Jak jsem si vybíral distribuci Linuxu

27.5.2005 08:39 | Přečteno: 2002× | Linux

Po definitivním rozhodnutí, že zahodím své WindowsXP mě čekal poslední krok, zvolit si tu pravou distribuci.

Rozdělil jsem si distribuce na 3 kategorie:

1. distribuce založené na RedHat používající RPM balíčky
2. distribuce založené na Debianu používající DEB balíčky
3. ty ostatní, např: Gento, apod.

Poslední kategorie nebyla nic pro začínající lamu, jako jsem já. Proto jsem si vybral z každé (zbývající) kategorie jednoho zástupce.Z kategorie distribucí s RPM balíčky, jsem se rozhodoval mezi Mandrivou, SuSE, Fedorou a Aurox.

Jedním z hlavních faktorů výběru bylo Control Center kde bych mohl nastavovat většinu věcí. FedoraCore3 takovým systémem nedisponuje, Aurox má jakési ACC2, ale kromě krátké zprávičky v Linux+ o něm nic nevím. Zůstali mi v této kategorii pouze dva kandidáti, Mandriva 2005 a SuSE Linux 9.2. Zde byla volba těžká, ale nakonec mně přesvědčilo brzké vydání eval verze SuSE 9.3, které má OpenOffice 2b, KDE 3.4, atd … Vítězem se pro mě stalo SuSE 9.2, s brzkým upgradem na 9.3.

V druhé kategorii byla volba celkem jasná. Debian má dlouhý vývojový cyklus a proto jsem ho zavrhl. Jako nejlepší alternativa se mi zdálo Ubuntu a Kubuntu. Jelikož je výchozím prostředím v SuSE 9.2 KDE, hledal jsem jakýsi protipól v GNOME. Proto jsem zvolil Ubuntu.

Nyní mě čekalo rozhodnutí z nejtěžších, zvolil si jedinou distribuci ze dvou adeptů.

Balíkovací systém: Ubuntu má velice kvalitní nástroj APT a množství repositářů, které si můžu připojit. SuSE nemá o nic horší nástroj v podobě YUM, ovšem s množství repositářů je to již horší (našel jsem pouze dva). Proto má u mě jeden bodík Ubuntu. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 0

Množství nástrojů pro administraci systému (ruční editace souborů se nepočítá ) Zde je jednoznačným vítězem SuSE, jeho yast a yast2 jsou nepřekonatelní. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 1

Nezbude mi nic jiného, něž nainstalovat obě distribuce a porovnat je na svém hardware. Jelikož mám notebook, bude otázka snadného zprovoznění hw asi ta nejdůležitější. Za této situace, jsem rozdělil disk takto:

• hda - HDD 40GB :
• hda1 – ext3 - 19,5GB pro SuSE
• hda2 – ext3 - 19,5 GB pro Ubuntu
• hda3 – swap – společný odkládací prostor
• hda4 – fat32 – freedos

Jistě Vás napadne otázka, proč přidávám k Linuxu i FreeDos, je to z toho důvodu, že jsem již několikrát potřeboval upgradovat firmware DVD a bios MB. Bohužel výrobci distribuují různé flashovací nástroje jen pro Windows a Dos.
Jen si nejsem jist společný swap prostorem, může mi někdo poradit zda to nebude mít negativní vliv na obě distribuce? Osobně si myslím že ne, obě distribuce nemohou běžet současně, takže by se neměli ovlivnit, ale rád si nechám poradit.

To by bylo pro dnešek vše, příště se pokusím popsat jak jsem obě distribuce nainstaloval (včetně screenshotů).

       

Komentáře

[wake]

spolecny swap je OK.

[vogo]

lepší by byl ReiserFS je o hodne vykonejsi nez ext3, u notase to bude znat celkem dost

[vogo]

ted sem si fsim, co treba jeste spolecny /home? a ty oddily jsou zbytecne velike staci 10GB na distro, a zbytek na ten home :)

[xkesh]

ted sem si fsim, co treba jeste spolecny /home? a ty oddily jsou zbytecne velike staci 10GB na distro, a zbytek na ten home :)

pri spolecnem /home bacha na stejny uzivatelsky jmena, taky bych to pripojoval az PO instalaci zvlast, protoze lecktery instalator smaze puvodni data. Podle me staci tak max. 3-4 G na distro + nejaky spolecny odkladaci oddil na vetsi data (filmy, hudbu).

