Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.

Po definitivním rozhodnutí, že zahodím své WindowsXP mě čekal poslední krok, zvolit si tu pravou distribuci.
Rozdělil jsem si distribuce na 3 kategorie:
Jedním z hlavních faktorů výběru bylo Control Center kde bych mohl nastavovat většinu věcí. FedoraCore3 takovým systémem nedisponuje, Aurox má jakési ACC2, ale kromě krátké zprávičky v Linux+ o něm nic nevím. Zůstali mi v této kategorii pouze dva kandidáti, Mandriva 2005 a SuSE Linux 9.2. Zde byla volba těžká, ale nakonec mně přesvědčilo brzké vydání eval verze SuSE 9.3, které má OpenOffice 2b, KDE 3.4, atd … Vítězem se pro mě stalo SuSE 9.2, s brzkým upgradem na 9.3.
V druhé kategorii byla volba celkem jasná. Debian má dlouhý vývojový cyklus a proto jsem ho zavrhl. Jako nejlepší alternativa se mi zdálo Ubuntu a Kubuntu. Jelikož je výchozím prostředím v SuSE 9.2 KDE, hledal jsem jakýsi protipól v GNOME. Proto jsem zvolil Ubuntu.
Nyní mě čekalo rozhodnutí z nejtěžších, zvolil si jedinou distribuci ze dvou adeptů.
Balíkovací systém: Ubuntu má velice kvalitní nástroj APT a množství repositářů, které si můžu připojit. SuSE nemá o nic horší nástroj v podobě YUM, ovšem s množství repositářů je to již horší (našel jsem pouze dva). Proto má u mě jeden bodík Ubuntu. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 0
Množství nástrojů pro administraci systému (ruční editace souborů se nepočítá
)
Zde je jednoznačným vítězem SuSE, jeho yast a yast2 jsou nepřekonatelní. Stav: Ubuntu – 1, SuSE – 1
Nezbude mi nic jiného, něž nainstalovat obě distribuce a porovnat je na svém hardware. Jelikož mám notebook, bude otázka snadného zprovoznění hw asi ta nejdůležitější. Za této situace, jsem rozdělil disk takto:
Jistě Vás napadne otázka, proč přidávám k Linuxu i FreeDos, je to z toho důvodu, že jsem již několikrát potřeboval upgradovat firmware DVD a bios MB. Bohužel výrobci distribuují různé flashovací nástroje jen pro Windows a Dos. Jen si nejsem jist společný swap prostorem, může mi někdo poradit zda to nebude mít negativní vliv na obě distribuce? Osobně si myslím že ne, obě distribuce nemohou běžet současně, takže by se neměli ovlivnit, ale rád si nechám poradit.
To by bylo pro dnešek vše, příště se pokusím popsat jak jsem obě distribuce nainstaloval (včetně screenshotů).
Tiskni
Sdílej:
ted sem si fsim, co treba jeste spolecny /home? a ty oddily jsou zbytecne velike staci 10GB na distro, a zbytek na ten home :)pri spolecnem /home bacha na stejny uzivatelsky jmena, taky bych to pripojoval az PO instalaci zvlast, protoze lecktery instalator smaze puvodni data. Podle me staci tak max. 3-4 G na distro + nejaky spolecny odkladaci oddil na vetsi data (filmy, hudbu).
/usr 5Gigovy a mam to tak tak. Ale dost to zalezi na tom, co vsechno si tam chce dat, na test by to stacilo, ale kdyz si tam bude chtit nacpat spoustu aplikaci, tak by mohl narazit...
Doporučoval bych spíše společný /home (pozor na čísla uživatele a skupiny, měli by být v obou distribucích stejné např),Ehm, a kdyz budou nastaveni v tech ruznych distribucich ruzna? kdyz si kazda aplikace zapise v kazde distribuci JINE nastaveni? Opravdu mas /home se stejnymi uzivatelskymi jmeny spolecne pro nekolik distribuci?
