, kdy měl vyjít final, bylo to přejmenováno na Mandriva 2005 LE, takže ano, de facto je to to samé, Mda 2005 je konečným stupněm vývoje Mdk 10.2 (ostatně viz distribuční mirrory - je tam symlink na stejný adresář)