[Dračík]

Ja mam treba /usr 5Gigovy a mam to tak tak. Ale dost to zalezi na tom, co vsechno si tam chce dat, na test by to stacilo, ale kdyz si tam bude chtit nacpat spoustu aplikaci, tak by mohl narazit...

[bl4z4]

Opravdu je ReiserFS o tolik vykonejsi nez ext3? Mam notebook a disk se toci na 4200 ot./min. Zajimalo by me hlavne, co ten filesystem udela, kdyz mi padne notebook na hubu (dojde baterka). Notebook nema zadnou spravu baterky, takze nevim jak je nabita a mam akorat odhadem spocitano, jak dlouho se udrzi na zivu a obcas se nezadari. Mam notebook ECS A531, neni to zadny zazrak, ale to vite student. Jinak chodi pekne, krome toho ze mi nejde regulovat zvuk.

[Michal Kubeček]

Někteří lidé to tvrdí… Jiní ale tvrdí, že je to obráceně… Ti, kdo se nepočítají za zvěstovatele Jediné Skutečné Pravdy (TM), obvykle řeknou něco v tom smyslu, že záleží na použití. Obecně se dá říct, že ReiserFS bude výhodnější tam, kde máte buď na filesystému (velmi) vysoký počet malých souborů nebo velmi mnoho souborů (desetitisíce až statisíce) v jednom adresáři. Při běžném použití je to celkem jedno.

[Pravák Bob]

Na to flashování by měla stačit bootovací disketa s freedosem.

[DjAARA]

Na vetsine soucasnych notebooku URCITE! Jen nevim kam bych ji narval.

[Pravák Bob]

Ha, to jsem přehlíd

[Zdeněk Burda]

Vypálíš ji na CD jako bootovací. Funguje to dost dobře, dával jsem tak nový bios na server bez FDD.

[Michal Vyskočil]

Doufám, že se Vám poštěstí najít tu správnou! Docela Vás obdivuji zkoušet hned dvě distra najednou! Já začínal na mandraku 8.1 z CD Computeru a to jsem tehdy vypojil můj hlavní disk a nainstaloval jsem to pouze na 1,2GB a stačilo to. Ty oddíly jsou docela zbytečně velké, teď mám na Slackwaru / o velikosti 3GB.

Doporučoval bych spíše společný /home (pozor na čísla uživatele a skupiny, měli by být v obou distribucích stejné např), protože jsem vystřídal několik distribucí, ale na /home mám ještě dodnes některé konfiguráky z mdk 8.1. Tohle je obrovská výhoda Linuxu, po nainstalování nového systému máte prakticky vše už nakonfigurované stejně jako v tom starém.

[xkesh]

Doporučoval bych spíše společný /home (pozor na čísla uživatele a skupiny, měli by být v obou distribucích stejné např),

Ehm, a kdyz budou nastaveni v tech ruznych distribucich ruzna? kdyz si kazda aplikace zapise v kazde distribuci JINE nastaveni? Opravdu mas /home se stejnymi uzivatelskymi jmeny spolecne pro nekolik distribuci?

[Michal Vyskočil]

No já většinou používám jenom jednu distribuci, ale pokud přecházím, tak ano! Jediný větší problém byl u KDE, tam jsem to musel, při přechodu z Mandrake na Slackware, nakonec smazat. Nerozumím tomu, proč bych měl u stejné aplikace v jiné distribuci používat jiné nastavení, možná to může mít nějaký důvod, ale žádný mě nenapadá!

[Ondřej Čečák]

Nerozumím tomu, proč bych měl u stejné aplikace v jiné distribuci používat jiné nastavení, možná to může mít nějaký důvod, ale žádný mě nenapadá!

typicky je problem napr. s ruznymi verzemi tehoz software ...

[Michal Vyskočil]

Což je IMHO chyba onoho software, pokud se změní formát konfiguračních souborů, je nutné změnit i adresář, kam se ukládají. Jinak není možné najednou používat více verzí i na jedné distribuci.

