HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Po definitivním rozhodnutí, že zahodím své WindowsXP mě čekal poslední krok, zvolit si tu pravou distribuci.
Rozdělil jsem si distribuce na 3 kategorie:
Jedním z hlavních faktorů výběru bylo Control Center kde bych mohl nastavovat většinu věcí. FedoraCore3 takovým systémem nedisponuje, Aurox má jakési ACC2, ale kromě krátké zprávičky v Linux+ o něm nic nevím. Zůstali mi v této kategorii pouze dva kandidáti, Mandriva 2005 a SuSE Linux 9.2. Zde byla volba těžká, ale nakonec mně přesvědčilo brzké vydání eval verze SuSE 9.3, které má OpenOffice 2b, KDE 3.4, atd … Vítězem se pro mě stalo SuSE 9.2, s brzkým upgradem na 9.3.
V druhé kategorii byla volba celkem jasná. Debian má dlouhý vývojový cyklus a proto jsem ho zavrhl. Jako nejlepší alternativa se mi zdálo Ubuntu a Kubuntu. Jelikož je výchozím prostředím v SuSE 9.2 KDE, hledal jsem jakýsi protipól v GNOME. Proto jsem zvolil Ubuntu.
Nyní mě čekalo rozhodnutí z nejtěžších, zvolil si jedinou distribuci ze dvou adeptů.
Balíkovací systém: Ubuntu má velice kvalitní nástroj APT a množství repositářů, které si můžu připojit. SuSE nemá o nic horší nástroj v podobě YUM, ovšem s množství repositářů je to již horší (našel jsem pouze dva). Proto má u mě jeden bodík Ubuntu. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 0
Množství nástrojů pro administraci systému (ruční editace souborů se nepočítá 
)
Zde je jednoznačným vítězem SuSE, jeho yast a yast2 jsou nepřekonatelní. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 1
Nezbude mi nic jiného, něž nainstalovat obě distribuce a porovnat je na svém hardware. Jelikož mám notebook, bude otázka snadného zprovoznění hw asi ta nejdůležitější. Za této situace, jsem rozdělil disk takto:
Jistě Vás napadne otázka, proč přidávám k Linuxu i FreeDos, je to z toho důvodu, že jsem již několikrát potřeboval upgradovat firmware DVD a bios MB. Bohužel výrobci distribuují různé flashovací nástroje jen pro Windows a Dos. Jen si nejsem jist společný swap prostorem, může mi někdo poradit zda to nebude mít negativní vliv na obě distribuce? Osobně si myslím že ne, obě distribuce nemohou běžet současně, takže by se neměli ovlivnit, ale rád si nechám poradit.
To by bylo pro dnešek vše, příště se pokusím popsat jak jsem obě distribuce nainstaloval (včetně screenshotů).
Tiskni
Sdílej:
27.5.2005 08:51
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
27.5.2005 08:53
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
ted sem si fsim, co treba jeste spolecny /home? a ty oddily jsou zbytecne velike staci 10GB na distro, a zbytek na ten home :)pri spolecnem /home bacha na stejny uzivatelsky jmena, taky bych to pripojoval az PO instalaci zvlast, protoze lecktery instalator smaze puvodni data. Podle me staci tak max. 3-4 G na distro + nejaky spolecny odkladaci oddil na vetsi data (filmy, hudbu).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
27.5.2005 08:43
/usr 5Gigovy a mam to tak tak. Ale dost to zalezi na tom, co vsechno si tam chce dat, na test by to stacilo, ale kdyz si tam bude chtit nacpat spoustu aplikaci, tak by mohl narazit...
Doporučoval bych spíše společný /home (pozor na čísla uživatele a skupiny, měli by být v obou distribucích stejné např),Ehm, a kdyz budou nastaveni v tech ruznych distribucich ruzna? kdyz si kazda aplikace zapise v kazde distribuci JINE nastaveni? Opravdu mas /home se stejnymi uzivatelskymi jmeny spolecne pro nekolik distribuci?