Nerozumím tomu, proč bych měl u stejné aplikace v jiné distribuci používat jiné nastavení, možná to může mít nějaký důvod, ale žádný mě nenapadá!typicky je problem napr. s ruznymi verzemi tehoz software ...
/varu bych se obloukem vyhnul. Ale mohla by to byt i legrace
root@10.38.21.2# df -m Filesystem 1M-blocks Used Avail Capacity Mounted on /dev/ad0s1a 169 59 96 38% / devfs 0 0 0 100% /dev /dev/ad0s1e 14820 3743 9890 27% /usr /dev/ad0s1d 193 23 154 13% /varpozn. jde o FreeBSD :)
Jsem rozhodně LAMA a zrovna se rozhoduju mezi Mandrivou a Ubuntu. Tento článek mi určitě pomůže. SUSE i Mandriva mi připadá moc komerční. Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, jak je to se SUSE nevím, ale předpokládám, že podobně. Řešení je kompilace, ale u Mandrivy se mi moc nedařilo. Mandriva má na druhou stranu spoustu balíčků v distru a SUSE je jednou tak dražší.
Vzhledem k tomu, že ještě neumím nainstalovat dva systémy na jeden hadr, těším se na pokračování.
S Ubuntu jsem měl problém s instalací. Po restartu zmrzne! někdo tady psal, že se musí instalovat v angličtině a pak změnit jazyk. Tohle pomohlo, ale teď neumím změnit jazyk zpět. Ubuntu a GNOME je rozhodně rychlejší. S programy (klikací) na nastavení je to horší, ale kdosi říkal, že je to lepší, protože to člověka donutí se rychleji učit. Teď mám "jenom" Ubuntu. Musím uznat, že můj exotický hardware detekoval všechen (jako zatím jediný). Chybí mi tam jen KPPP pro připojení na síť pomocí HW modemu
Je to hlavně tím, že u Mandrivy je specifický RPM balíčkovač a nedá se použít jiný, než pro ni určenou. Zdroje jsou zpoplatněny, ...eh? asi jsem právě spadnul z Marsu, ale nepřišlo mi, že by Mandrake, nyní Mandriva, za celou dobu, co ji znám (a používám), měla nějaký "specifický RPM balíčkovač" -
rpm se na mě tvářilo vždy poměrně "standardně"; dokonce jsem četl o lidech, co užívají různé blbosti umožnující do Mda instalovat třeba .deb balíčky ... taktéž při využívání distribučních i všemožných jiných zdrojů Mdk/Mda balíčků jsem nikdy neplatil nic jiného, než náklady na provoz svého počítače a internetového připojení ...???
Jsem lama, za casu woken jsem slychal "instaluje kazdou novinku" a u druhych jsem to skoro odsuzoval, ted vidim to same.
Tj. rikam si "proc mam zkouset hned posledni distro"? Potrebuju nejnovejsi KDE? Je az tak odchytany? Musim mit Mandrivu? Mam stazene instalacky MDK 10.2, jelikoz neziju jen pocitacema, tak bezim zatim stale na 10.1, ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?) = nemam kam se hnat s upgradem, kdyz mi zatim vsechno facha.
Jsem sam takovy konzervativec? Predpokladam, ze znalejsi sleduji deni vice a jsou hned v obraze = vedi, proc "skocit" po dalsi verzi hned?
ocekavam od 10.2 zmeny (a je Mandriva 2005 to same?)pokud se nemýlím, Mandrake 10.2 nikdy nevyšel, vyšly jenom nějaké bety a RCčka, v okamžiku, kdy měl vyjít final, bylo to přejmenováno na Mandriva 2005 LE, takže ano, de facto je to to samé, Mda 2005 je konečným stupněm vývoje Mdk 10.2 (ostatně viz distribuční mirrory - je tam symlink na stejný adresář)