[unchallenger]

Používal jsem nějaký čas společný home pro FC a Gentoo a neměl jsem s tím problémy -- max. pár podmínek v ~/.bashrc, aby se různě nastavily některé proměnné. Asi ty aplikace, které zapisují různá nastavení, nepoužívám.

[xkesh]

dobra, tak to tedy vyzkousim.

co jine spolecne mountpoints? /var? - kdyz zrovna nekompiluju, tak dost prazdny oddil - tam mam ale jeste vetsi obavu nez u /home.

zato /boot se mi osvedcil spolecny pro vsechny distra.

[Michal Vyskočil]

/tmp? (nevim, tohle jsem nezkoušel, bylo to to první, co mě napadlo)

[doubleZ]

jj, tmp a swap jsou v poho, zbytek bych nedelal

[Dračík]

Tak teda zrovna /varu bych se obloukem vyhnul. Ale mohla by to byt i legrace

[unchallenger]

Upozorňuji, že poslední věta nekončila smajlíkem. Jsem nakloněn věřit tomu, že si různé verze (např.) KDE z různých distribucí udělají navzájem v konfigurácích megabordel.

[Ondřej Čečák]

u KDE ruznych verzi to tak opravdu je, pokud pouzivaji ~/.kde je vysledek sileny. A nejhorsi mozny je, kdy to tak nejak funguje, ale stale roste a cas od casu se to chova podivne.

[Nejsemtu]

3GB? To v tom ale běžně nepracuješ, že? Měl jsem 10GB a silně nestačilo. Teď jsem dal 60GB a doufám, že to vystačí ;).

[VícNežNic]

/ mám o velikosti asi 250MB.

[hmm]

root@10.38.21.2# df -m
Filesystem  1M-blocks Used Avail Capacity  Mounted on
/dev/ad0s1a       169   59    96    38%    /
devfs               0    0     0   100%    /dev
/dev/ad0s1e     14820 3743  9890    27%    /usr
/dev/ad0s1d       193   23   154    13%    /var

pozn. jde o FreeBSD :)

[doubleZ]

ja mam 10, nestaci, ted jsem prines novy disk, bude 20:) ale kdyz mas /tmp a /home na svejch partisnach, tak ti to stacit bude

[Michal Vyskočil]

Já na tom běžně pracuji! Když mi docházelo místo, nebylo nic jednoduššího, než dát některý adresář na jinou partition a přimontovat ji.

[xkesh]

Poslední kategorie nebyla nic pro začínající lamu, jako jsem já.

Jestli umite anglicky (kvuli dokumentaci a foru), jestli mate slusne pripojeni na internet, a zejmena, chcete se neco naucit (jak Linux funguje pod temi klikatky ovladaciho centra), tak neni duvod Gentoo vylucovat. I ja ho instaloval jako uplna lama (po temer roce Mandraku - to mi nepomohlo). Az po te instalaci jsem zacal tusit, o cem se to tu na ABCLinuxu pise, predtim mi to pripadalo jako z jine planety.

[domi]

souhlasim, ja jsem do gentoo skocil hned po woknech a diky vynikajici dokumentaci jsem moc problemu nemel

[Kero]

No a doufej, ze nenarazis na problemy. Jako treba ja. Hezky si instaluju gentoo, stage1,2,3, zkompiluju si kernel, ok, s grubem jsou sice problemy, ale to se relativne snadno vyresilo, rebootuju a premyslim, jestli se 1.2 GHz Duron nezmenil na Ziloga Z80. Boot systemu trva 10 minut a takova blbost jako emerge --help 50 sekund. Premyslim o tom, ze bych se nekoho zeptal - emerge centericq po 15 minutach vzdavam. Prvni myslenka - je vypnute DMA u disku - bylo, ale co ted? System sice bootuje jiz za 4.12 minuty ale vsechno se to plizi rychlosti sneka a to tam mam jen uplne zakladni system bez niceho. Doufam, ze genkernel alespon trochu pomuze, pokud ne, tak gentoo proste zavrhnu.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

Mit spolecny /home pro ruzne distribuce je docela hloupy napad. Pokud jsou ty programy ve stejnych verzich nemel by byt vesti problem, ale v pripade ruznych verzi dokonce i stejne stejne distribuce muze dochazet k potizim. Neni to tak dlouho co tady nekdo psal jak mu mdk 9 podelal home z mdk 10. Osobne bych to neriskoval.