Nerozumím tomu, proč bych měl u stejné aplikace v jiné distribuci používat jiné nastavení, možná to může mít nějaký důvod, ale žádný mě nenapadá!typicky je problem napr. s ruznymi verzemi tehoz software ...
27.5.2005 10:11
27.5.2005 13:44
/varu bych se obloukem vyhnul. Ale mohla by to byt i legrace
27.5.2005 14:54
Nejsemtu | skóre: 14
| blog: Nejde Smazat
root@10.38.21.2# df -m Filesystem 1M-blocks Used Avail Capacity Mounted on /dev/ad0s1a 169 59 96 38% / devfs 0 0 0 100% /dev /dev/ad0s1e 14820 3743 9890 27% /usr /dev/ad0s1d 193 23 154 13% /varpozn. jde o FreeBSD :)
Jsem rozhodně LAMA a zrovna se rozhoduju mezi Mandrivou a Ubuntu. Tento článek mi určitě pomůže. SUSE i Mandriva mi připadá moc komerční. Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, jak je to se SUSE nevím, ale předpokládám, že podobně. Řešení je kompilace, ale u Mandrivy se mi moc nedařilo. Mandriva má na druhou stranu spoustu balíčků v distru a SUSE je jednou tak dražší.
Vzhledem k tomu, že ještě neumím nainstalovat dva systémy na jeden hadr, těším se na pokračování.
S Ubuntu jsem měl problém s instalací. Po restartu zmrzne! někdo tady psal, že se musí instalovat v angličtině a pak změnit jazyk. Tohle pomohlo, ale teď neumím změnit jazyk zpět. Ubuntu a GNOME je rozhodně rychlejší. S programy (klikací) na nastavení je to horší, ale kdosi říkal, že je to lepší, protože to člověka donutí se rychleji učit. Teď mám "jenom" Ubuntu. Musím uznat, že můj exotický hardware detekoval všechen (jako zatím jediný). Chybí mi tam jen KPPP pro připojení na síť pomocí HW modemu
Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, ...eh? asi jsem právě spadnul z Marsu, ale nepřišlo mi, že by Mandrake, nyní Mandriva, za celou dobu, co ji znám (a používám), měla nějaký "specifický RPM balíčkovač" -
rpm se na mě tvářilo vždy poměrně "standardně"; dokonce jsem četl o lidech, co užívají různé blbosti umožnující do Mda instalovat třeba .deb balíčky ... taktéž při využívání distribučních i všemožných jiných zdrojů Mdk/Mda balíčků jsem nikdy neplatil nic jiného, než náklady na provoz svého počítače a internetového připojení ...???
28.5.2005 09:26
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Jsem lama, za casu woken jsem slychal "instaluje kazdou novinku" a u druhych jsem to skoro odsuzoval, ted vidim to same.
Tj. rikam si "proc mam zkouset hned posledni distro"? Potrebuju nejnovejsi KDE? Je az tak odchytany? Musim mit Mandrivu? Mam stazene instalacky MDK 10.2, jelikoz neziju jen pocitacema, tak bezim zatim stale na 10.1, ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?) = nemam kam se hnat s upgradem, kdyz mi zatim vsechno facha.
Jsem sam takovy konzervativec? Predpokladam, ze znalejsi sleduji deni vice a jsou hned v obraze = vedi, proc "skocit" po dalsi verzi hned?
28.5.2005 09:29
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?)pokud se nemýlím, Mandrake 10.2 nikdy nevyšel, vyšly jenom nějaké bety a RCčka, v okamžiku, kdy měl vyjít final, bylo to přejmenováno na Mandriva 2005 LE, takže ano, de facto je to to samé, Mda 2005 je konečným stupněm vývoje Mdk 10.2 (ostatně viz distribuční mirrory - je tam symlink na stejný adresář)