Radsi bych doporucoval spolecny prostor pro osobni data a ty pripadne linkovat do houmu. Ale nastaveni programu nechat zvlast.

Zdenek

[Davule]

Jsem rozhodně LAMA a zrovna se rozhoduju mezi Mandrivou a Ubuntu. Tento článek mi určitě pomůže. SUSE i Mandriva mi připadá moc komerční. Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, jak je to se SUSE nevím, ale předpokládám, že podobně. Řešení je kompilace, ale u Mandrivy se mi moc nedařilo. Mandriva má na druhou stranu spoustu balíčků v distru a SUSE je jednou tak dražší.

Vzhledem k tomu, že ještě neumím nainstalovat dva systémy na jeden hadr, těším se na pokračování.

S Ubuntu jsem měl problém s instalací. Po restartu zmrzne! někdo tady psal, že se musí instalovat v angličtině a pak změnit jazyk. Tohle pomohlo, ale teď neumím změnit jazyk zpět. Ubuntu a GNOME je rozhodně rychlejší. S programy (klikací) na nastavení je to horší, ale kdosi říkal, že je to lepší, protože to člověka donutí se rychleji učit. Teď mám "jenom" Ubuntu. Musím uznat, že můj exotický hardware detekoval všechen (jako zatím jediný). Chybí mi tam jen KPPP pro připojení na síť pomocí HW modemu

[trocha pravdy]

Jak jsi prisel na to, ze zdroje jsou zpoplatneny?? Cast Mandrivy je GPL a je volne poskytnuta. Priplacis si pouze za komercni aplikace, prirucku, orig. distribucni baleni, podporu apod.

[Foobar.Beer]

pro mdk (mad?) amatera .. co jsou to ty komercni aplikace a prirucka, ze se za to vyplati zaplatit??

[trocha pravdy]

Nebudu to tu popisovat, podivej se treba sem.

[kavol]

Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, ...

eh? asi jsem právě spadnul z Marsu, ale nepřišlo mi, že by Mandrake, nyní Mandriva, za celou dobu, co ji znám (a používám), měla nějaký "specifický RPM balíčkovač" - rpm se na mě tvářilo vždy poměrně "standardně"; dokonce jsem četl o lidech, co užívají různé blbosti umožnující do Mda instalovat třeba .deb balíčky ... taktéž při využívání distribučních i všemožných jiných zdrojů Mdk/Mda balíčků jsem nikdy neplatil nic jiného, než náklady na provoz svého počítače a internetového připojení ...???

[vencour]

Jsem lama, za casu woken jsem slychal "instaluje kazdou novinku" a u druhych jsem to skoro odsuzoval, ted vidim to same.

Tj. rikam si "proc mam zkouset hned posledni distro"? Potrebuju nejnovejsi KDE? Je az tak odchytany? Musim mit Mandrivu? Mam stazene instalacky MDK 10.2, jelikoz neziju jen pocitacema, tak bezim zatim stale na 10.1, ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?) = nemam kam se hnat s upgradem, kdyz mi zatim vsechno facha.

Jsem sam takovy konzervativec? Predpokladam, ze znalejsi sleduji deni vice a jsou hned v obraze = vedi, proc "skocit" po dalsi verzi hned?

[vencour]

Tj. treba me dostalo: "Debian ma dlouhy vyvojovy cyklus a proto jsem ho hned zavrhl" = pokud by stacil na muj HW, tak mi takovyhle argument nezni logicky.

[unchallenger]

Používej to, na co spolehlivě vycházejí záplaty. To obvykle znamená (a) relativně aktuální distro (b) hodně dlouho podporované distro. Není-li distro v kategorii (b), nezbývá než (a).

[kavol]

ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?)

pokud se nemýlím, Mandrake 10.2 nikdy nevyšel, vyšly jenom nějaké bety a RCčka, v okamžiku, kdy měl vyjít final, bylo to přejmenováno na Mandriva 2005 LE, takže ano, de facto je to to samé, Mda 2005 je konečným stupněm vývoje Mdk 10.2 (ostatně viz distribuční mirrory - je tam symlink na stejný adresář)